|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Zíka, Tomáš ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé diplomové práce Tato diplomová práce se jako svým hlavním tématem zabývá vývojem trestního práva hmotného a procesního v 18. století v našich zemích. Pojednává též o zákoníku vydaném v roce 1803, protože celý tento vývoj završoval a logicky je tedy nutné ho uvést. Celý vývoj trestního práva v českých zemích se samozřejmě odvíjí od vývoje trestního práva v Habsburské monarchii, jejíž byly naše země součástí. Jako vedlejší téma je tedy zpracován také historický vývoj monarchie v dané době, filosofické a náboženské směry a názory, největší myslitelé a také dřívější právní úprava, ze které samozřejmě tvůrci zákonů v 18. století čerpaly a která často platila i v první polovině 18. století. Dále tato diplomová práce pojednává o vývoji struktury hrdelního soudnictví na našem území, kdy se zaměřuje hlavně na jeho personální i věcné vybavení a na důvody postupného snižování počtu hrdelních soudů. Ve zvláštní kapitole se také pojednává o vývoji úpravy trestných činů proti božskému majestátu, na které se v průběhu tohoto století nejvíce měnil náhled, kdy se během pár let změnily z nejpřísněji postihovaného trestního činu na přestupky a poté opět na trestný čin. V této kapitole se navíc dostává srovnání těchto činů s trestnými činy proti panovníkovi. Hlavní pozornost je ale věnovaná jednotlivým zákoníkům vydaným...
|
|
|
Apelační soud v Praze ve druhé polovině 18. století
Šalak, Boris ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
rigorózní práce Apelační soud v Praze ve druhé polovině 18. století Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Konzultant: PhDr. Klára Woitschová, PhD. Tato práce pojednává o vývoji Apelačního soudu v Praze v období osvíceného a policejního absolutismu. Časový výsek, který zahrnuje, je ohraničen roky 1749 a 1850. Hlavním cílem této práce je popis, jaké postavení v soudním systému apelační soud postupně v průběhu druhé poloviny 18. století zaujímal, a jak se tereziánské a josefínské reformy promítly do složení a celkového fungování apelačního soudu. V josefínské podobě pak tento soud v zásadě fungoval až do roku 1850, tj. do své proměny ve Vrchní zemský soud v Praze. Apelační soud v Praze (Rada nad apelacemi) byl založen v roce 1548. Od počátků byl výhradně královským a tedy nestavovským soudem. Jednalo se o odvolací instanci proti rozhodnutím městských soudů. Jeho působnost (pravomoc) byla v průběhu času rozšiřována. Naopak územní působnost, která měla být zpočátku celostátní, byla v průběhu 18. století omezena pouze na Čechy. Postupně tak Apelační soud v Praze získal úlohu zemské odvolací instance, nejprve hlavně pro okruh městského soudnictví, později se všeobecnou působností. V souvislosti s nabytím úlohy obecné druhé instance se název této instituce roku 1783 mění na všeobecný apelační soud. Roku...
|
|
|
Opera Antonia Salieriho Axur Re d'Ormus v Praze 1788
Bastlová, Eliška ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o opeře Antonia Salieriho Axur re d'Ormus a jejím uvedení roku 1788 v Nosticově divadle v Praze. První část práce tvoří pramenný výzkum. Na základě tištěných libret, divadelních cedulí a zpráv z dobového tisku je sledováno uvádění oper Antonia Salieriho v pražských divadlech mezi lety 1773-1806. Součástí tohoto výstupu je též zasazení Salieriho operních děl do kontextu pražského divadelního repertoáru. Klíčovou částí práce je hudebně- dramatická analýza Salieriho opery Axur re d'Ormus. Analýza je zaměřena na pražskou inscenaci opery, kterou dokládá tištěné libreto. Hudební a textové prameny, užité v této analýze, byly dále důkladně zkoumány a pomocí srovnávací analýzy bylo navrženo stemma, poukazující na vztahy mezi těmito prameny a současně na procesy probíhající během přenosu díla mezi jednotlivými divadly. Pozornost je zde soustředěna na osu Vídeň-Praha-Drážďany, po které se dílo šířilo v letech 1788-1789.
