|
|
Kultura bulharské menšiny v České republice ve vztahu k většinové české populaci
Lindová, Jitka ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Název: Kultura bulharské menšiny v České republice ve vztahu k většinové české populaci Práce se věnuje projevům bulharské kultury v České republice a možnostem i mezím její realizace se zaměřením na vzájemné vazby českého a bulharského kulturního prostředí. Výsledný text kombinuje poznatky z literatury s vlastními postřehy z prostředí Bulharů žijících v České republice. Hlavní důraz je kladen na přesah kulturního zázemí a historických kontaktů do současného vnímání odlišného etnika. Součástí je i poukaz na význam podpory kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin a nutnost šíření kulturních znalostí. Klíčová slova: bulharská kultura, česká kultura, česko-bulharské vztahy, etnicita, mezikulturní dialog
|
|
|
Ze všech koutů světa: Etnická identita studentů Erasmu
Šlédrová, Jasňa ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Oravcová, Anna (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je formování etnické identity v mezikulturní interakci. Klíčovým zdrojem informací jsou vedle odborné literatury údaje získané vlastní výzkumnou prací. Na základě odborné literatury jsou diskutovány hlavní teoretické přístupy k této problematice a je vymezena základní terminologie. Pomocí výzkumné práce je pak ověřován představený koncept etnické identity. Samotný výzkum je koncipován jako případová studie konkrétní skupiny: Erasmus studentů ve francouzském Lyonu. Ta byla studována prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s některými jejími členy. Výzkum se ve snaze o získání spolehlivějších dat omezuje na představitele pěti národností: Bulhary, Čechy, Italy, Němce a Španěly. Závěry výzkumu především osvětlují, jakým způsobem zkoumaní jedinci konstruují svoji etnickou identitu, ale také pojednává o odlišném chápání termínu kultura. Analytická část práce se zaměřuje na to, jaký postoj jedinci zaujímají k vlastní kultuře a jaký mají názor na kulturu cizí, v níž dočasně pobývají. V této souvislosti se pojednává o etnických a společenských dichotomiích jako o prostředcích sebeurčení a sebevymezování. Diskutován je koncept imaginárních hranic, které jedinci mezi svoji skupinu a skupinu cizí stavějí. Dále se pomocí adaptačních strategií a socio-kulturního chování...
|
|
|
Jazyk a etnicita na Balkáně a v Británii
Blažek, Jan ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Brouček, Stanislav (oponent)
Cílem této práce je přispět k popisu etnického vědomí v oblasti Balkánu a Velké Británie, a to pomocí studia etnické inkluzivity (překračování etnických hranic) a etnické exkluzivity (posilování výše zmíněných hranic). Autor vycházel z klasické definice národa od Benedicta Andersona (národ = myšlené společenství), a proto si za vlastní předmět svého studia zvolil jazyk (respektive jazyky zkoumaných oblastí), jakožto oblast, v níž se manifestuje myšlení. Ve třech kapitolách se věnoval nejprve strukturálnímu a lexikologickému aspektu jazyka, potom aspektu terminologickému (studium významu a etymologie etnonym) a nakonec aspektu textologickému (studium národních mýtů a jazyka, v němž jsou předávány z generace na generaci). Výše popsané bádání vedlo k jasnému závěru, že zatímco angličtina (v nespolední řadě díky své gramatické přímočarosti a lexikologickému bohatství) je mluvčími jiných mateřských jazyků v Británií vnímána jako výrazně inkluzivní (ať už jde o příslušníky autochtonních menšin či imigranty), na Balkáně jsou naopak jazyky pojímány jako výlučný majetek té či oné etnické skupiny, což vede dokonce i k řízenému vytváření umělých rozdílů mezi nimi. Britský přístup přitom očividně podněcuje kvalitnější interetnické soužití. Tyto závěry potvrzuje i studium etnonym (nejinkluzivnějším ze všech...
|
|
|
Perception of the Ethnic Identity on the Frontier Between Two Cultures
Jonáš, Juraj ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Táto práca skúma rozdiel vo vnímaní etnicity u ľudí žijúcich na miestach, ktoré sú etnicky homogénne a ľudí, žijúcimi v oblastiach, ktoré sú etnicky heterogénne. Jej predpokladom totiž je, že prostredie (resp. etnická heterogenita/homogenita), v ktorom človek žije má vplyv na chápanie etnicity ako takej. Jadrom práce je výskum zameraný na porovnanie mentálneho modelu etnicity u ľudí v dvoch rôznych prostrediach. Jednými sú obyvatelia Košíc a Trebišova čiže miest, ktoré sú prevažne obývané Slovákmi. Druhými sú obyvatelia oblasti Horného Medzibodrožia, ktorá je obývaná skôr obyvateľstvom maďarskej národnosti. Ako metódu na zistenie toho, či tomu tak skutočne je, bol použitý dotazník, mapujúci prostredie respondenta a zároveň a naň naväzujúce charakteristiky. Jeho takpovediac implicitný model etnicity (teda ten, ktorý do značnej miery určuje jeho jednanie v danej oblasti), explicitný model etnicity (teda ten, ktorý respondent deklaruje), intenzitu medzietnických vzťahov, symboly a význam etnickej identity respondenta. Takisto bola táto respondentova teória etnickej identity konfrontovaná s inými lokálnymi identitami. Práca došla k záverom, že etnicita je v etnicky heterogénnej oblasti vnímaná s jemnejšími nuansami, v porovnaní s respondentmi z etnicky homogénnej oblasti sú na svoju národnosť hrdší, a...
