|
|
Dotyk v ošetřovatelství - terapeutická nebo riziková intervence
HYNKOVÁ, Miroslava
Dotyk je nedílnou součástí vzájemného setkávání se sestry s pacientem. Čím více je pacient závislý na pomoci druhých v běžných denních činnostech, tím více sestra fyzický kontakt v péči používá, a to nejen ve spojitosti s odbornými či ošetřovatelskými úkony, ale i s vyjádřením účasti, pochopením, povzbuzením či ke zklidnění pacienta. A přesto, že je dotyk v péči o pacienty velmi důležitý, je mu věnována jen marginální pozornost. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou důvody a překážky pro použití dotyku v ošetřovatelské péči, a zda patří dotyk do současného ošetřovatelství.K naplnění cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Jak vnímají sestry dotyk v současném ošetřovatelství? Jak vnímají dotyk pacienti při ošetřování sestrou? V závislosti na stanovených cílech byly určeny tři hypotézy: H1:Sestry vnímají dotyk jako součást přímé péče (fyzické) více než jako terapeutickou intervenci. H2: Sestry používají dotyk spíše jako nevědomou metodu než jako vědomou terapeutickou intervenci. H3: Sestry používají dotyk spíše intuitivně než s vědomím rizika, že bude dotyk vnímán negativně.Teoretická část diplomové práce je vypracována na podkladu odborných zdrojů. Empirická část byla realizována prostřednictvím kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Data v kvalitativním výzkumu byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s deseti pacienty. Pro sběr dat v kvantitativním výzkumu bylo použito dotazníkového šetření pro všeobecné sestry. Na základě výsledků byly hypotézy vyhodnoceny takto: H1 Sestry vnímají dotyk jako součást přímé péče (fyzické) více než jako terapeutickou intervenci nepotvrzena. H2 Sestry používají dotyk spíše jako nevědomou metodu než jako vědomou terapeutickou intervenci nepotvrzena. H3 Sestry používají dotyk spíše intuitivně než s vědomím rizika, že bude dotyk vnímán negativně nepotvrzena. Z výsledků, ke kterým jsme vevýzkumném šetření dospěli, je patrné, že dotyk byl,je a stále bude nedílnou součástí vzájemného vztahu mezi sestrou a pacientem. Výzkum ukázal, že sestry vnímají dotyk jako součást přímé péče stejně tak jako terapeutickou intervenci. A pokud sestry použijí dotyk jako terapeutickou intervenci, činí tak vědomě, záměrně, nejčastěji k navození důvěry, k uklidnění pacienta, pro pocit bezpečí, jistoty a porozumění. Více než polovina sester uvedla, že používá dotyk instinktivně, aniž by si sestry uvědomovaly, že se pacienta dotýkají, a na druhou stranu více než polovina odpověděla, že se zajímá o to, na jakých místech pacient dotyk vnímá negativně. Přestože sestry uváděly, že terapeutický dotyk není časově náročný, je v ošetřovatelské péči málo používán. Dále z výzkumu vyplynulo, že pacienti dotyk v péči akceptují a přijímají ho s odevzdaností. Pokud se sestra pacientů dotýká, jsou rádi, pokud je dotyk doprovázen slovem. Z rozhovorů vyplynulo, že by sestry neměly podceňovat podání ruky při prvním kontaktu, neboť pacienti toto gesto vnímají jako pocit zájmu a navození důvěry.Z výzkumu nepopiratelně vyplývá, že dotyk v péči o pacienty je velmi důležitou holistickou sesterskou intervencí. Potvrdilo se, že ačkoliv je dotyk a jeho vnímání něco tak intimního, individuálního a v poskytování péče nezbytného, je mu věnována marginální pozornost. Pro mnohé sestry by tato diplomová práce mohla sloužit jako studijní materiál, aby byl dotyk používán jako efektivní intervence sestry, která vnímá pacienta jako holistickou bytost a má pro něj pochopení v jeho nelehké životní situaci.Tato práce by mohla podnítit mnohem rozsáhlejší výzkum s kombinací více výzkumných metod. Velmi zajímavé by jistě bylo použití skrytého pozorování pro hlubší pochopení použití dotyku v ošetřovatelské péči.
