|
|
Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls)
Dolejšová, Kristýna ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls) se zabývá odlišnostmi ve vysílání veřejnoprávní rozhlasové stanice Radiožurnál a komerční rozhlasové stanice Rádio Impuls. Výběr stanic nebyl náhodný. Radiožurnál zůstává podle Radioprojektu, oficiálního výzkumu poslechovosti realizovaného společnostmi MEDIAN a STEM/MARK, dlouhodobě nejposlouchanější stanicí Českého rozhlasu a patří mezi nejposlouchanější celoplošné stanice v České republice. Rádio Impuls je od začátku existence tohoto výzkumu nejposlouchanější celoplošnou stanicí u nás. Práce nezkoumá obecné rozdíly ve vysílání těchto dvou stanic, které jsou platné i pro další stanice Českého rozhlasu a ostatní komerční stanice. Místo toho se zabývá konkrétními odlišnostmi v jejich vysílání. Po úvodním zařazení zkoumaných stanic do kontextu mediálního systému v České republice, popisu jejich vzniku a současného formátu se další kapitoly zaměřují na jednotlivé rozdíly. Pozornost je věnována pořadům, zpravodajským relacím, vstupům moderátorů do vysílání a dvěma vybraným publicistickým pořadům - Ranní interview a Tři Impulsy na tělo. Poslední kapitola hodnotí zvukovou, lexikální, morfologickou a syntaktickou rovinu mluvených projevů moderátorů.
|
|
|
Národní muzeum pohledem vybraných médií - možnosti a limity médií jako historického pramene
Hadaš, Jiří ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Existuje mnoho pramenů, ze kterých je možno čerpat historii Národního muzea. Rovněž je řada studií a monografií týkajících se historie Národního muzea, nicméně žádná z těchto prací nezkoumá média, zvuková či audiovizuální, jako samostatný historický pramen. Média jsou zvláštním pramenem, z něhož lze čerpat specifické a autentické informace o Národním muzeu. Filmové záznamy, stejně jako rozhlasové přinášejí řadu poznatků a doplňují historii Národního muzea. Tato studie zhodnocuje úlohy médií jako informačního zdroje o dějinách Národního muzea spolu s identifikací limitů této pramenné formy. Na základě historiografických postupů a dále metod známých z oblasti mediální vědy bylo prostřednictvím kvantitativní a kvalitativní analýzy umožněno provést výzkum jedinečných historických pramenů v podobě televizních a rozhlasových záznamů, které přináší poznatky týkající se Národního muzea. Ve vybraném období, kterým je v případě rozhlasových záznamů konec druhé světové války a v televizním vysílání rok 1953 a které je v obou případech vymezeno rokem 1993, je proveden rozbor těchto médií z hlediska jejich využití jako historických pramenů. Ve zkoumaném období byla zjištěna žánrová pestrost, která zejména v televizních pořadech nabídla zpravodajství a publicistiku, naučné, ale i zábavní pořady. Tyto pořady...
|
|
| |
|
|
Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače
Matunová, Alena ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače se věnuje rozhlasovému vysílání pro německé obyvatelstvo žijící v Čechách a na Moravě v období od jeho vzniku do roku 1945. Soustředí se na rozhlasový vysílač v Mělníku, jehož stavba byla dokončena v roce 1938. Postaven byl s cílem věnovat zvláštní rozhlasové vysílání německé menšině žijící v českých zemích. Vlastní analytická část práce je rozčleněna do tří částí, a to na rozhlasové vysílání v období tzv. první a druhé republiky a za Protektorátu Čechy a Morava. Jedna kapitola je věnována vysílání ze zahraničí (zvláště vysílači Sudetendeutscher Freiheitssender), které rovněž cílilo na sudetské Němce. Práce popisuje protikladný přístup k rozhlasovému vysílání pro tuto skupinu ze strany československé politické reprezentace a ze strany Německa. V Československu bylo toto vysílání přenecháno soukromoprávní instituci Urania. Její vysílání nebylo ze své povahy pro sudetské obyvatelstvo poutavé, a to svou pozornost obrátilo k říšskoněmeckému programu, který postupem času začal vytvářet jejich názory. Popisuje, jaký vliv měla nacistická propaganda na pozdější jednání sudetských Němců a jak na ni reagovala československá rozhlasová společnost. Věnuje se následným debatám...
|
|
|
Radio Stalin jako příklad českého pirátského rozhlasového vysílání
Prágrová, Šárka ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Rádio Stalin jako příklad českého pirátského rozhlasového vysílání" si klade za cíl komplexně představit rozhlasovou stanici Rádio Stalin, která vysílala v říjnu 1990 v Praze. Práce zasazuje vysílání Rádia Stalin do kontextu dobových událostí a s nimi souvisejících změn v oblasti politiky, ekonomiky, společnosti a médií, ale také do kontextu pirátského rozhlasového vysílání. Důraz je kladen především na mediální transformaci a změny legislativního rámce v oblasti rozhlasového vysílání po roce 1989. Vysílání Rádia Stalin je popsáno zejména prostřednictvím metody orální historie, kdy byly vedeny osobní rozhovory s několika jeho spoluzakladateli. Volba této metody je dána především absencí či nedostupností jiných zdrojů. Částečně je však využit dobový tisk. V této práci se podařilo vytvořit celkový obraz Rádia Stalin, kdy je možné blíže si představit situaci a podmínky, v nichž rádio vznikalo, období před začátkem vysílání, průběh vysílání, ukončení vysílání a jeho následné pokračování. Přínosem této práce je připomenutí tohoto často opomíjeného rádia, které má své místo v historii českého rozhlasového vysílání. Rádio Stalin je zároveň první soukromou rozhlasovou stanicí u nás, jejíž příběh je souhrou mnoha šťastných náhod. Vysílání tohoto rádia, jehož cílem bylo vyplnit chybějící...
