|
|
Cathepsin L by parasites - occurrence, features, functions
Perháčová, Terézia ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Katepsíny L sú lyzozomálne cysteínové endopeptidázy so všeobecnou funkciou katabolizmu proteínov. Táto práca pojednáva o doterajších poznatkoch o vlastnostiach katepsínov L, v korelácií s ich špecifickými funkciami u parazitov. Detailnejšie popisované sú črty a funkčné rozdiely vybraných katepsínov L s ich objasnením na molekulárnej úrovni. Dôraz kladie na biochemické vlastnosti s následným vyvodením uplatnenia týchto enzýmov. Jednotlivé kapitoly sú venované kinetoplastidovým katepsínom L, katepsínom L apikomplex, entaméb a helmintov, ktorá je prevažne venovaná katepsínom Fasciola spp a Schistosoma spp. Kľúčové slová hydroláza, proteáza, cysteínová peptidáza, cathepsin L, katepsín L, lyzozóm, parazit
|
|
|
The metabolism of amino acids in parasitic and anaerobic protists
Jakubec, Dávid ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
Parazitické prvoky sú príčinou nespočetných patologických stavov a ekonomických problémov v mnohých častiach sveta. Napriek ich fylogenetickej nepríbuznosti u nich nachádzame spoločné rysy v ich prístupe k uspokojovaniu základných životných potrieb. Na rozdiel od študovanejšieho energetického metabolizmu, dráhy využitia amino kyselín sú v mnohých oblastiach neznáme. Prehľad ukazuje, že parazitický životný štyl na metabolizmus amino kyselín nemal až taký závažný dopad ako na energetický metabolizmus, ktorý je často výrazne zjednodušený. Objavili sa u nich nové dráhy biosyntézy amino kyselín tak esenciálnych, ako aj neesenciálnych u ľudí. Arginín dihydrolázová dráha u Trichomonas a Giardia predstavuje kompletne nový spôsob využitia danej amino kyseliny. Metabolizmus síru-obsahujúcich amino kyselín je predmetom intenzívnejšieho výskumu kvôli ich roliam mimo proteogenézu. Polyamíny sú dusíkaté organické látky hrajúce úlohu v mnohých procesoch v bunke, vrátane replikácie DNA a translácie proteínov. Objasnená je syntéza polyamínov a ich derivátov, ktorá ja na metabolizmus amino kyselín priamo napojená. Zrhnutie metód využívajúcich unikátne dráhy nájdené u parazitických prvokov v sebe spája predchádzajúci výskum so zavedením amino kyselinových metabolizmov ako zatiaľ nevyužitých cieľov liečiv.
|
|
|
Přenos genetické informace mezi parazitem a jeho hostitelem
Soukal, Petr ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Horizontální genový transfer (HGT) je považován za vzácnou evoluční událost. Může probíhat mezi nepříbuznými organismy, které koexistují v intimním symbiotickém vztahu. Takový vztah mají někteří paraziti se svým hostitelem. HGT mezi eukaryotickým parazitem a jeho hostitelem byl identifikován u~některých holoparazitických i hemiparazitických rostlin, nejvýznamnějších protozoárních parazitů člověka, hmyzomorek, lidských krevniček, parazitoidů a~octomilek.
|
|
|
Využití hematologie v zoologických studiích
Poplová, Jitka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Hematologické metody jsou rozšířenou součástí zoologického výzkumu. Bohužel, mnohé, především ekologicky zaměřené studie, trpí určitými metodologickými nedostatky a nepřesnou interpretací výsledků. To se týká především metod vyšetření buněčných krevních elementů. V této práci jsem se proto rozhodla shrnout základní hematologické metody použitelné v zoologické praxi, popsat jejich postupy, výhody i možná úskalí. Zároveň jsem se pokusila upozornit na možnosti aplikace některých méně rozšířených hematologických metod s potenciálně významnou interpretační hodnotou. V praktické části práce jsem ukázala, že vyšetření diferenciálního počtu imaturních erytrocytů může u ptáků sloužit jako pomocný znak indikující zdravotní stav jedince.
