|
Problematika tělesného kontaktu u předčasně narozených dětí
Dvořáčková, Lucie ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Houšťková, Hana (oponent)
Diplomová práce se komplexně zabývá problematikou tělesného kontaktu u předčasně narozených dětí. Tím, že se miminko narodilo předčasně, se kontakt s matkou přerušil náhle a nečekaně. Jedna z prvních možností, jak rodiče mohou děťátku pomoci a obnovit s ním spojení, je láskyplný dotek. Práce se skládá se z teoretické a empirické části. V teoretické části jsou stručně a přehledně zpracovány vybrané kapitoly z neonatologie a problematika tělesného kontaktu. Tato část je uspořádána do souvislého textu pro důkladné seznámení s danou problematikou. Praktická část se snaží zmapovat aktivní zapojování matek do péče o nedonošené dítě. Dále se zaměřuje na klokánkování, zda je sestrami podporováno a umožňováno matkám nezralých novorozenců. Zjišťuje míru informovanosti sester o motýlích masážích a jejich využití v praxi. Výzkumná část porovnává výsledky šetření v pěti perinatologických centrech ČR. Zvolenou metodou ke zjištění potřebných údajů a ověření hypotéz byl dotazník. Stanovila jsem si osm hypotéz, z nichž pět se vztahuje na sestry pečující o předčasně narozené novorozence a tři na matky nezralých dětí. Výzkumný vzorek tvořilo 166 respondentek - sester pracujících na novorozenecké jednotce intenzivní péče a 22 respondentek - matek předčasně narozených dětí. Výsledky výzkumu jsou vyhodnoceny v absolutní...
|
|
Prevence a význam pneumonie ventilovaných nemocných v intenzivní péči
Sekerka, Pavel ; Kolář, Martin (vedoucí práce)
Pneumonie ventilovaných nemocných (VAP) představuje závažnou komplikaci v péči o ventilovaného pacienta a její závažnost se dále zvyšuje vzestupem počtu rezistentních kmenů mikroorganismů, které ji způsobují. VAP zvyšuje jak morbiditu tak mortalitu pacientů, prodlužuje jejich hospitalizaci a vede ke zvýšení přímých i nepřímých nákladů na léčbu. Možnosti terapie jsou občas obtížné, nákladné a neefektivní, proto je zapotřebí vzniku VAP přecházet řadou preventivních opatření. Jejich uplatněním v praxi a důsledným dodržováním lze snížit výskyt VAP a zlepšit tak prognózu kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. Cílem experimentální části práce bylo prověřit provádění těchto preventivních opatření v praxi. Průzkum pomocí dotazníků a sledování situace na lůžkových částech KAR FNKV ukázalo, že některá opatření jsou prováděna správně, zatímco u jiných je prostor pro jejich zlepšení, jsou prováděna nesprávným způsobem nebo nejsou prováděna vůbec.
|
|
Tvorba a implementace ošetrovatelských standardů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
Mathauser, Radek ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Uhlíř, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tvorby a implementace standardních ošetřovatelských postupů ve specifickém prostředí přednemocniční neodkladné péče v rámci Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje (dále ZZS KHK). Forma práce je blízká případové studii. Autor v teoretické části definuje kvalitu zdravotní péče z různých úhlů pohledu a očekávání jednotlivých účastníků v rámci systému zdravotních služeb. Zamýšlí se nad historickým vývojem managementu kvality a pojednává o standardech jako jeho hlavních nástrojích v obecné i aplikované podobě. Podrobněji se autor snaží vymezit přednemocniční neodkladnou péči (PNP) jako specifický obor a popsat její rozmanitý vývoj v celosvětovém i tuzemském formátu. V závěru se autor pokouší definovat kvalitní PNP podle kritérií čerpaných z dosud publikovaných materiálů a vlastního pohledu poskytovatele. V praktické části popisuje autor jednotlivé články procesu tvorby a implementace standardních ošetřovatelských postupů určených nelékařským posádkám rychlé zdravotnické pomoci (RZP) v rámci Pracovní skupiny pro vzdělávání s standardizaci ZZS KHK. V závěru diskutuje výsledky kvalitativního zkoumání - focus group členů pracovní skupiny, ve snaze analyzovat silné a slabé stránky celého procesu a podrobit svoji vlastní činnost náležité sebereflexi. Klíčová...
