|
Problematika sebepoškozování dětí a adolescentů se zaměřením na využití psychodiagnostických metod
Fořtová, Helena ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
Záměrné sebepoškozování je rozšířeným problémem především mezi současnými dospívajícími, je možné se s nim setkat u děti od 11 let l ato prače si kladla za cil podat komplexní náhled na problematiku sebepoškozování a provést čtenáře světem dnešních děti a teenagerů, pro něž je sebeubližovaní zdánlivě jediným východiskem v obtížné situaci, kterou není v jejich silách řešit jiným způsobem Sebepoškozování jako způsob řešeni problému často souvisí s jevy, jako je šikana, ztrata blízkého člověka, fyzické napadaní, nedostatek lásky a náklonnosti či zanedbavám ze strany rodičů Většina klientů měla velmi problematické rodinné zázemí Ukázalo se take, že sebepoškozování je vysoce rizikovým faktorem pro suicidalni chování Více jak polovina klientu se v minulosti pokusila skončit se životem v lastní rukou či si tento pokus naplanovala Testem AAC se nepotvrdila výraznější přítomnost přímých výpovědi týkajících se sebepoškozování. Klienti většinou reagovali výpověďmi blížícími se jejich primární problémové oblasti (v rodině, ve škole, mezi kamarády), přičemž sebepoškozování je pouze způsobem řešení nepříjemných pocitů z dane situace Testem ROR byla potvrzena původní hypotéza o problematickém prožívání a vyjadřování emocí. Celkově byla u klientu, jež poškozují sami sebe, prokázána špatna orientace v sociálním světě a...
|
|
Ověření dobrodružného programu pro skupinu dětí z Dětského domova Krompachy
Kloubková, Monika ; Frainšic, Michal (oponent) ; Neuman, Jan (vedoucí práce)
Souhrn Název: Ověření dobrodružného programu pro vybranou skupinu dětí z Dětského domova Krompach Předmět: Předmětem práce je příprava a následná realizace dobrodružného programu v dětském domově Krompach ve spolupráci s o.s. letní dům. Následně zjišťujeme odezvu ze strany obyvatel dětského domova na tento program. Zjišťujeme jak vybraná skupina dětí z dětského domova Krompach reaguje na dobrodružný program a zda-li by se tyto děti chtěly podobného programu zúčastnit opět. Dále zjišťujeme které aktivity byly pro účastníky nejatraktivnější. .Metoda: Dotazníkové šetření sestávající ze tří samostatných dotazníků. Struktura: Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části, teoretické, se zabýváme třemi okruhy: náhradní výchovnou péčí v ČR, činností O.s. letní dům, která celý projekt zaštiťuje a podrobněji se věnujeme problematice zážitkové pedagogiky uejími prostředky výchovy prožitkem a prvky dobrodružství v dobrodružných programech) a kurzů s ní spojených. Dále pak možnou aplikací prožitkových kurzů do zařízení dětských domovů. Teoretické poznatky jsme aplikovali do čtyř částí praktické části. V první části předkládáme cíle, úkoly a předpoklady. Ve druhé části popisujeme metodologii. Ve výsledkové části zjišťujeme dotazníkovým šetřením, jak účastníci kurzu reagují na tento program. Závěrečnou část...
|
|
Začleňování dětí se specifickými sociálními a vzdělávacími potřebami do skautských oddílů
Všianská, Anežka ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
(česky) Diplomová práce s názvem Začleňování dětí se specifickými sociálními a vzdělávacími potřebami do skautských oddílů se věnuje tématu integrace do specifického prostředí volnočasové organizace Junáku. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsou popsány základní teoretický východiska týkající se integrace a inkluze, dále jsou zde shrnuty informace ohledně situace s integrací dětí se specifickými potřebami v organizaci Junák. Byl realizován kvalitativní výzkum, který oproti již vzniklým výzkumům, popisuje průběh začleňování optikou tří důležitých účastníků, kterými byli děti se specifickými potřebami, jejich rodiče nebo pěstouni a vedoucí skautských oddílů. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru, dotazníku a pozorování. Cílem výzkumu tak bylo popsat, jak probíhá integrace do skautských oddílů a zjistit názory rodičů, vedoucích oddílů a samotných dětí na faktory, které ovlivňují integraci dítěte se specifickou potřebou do skautského oddílu. Výsledky práce prezentují klíčové aspekty, které jsou podle respondentů výzkumu důležité pro úspěšnou integraci. Pro děti se specifickými potřebami je pro začlenění hlavní najít si v oddíle kamarády. Rodiče a vedoucí, spatřují jako důležitý aspekt podporující integraci, otevřenou komunikaci a aktivní spolupráci...
|
|
Estetická a pohybová výchova ve waldorfské pedagogice.
