|
|
Postsocialistická transformace a změny kultury ve středoasijských republikách na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu
Kokaisl, Petr ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Společnost ve státech bývalého Sovětského svazu prochází od doby rozpadu tohoto státního útvaru velice zásadními změnami. Ačkoli od doby rozpadu SSSR uběhlo již více než deset let, transformační procesy, které byly nastartované právě v této době, rozhodně ještě ukončené nejsou. V této práci se poukazuje na podmínky, ve kterých stály středoasijské státy v době rozpadu Sovětského svazu a jaké byly další odlišnosti ve vývoji po vyhlášení samostatnosti v jednotlivých státech (především na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu). Původní transformace byla vyhlášena a chápána především jako ekonomická, s prováděnými změnami došlo ovšem k velice zásadním změnám v kultuře, ke změně role náboženství ve společnosti, ke vnímání a vytváření historie. Důležitou součástí práce je hodnocení pastevectví a pasteveckého způsobu obživy v této oblasti. Pastevecká společnost se poměrně dlouho brání vnějším vlivům, ale ani tato společnost se jejich vstřebávání nemůže ubránit. Pastevectví jako základní a nejdůležitější zdroj obživy v současnosti tento význam ztratilo, ale zároveň roste význam pasteveckých tradic, na které je možné se odvolávat při vytváření nové identity.
|
|
|
Postsocialistická transformace a změny kultury ve středoasijských republikách na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu
Kokaisl, Petr ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Společnost ve státech bývalého Sovětského svazu prochází od doby rozpadu tohoto státního útvaru velice zásadními změnami. Ačkoli od doby rozpadu SSSR uběhlo již více než deset let, transformační procesy, které byly nastartované právě v této době, rozhodně ještě ukončené nejsou. V této práci se poukazuje na podmínky, ve kterých stály středoasijské státy v době rozpadu Sovětského svazu a jaké byly další odlišnosti ve vývoji po vyhlášení samostatnosti v jednotlivých státech (především na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu). Původní transformace byla vyhlášena a chápána především jako ekonomická, s prováděnými změnami došlo ovšem k velice zásadním změnám v kultuře, ke změně role náboženství ve společnosti, ke vnímání a vytváření historie. Důležitou součástí práce je hodnocení pastevectví a pasteveckého způsobu obživy v této oblasti. Pastevecká společnost se poměrně dlouho brání vnějším vlivům, ale ani tato společnost se jejich vstřebávání nemůže ubránit. Pastevectví jako základní a nejdůležitější zdroj obživy v současnosti tento význam ztratilo, ale zároveň roste význam pasteveckých tradic, na které je možné se odvolávat při vytváření nové identity.
|
|
|
Způsoby prezentace identit tádžických Pamírců s důrazem na náboženské vyznání a jazykovou příslušnost
Retka, Tomáš ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent) ; Kokaisl, Petr (oponent)
Disertační práce pojednává o problematice skupinových identit tádžických Pamírců. Etnonymum Pamírec označuje obyvatele horského Pamíru, kteří se svým náboženským vyznáním, jazykovou příslušností a některými aspekty hmotné kultury odlišují od ostatních skup in obyvatelstva, jejichž příslušníci žijí na území současné Tádžické republiky. Z hlediska oficiálního přístupu Tádžické republiky nemají Pamírci status národnostní menšiny. V legislativní rovině jsou považováni za součást tádžické majority. Se státem připsanou národností neztotožňují ani samotní Pamírci, ale ani majoritní Tádžici. Příslušníci obou skupin poukazují na vzájemné kulturní, prostřednictvím kterých se vůči sobě vymezují. Cílem práce je analyzovat faktory, které ovlivňují podoby a způsoby prezentace identit horských Pamírců. Text disertační práce reflektuje danou problematiku především ve třech základních rovinách, kterými jsou jazyková příslušnost, náboženské vyznání a příbuzenské systémy. Jazyková příslušnost a náboženské vyznání představují základní aspekty pamírských skupinových identit. Prostřednictvím těchto aspektů se Pamírci vymezují vůči příslušníkům ostatních (nepamírských) skupin, především vůči majoritním Tádžikům. Disertační práce se zabývá také otázkou, nakolik se koncepty pamírských identit projevují v rámci každodenních...