|
|
Možnosti kontinuální monitorace glykémie u kriticky nemocných a léčby hyperglykémie s využitím inzulínových algoritmů
Bláha, Jan ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Matějovič, Martin (oponent) ; Vaněk, Tomáš (oponent)
Kontrola glykémie je jedno z nejdiskutovanějších témat současné intenzivní medicíny. Do centra zájmu ji přivedla průlomová Leuvenská studie [1], která prokázala, že intenzivní inzulínovou terapií (IIT), tj. udržováním normoglykémie, můžeme snížit jak mortalitu, tak množství orgánových komplikací spojených s kritickým stavem. Přestože byla publikována již před osmi lety, stále nepanuje v otázce přístupu ke kontrole glykémie u kriticky nemocných pacientů plná shoda. Pochybnosti jsou vznášeny jak o univerzálnosti intenzivní kontroly glykémie, tak především o její bezpečnosti ve smyslu potenciálního poškození pacientů epizodami hypoglykémie. Naše práce ponechávají zcela stranou otázku významu či rizika IIT, ale zaměřili jsme na klíčovou problematiku celého konceptu, tj. vlastní těsnou kontrolu glykémie u kriticky nemocných pacientů. Cílem naší práce se stal jednak výzkum podkožní tukové tkáně jako alternativního místa kontinuální monitorace glykémie u pacientů v intenzivní péči, a jednak režimy aplikace inzulínu k ovlivnění hyperglykémie a udržování normoglykémie u těchto pacientů. Prokázali jsme dobrou korelaci arteriální a intersticiální koncentrace glukózy u kriticky nemocných pacientů, a to i u pacientů procházejících hlubokou hypotermií (17řC). Rovněž jsme prokázali dobrou efektivitu i dostatečnou...
|
|
Dokazování v civilním procesu s důrazem na spory v oblasti zdravotní péče
Holčapek, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Uhlíř, David (oponent)
Holčapek, T., Dokazování v civilním procesu s důrazem na spory v oblasti zdravotní péče, disertační práce, Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2010. Disertační práce se soustředí na problematiku zjišťování skutkového stavu obecně a dokazování zvláště, a to v rámci občanského soudního řízení a se zřetelem na spory vznikající z poskytování zdravotní péče. Zkoumá, které skutkové předpoklady odpovědnosti zdravotnického zařízení za újmu na zdraví či zásah do osobnostních práv pacienta musejí být zjištěny (prokázány), kdo ve vztahu k nim nese důkazní břemeno, jak přesvědčivý důkaz musí být podán a jaké techniky pro ulehčení důkazního břemene (například skutkové domněnky nebo odpovědnost za ztrátu šance či jiná proporcionální odpovědnost) bývají různými právními řády využity. Práce vychází ze srovnání českého práva s dalšími právními systémy, jak z oblasti kontinentálního práva, tak i z oblasti common law. Klíčová slova: zdraví, zdravotní péče, občanskoprávní odpovědnost, občanské soudní řízení, dokazování
|
|
Software pro zpracování dat ze snímače polohy hlavy
Slávik, Vladimír ; Sekora, Jiří (oponent) ; Čížek, Martin (vedoucí práce)
Práce stručně uvádí do problematiky odchlípení sítnice, vitrektomie a pooperační péče. Dále nastiňuje způsob zvýšení pacientského komfortu použitím systému pro průběžnou signalizaci a záznam poloh hlavy. Softwarová část tohoto systému je realizována za použití programového prostředí C++ Builder a pomocných knihoven výrobců hardware využitého v systému. Tato softwarová aplikace umožňuje analýzu dat získaných systémem a jeho správu. Je popsáno podrobně její grafické uživatelské rozhraní, použití uživatelem a zejména vnitřní uspořádání a rozdělení funkcí do podsystémů.
|
|
Bezdrátové pohotovostní přivolání ošetřovatelské služby
Bubník, Karel ; Sekora, Jiří (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce představuje a popisuje návrh a konstrukci kompletního bezdrátového pageru vhodného například pro zdravotní centra, pečovatelské domy, domácí použití, k přivolání ošetřovatelské služby. Zařízení je navrženo tak, aby se dalo snadno obsluhovat. Vysílač je zjednodušen a obsluhuje se pouze jedním tlačítkem. Přijímač také nevyžaduje složitou manipulaci. Cílem práce je vytvořit přístroj, který bude díky své ceně a jednoduché konstrukci užitečným pomocníkem.