Šimková, Marie ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo podat ucelený přehled o pohybové a estetické výchově na waldorfské škole a pokusit se prokázat pozitivní vliv waldorfské pedagogiky na úroveň tvořivosti dítěte, ve srovnání s klasickými základními školami. K tomu byl použit Torranceho test kruhů, jehož součástí je definice několika měřitelných faktorů tvořivosti. Přestože se ani jednu z formulovaných hypotéz nepodařilo průkazně potvrdit, výsledky srovnání hovoří ve prospěch waldorfské pedagogiky a celý výzkum by se mohl stát solidním základem pro rozsáhlejší vědeckou práci, vedoucí k získání zcela jednoznačných údajů.
|
|
Didaktická hra jako prostředek rozvíjející čtení v 1. ročníku
Brixíová, Lenka ; Křivánek, Zdeněk (oponent) ; Wildová, Radka (vedoucí práce)
Diplomová práce Didaktická hra jako prostředek rozvíjející čtení v 1. ročníku zpracovává téma primárního vzdělávání, především téma současného pojetí výuky počátečního čtení (cíle, úkoly, organizace, metody a hodnocení výuky). Obsahuje též soubor didaktických her pro rozvoj čtení, který by měl být inspirací při práci s dětmi. Z uvedeného výzkumného šetření, jehož cílem bylo zmapovat práci učitelů v 1. ročníku, vyplynulo, že by učitelé takovýto soubor uvítali. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Vstup dítěte do školy a příprava na čtení
Čekalová, Eva ; Křivánek, Zdeněk (oponent) ; Wildová, Radka (vedoucí práce)
Vstup dítěte do školy je velkým krokem nejen v životě dítěte, ale celé rodiny. Dochází ke změnám v některých návycích rodiny ( hlavně tam, kde dítě nenavštěvovalo mateřskou školu ). Rodiče se snaží dítěti vstup do školy zpříjemnit a také ulehčit, protože pro prvňáčka je to zpočátku velká změna. Významnou roli hraje také očekávání dítěte, jeho správná informovanost a motivace. Rodiče by měli velmi citlivě připravovat dítě na to, co se bude ve škole odehrávat, aby během prvních dní, kdy se dítě setká se školní realitou, nedošlo k velkému zklamání nebo dokonce ke ztrátě motivace pro další učení. Dítě, které ztratí motivaci k učení, s ním může mít problémy po celou dobu své školní docházky. Když dítě vstoupí do školy, většinou to znamená, že ho čekají i domácí povinnosti s ní spojené, tedy domácí úkoly. Aby dítě mohlo tuto práci dobře provádět, musí k tomu mít doma vhodné podmínky např. pracovní místo, klid nebo někoho, kdo mu s úkoly bude, alespoň zpočátku, pomáhat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Současná příběhová próza ze života dětí
Husarová, Lenka ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Současná příběhová próza, tedy próza vznikající od 90. let 20. století, je přirozeným fenoménem, který se tříbil již od počátku 20. století. Její vývoj prošel mnohými úskalími a je zachycen v první kapitole. První kapitola také shrnuje charakteristické znaky současné příběhové prózy s dětským hrdinou. Druhá kapitola Příběhová próza ze života dětí od 80. let 20. století do současnosti přibližuje námětové obsahy próz, které vyšly v tomto období a zamýšlí se, podle jakých měřítek díla třídit. Třetí kapitola Námětové okruhy se snaží utřídit prózu podle vybraných měřítek. Nejrozsáhlejší skupinou jsou prózy zabývající se mezilidskými vztahy. Sem patří námětové okruhy Děti z rozvrácené rodiny, Sourozenecké vztahy, Ideál přátelství. Další mnohem menší oddíly jsou věnovány prózám, které se zabývají péčí o zvíře, vyrovnáváním se hlavního hrdiny s vlastním zdravotním omezením nebo které líčí prázdninové dobrodružství. Zcela samostatnou kapitolu tvoří příběhy s fantazijními prvky. Čtvrtá kapitola se věnuje charakterizačním postupům ve sledovaných prózách Markéty Zinnerové, Hany Doskočilové, Martiny Drijverové, Ivy Procházkové a Ivony Březinové. Pátá kapitola, poslední, charakterizuje a hodnotí použití jazykových prostředků a kompozičních postupů, které výše zmiňované autorky v prózách využívají a jimiž jsou jejich...
