|
Problémy trestního postihu nad mládeží
Svobodová, Renata ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Již více než čtyři roky je součástí právního řádu zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který komplexně upravuje hmotněprávní i procesněprávní souvislosti trestání mládeže a je bezesporu adekvátní odpovědí na požadavky Rady Evropy na oddělenou právní úpravu trestního soudnictví nad mládeží a významným krokem v trestněprávní politice mládeže. Tento zákon je velmi moderní v tom smyslu, že namísto justice retributivní (trestající) zavádí do soudní praxe justici restorativní - ochrannou a pomáhající obnovit narušené vztahy, k nimž trestnou činností došlo. Je však otázkou, nakolik lze skloubit zájem zákona na ochraně mladistvého před škodlivými vlivy a na vytvoření podmínek pro jeho další sociální a duševní rozvoj se zájmem poškozeného na odčinění újmy způsobené protiprávním činem, který je sice také zákonným zájmem, ale již dopředu je limitován slovy - podle sil a schopností toho, kdo se protiprávního činu dopustil. Zásada uspokojení zájmu poškozeného je sice v ust. § 3 odst. 7 ZSVM výslovně vyjádřena a tendence rozšiřování procesních práv poškozeného je patrná i v jiných ustanoveních zákona, rezervy však lze spatřovat v diplomové práci zmíněné absenci oprávnění poškozeného podat stížnost proti usnesení o odstoupení trestního stíhání, pokud rozhodnutí bylo učiněno v přípravném řízení, což zajisté zpochybňuje...
|
| |
|
ZOO stavby - architektektura jako okno do přírody Pavilony ekosystémů
Boháč, Ivo ; Ing.Petr Jiřička (oponent) ; RNDr.Bohumil Král,CSc. (oponent) ; Ing.arch.Eva Špačková,Ph.D. (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Zoo dnešní podoby je z pohledu architektonického pestrou mozaikou staveb a prvků prakticky v celé typologické škále. Česká republika patří v tomto ohledu k zemím s bohatou historií a velmi rozvinutou sítí současných zoologických zahrad a parků. Přesto neustále chybí ucelený koncepční pohled na danou problematiku, shrnující zkušenosti dosavadního vývoje a vyúsťující do systematického procesu projektové přípravy. Zpracovávaná disertační práce si proto stanovila tyto základní cíle: a) na základě vyhodnocení historického vývoje vztahu člověka a zvířete, budování zoologických zahrad, dosavadních zkušeností a současného stavu řešené problematiky provést systémovou kategorizaci zoo staveb s důrazem na problematiku komplexních expozic pavilonů ekosystému. b) analyzovat základní soudobé principy navrhování zoo staveb se zaměřením na stanovení zásad navrhování pavilonů ekosystému c) vytvořit ucelený dokument jako komplexní analytický úvod do dané problematiky, sloužící praxi projektanta, zároveň zajistit vazbu na odborné vysokoškolské studium vytvořením metodických podkladů pro výuku předmětu „ZOO stavby“ na vysokých školách. Součástí úkolu je prezentace popisovaných principů navrhování na konkrétním příkladu z vlastní projekční praxe a rovněž na několika příkladech studentských návrhů, zpracovaných pod mým vedením v rámci ateliérové výuky. Základním úkolem, který vyplývá z výše definovaných cílů práce, je stanovení zásad navrhování pavilonů ekosystému, jako vrcholového zástupce expozičních objektů dnešních ZOO. Jde tedy především o definici základní charakteristiky, popis obecných principů navrhování a popis specifických jevů při navrhování pavilonu ekosystému.
