|
|
Klima v kvartéru a vznik eolických sedimentů
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Eolické sedimenty jsou svým vznikem výrazně závislé na klimatických podmínkách ve čtvrtohorách. Komplexy spraší a fosilních půd představují jeden z nejvýznamnějších přírodních archívů, využívaných pro poznání čtvrtohor, ale mají velký význam i pro kvartérní statigrafii. Spraše zakrývají zhruba desetinu plochy všech kontinentů. Proxy-záznam z těchto sedimentů, často ze vzdálených oblastí, můžeme porovnávat a získávat tak informace globálního významu. Metody studia magnetických minerálů umožňují přečíst paleoenvironmentální záznam uložený v komplexech spraší a fosilních půd a korelovat tyto informace s detailním záznamem, získaným z hlubokomořských sedimentů.
|
|
|
Magnetická stavba spraší a fosilních půd na vybraných lokalitách jižní Moravy a středních Čech
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chadima, Martin (oponent)
Souvrství pleistocenních spraší s fosilními půdami uchovávají unikátní proxy záznam, umožňující detailní rekonstrukce kvartérního paleoprostředí. Ze spektra analytických přístupů, které lze použít pro získání informací z tohoto přírodního archívu, jsou metody environmentálního magnetizmu často používaným nástrojem. V rámci diplomové práce byla studována souvrství spraší s fosilními půdami, odkrytými na dvou lokalitách na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. Variace objemové magnetické susceptibility, naměřené v sedimentech, ukazují podobný trend jako v souvrstvích čínských spraších s fosilními půdami - tzn. fosilní půdy mají díky magnetickému nabohacení vyšší susceptibilitu než spraše. K magnetickému nabohacení dochází v důsledku zvětrávání v průběhu pedogenních procesů, kdy vznikají velmi jemné částice magnetitu, který je dominantním minerálem určujícím magnetické vlastnosti sedimentů. Velikost magnetického nabohacení v půdních horizontech naznačuje, že pedogenní procesy probíhaly intenzivněji na Moravě než v Čechách. Magnetická stavba studovaných spraší, reprezentovaná prostorovou orientací elipsoidu anizotropie magnetické susceptibility, indikuje dominantní směry proudění glaciálních větrů na jižní Moravě od Z až JZ. V případě souvrství ve středních Čechách, magnetická stavba...
|
|
|
Magnetická stavba spraší a fosilních půd na vybraných lokalitách jižní Moravy a středních Čech
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chadima, Martin (oponent)
Souvrství pleistocenních spraší s fosilními půdami uchovávají unikátní proxy záznam, umožňující detailní rekonstrukce kvartérního paleoprostředí. Ze spektra analytických přístupů, které lze použít pro získání informací z tohoto přírodního archívu, jsou metody environmentálního magnetizmu často používaným nástrojem. V rámci diplomové práce byla studována souvrství spraší s fosilními půdami, odkrytými na dvou lokalitách na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. Variace objemové magnetické susceptibility, naměřené v sedimentech, ukazují podobný trend jako v souvrstvích čínských spraších s fosilními půdami - tzn. fosilní půdy mají díky magnetickému nabohacení vyšší susceptibilitu než spraše. K magnetickému nabohacení dochází v důsledku zvětrávání v průběhu pedogenních procesů, kdy vznikají velmi jemné částice magnetitu, který je dominantním minerálem určujícím magnetické vlastnosti sedimentů. Velikost magnetického nabohacení v půdních horizontech naznačuje, že pedogenní procesy probíhaly intenzivněji na Moravě než v Čechách. Magnetická stavba studovaných spraší, reprezentovaná prostorovou orientací elipsoidu anizotropie magnetické susceptibility, indikuje dominantní směry proudění glaciálních větrů na jižní Moravě od Z až JZ. V případě souvrství ve středních Čechách, magnetická stavba...
|
|
|
Klima v kvartéru a vznik eolických sedimentů
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Eolické sedimenty jsou svým vznikem výrazně závislé na klimatických podmínkách ve čtvrtohorách. Komplexy spraší a fosilních půd představují jeden z nejvýznamnějších přírodních archívů, využívaných pro poznání čtvrtohor, ale mají velký význam i pro kvartérní statigrafii. Spraše zakrývají zhruba desetinu plochy všech kontinentů. Proxy-záznam z těchto sedimentů, často ze vzdálených oblastí, můžeme porovnávat a získávat tak informace globálního významu. Metody studia magnetických minerálů umožňují přečíst paleoenvironmentální záznam uložený v komplexech spraší a fosilních půd a korelovat tyto informace s detailním záznamem, získaným z hlubokomořských sedimentů.
|
host ::
RSS.