Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Diachronní změny v morfologii a pohlavním dimorfismu lebky na území Čech a Moravy
Letošníková, Lenka ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Rmoutilová, Rebeka (oponent)
Diplomová práce se věnovala diachronním změnám morfologie lebky a pohlavního dimorfismu raně novověké a recentní populace z území Čech a Moravy. Tyto dvě populace jsou od sebe časově vzdálené zhruba 500 let, a tak lze předpokládat, že na každou skupinu působily odlišné environmentální vlivy. Zatímco u jedinců z raného novověku, pocházejících ze střední vrstvy, se předpokládá působení nepříznivých životních podmínek (nedostatečná hygiena, malnutrice,...), recentní populace je vystavena příznivějším socioekonomickým podmínkám. Řada studií se shoduje, že kvalitní životní podmínky mají vliv na morfologii lebky ve smyslu zúžení a zvýšení lebeční klenby, a zároveň pozitivní vliv na projev pohlavního dimorfismu. Cílem této studie bylo zhodnotit variabilitu a stupeň pohlavního dimorfismu v morfologii lebky a popsat diachronní změny lebky u raně novověké a recentní populace. Podle stanovených hypotéz předpokládáme, že lebka recentní populace bude mít v důsledku zkvalitnění životních podmínek vyšší a užší lebeční klenbu i obličejovou část a bude vykazovat výraznější pohlavní dimorfismus. V práci bylo analyzováno celkem 174 lebek (137 jedinců z recentní populace zahrnující 57 žen a 80 mužů; a 37 jedinců z raně novověké populace zahrnující 15 žen a 22 mužů). Jedinci z obou populací jsou ve věkovém rozmezí 20-69...
Co vypovídá abraze chrupu o životě člověka?
Praisová, Jitka ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Zubní abraze je příčinou zubního opotřebení, která spočívá v úbytku zubní hmoty v důsledku tření zubů s jinými objekty než se zuby. Na základě charakteru těchto objektů můžeme abrazi rozdělit na abrazi potravní, pracovní a habituální. V případě potravní abraze dochází k tření zubů s potravou či jinými konzumovanými nenutričními látkami. Pracovní abraze vzniká v důsledku použití zubů jako tzv. třetí ruky. Při habituální abrazi se zuby třou s předměty, které jsou do úst vkládány z důvodu návyku. Tato práce se věnuje jednotlivým typům zubní abraze a jejich souvislostem se stravou a sociálními a kulturními aspekty života člověka, diskutovány jsou i záměrné zubní mutilace a prevence abraze. Klíčová slova: zubní obrus, abraze, mikroabraze, nekariózní cervikální léze, mutilace zubů
Sexual dimorphism and interpopulation variability of the skull in time-distanced populations
Šutoová, Denisa ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Suchá, Barbora (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá pohlavným dimorfizmom a medzipopulačnou variabilitou morfológie lebky medzi recentnou egyptskou populáciou a historickou populáciou, ktorá nie je geograficky vzdialená, ale pochádza z obdobia Starej ríše (Egypt, 2700-2180 p. n. l.). Odhad pohlavia a populačnej afinity je dôležitou súčasťou procesu zostavenia biologického profilu neznámych ľudských pozostatkov a práve lebka je jednou z najlepších častí kostry na odhad týchto atribútov. Odhad pohlavia je založený na existencii pohlavného dimorfizmu, ktorý je ale veľmi populačne špecifický a odhad pohlavia je spoľahlivejší, keď sa uplatňujú metódy špecifické pre konkrétnu populáciu. Preto sa odhad populačnej afinity vykonáva ešte pred odhadom pohlavia. Do analýzy bolo celkovo zahrnutých 143 dospelých jedincov. 47 trojrozmerných povrchových sietí lebiek jedincov pochádzajúcich z vysokej sociálnej vrstvy populácie Starej ríše (31 mužov a 16 žien) a 96 CT snímkov hláv jedincov z recentnej egyptskej populácie vo vekovom rozmedzí 18-86 rokov (49 mužov a 47 žien). Materiál bol vyhodnotený pomocou metód geometrickej morfometrie. Pri analýze formy boli dokázané signifikantné rozdiely medzi pohlaviami. Najviac pohlavne dimorfné oblasti boli nadočnicové oblúky, glabella, arcus zygomaticus, tubera frontalia et parietalia,...