|
|
Hodnocení antropometrických parametrů u polytraumatických pacientů
Broulíková, Zuzana ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
1 Souhrn Hodnocení antropometrických parametrů je jednou z možností hodnocení nutričního stavu hospitalizovaného pacienta. Správné určení tohoto stavu je nezbytné pro stanovení pacientovy prognózy při další léčbě a také pro předcházení či zachycení prvních příznaků rozvíjející se malnutrice. Ta negativně ovlivňuje pacientův stav a je příčinou rozvoje dalších komplikací a prodloužení léčby. V této studii byl prováděn sběr antropometrických dat u polytraumatických pacientů. Vyšetření byla prováděna po dobu 8 měsíců na oddělení jednotky intenzivní péče. Vyšetřením se celkem podrobilo 20 pacientů s různými polytraumaty ve věku od 15 do 64 let, 15 mužů a 5 žen. Ve výsledcích byla uvedena a vyhodnocena vyšetření u 12 pacientů, zbývající pacienty nebylo možno do výsledků práce uvést, neboť zde chyběla data k vyhodnocení. Pacienti byli během hospitalizace vyšetřování dvakrát, základní délka intervalu mezi vyšetřeními byla stanovena na 2 týdny. Výsledky byly statisticky zpracovány a dále byly vyhodnoceny změny v určitých antropometrických parametrech mezi dvěma měřenými obdobími. Pozornost se soustředila na prognostické ukazatele nutričního stavu - na hodnotu hmotnosti, BMI, obvodu levé paže, sílu kožní řasy nad tricepsem, FM (tuková tkáň), FFM (hmota prostá tuku) a MAMC (střední obvod paže). Kromě hodnoty FFM došlo...
|
|
Deprese u chronicky nemocných
Pečinková, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Práce "Deprese u chronicky nemocných" se zabývá depresí u osob s Alzheimerovou nemocí. Teoretická část práce uvádí témata stáří, syndrom demence, Alzheimerova nemoc a deprese. Tato témata popisuje také ve vzájemném vztahu, opomenuty nejsou ani výzkumy v této oblasti. Praktická část zkoumá výskyt deprese u osob s Alzheimerovou nemocí a dále ověřuje předpoklad, že depresivita je častěji přítomná v počátečních stádiích Alzheimerovy nemoci. Ve výzkumu je užito metody standardizované, v podobě Geriatrické škály deprese dle Yesevage, ale také dalších metod inovativních, které přinášejí jiný úhel pohledu (Geriatrická škála deprese vyplněna pečujícími a strukturované pozorování). Výsledkem je poznatek, že 9,7% osob s Alzheimerovou nemocí trpí depresí. Více osob s depresí se nachází u osob s počínající demencí, ale nejedná se o signifikantní rozdíl. V této práci se zvažuje také přínos jiných diagnostických metod deprese pro praxi.
|
|
Psychologické aspekty péče o člověka s Alzheimerovou nemocí
Malíková, Barbora ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce "Psychologické aspekty péče o člověka s Alzheimerovou nemocí" se zabývá problematikou rodinných pečovatelů a jejich obvykle mnohaletou zkušeností s péčí o blízkého člověka. Zvláštní důraz je kladen na přechodové období po smrti blízké osoby s Alzheimerovou nemocí a na život pečovatelů následující po skončení péče. Teoretická část obsahuje vymezení pojmů Alzheimerova nemoc, péče a pečovatel, sleduje průběh péče od jejích počátků až do období po smrti nemocného člověka a zamýšlí se nad tím, jak pečovatelé tuto zkušenost prožívají a jak jí rozumí. V empirické části práce představuje kvalitativní výzkum, konkrétně analýzu polostrukturovaných rozhovorů se čtrnácti pečovateli, jejichž blízká osoba s Alzheimerovou nemocí již zemřela. Přináší interpretaci vybraných témat v období péče a převážně v období po skončení péče a odborníkům tak nabízí možnosti, kam konkrétně zacílit svou pomoc.
|
host ::