|
|
|
Postavení a funkce všeobecných sester v domovech pro seniory
HYNKOVÁ, Miroslava
Sociální pobytová zařízení jsou povinna osobám v nich žijícím zajistit ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Nejsou však povinna ji poskytovat vlastními odborně způsobilými zdravotnickými zaměstnanci. Proto poskytování ošetřovatelské péče uživatelům v domovech pro seniory všeobecnými sestrami je stále diskutovaným tématem, a to především z důvodu financování a úhrady zdravotní péče. Stále častěji zřizovatelé pobytových sociálních služeb snižují počet zdravotnických pracovníků a nahrazují je levnější pracovní silou, pracovníky v sociálních službách. Ale jak uvádí Malíková (2011), bez kvalitní odborné ošetřovatelské péče by jistě nebyla tato sociální služba komplexní a ucelená. Všeobecná sestra v domově pro seniory může poskytovat zdravotní péči pouze v rozsahu indikujícího ošetřujícího lékaře, který řádně a úplně vyplní požadovanou péči do zvláštního tiskopisu. Důvodem k indikaci zdravotních výkonů musí být pouze zdravotní důvody. Vzhledem k současné skladbě uživatelů v mnoha domovech pro seniory a jejich zdravotnímu stavu, často odpovídajícímu spíše léčebně dlouhodobě nemocných, by si tyto domovy spíše zasloužily statut zdravotnického zařízení. Práce sestry v těchto zařízeních je velmi zodpovědná a náročná, neboť v domově pro seniory není trvale přítomen lékař, který by změnu zdravotního stavu uživatele posoudil a řešil akutní změny. V průběhu služby sestra bývá jediným a nejvýše postaveným pracovníkem. Avšak v kompetenci sestry bez indikace lékaře má sestra možnost pouze samostatně změřit FF a provést základní vyšetření uživatele. Na tomto základě posoudí situaci a musí rozhodnout o dalším postupu. Za svá rozhodnutí nese odpovědnost. Rozpoznání příznaků a posouzení situace vyžaduje hodně znalostí a zkušeností. Cílem práce bylo zjistit, jak postavení a funkci všeobecné sestry v domově pro seniory vnímá lékař, všeobecné sestry, senioři a zástupci laické veřejnosti a zda je všeobecná sestra nezastupitelná v péči o seniory v pobytových sociálních službách. Pro tyto cíle byly zvoleny čtyři výzkumné otázky: Jak vnímá úlohu všeobecných sester v domově pro seniory lékař? Jak vnímají svou úlohu v domově pro seniory všeobecné sestry? Jak vnímají úlohu všeobecných sester v domově pro seniory zástupci laické veřejnosti? Jaký význam má všeobecná sestra pro seniory v poskytování ošetřovatelské péče? K získání potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru. Před začátkem každého rozhovoru byli respondenti seznámeni s tím, že bude zachována jejich anonymita a veškeré získané informace budou použity pouze pro potřebu této bakalářské práce. Výzkumné šetření probíhalo v období březen ? duben 2013. Lékaři a sestry poskytující ošetřovatelskou péči uživatelům v domově pro seniory vidí pozici sestry v ošetřovatelském týmu jako nezbytnou a nenahraditelnou. Pro laickou veřejnost je ošetřovatelská a zdravotní péče v domově pro seniory samozřejmostí. V jejím podvědomí je stále zažitý model péče z dob, kdy v domově pro seniory o ně pečovaly všeobecné sestry a sanitářky. Pro klienty není důležité, kdo péči poskytuje, ale hlavně jak. Důvodem k nástupu seniorů do zařízení je zhoršený zdravotní stav a s tím související zhoršená soběstačnost. Před nástupem senioři nad tím, kdo o ně bude v domově pro seniory pečovat, moc nepřemýšlejí, ale předpokládají, že sestry a sanitáři. K všeobecným sestrám, které jim poskytují péči, mají důvěru a v jejich přítomnosti i pocit bezpečí a jistoty, že v případě náhlé změny zdravotního stavu jim bude poskytnuta odborná péče. Získané informace z této bakalářské práce by mohly být užitečné pro management poskytovatelů sociálních služeb a zástupce zdravotních pojišťoven při rozhodování, zda v této sféře sociálních služeb je zdravotnického personálu zapotřebí či nikoliv.
|
host ::
RSS.