|
|
|
Rodina a žena v kyrgyzské společnosti
Gregorová, Barbora ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Kokaisl, Petr (oponent) ; Horák, Slavomír (oponent)
V této disertační práci se zaměřujeme na postavení ženy ve středoasijské společnosti (na příkladu Kyrgyzstánu) a také na fenomén kyrgyzské rodiny, která je důležitou součástí každodenního života tamních obyvatel. Po úvodním seznámení s regionem se nejprve zabýváme sociální stratifikací kyrgyzské společnosti a jednotlivými typy rodiny. V další kapitole věnované třem základním historickým obdobím se podíváme na to, jak se měnilo postavení kyrgyzské ženy ve středoasijské společnosti. První období je symbolicky datováno do roku 1917 (rok bolševického státního převratu). Do té doby žili Kyrgyzové kočovným způsobem života, členili se na kmeny, rody a velké patriarchální rodiny. Ve 20. letech 20. století začala celá Střední Asie pod vlivem sovětské nadvlády prožívat velmi bouřlivé období proměn - docházelo k industrializaci, plošné edukaci obyvatel, zlepšení lékařské péče, ale také ke znárodnění majetku, násilnému usazování obyvatel či rusifikaci. Ženám se dostala mnohá práva, tradice z patriarchálně-feudální doby však nezanikly a místní je udržovali nadále. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Kyrgyzové začali vracet ke svým tradicím jako k národním entitám a v tamní společnosti se otevřeně začalo hovořit o diskriminaci žen. V historické retrospektivě se taktéž podíváme na základní typy sňatků u Kyrgyzů,...
|
|
|
Trojí tvář Váchánu. Proměny tradičního způsobu života horalů žijících na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu
Dušek, Libor ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Kokaisl, Petr (oponent) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Předkládaná disertační práce pojednává o etnicko-jazykové skupině Váchánců, žijících v oblasti pamírsko-hindúkušského horského uzlu na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu. Důsledkem soupeření Ruska a Velké Británie v průběhu 19. století v rámci tzv. Velké hry (Great Game), byla nucena koncem 19. století část do té doby homogenního etnika opustit rodný Váchánský koridor, načež se Váchánci ocitli na území později diametrálně odlišně se vyvíjejících státních útvarů. Předmětem práce je komplexní analýza proměny materiální i duchovní kultury etnické skupiny, respektive etnicko-jazykových skupin Váchánců žijících na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu s akcentem na jejich současný stav. Velmi důležitou součástí je vizuální kontext, který prostřednictvím vyobrazení a fotografií prezentuje signifikantní znaky spjaté s každodenním životem Váchánců. Primárním cílem práce je rozkrytí materiálních i duchovních fenoménů, které úzce souvisí s každodenním životem, historicko-politickými souvislostmi, socio-ekonomickou situací, šíʿitským ismáʿílitským náboženstvím, s nimiž jsou konfrontováni příslušníci etnicko- jazykové skupiny, respektive jednotlivých skupin Váchánců žijících ve vysokohorském prostředí Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu. Jakožto nejvhodnější instrument k výše vytyčenému...
|
|
|
Umělecké řemeslo Střední Asie na příkladu sbírky Náprstkova muzea
Hejzlarová, Tereza ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Nováková, Hana (oponent) ; Kokaisl, Petr (oponent)
Oblast Střední Asie, která je v současném politicko-geografickém významu chápána jako území pěti postsovětských států - Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a částečně Kazachstánu, prošla velmi pestrým historickým vývojem, během něhož vstřebávala impulzy různých kulturních vlivů a vytvořila si tak podmínky pro vznik svébytného výtvarného projevu. Umělecký vývoj oblasti si do určité míry udržuje kontinuitu z minulých dob až do současnosti, jež je patrná v tradičních uměleckořemeslných odvětvích. Mezi nejvýznamnější bezpochyby patří textilní tvorba zahrnující mimo jiné výrobu koberců, plstí, tkanin a výšivek, umělecké zpracování kovu prezentující se především tvorbou šperků a v neposlední řadě keramická produkce. Umělecké řemeslo hrálo v historii a kultuře Střední Asie vždy velmi důležitou roli. Řemeslné výrobky zde byly odedávna předmětem obchodu, což bylo umocněno také zeměpisnou polohou oblasti, kterou procházela proslulá Hedvábná cesta. Uměleckořemeslná produkce tvořila jeden z hlavních faktorů ekonomiky usedlých i kočovných obyvatel a nacházely se v ní nejen běžné, ale také exkluzivní výrobky vysoké umělecké hodnoty, které byly určeny pro majetné vrstvy obyvatelstva nebo na export. Podle svědectví mnohých historických pramenů byly již starověké a středověké středoasijské výrobky...
