|
|
On the Sources of Business Cycles: Implications for DSGE Models
Andrle, Michal ; Brůha, Jan ; Solmaz, Serhat
Které šoky jsou hybateli hospodářských cyklů a kolik jich je? Dokumentujeme, že v rozvinutých ekonomikách se reálné makroekonomické veličiny v průběhu hospodářského cyklu spolu pohybují stabilním a predikovatelným způsobem, a argumentujeme, že tedy existuje jeden dominantní faktor způsobující většinu výkyvů hospodářských cyklů. Společný pozitivní pohyb reálného výstupu a inflace přesvědčivě ukazuje na poptávkový charakter tohoto faktoru. Tato skutečnost -stabilní v čase a prostoru- může být použita jako jednoduchý test strukturálních makroekonomických modelů. Navrhujeme jednoduchou statistiku, která může sloužit k porovnávání dat a modelů. Na základě této statistiky ukazujeme, že mnohé nejnovější strukturální modely neumí dostatečně replikovat stylizovaná fakta, která dokumentujeme.
Plný text:  PDF
|
|
|
Empirical Analysis of Labor Markets over Business Cycles: An International Comparison
Brůha, Jan ; Polanský, Jiří
Cílem tohoto článku je zdokumentovat a shrnout hlavní cyklické charakteristiky makroekonomických dat trhu práce ve vyspělých ekonomikách. V článku uvádíme druhé momenty (korelaci, volatilitu a koherenci) těchto dat pro různé transformace (tempa růstu a cyklické složky). Používáme také dynamické faktorové modely, abychom odhalili počet fundamentálních šoků, které ovlivňují dynamiku veličin trhu práce. Zkoumáme, zda se tyto charakteristiky mění v čase, zejména v obdobích závažných krizí jako např. Velká recese. Nakonec zkoumáme, zda existují skupiny zemí, které jsou charakterizovány společnými rysy, např. institucemi na trhu práce. Ukazujeme, že některé vlastnosti jsou společné v čase a v různých zemích (např. Okunův zákon). Naopak jiné charakteristiky se mezi zeměmi liší. Instituce trhu práce vybrané vlastnosti ovlivňují, ale pouze málo. Zjišťujeme, že cyklickou dynamiku veličin trhu práce ve většině zkoumaných zemí zřejmě vysvětluje jeden, nebo nejvýše dva šoky. Článek uzavíráme interpretací těchto závěrů pro strukturální makroekonomické modely.
Plný text: PDF
|
|
|
Dynamics of Linear Forward-looking Structural Macroeconomic Models at the Zero Lower Bound: Do Solution Techniques Matter?
Brůha, Jan
V tomto článku porovnávám vybrané techniky, které mohou být použity na řešení strukturálních makroekonomických modelů s dopředu hledícími očekáváními, které zahrnují nulovou dolní hranici úrokových sazeb jako jedinou nelinearitu. Používám stylizované teoretické modely s dopředu hledícími očekáváními, abych porovnal různé techniky řešení, co se týče implikací pro impulzní odezvy, pro dopady opatření typu "forward guidance" a pro velikost fiskálních multiplikátorů, a porovnávám také přesnost řešení. Vyvracím nedávná tvrzení v odborné literatuře, že různé metody řešení poskytují identické výsledky. Ukazuji, že různá řešení jsou ekvivalentní, pouze pokud omezení na nulovou dolní hranici sazeb váže jejich trajektorii pro více než jedno období, jinak mohou mít různé techniky řešení rozdílné implikace. Velké efekty forward guidance a vysoké fiskální multiplikátory při nulových úrokových sazbách jsou přítomny zejména pro některá řešení založená na "stínových" šocích. Na druhou stranu, řešení založená na nelineárních deterministických systémech a řešení pomocí příležitostně trvajících omezení poskytují pouze malé efekty "forward guidance" a fiskální multiplikátory, které nejsou v prostředí nulových sazeb výrazně vyšší než v normálních časech. Tyto dva přístupy k řešení se také ukazují jako nejpřesnější.
Plný text: PDF
|
|
|
Dynamic Elasticities of Tax Revenue: Evidence from the Czech Republic
Havránek, Tomáš ; Iršová, Zuzana ; Schwarz, Jiří
Elasticity daňových příjmů vůči odpovídajícím daňovým základům představují klíčové parametry modelování veřejných financí. Studie, které tyto elasticity pro bývalé tranzitivní země odhadují, však neberou ohled na daňové reformy a jejich dopady na daňové příjmy. Publikované odhady jsou tak nekonzistentní. Pomocí unikátních dat o dopadech daňových reforem v České republice odhadujeme krátkodobé a dlouhodobé elasticity daňových příjmů. Naše výsledky ukazují, že daň ze mzdy má dlouhodobou elasticitu 1,4, daň z přidané hodnoty 0,9, daň ze zisku 1,7 a příspěvky na sociální zabezpečení 1. U daně z přidané hodnoty a příspěvků na sociální zabezpečení je reakce daňových příjmů na změnu v daňovém základu rychlá. V případě zbylých dvou kategorií je však prvotní reakce slabá, takže je důležité rozlišovat mezi krátkodobými a dlouhodobými elasticitami. Elasticita daně ze mzdy přesáhne hodnotu 1 až po půl roce.