|
|
Psychická deprivace u dětí a její odraz v Testu barevného sémantického diferenciálu
Veselá, Michaela ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
Několik let jsem byla zapojena do programu Pěti P, který se věnuje dětem znevýhodněným v různých ohledech. V programu bylo nejvíce dětí, u kterých problémy nastaly s největší pravděpodobností působením prostředí, v němž vyrůstaly. Jednalo se převážně o děti ze sociálně slabých rodin, jimž se rodiče skoro vůbec nevěnovali, nebo děti, které se nedovedly (či nemohly) začlenit mezi vrstevníky, neměly kamarády a toužily po nich. V posledních několika letech se ovšem problém zanedbávání výchovy rozšířil ze sociálně slabých vrstev i na rodiny bohatých podnikatelů apod., kteří věnují veškerý svůj čas zaměstnání a kteří sice děti zahrnují přemírou hraček a spotřebního zboží, ale nevěnují jim potřebnou pozornost, cit a lásku. I děti z takových rodin nezapadají mezi vrstevníky a nemají kamarády. Téměř každodenní kontakt s těmito dětmi mne vedl k uvědomění si spojitosti mezi problematikou rodinného prostředí a konflikty dětí se spolužáky a učiteli ve škole a konflikty se společností vůbec. A právě to mě nasměrovalo k problému psychické deprivace.
|
|
Aktivity podporující kooperativní chování u dětí předškolního věku
BAKEŠOVÁ, Ivana
Práce ve své teoretické části odlišuje a popisuje různé formy mezilidské interakce s důrazem na kooperaci a kooperativní chování z pohledu sociologie, sociální psychologie a psychologie osobnosti. Zvláštní pozornost věnuje věkové kategorii předškolních dětí, specifikuje zvlášt-nosti tohoto věku, konkrétní metody a formy vhodné pro rozvoj kooperativního chování a popisuje roli pedagoga v tomto procesu. Dokumentuje souvislost kooperativního chování s výchovně-vzdělávacími cíli RVP PV, konfrontuje kooperativní chování ve vztahu k tzv. Čtyřem pilířům vzdělávání. Dále se dotýká proměnných týkajících se osobnostní vybavenosti jedince ve vztahu ke kooperativnímu chování. Praktická část představuje typy aktivit, o kterých se předpokládá, že mají potenciál navo?dit, resp. rozvíjet kooperativní chování u předškolních dětí. Práce dokumentuje realizaci těchto aktivit s dětmi, poté následuje reflexe průběhu a výsledku činnosti. V souvislosti se základní výzkumnou otázkou hledá a nachází odpověď, zda opravdu aktivity kooperativní chování u dětí navodily a jakou podobu toto chování mělo.
|
|
Začleňování jedince do sociální skupiny v různých životních situacích ve vybraném regionu
Šámalová, Zuzana ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou začleňování jedince do sociální skupiny v různých životních situacích v Plzeňském kraji. Především se věnuje formám pomoci, která je dětem při odchodu z dětského domova poskytována krajem, resp. dětským domovem zřizovaným Plzeňským krajem. Diplomová práce analyzuje názory veřejnosti na problematiku začleňování dětí z dětského domova do společnosti, zjišťuje postoje samotných dospívajících jedinců, vedoucích pracovníků a zaměstnanců sociálních zařízení. Dále analyzuje problematiku v rámci rozvoje Plzeňského kraje. Cílem práce je navrhnout možnosti jak začlenit jedince bez rodiny do sociálních skupin v různých etapách života v Plzeňském kraji. Teoretická část diplomové práce pojednává o období socializace dítěte a absence rodiny, jakožto hlavního činitele socializace. Popisuje systém náhradní výchovy v České republice, život dětí v dětském domově a programy týkající se problematiky odchodu z dětského domova. Terénní šetření je provedeno s účelem dosáhnout cíle, dílčích cílů práce a následně interpretovat jejich výsledky. V závěru práce jsou shrnuty výsledky získané při zpracování této práce a následné doporučení pro zřizovatele dětských domovů, tedy pro Plzeňský kraj. Pro splnění hlavního cíle je navržena možnost jak začleňovat jedince do sociálních skupin a to formou nové pracovní pozice sociální průvodce.
|
host ::