|
|
|
Návrat k tradičním metodám duševní a tělesné očisty člověka; příklad půstu
Brandejská, Tereza ; Kokaisl, Petr (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá praktikou půstu jako jednou z tradičních očistných metod, zapadající v dnešní době do konceptu přírodní, či alternativní medicíny. V první části práce je vysvětlen samotný pojem půst a jeho princip. Dále je uvedeno, jaké motivy vedou k jeho podstupování. Tento způsob očisty má kořeny hluboko v historii, ze které je možné pochopit důležitost i tradici v různých směrech jeho využití. Ačkoliv se práce neorientuje na půst z hlediska náboženského, tak je tato stránka v práci rovněž nadnesena, a to z důvodu jeho silné vazby na obecné téma půstu. Dále se text orientuje na samotný půst. Je přiblížen princip fyziologie, na kterém jsou postaveny jeho účinky a je základním východiskem pro pochopením dané metody. Poté jsou uvedeny možné a doporučované délky postění a vysvětleny jednotlivé etapy, kterými člověk postem prochází a jak se při nich cítí. V neposlední řadě práce popisuje doporučení a zásady, které jsou důležitým aspektem očisty. Součástí je dále i negativní stránka půstu a jeho kritika vzhledem ke kontraindikacím a názorům klasické západní medicíny. Jako poslední bod práce je možnost využití půstu jakožto prostředku k určité změně v životním stylu jedince.
|
|
|
Postsocialistická transformace a změny kultury ve středoasijských republikách na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu
Kokaisl, Petr ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Společnost ve státech bývalého Sovětského svazu prochází od doby rozpadu tohoto státního útvaru velice zásadními změnami. Ačkoli od doby rozpadu SSSR uběhlo již více než deset let, transformační procesy, které byly nastartované právě v této době, rozhodně ještě ukončené nejsou. V této práci se poukazuje na podmínky, ve kterých stály středoasijské státy v době rozpadu Sovětského svazu a jaké byly další odlišnosti ve vývoji po vyhlášení samostatnosti v jednotlivých státech (především na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu). Původní transformace byla vyhlášena a chápána především jako ekonomická, s prováděnými změnami došlo ovšem k velice zásadním změnám v kultuře, ke změně role náboženství ve společnosti, ke vnímání a vytváření historie. Důležitou součástí práce je hodnocení pastevectví a pasteveckého způsobu obživy v této oblasti. Pastevecká společnost se poměrně dlouho brání vnějším vlivům, ale ani tato společnost se jejich vstřebávání nemůže ubránit. Pastevectví jako základní a nejdůležitější zdroj obživy v současnosti tento význam ztratilo, ale zároveň roste význam pasteveckých tradic, na které je možné se odvolávat při vytváření nové identity.
|
|
|
Postsocialistická transformace a změny kultury ve středoasijských republikách na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu
Kokaisl, Petr ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Společnost ve státech bývalého Sovětského svazu prochází od doby rozpadu tohoto státního útvaru velice zásadními změnami. Ačkoli od doby rozpadu SSSR uběhlo již více než deset let, transformační procesy, které byly nastartované právě v této době, rozhodně ještě ukončené nejsou. V této práci se poukazuje na podmínky, ve kterých stály středoasijské státy v době rozpadu Sovětského svazu a jaké byly další odlišnosti ve vývoji po vyhlášení samostatnosti v jednotlivých státech (především na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu). Původní transformace byla vyhlášena a chápána především jako ekonomická, s prováděnými změnami došlo ovšem k velice zásadním změnám v kultuře, ke změně role náboženství ve společnosti, ke vnímání a vytváření historie. Důležitou součástí práce je hodnocení pastevectví a pasteveckého způsobu obživy v této oblasti. Pastevecká společnost se poměrně dlouho brání vnějším vlivům, ale ani tato společnost se jejich vstřebávání nemůže ubránit. Pastevectví jako základní a nejdůležitější zdroj obživy v současnosti tento význam ztratilo, ale zároveň roste význam pasteveckých tradic, na které je možné se odvolávat při vytváření nové identity.
|
|
|
Geografické aspekty náboženství – srovnání České republiky a Rakouska
Pecharová, Kateřina ; Kokaisl, Petr (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je zmapovat vývoj náboženství, zejména křesťanství, a jeho rozlišné geografické aspekty na území České republiky a Rakouska, jednotlivé ukazatele porovnat a pomocí dotazníků a individuálních rozhovorů odpovědět na tyto otázky:
Jaké jsou hlavní atributy zkoumané religiozity?
Nakolik tyto atributy může zachytit statistika?
Jak se od sebe liší víra a religiozita?
Do jaké míry se reálně liší nebo neliší míra religiozity se skutečným zastoupením víry?
Podávají nám statistiky skutečně adekvátní informace o tom, jak důležitou roli hraje víra v dané zemi?
Proč se míra religiozity v ČR a Rakousku od sebe tolik liší, ačkoliv jde o země spolu bezprostředně sousedící?
Jsou Rakušané, jakožto občané země s vyšší mírou religiozity, skutečně více nábožensky založení než Češi, jakožto národ ateistů?
|
host ::
RSS.