|
|
|
Konstrukce identity mladé generace migrantů na příkladu Bulharů v Praze
Volfová, Veronika ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Fajfrlíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce má za cíl identifikovat identitu mladé generace migrantů na příkladu bulharské menšiny žijící v Praze. Práce zjišťuje, jakým způsobem dochází k udržování bulharských tradic, jazyka a popularizace bulharské kultury v Praze. První část práce seznamuje se základními pojmy, které s tématem souvisí. Jedná se o pojmy: etnicita, identita, nacionalismus a národ, integrace a akulturace, etnický prostor, menšina. Součást teoretické práce také seznamuje s menšinovým složením v České republice a následně se zaměřuje přímo na Bulharskou menšinu v Praze a její základní kulturní rysy.
Druhá část práce přibližuje skupinu mladé generace Bulharů v Praze a ukazuje, jakým způsobem dochází ke konstrukci jejich identit. Praktická část vychází z vlastního výzkumu, který zahrnuje polostrukturalizované rozhovory s příslušníky bulharské menšiny v rozmezí věku 18 až 29 let, kteří v Praze žijí.
|
|
|
Toskové a Gegové v Albánii a jejich pohled na Albánce v okolních státech
Müller, Petr ; Kokaisl, Petr (vedoucí práce) ; Štolfová, Andrea (oponent)
Tato práce zkoumá etnickou identitu Albánců uvnitř i vně Albánie prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Vychází z terénního výzkumu provedeného v Albánii a Kosovu. Práce sleduje několik základních etnodiferenciačních znaků a jejich relevanci při konstruování etnické identity vybrané skupiny žijící v Albánii a Kosovu. Zaměřuje se na otázku jazyka, náboženství, historické paměti, politiky, etnických stereotypů a subjektivního vnímání vlastního etnického vědomí.
|
|
|
Role etnicity v eskalaci konfliktu:případová studie Bosna a Hercegovina
Vápeníková, Sára ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza příčin eskalace etnického konfliktu na území Bosny a Hercegoviny. Po smrti komunistického vůdce Josipa Tita v roce 1980 se začaly znovu probouzet nacionalistické ideologie. Vlivem neustále se zhoršující hospodářské krize, vysoké nezaměstnanosti a rétoriky politických elit tyto ideologie vyústily ve válku mezi národnostmi, které žily na mnohých místech promíšeně po několik staletí. Válka mezi třemi etniky, která vypukla v roce 1992, je považována do té doby za nejkrvavější konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Práce s sebou přináší také analýzu ostatních faktorů, které měly na eskalaci vliv. Faktorům politickým, ekonomickým, strukturálním a kulturním se věnuje významná část této bakalářské práce.
|
|
|
Role Belgie ve Rwandě od kolonizace až po rwandskou genocidu
Kovářová, Markéta ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Rwandská genocida byla připravována a vykonávána na základě etnické příslušnosti. Etnické rozdělení a vzrůstající nevraživost měly vícero příčin a vliv kolonizátorů byl často označován za jednu z nich. Bakalářská práce Role Belgie ve Rwandě od kolonizace až po Rwandskou genocidu zkoumá, jakým způsobem Belgie pomohla eskalaci nenávisti mezi Hutuy a Tutsii a zda tím nepřímo přispěla ke genocidě z roku 1994.
|
|
|
Etnicita jako faktor vývoje ve Rwandě
Čapková, Martina ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Etnicita jako faktor vývoje ve Rwandě se zabývá otázkou, do jaké míry je etnicita rozhodujícím prvkem ve vývoji této africké země. Práce hodnotí historické události a momentální stav Rwandy, aby tak mohla komplexně zhodnotit, jakou roli v současné době hraje etnicita a jaký vliv bude mít v budoucnosti. Důležitost významu etnického faktoru úzce souvisí s hodnocením úspěšností postgenocidního usmiřování.
|
|
|
Komparace vlivu etnicity v separatistických oblastech Kavkazu
Jagošová, Martina ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je komparační analýza vlivu etnicity v rámci separatistických oblastí Kavkazu. Kavkazský region je charakteristický svou dlouhodobou nestabilitou. Samotná podstata těchto konfliktů je složena z mnoha spolu úzce souvisejících vrstev, a to jak střetu náboženského, etnického, ekonomického, tak i mocenského a ideologického. Text se primárně snaží nalézt společné a odlišné rysy těchto oblastí na základě analýzy historického vývoje, válečné eskalace a post-konfliktní rekonstrukce. Cílem práce je nalezení důkazu, že role etnicity na celkové podstatě a vývoji zkoumaných konfliktů hrála jednu z klíčových rolí.
|
host ::
RSS.