Inter- a intra-populační variabilita chrupu
Jónová, Markéta ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Zazvonilová, Eliška (oponent)
Lidský chrup vykazuje morfologickou rozmanitost, která může být hodnocena na různých úrovních. V základu lze rozlišit dvě úrovně. První je úroveň inter-populační, která se zabývá srovnáním dvou a více populací. Druhou je úroveň intra-populační, kde se jedná o hodnocení dentic příbuzných a nepříbuzných jedinců. Mezi dentální morfologické variety, které mohou být hodnoceny, se řadí znaky diskrétní a znaky metrické. Důležitou vlastností těchto znaků je jejich genetická podmíněnost a dědičnost. Díky tomu mohou být využívány jako ukazatele příbuznosti. Použití morfologických znaků dentice pro populační studie, má své výhody ale i některá úskalí. Hlavní výhoda spočívá v relativně technické nenáročnosti vizuálního hodnocení a jeho nedestruktivnosti. Další výhodou je odolnost skloviny, která přispívá k zachování zubů v archeologických nálezech a fosilních záznamech. Hlavní nevýhodou je závislost hodnocení na subjektivním pohledu výzkumníka. Hodnocení může být také negativně ovlivněno opotřebením zubů. Pro ucelený pohled na variabilitu dentice je přínosné znát také faktory, které působí na její utváření. Klíčová slova: populační variabilita, nemetrické dentální znaky, metrické dentální znaky, ASU DAS
Geometricko-morfometrický přístup k věkové a pohlavní variabilitě acetabula
Cibulková, Simona ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
5 Abstrakt Tato práce analyzovala pomocí 3D geometricko-morfometrického přístupu věkové a pohlavní rozdíly, vyskytující se v oblasti facies lunata pánevní kosti. Acetabulum 240 jedinců obou pohlaví ve věku od 20 do 90 let, pocházejících ze 3 geografických oblastí, bylo porovnáno prostřednictvím landmarků a semilandmarků, rozmístěných podél okraje facies lunata. Práce navázala na studii San-Millán et al. (2017a), v níž bylo acetabulum zkoumáno pomocí 2D geometricko-morfometrického přístupu. Analýzy v této práci ukázaly, že velikost, pohlaví i věk významně ovlivňují tvar acetabula. Rozdíly mezi pohlavími spočívají ve velikosti a hloubce acetabula, šířce incisura acetabuli, v nárůstu kosti na rozích facies lunata a podél jejího okraje. Pozorované změny spojené s věkem jsou sdíleny muži i ženami a zdá se, že souvisejí s postupným ukládáním kosti podél vnějšího okraje facies lunata, na rozích facies lunata, i ve fossa acetabuli, která má tendenci ztrácet morfologii jetelového listu se třemi laloky. Výsledky geometricko-morfometrické analýzy v našem souboru naznačují, že acetabulum je vhodnější spíše pro odhad věku jedinců mladších 65 let. Klíčová slova: Bioarcheologie, forenzní antropologie, odhad věku, odhad pohlaví, acetabulum, facies lunata, populační specificita, analýza hlavních komponent, kanonická...
Pohlavni rozdíly a odhad pohlaví podle 3D modelů dolní čelisti
Piskačová, Kateřina ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá odhadem pohlaví s využitím 3D modelů mandibuly a validitou publikovaných diskriminačních funkcí. Ačkoli je známo, že jsou diskriminační funkce populačně specifické, je snahou autorů navrhnout takovou diskriminační funkci, která by byla co nejméně zatížena populační specificitou a pro kterou by bylo možné předpokládat pro odhad pohlaví širší využití. Takové diskriminační funkce navrhli Tunis et al. (2017) ve velmi heterogenní populaci z Izraele a zcela nedávno i Gillet et al. (2020) v populaci francouzské. Základní otázka naší práce byla, zda jsou tyto diskriminační funkce použitelné a reliabilní i v české populaci. V první části práce věnované validační studii diskriminačních funkcí pro pět různých stavů kompletnosti mandibuly (Tunis et al., 2017) a jedné diskriminační funkce pro celou mandibulu (Gilles et al., 2020) bylo použito 61 (30 ženských a 31 mužských) 3D modelů dolní čelisti dospělých jedinců recentní české populace. Celkem bylo na mandibulách změřeno 28 rozměrů v programu Viewbox 4. V české populaci jsme po použití izraelských funkcí dosáhli správné klasifikace 60-93,3 % v závislosti na kompletnosti mandibuly. U francouzské funkce jsme dosáhli správné klasifikace v 83,3 %. Abychom zjistili, zda rozdíl úspěšnosti klasifikace v původním izraelském...
Pohlavní dimorfismus lidské pánve - jeho vznik, evoluční a funkční důsledky
Kubátová, Lucie ; Rmoutilová, Rebeka (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Pohlavní dimorfismus lidské pánve je obvykle dáván do souvislosti s adaptací na vzpřímený pohyb a porody jedinců s velkým objemem hlavičky. Z toho důvodu byl zapotřebí vývoj odpovídajícího porodního mechanismu. Vztah rozměrů pánve matky a hlavičky donošeného plodu je interpretován jako obstetrické dilema. Pod vlivem tohoto evolučního konceptu je ženská pánev pokládána za strukturu silně evolučně omezenou. Je nutné, aby ženská pánev byla dostatečně široká a zajistila tak bezpečný průchod plodu a zároveň přizpůsobená efektivní bipedii. Nedávné publikace však diskutují nad hypotézou porodnického dilematu, nezkoumají ženskou a mužskou pánev odděleně, ale zabývají se více variabilitou v rámci lidské populace. Objevují se tak nové poznatky o vlivu ekologických faktorů a neutrálních evolučních procesů. V neposlední řadě je také navržena hypotéza vývojového pojetí obstetrického dilematu. Tyto nové poznatky oslabují původní model evoluce lidské pánve založený především na selekčním kompromisu mezi dvěma protichůdnými tlaky. Cílem bakalářské práce je popsat vývoj pánevních struktur v průběhu evoluce, shrnout faktory, které se podílejí na vzniku pohlavního dimorfismu pánve a v neposlední řadě také přiblížit porodní mechanismus člověka ve srovnání s primáty. Klíčová slova Pohlavní dimorfismus, pánev,...
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.