|
| |
| |
| |
|
K provádění prohlídky prostor, ve kterých advokát vykonává advokacii (85b tr. řádu)
Hřebíček, Vladislav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Vladislav Hřebíček: K provádění prohlídky prostor, ve kterých advokát vykonává advokacii (§ 85b tr. řádu) Abstrakt Autor se ve své práci podrobně zabývá problematikou provádění prohlídek prostor, ve kterých vykonává advokát advokacii, upravenou v § 85b trestního řádu. Poté, co v první kapitole popíše způsob zajišťování důkazů v českém trestním řízení a následně i obsah § 85b trestního řádu včetně jeho historických souvislostí, se v následující druhé a třetí kapitole zaobírá podrobným výkladem stěžejních pojmů (advokát, výkon advokacie, povinnost mlčenlivosti apod.); zvláštní pozornost přitom věnuje otázce vymezení místa výkonu advokacie (administrativní versus funkční vymezení) a problematice tzv. cloudů. Ve čtvrté kapitole se pak zaobírá okolnostmi, za nichž není advokát vázán povinností mlčenlivosti, což je otázka stěžejní zejména z pohledu soudce, který rozhoduje o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory s tím, aby se policejní orgán seznámil s obsahem listin, jež byly při prohlídce zajištěny. V následující páté kapitole se pak autor podrobně věnuje postupu, který předchází výkonu prohlídky podle § 85b trestního řádu, zejména pak iniciaci příkazu k prohlídce ze strany policejního orgánu a státního zástupce, postupu příslušného soudce a obsahovým nále žitostem příkazu k prohlídce....
|
|
Oprávnění státního zástupce v přípravném řízení trestním
Dušková, Nikol ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Diplomová práce na téma Oprávnění státního zástupce v přípravném řízení trestním se snaží uceleně pojednat o jednotlivých oprávněních státního zástupce napříč celým přípravným řízením. Role státního zástupce je v přípravném řízení zcela nezastupitelná. Od počátku případu je oprávněn koordinovat postup policejních orgánů, a tak formovat věc od správného vymezení skutku přes přiléhavou právní kvalifikaci až po vymezení potřebných důkazních prostředků. Dohlíží na zákonnost průběhu přípravného řízení a dbá na to, aby při provádění procesních úkonů, které zasahují do základních práv a svobod nejen osob, proti nimž se trestní řízení vede, bylo šetřeno jejich podstaty. Konečně jako výlučný veřejný žalobce rozhoduje o tom, zda bude realizována trestní spravedlnost před soudem. Práce je členěna do 7 kapitol a součástí jsou i praktické přílohy. První kapitola je úvodní a vymezuje pojem a účel přípravného řízení, jeho formy a základní charakteristiky jednotlivých stadií přípravného řízení. Druhá kapitola charakterizuje státního zástupce jako pána přípravného řízení a dále se již zcela věnuje jednotlivým oprávněním státního zástupce v průběhu přípravného řízení. Nejprve ve vztahu k postupu policejních orgánů v rámci tzv. předprocesního stadia trestního řízení, dále ve fázi před zahájením trestního stíhání a po...
|
|
Svědek v trestním řízení
Bílý, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Svědek v trestním řízení Cílem diplomové práce je podat ucelený přehled práv a povinností spojených se svědkem, které tak ovlivňují jeho postavení v trestním řízení. Svědek je považován za jeden ze základních institutů trestního práva, jehož výpověď svou nezastupitelností rovněž patří mezi nejvýznamnější důkazní prostředky, které poskytuje trestní řízení. Se svědkem se zásadně můžeme setkat ve všech fázích probíhajícího trestního řízení a okruh osob, které mohou být svědky, není předem omezen. Velice důležitý je v přípravné fázi trestního řízení, protože bez jeho výpovědi by mnohdy nebylo možné zjistit pachatele trestného činu. Důležitý je rovněž i v řízení před soudem, kde soud na základě podané výpovědi může rozhodnout, zda obžalovaný je skutečně vinen, a tedy rozhodnout taktéž o jeho trestu nebo o zproštění obžaloby. Samotná diplomová práce je strukturována do šesti kapitol, jež se dále dělí. První kapitola definuje samotnou osobu svědka a podmínky, za kterých nabývá způsobilosti být svědkem, a posléze potřebnosti jejího odlišení od ostatních osob v trestním řízení. Druhá kapitola se věnuje povinnostem, které jsou spojeny s osobou svědka, a okolnostem, za kterých je možno odmítnout výpověď. Třetí kapitola se věnuje procesněprávním i trestněprávním následkům, pokud svědek úmyslně nesplní svou...