Plný text: PDF
|
|
|
Labour Market Modelling within a DSGE Approach
Tonner, Jaromír ; Tvrz, Stanislav ; Vašíček, Osvald
Cílem příspěvku je nalézt vhodný přístup k modelování hlavních proměnných trhu práce v rámci jádrového DSGE modelu ČNB. Kritérii výběru vhodné modelové specifikace jsou: kvalita predikce nezaměstnanosti, změna celkové predikční schopnosti ve srovnání s výchozím modelem a rozsah nezbytných modelových úprav. Zjistili jsme, že varianta modelu trhu práce podle Galího, Smetse a Wouterse (2011) umožňuje predikovat nezaměstnanost s přijatelnou chybou. Zároveň tato specifikace mírně zlepšuje celkovou predikční schopnost modelu a vyžaduje modelové úpravy relativně malého rozsahu. Proto doporučujeme tento přístup spíše než složitější koncepty, které dosahují podobného zlepšení predikčních schopností modelu. Také přístup propojující nezaměstnanost s mezerou výstupu se ukazuje jako nadějný, jeho praktické využití je ale podmíněno (dodatečným) zvýšením přesnosti predikce spotřeby. Jako praktický experiment jsme se rozhodli pro srovnání rozložení inflačních tlaků pramenících z růstu nominálních mezd a oslabování směnného kurzu ve výchozím modelu a v jeho alternativních specifikacích. Experiment je motivován rozhodnutím z listopadu 2013 používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek, ke kterému došlo v prostředí téměř nulových úrokových sazeb a rostoucích dezinflačních tlaků. Zjistili jsme, že výchozí model má ve srovnání s modely s propracovanějším trhem práce tendenci predikovat vyšší růst nominálních mezd a méně výrazné oslabení směnného kurzu. Z toho vyplývá, že alternativní modely by pravděpodobně indikovaly ještě vyšší potřebu oslabení kurzu než výchozí model.
Plný text: PDF
|
|
|
Ekonomický nacionalismus v rámci Evropské unie a Jednotného trhu: případové studie Francie, Německa a Spojeného kralovství
Gheorghiev, Olga ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem ekonomického nacionalismu v rámci tržních interakcí různých ekonomických modelů Evropské unie. První kapitola nabízí přehled interpretací konceptu ekonomického nacionalismu v různých historických obdobích se zaměřením na minulé století. Zároveň uvádí nové formy ekonomického nacionalismu, které jsou specifické pro kontext evropské integrace a kterým je tato práce věnována. Dále je studie zaměřena na specifičnosti evropského ekonomického modelu a na jeho vztah se státní ekonomickou intervencí. Tato kapitola je rovněž pokusem o identifikaci kompetencí Evropské komise a jejích instrumentů v tomto směru, s důrazem na klíčové ekonomické sektory a na hlavní formy státní intervence. Poslední část poskytuje přehled národních regulatorních tradic třech evropských ekonomických modelů (britského, německého, francouzského) a identifikuje přístupy k ekonomickému nacionalismu v rámci těchto modelů.
|
|
|
Rare Shocks vs. Non-linearities: What Drives Extreme Events in the Economy? Some Empirical Evidence
Franta, Michal
K vysvětlení role extrémních šoků a nelinearit během napjatých období pozorovaných v ekonomice je použita vektorová autoregrese malého měřítka. Model se soustředí na vztah mezi úvěrovým/finančním trhem a reálnou ekonomikou a je odhadnut na čtvrtletních datech pro Spojené státy za období 1984–2013. Extrémní šoky jsou zohledněny předpokladem šoků v redukované formě následujících t-rozdělení. Nelinearita je modelována možností změny režimu v mechanismu přenosu šoků. Je ukázáno, že distribuce chyb vykazují silné konce (fat tails). Výsledky dále naznačují, že specifikace zohledňující extrémní šoky vysvětlují pozorovaná data lépe než specifikace s nelineárními vztahy. Nakonec je také ukázáno, že přesnost predikcí hustot se zvětší, jestliže bereme v úvahu nelinearity a distribuce šoků se silnými konci.
