|
| |
|
|
Experimentální studie na Afroameričanech: Studie syfilidy v Tuskegee
Vondrášková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Mertová, Viktorie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu experimentálních studií na Afroameričanech v USA v průběhu dvacátého století. Jakožto rasově diskriminovaná skupina byli Afroameričané dlouhodobě zneužíváni k celé řadě pokusů. Vlivem segregace zejména v lékařských zařízeních byly prováděny experimentální léčby či zásahy bez souhlasu nebo informování pacienta, ve zdravotnických zařízeních byly prováděny experimenty s radiací, ve věznicích byly testovány léky, kosmetické přípravky a působení nemocí na lidské tělo a celá řada dalších. Práce si klade za cíl tyto různé typy experimentů popsat a zjistit, jakým způsobem a zda vůbec byl boj za občanská práva v 50. a 60. letech těmito pokusy ovlivněn. Práce je rozdělena na dvě části, přičemž první část reflektuje širší pohled na problematiku a podkapitoly představují různé typy experimentů, spolu s konkrétními příklady. Druhá část práce je poté věnována studii syfilidy v Tuskegee, která je díky svému rozsahu, délce, ale i vlivu jedním z nejvýraznějších symbolů neetického experimentování na Afroameričanech. Práce dochází k závěru, že vzhledem k neinformovanosti o probíhajících pokusech a jejich odhalení až na počátku 70. let, tedy již po skončení boje za občanská práva, neměly experimentální studie na události 50. a 60. let zásadní vliv.
|
|
|
Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury
Solničková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury se věnuje okolnostem, které umožnily vytvoření hiphopové subkultury v 70. letech 20. století v jižním Bronxu. S ohledem na proměnu, kterou jižní Bronx před začátkem této dekády prošel z hlediska jeho rekonstrukce a přesunu obyvatel, se práce snaží vyzkoumat, jaký tato transformace měla vliv na vytvoření kombinace faktorů, jež na začátku 70. let dala vzniknout hiphopové subkultuře. Cílem práce je tak vysvětlit vznik hiphopové subkultury prostřednictvím kritéria lokality jejího vzniku a odpovědět tak na otázku, jakými způsoby byla tato subkultura ovlivněna sociálním prostředím Bronxu.
|
|
|
Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová
Navrátilová, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová" se zabývá postavením afroamerických žen na počátku 60. let, kdy se myšlenky hnutí za občanská práva poprvé dostaly do prostředí afroamerické komunity žijící v izolovaném státě Mississippi. Studie využívá biografickou metodu jako sondu do této uzavřené společnosti, jejíž hlavním objektem je Fannie Lou Hamerová, jedna z místních aktivistek, která navzdory rasistickým útokům, genderové a třídní diskriminaci prokázala svou odvahu a vůdčí schopnosti a stala se mluvčí nejen Svobodné demokratické strany Mississippi, ale také samotného hnutí za občanská práva. Případová studie zkoumá na základě zkušeností Fannie Lou Hamerové, jakým způsobem se afroamerické ženy do hnutí za občanská práva zapojovaly a jaké překážky musely jako aktivistky dennodenně překonávat. První část práce se věnuje obecněji prvotním vlnám aktivismu ve státě Mississippi a taktikám, které místní lídři využívali k mobilizaci venkovských Afroameričanů. Kromě analýzy role žen na místní úrovni se práce věnuje také problematice rasové, genderové a třídní diskriminace. Druhá kapitola zkoumá, jaký vliv měly tyto překážky na konkrétní osobu Fannie Lou Hamerovou. Následně se kapitola zabývá rolí Fannie Lou...
|
|
|
Dějiny a přítomnost afirmativních opatření (pozitivní diskriminace) v USA, České republice a dalších vybraných zemích.
Štědroň, Jakub ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Sulitka, Andrej (oponent)
Výrazem afirmativní akce je myšlen soubor opatření, která usilují o zvýšení zastoupení žen a menšin na pracovním trhu, v oblasti vzdělávání či politice, kde byly tyto skupiny historicky znevýhodněny. Při hledání původu afirmativních opatření jsem začal na samém počátku americké historie, kde jsem na příkladu otroctví a segregace chtěl poukázat na to, jak silné a dlouhé toto znevýhodnění bylo. Od konce 60. let byl tento název používán pro politiku, která se nespokojila pouze se zákazem diskriminačních praktik na základě rasy, původu či pohlaví v oblasti zaměstnávání či vzdělávání, ale aktivně se zasazovala o zpřístupňování možností pro ty, kterým byly historicky upírány, poškozovaly je i nadále zažité praxe v některých oblastech vzdělávání a zaměstnávání či v nich byli vzhledem ke svému významu podreprezentováni. Ve snaze vykreslit tento fenomén nezkresleně jsem ve své práci dal prostor jak stoupencům afirmativních opatření, tak jejich kritikům. Byl jsem si též vědom, jak kontroverzně toto téma současná americká společnost vnímá. Práce dochází k závěru, že afirmativní akce tak, jak jsou v současnosti nastaveny, již nefungují efektivně. Klíčová slova: afirmativní akce, afirmativní opatření, pozitivní diskriminace, diskriminace, segregace, USA, Afroameričané, ženy, kvóty, Česká republika, Romové
|
|
|
Disfranchising Prisoners in the U.S. - New Means of Segragation?: Case Study of Commonwealth of Virginia
Pánková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce Omezovaní volebního práva vězňů v USA - nový nástroj segregace?: Případová studie státu Virginie se zabývá rovností v uplatňování trestního práva ve Virginii. Cílem této práce je určit, zda je systém trestního práva ve Virginii používán k diskriminaci menšin a zda uplatňované zákony a postupy vytvářejí z Afroameričanů skupinu druhořadých občanů. V první kapitole se zaměřím na data a historii omezování volebních práv vězňů ve Virginii. Ve druhé kapitole budu zkoumat dopady odsouzení, např. ztrátu volebního práva, zaměstnání, sociálních benefitů a rodičovské zodpovědnosti. Třetí kapitola se bude věnovat reformám v oblasti volebních práv vězňů, uskutečňovaným pomocí schválení dodatku k ústavě, soudním rozhodnutím a činností guvernéra. Ze studie vyplývá, že systém trestního práva ve Virginii je využíván k diskriminaci černochů a že uplatňované zákony a postupy vytvářejí z Afroameričanů skupinu druhořadých občanů.