|
|
|
Komparace Evropy 2 a Frekvence 1 s ohledem na cílovou skupinu
Nováková, Lucie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává dvě české soukromé stanice - Evropu 2 a Frekvenci 1. V praktické části práce jsem využila dotazníkové šetření, které pomohlo lépe definovat cílovou skupinu "mladí", jejíž charakteristika je součástí textu. Hlavní vlastností této skupiny je věk do třiceti let. Na "mladé" je zaměřena právě Evropa 2. Zároveň cílení na rozdílné skupiny je největším rozdílem mezi Evropou 2 a Frekvencí 1. To je zapříčiněno jejich rozhlasovými formáty. Zatímco Frekvence 1 je všeobecné rádio se zprávami, hudbou i zábavou, Evropa 2 je hudební stanice.
|
|
|
Personální politika Československého rozhlasu v letech 1945-1948
Pavlovič, Radek ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat, jak Komunistická strana Československa dokázala v letech 1945 až 1948 ovlivňovat personální politiku Československého rozhlasu a tím zasahovat do podoby rozhlasového vysílání. Práce se v úvodních kapitolách zaměřuje na politicko-ekonomický vývoj Československa po roce 1945, přičemž významná část textu popisuje parlamentní volby v květnu 1946. V dalších kapitolách je popisován vývoj tuzemských médií, která získala po válce zcela novou společensky odpovědnou roli. V poválečném Československu zároveň převládl názor, že média nesmějí být do budoucna předmětem nekontrolovatelného podnikání, ale naopak by měla podléhat dohledu státu. Stěžejní část práce popisuje poválečný vývoj rozhlasu. Tehdy jediné masové médium získalo po roce 1945 rovněž novou roli - jestliže v minulosti plnilo vysílání především funkci zábavní, během třetí republiky se stalo důležitým organizátorem veřejného života. Z uvedených okolností také vyplynul zájem různých mocenských skupin o získání vlivu v rozhlase. Úspěšně se v rozhlasu prosadili především komunisté. Situaci jim usnadňoval fakt, že ve vedení rozhlasu obsadili hned několik zásadních funkcí. Současně s tím zasahovali do rozhlasového vysílání systematickou aktivitou silného aparátu - od ministerstva informací, přes revoluční rozhlasovou...
|
|
|
Rozhlasové vysílání jako komunitní nástroj městských subkultur
Míkovcová, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a vyložit fenomén komunitního rozhlasového vysílání. V České republice tento sektor není legislativně ukotven, aby doplnil duální systém komerčních a veřejnoprávních stanic, přesto zde stanice tohoto typu existují. Jako předmět případové studie jsem si zvolila internetové rádio zaměřené na vysílání městských subkultur - StreetCulture, které považuji za jedinečný úkaz na českém mediálním trhu. Stanice svou specifičnost dokazuje širokým obsahovým záběrem, protože působí jako platforma pro velké množství různých komunit a je propojena s veřejným prostorem, že kterého vysílá. V analytické části práce zjišťuji, jakým způsobem naplňuje rádio StreetCulture čtyři základní aspekty komunitních médií podle definice mediálního teoretika Nica Carpentiera: komunitní rozměr, alternativní rozměr, občanský rozměr a rhizomatický rozměr. U každého z těchto aspektů jsem se pokusila nastínit, jakým způsobem se vztahuje ke stanici StreetCulture z hlediska fungování organizace, jak se promítá v obsahové složce vysílání a jakým způsobem jsou jednotlivé aspekty reflektovány také v mimovysílacích aktivitách této občansky prospěšné společnosti. Cílem této práce není vyvodit všeobecně platné závěry, které by bylo možné aplikovat na ostatní komunitní stanice u nás, ale...
|
|
|
Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase
Suchan, Jan ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase" popisuje vznik a vývoj zpravodajské směny v Československém a Českém rozhlase i pracovní náplně jejích zaměstnanců v závislosti na technologickém vývoji, hlediscích ideologických i organizačních, objemu a struktuře zpravodajského obsahu. Práce zachycuje už období od roku 1923, kdy zpravodajství Radiojournalu připravovala Česká tisková kancelář, především se pak zaměřuje na dobu od vzniku samostatného zpravodajství v roce 1945. Velký prostor věnuje napojení rozhlasu na Komunistickou stranu Československa, roli rozhlasového zpravodajství v přelomových letech 1948, 1968 a 1989 nebo cenzuře. Autor si všímá též pracovního prostředí a atmosféry ve zpravodajské směně.
|
|
|
Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém / Českém rozhlase
Suchan, Jan ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Rigorózní práce "Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase" popisuje vznik a vývoj zpravodajské směny v Československém a Českém rozhlase i pracovní náplně jejích zaměstnanců v závislosti na technologickém vývoji, hlediscích ideologických i organizačních, objemu a struktuře zpravodajského obsahu. Práce zachycuje už období od roku 1923, kdy zpravodajství Radiojournalu připravovala Česká tisková kancelář, především se pak zaměřuje na dobu od vzniku samostatného zpravodajství v roce 1945. Velký prostor věnuje napojení rozhlasu na Komunistickou stranu Československa, roli rozhlasového zpravodajství v přelomových letech 1948, 1968 a 1989 nebo cenzuře. Autor si všímá též pracovního prostředí a atmosféry ve zpravodajské směně.
|
host ::
RSS.