|
|
|
The image of rural france in the travel diary of Arthur Young
Borodáčová, Jana ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Autorka v práci analyzuje cestopis Arthura Younga, ktorý z pozície fyziokrata primárne pozoroval a skúmal hospodársku situáciu francúzskeho vidieka v priebehu svojich troch ciest v rokoch 1787, 1788, 1789/90. Cestovateľ sa pri tom opieral o vlastné skúsenosti agronóma a svoje pozorovania dopĺňal informáciami od miestnych vlastníkov pôdy, ktorí javili záujem o otázku agronómie a svoj obzor si rozširoval i prostredníctvom rozhovorov so svojimi francúzskymi priateľmi. Pri mapovaní stavu francúzskeho vidieka využíval svoju metódu štatistiky, ktorú zaviedol už pri predchádzajúcich výskumných cestách po Anglicku a Írsku. Cestovateľ však pri tejto metóde prehliadal sociálnu stránku života na vidieku, ktorej charakteristika sa zostručnila na všeobecný názor vzdelaných osvietenských vrstiev. Dielo Arthura Younga je tiež klasickým osvietenským cestopisom i keď cieľom cesty sa autor vymaňoval z tradičných destinácií. Cestovateľ sa vo francúzskom prostredí výrazne národnostne vymedzoval a svoje posudky tak formuloval z pozície Angličana. Tento rys je charakteristický pre celý obsah cestopisu, či už sa jednalo o poľnohospodárstvo, chovanie a zvyky francúzskej spoločnosti, alebo o popis revolučných udalostí. Kľúčové slová Arthur Young, Francúzsko, vidiek, poľnohospodárstvo, 18. storočie, cestovanie, cestopis
|
|
| |
|
|
Proměny tzv. kamaril v ruských dějinách 18. století
Šínová, Lenka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami kamaril tří ruských panovníků. Úvod pojednává o pramenech a literatuře k tomuto tématu. V další kapitole jsou definovány pojmy kamarila, favorit, favoritismus a absolutismus. Následující tři kapitoly se věnují jednotlivým panovníkům, jejich nástupu na trůn, klíčovým vládním institucím a hlavně nejdůležitějším členům kamaril. Poslední kapitola se zabývá srovnáním těchto tří režimů. Nejprve se věnuje předpokladům panovnic k vládě. Dále srovnává jejich favority a poté se zaměřuje na nejúspěšnější osobnosti, které se u moci dokázaly udržet během několika režimů, přičemž poskytuje odpověď na otázky, zda měli tito lidé nějaké společné rysy, co bylo důvodem jejich úspěchu, zda se jejich postavení nějakým způsobem proměňovalo, nebo zda bylo konstantní.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850)
Šalak, Boris ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850) Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Konzultant: PhDr. Klára Woitschová, PhD. Tato práce pojednává o vývoji Apelačního soudu v Praze v období osvíceného a policejního absolutismu. Časový výsek, který zahrnuje, je ohraničen roky 1749 a 1850. Hlavním cílem této práce je popis, jaké postavení v soudním systému apelační soud postupně v průběhu druhé poloviny 18. století zaujímal, a jak se tereziánské a josefínské reformy promítly do složení a celkového fungování apelačního soudu. V josefínské podobě pak tento soud v zásadě fungoval až do roku 1850, tj. do své proměny ve Vrchní zemský soud v Praze. Apelační soud v Praze (Rada nad apelacemi) byl založen v roce 1548. Od počátků byl výhradně královským a tedy nestavovským soudem. Jednalo se o odvolací instanci proti rozhodnutím městských soudů. Jeho působnost (pravomoc) byla v průběhu času rozšiřována. Naopak územní působnost, která měla být zpočátku celostátní, byla v průběhu 18. století omezena pouze na Čechy. Postupně tak Apelační soud v Praze získal úlohu zemské odvolací instance, nejprve hlavně pro okruh městského soudnictví, později se všeobecnou působností. V souvislosti s nabytím úlohy obecné druhé instance se název této instituce roku 1783 mění na všeobecný apelační soud. Roku 1850 se pak tento soud...
|
host ::
RSS.