Plný text: PDF
|
|
|
The Impact of Financial Variables on Czech Macroeconomic Developments: An Empirical Investigation
Adam, Tomáš ; Plašil, Miroslav
Tento článek zkoumá, do jaké míry pomáhají finanční proměnné vysvětlit makroekonomický vývoj v České republice a jak jsou výsledky citlivé na volbu apriorních nastavení, která jsou v empirické literatuře běžná. K tomuto účelu je využita metoda dynamického průměrování/výběru (potenciálně rozsáhlých) VAR modelů s časově proměnlivými parametry, která umožňuje určit, do jaké míry přispěly finanční proměnné k vysvětlení makroekonomického vývoje v jednotlivých obdobích. Na základě 27 modelů a široké škály jejich alternativních specifikací docházíme k závěru, že finanční proměnné přispívají k vysvětlení vývoje zejména těsně před recesemi a během nich. Naopak modely obsahující pouze tradiční makroekonomické proměnné dokázaly v klidných dobách vysvětlit makroekonomickou dynamiku uspokojivě. Z široké skupiny finančních proměnných patřily mezi relevantní ukazatele zejména úvěry soukromému sektoru, rentabilita bank a finanční páka bankovního sektoru.
Plný text: PDF
|
|
|
Inflation and the Steeplechase Between Economic Activity Variables
Baxa, Jaromír ; Plašil, Miroslav ; Vašíček, Bořek
Prudký nárůst nezaměstnanosti doprovázený relativně slabou odezvou na straně inflace v průběhu globální recese vedl k dalším pochybám o platnosti Phillipsovy křivky. Cílem této práce je s využitím metody dynamického průměrování modelů (Raftery et al., 2010) poukázat na skutečnost, že existence systematického vztahu mezi mírou reálné ekonomické aktivity a inflací je zastřena vzhledem k (i) obtížnému zachycení inflačních tlaků prostřednictvím jediné veličiny popisující ekonomickou aktivitu a (ii) existenci nelineární odezvy inflace na signály z reálné ekonomiky. Naše výsledky pro USA a další země skupiny G7 naznačují, že vztah mezi ekonomickou aktivitou a inflací je poměrně těsný, pokud jsou tlaky vycházející z reálné ekonomiky posuzovány komplexněji. Inflace reaguje v průběhu času a v různých zemích na různé ukazatele ekonomické aktivity a žádný z nich není jednoznačně dominantní. Mezera výstupu často popisuje inflační dynamiku hůře než ukazatele ekonomické aktivity založené na nezaměstnanosti, jako je krátkodobá nezaměstnanost, „unemployment expansion gap“ nebo „unemployment recession gap“. Práce dále potvrzuje slábnoucí vztah mezi ekonomickou aktivitou a inflací (tj. zplošťování Phillipsovy křivky) v posledních dekádách z důvodu strukturálních změn v ekonomice a měnové politice. Tento výsledek je robustní pro různé ukazatele ekonomické aktivity i pro různé země.
Plný text: PDF
|
|
|
Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů v odpadovém hospodářství
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., Praha ; Vrbová, Martina ; Slavík, Jan ; Potluka, Oto ; Novák, Pavel ; Mikoláš, Jan ; Koumarová, Miluše ; Kotoulová, Zdenka ; Jílková, Jiřina ; Brůha, Jan
Modul M1: komunální odpady (Model nákladů odstraňování domovního odpadu a jeho materiálového využití v závislosti na účinnostech odděleného sběru využitelných složek; Model nákladů odstraňování domovního odpadu a jeho materiálového využití s příspěvkem osob povinných ke zpětnému odběru obalového odpadu; Model celkových nákladů hospodaření s komunálním odpadem; Porovnání dat modelových řešení s dostupnými statistickými údaji a zobecnění modelových řešení; Návrh opatření v oblasti administrativních, ekonomických a jiných nástrojů řízení OH v obcích). Modul M2: Obaly a obalové odpady (Ekonomické ukazatele hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky; Závislost nákladů a účinnosti tříděného sběru komunálních odpadů). Modul M3 : Vybrané druhy odpadů nebo výrobků dle zákona o odpadech (Možnosti rozšíření využívání nástrojů pro vybrané odpady; Vyhodnocení ekonomických souvislostí nakládání s vybranými odpady vzhledem k tvorbě makroekonomického modelu OH). Modul M4: Zařízení na odstranění a využití odpadů (Rozpracování prací kvantifikace nákladů komunální odpad, spotřebitelské obalové odpady a vybrané druhy odpadů nebo výrobků). Modul M5: Tabulkový model. Modul M6: Makroekonomický model národního hospodářství (Modelování nákladů odpadového hospodářství- teoretická východiska; Formulace a ekonometrický odhad modelu; Projekce). Modul M7: koordinace vazeb mezi odpadovým hospodářstvím a makroekonomickým modelem národního hospodářství. Modul M8: koordinace projektu a ekonomické aspekty.
|
host ::
RSS.