|
|
|
Specific Grammatical Features of African-American Vernacular
Nelson, Sabina ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Popelíková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá gramatickými rysy hovorové afroamerické angličtiny (AAVE). V teoretické části nalezneme základní informace týkající se této variety a přehled morfologických a syntaktických jevů, kterými se liší od standardní americké angličtiny (SAE) a dalších hovorových variet. Práce čerpá především z monografie Lisy Green: African American English: A Linguistic Introduction (2002), která představuje novější a nejpodrobnější popis AAVE, který máme k dispozici. V závěru teoretické části se objevuje krátké shrnutí typických rysů SAE, které slouží pro porovnání s AAVE. Praktická část práce představuje analýzu sto morfo-syntaktických rysů této hovorové variety objevujících se ve třech současných afroamerických dílech: The Color Purple od Alice Walker, Beloved od Toni Morrison a Brothers and Keepers Johna Edgara Widemana. Většina rysů je objevena v oblasti morfologie sloves, která je obecně bohatá ne nestandardní rysy v jakékoli hovorové varietě. Nestandardní rysy se však objevují i v dalších slovních druzích a syntaktických konstrukcích.
Klíčová slova: afroamerická hovorová angličtina, hovorový jazyk, afroameričané, gramatické rysy, morfologické a syntaktické rysy
|
|
|
Malcolm X a jeho význam v hnutí za práva Afroameričanů
Marinovová, Klára ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce "Malcolm X a jeho význam v Hnutí za práva Afroameričanů" pojednává o životě, ideologii a filosofii Malcolma X, představitele radikální větve Hnutí za občanská práva Afroameričanů. Práce vychází v první části z nacionalistických myšlenek černošské hrdosti a výjimečnosti Marcuse Garveyho, které Malcolma v dětství silně ovlivnily. V druhé části potom z neustálého teroru ze strany rasistických skupin a tlaku společnosti, jež měly za následek rozpad jeho rodiny a Malcolmovu následnou dlouholetou kriminální činnost v ulicích newyorské čtvrti Harlemu. Text se dále věnuje i Malcolmově pobytu ve vězení, setkání se s vírou Národa islámského a následné konverzi na islámskou víru a počátkům jeho kazatelské kariéry. Významná pasáž je věnovaná komparaci myšlenek a postojů Malcolma X s mnohdy uznávanějším představitelem umírněné větve Hnutí Martinem L. Kingem. Pozdější odchod Malcolma z Národa islámského a pouť do Mekky znamenala důležitý mezník v jeho životě a měla za následek změnu postojů, které se do předčasného ukončení Malcolmova života neustále přetvářely a vyvíjely. Na základě analýzy životních zkušeností a z nich pramenících postojů a přesvědčení v celé řadě delikátních otázek, jako je užívání násilí, separace od bílé společnosti, či černošská hrdost a uvědomění, vyhodnocuje nejen jeho...
|
|
|
The African-American Slave Narrative in Context: Frederick Douglass and Harriet Ann Jacobs
Chýlková, Jana ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
in Czech Cílem této práce je snaha odkrýt nové perspektivy v pohledu na žánr nazývaný vyprávění afroamerických otroků. Proto je žánr prezentován v širších historických, sociopolitických a genderových souvislostech a okolnosti vztahující se k jeho vývoji a k jeho současné literární kritice jsou stručně nastíněny. Výchozím bodem je stručné pojednání o definicích, které kritici, v závislosti na zvolených kritériích, stanovují různým způsobem. Různorodost textů a jejich hlasů je diskutována v souvislosti s Mosesem Grandym a jeho Vyprávěním o životě Mosese Grandyho donedávna zotročeného ve Spojených státech amerických. Grandyho vyprávění, popis života otroka na moři, je podrobeno rozboru. Tradiční, uniformní narativní struktury jsou porovnávány s úryvky díla, kde je možné nalézt některé aspekty jeho maskulinní identity problematizované institucionalizovaným otroctvím. Tato práce se zejména snaží ukázat, že zatímco konvenční struktura příběhů předem definující jejich osnovu a témata je popsána Jamesem Olneym, žádná obecně uznávaná definice žánru neexistuje. V důsledku dosaženého závěru je žánr definován pro účely této práce. Poté, co jsou hlavní příznačné rysy žánru projednány a definice žánru vyprávění afroamerických otroků je ustanovena, následují kapitoly věnující se podrobnějšímu rozboru dvou...
|
|
| |
host ::
RSS.