|
|
Postavení a funkce všeobecných sester v domovech pro seniory
HYNKOVÁ, Miroslava
Sociální pobytová zařízení jsou povinna osobám v nich žijícím zajistit ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Nejsou však povinna ji poskytovat vlastními odborně způsobilými zdravotnickými zaměstnanci. Proto poskytování ošetřovatelské péče uživatelům v domovech pro seniory všeobecnými sestrami je stále diskutovaným tématem, a to především z důvodu financování a úhrady zdravotní péče. Stále častěji zřizovatelé pobytových sociálních služeb snižují počet zdravotnických pracovníků a nahrazují je levnější pracovní silou, pracovníky v sociálních službách. Ale jak uvádí Malíková (2011), bez kvalitní odborné ošetřovatelské péče by jistě nebyla tato sociální služba komplexní a ucelená. Všeobecná sestra v domově pro seniory může poskytovat zdravotní péči pouze v rozsahu indikujícího ošetřujícího lékaře, který řádně a úplně vyplní požadovanou péči do zvláštního tiskopisu. Důvodem k indikaci zdravotních výkonů musí být pouze zdravotní důvody. Vzhledem k současné skladbě uživatelů v mnoha domovech pro seniory a jejich zdravotnímu stavu, často odpovídajícímu spíše léčebně dlouhodobě nemocných, by si tyto domovy spíše zasloužily statut zdravotnického zařízení. Práce sestry v těchto zařízeních je velmi zodpovědná a náročná, neboť v domově pro seniory není trvale přítomen lékař, který by změnu zdravotního stavu uživatele posoudil a řešil akutní změny. V průběhu služby sestra bývá jediným a nejvýše postaveným pracovníkem. Avšak v kompetenci sestry bez indikace lékaře má sestra možnost pouze samostatně změřit FF a provést základní vyšetření uživatele. Na tomto základě posoudí situaci a musí rozhodnout o dalším postupu. Za svá rozhodnutí nese odpovědnost. Rozpoznání příznaků a posouzení situace vyžaduje hodně znalostí a zkušeností. Cílem práce bylo zjistit, jak postavení a funkci všeobecné sestry v domově pro seniory vnímá lékař, všeobecné sestry, senioři a zástupci laické veřejnosti a zda je všeobecná sestra nezastupitelná v péči o seniory v pobytových sociálních službách. Pro tyto cíle byly zvoleny čtyři výzkumné otázky: Jak vnímá úlohu všeobecných sester v domově pro seniory lékař? Jak vnímají svou úlohu v domově pro seniory všeobecné sestry? Jak vnímají úlohu všeobecných sester v domově pro seniory zástupci laické veřejnosti? Jaký význam má všeobecná sestra pro seniory v poskytování ošetřovatelské péče? K získání potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru. Před začátkem každého rozhovoru byli respondenti seznámeni s tím, že bude zachována jejich anonymita a veškeré získané informace budou použity pouze pro potřebu této bakalářské práce. Výzkumné šetření probíhalo v období březen ? duben 2013. Lékaři a sestry poskytující ošetřovatelskou péči uživatelům v domově pro seniory vidí pozici sestry v ošetřovatelském týmu jako nezbytnou a nenahraditelnou. Pro laickou veřejnost je ošetřovatelská a zdravotní péče v domově pro seniory samozřejmostí. V jejím podvědomí je stále zažitý model péče z dob, kdy v domově pro seniory o ně pečovaly všeobecné sestry a sanitářky. Pro klienty není důležité, kdo péči poskytuje, ale hlavně jak. Důvodem k nástupu seniorů do zařízení je zhoršený zdravotní stav a s tím související zhoršená soběstačnost. Před nástupem senioři nad tím, kdo o ně bude v domově pro seniory pečovat, moc nepřemýšlejí, ale předpokládají, že sestry a sanitáři. K všeobecným sestrám, které jim poskytují péči, mají důvěru a v jejich přítomnosti i pocit bezpečí a jistoty, že v případě náhlé změny zdravotního stavu jim bude poskytnuta odborná péče. Získané informace z této bakalářské práce by mohly být užitečné pro management poskytovatelů sociálních služeb a zástupce zdravotních pojišťoven při rozhodování, zda v této sféře sociálních služeb je zdravotnického personálu zapotřebí či nikoliv.
|
host ::