|
|
|
Methods for Leishmania parasite detection and quantificatio as a tool for study of the pathogen-vector-host interactions
Kobets, Tetyana ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent) ; Kopecký, Jan (oponent)
Metody detekce a kvantifikace parazitů rodu Leishmania jako nástroj pro studium vzájemného působení patogenu, vektoru a hostitele Leishmaniáza je u lidí působena 21 druhem vnitrobuněčného jednobuněčného parazita rodu Leishmania, který je přenášen přibližně 30 druhy flebotomů. Kromě člověka jsou leishmánie schopné infikovat celou řadu obratlovců. Hlavní hostitelskou buňkou, v níž se parazit množí, je makrofág; posléze leishmánie buňku ničí a infikují další buňky. Nakažené monocyty a makrofágy cirkulují v periferní krvi a roznášejí parazita do dalších orgánů a tkání. V závislosti na infikované část těla jsou rozlišovány tři typy leishmaniázy: kožní, kožně-slizniční a viscerální. Pro léčbu leishmaniázy stále ještě chybí účinné, dostupné a jednoduše aplikovatelné léky. Zanedbaná je také diagnostika a monitorování onemocnění. Tato disertační práce shrnuje výsledky několika projektů, ve kterých byly použity různé přístupy k určení množství parazitů v myším modelu leishmaniázy, včetně dvou metod, které byly vyvinuty a optimizovány v naší laboratoři. Detekce a kvantifikace patogenů patří k hlavním tématům výzkumu různých infekčních chorob. Tento parametr je nezbytný pro potvrzení diagnózy, charakterizaci imunitní odpovědi hostitele a komplexních patologických změn v nakaženém organismu, a také pro posouzení...
|
|
|
Evoluce molekulární interakce hostitele a parazita
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Synek, Petr (oponent)
Vzájemný vývoj (koevoluce) hostitele a parazita je dlouhodobě předmětem zájmu biologického výzkumu, a to zejména z důvodu negativního vlivu parazitů na hostitele a potřebě člověka se tomuto negativnímu působení bránit. Přesto jsou doklady o fungování koevoluce stále neúplné a teorie a modely nejsou chápány jednotně. Vedle všeobecně známých teorií o koevoluci jako jsou teorie "Červené královny" či koevoluční "závody ve zbrojení", existují další modely jako např. "gene-for-gene" nebo "matching allele", které detailněji popisují společný vývoj hostitele a parazita a podstatu udržování genetické variability v jejich evoluční interakci. Přestože existují studie mapující vzájemný vývoj parazitů a hostitelů, často chybí jejich propojení s teoretickými modely a naopak práce popisující modely často postrádají dostatek relevantních příkladů. Tato práce proto shrnuje teoretické poznatky a uvádí příklady systémů hostitele a parazita a příklady molekul, které odpovídají chování popisovaných modelů.
|
|
|
Interakce myších roupů a trichomonád
Choutková, Jana ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Langrová, Iva (oponent)
Roupi druhů Aspiculuris tetraptera a Syphacia obvelata patří k běžným střevním parazitům myši domácí, stejně jako trichomonády několika druhů. Nejčastěji nalézanou trichomonádou je Tritrichomonas muris, a dále ve střevě myši bývají přítomny druhy Tritrichomonas minuta, Pentatrichomonas hominis a Hexamastix muris. Je známo, že za určitých podmínek se trichomonády mohou vyskytovat ve střevě myších roupů (Theiler a Farber, 1936). Konkrétně byl zaznamenán výskyt T. muris ve střevě obou druhů myších roupů, a to překvapivě i v roupech pocházejících z myší zdánlivě bez nákazy trichomonádou. V roce 1933 Becker pozoroval trofozoity T. muris ve vajíčku roupa S. ovelata. Na základě těchto nálezů byla zformulována hypotéza o přenosu těchto trichomonád vajíčky hlístice, tedy způsobem analogickým k přenosu Histomonas meleagridis. V této práci dokumentujeme přítomnost trichomonád v tělech roupů, určujeme jejich lokalizaci, druh, popisujeme jejich morfologii ve střevě roupů a na základě výsledků hodnotíme možný význam interakce trichomonád a roupů pro přenos prvoků na nové savčí hostitele. Trichomonády byly pomocí klasické histologie, in situ hybridizace a transmisní elektronové mikroskopie prokázány výhradně v lumenu střeva roupů a vyskytovaly se po celé délce střeva, přičemž in vivo vykazovaly typickou motilitu...
|
|
|
Téma parazité člověka ve výuce na základních školách a nižších gymnáziích.
Houšková, Barbora ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Havlová, Michaela (oponent)
V současnosti, kdy lidé cestují po celém světě a mohou se na cestách nakazit různými parazity, by studium parazitů člověka nemělo být zanedbáváno ani ve výuce na základních školách a nižších gymnázií. V této diplomové práci jsou zmapovány znalosti žáků vybraných základních škol a nižších ročníků víceletého gymnázia ze základů parazitologie a parazitů člověka. K tomuto účelu sloužil vytvořený test, který zkoumal znalosti i postoje a názory dotazovaných žáků. Práce je také zaměřena na návrh výuky tohoto tématu v hodinách přírodopisu. Dvě odlišná pojetí této výuky byla vyzkoušena a porovnána ve 2 třídách stejného ročníku víceletého gymnázia. Zde uvedení zástupci parazitů člověka byli vybráni na základě výběru učebnic pro základní školy. Výsledný a na třech školách ověřený návrh výuky obsahuje powerpointové prezentace vhodné k využití v hodinách a praktická cvičení pojatá jako didaktické hry.
|
|
|
Vliv latentní toxoplasmózy na pohlavní index a průběh gravidity - hledání proximátní příčiny
Kaňková, Šárka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent) ; Calda, Pavel (oponent)
Poměr chlapců a dívek při narození (sekundární poměr pohlaví) je u většiny populací okolo 1,06. Poměr pohlaví může být ovlivněn mnoha faktory, jako je například stres, imunosuprese, věk rodičů, počet těhotenství a počet předešlých sourozenců. Toxoplasma gondii je nejrozšířenějším lidským parazitickým prvokem v rozvinutých zemích (prevalence 20% - 80%). Je známo, že mění chování infikovaných mezihostitelů, čímž zvyšuje pravděpodobnost přenosu do definitivního hostitele prostřednictvím predace. Výsledky naší retrospektivní kohortové studie ukazují, že latentní infekce prvokem Toxoplasma gondii může ovlivnit sekundární pohlavní index u lidí. V závislosti na koncentraci protilátek může vzrůst pravděpodobnost narození syna až k hodnotě 0,72 u žen s nejvyššími titry anti-toxoplasmických protilátek, což znamená, že na každých 260 narozených synů zde připadá pouze 100 narozených dcer. V souladu s výsledky na lidech, také laboratorní myši s toxoplasmózou vykazovaly v rané fázi latentní infekce vyšší poměr pohlaví než myši kontrolní. Naše další výsledky ukázaly, že myši v rané fázi latentní infekce produkovaly více interleukinu (IL)-12 a současně méně IL-10. Dále jsme u myší zaznamenali sníženou produkci IL-2, oxidu dusnatého a sníženou proliferaci (syntéza DNA) ve smíšené lymfocytární kultuře v časné a také...
|
|
|
Cathepsins B of the bird schistosome, Trichobilharzia regenti
Dolečková, Kateřina ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Grevelding, Christoph (oponent) ; Horn, Martin (oponent)
1. Overview Schistosomes have achieved first position among parasitic helminths, because some of them are the etiological agents of a serious human parasitic disease, schistosomiasis, which affects over 200 million people in tropical and subtropical countries (WHO, 2001). Other schistosomatids, such as the bird flukes of the genus Trichobilharzia, have also implications for human health. Although they can mature only in specific hosts (birds), their invasive larvae - cercariae - are able to penetrate also human skin due to chemical signals similar to those present on bird skin (Haas and van de Roemer 1998). Repeated infections result in an inflammatory reaction of the skin called cercarial dermatitis. Due to the increasing number of outbreaks all around the world, cercarial dermatitis is cons disease (Kolářová 2007idered as re-emerging ; Larsen et al. 2004). Among schistosomes, Trichobilharzia regenti is the only species described so far having a unique migration route within vertebrate hosts: after penetration of the skin, the invasive larvae enter peripheral nerves and continue via the spinal cord and central nervous system to the nasal cavity of birds, causing neuromotor disorders or paralyses of birds and even experimental mammals (Hrádková...
|
host ::
RSS.