|
|
Evoluce molekulární interakce hostitele a parazita
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Synek, Petr (oponent)
Vzájemný vývoj (koevoluce) hostitele a parazita je dlouhodobě předmětem zájmu biologického výzkumu, a to zejména z důvodu negativního vlivu parazitů na hostitele a potřebě člověka se tomuto negativnímu působení bránit. Přesto jsou doklady o fungování koevoluce stále neúplné a teorie a modely nejsou chápány jednotně. Vedle všeobecně známých teorií o koevoluci jako jsou teorie "Červené královny" či koevoluční "závody ve zbrojení", existují další modely jako např. "gene-for-gene" nebo "matching allele", které detailněji popisují společný vývoj hostitele a parazita a podstatu udržování genetické variability v jejich evoluční interakci. Přestože existují studie mapující vzájemný vývoj parazitů a hostitelů, často chybí jejich propojení s teoretickými modely a naopak práce popisující modely často postrádají dostatek relevantních příkladů. Tato práce proto shrnuje teoretické poznatky a uvádí příklady systémů hostitele a parazita a příklady molekul, které odpovídají chování popisovaných modelů.
|
|
|
Charakteristické aspekty populační genetiky živočichů s parazitickou životní strategií
Kodejš, Karel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Petr (oponent)
Parazitické organismy se vyznačují velmi těsnou vazbou na své hostitele. Díky tomu může jejich populační historie, nebo obecně fylogeneze, odrážet historii těchto hostitelů. Zatímco za pomoci morfologických charakteristik lze výzkum koevoluce provést jen na vyšší, minimálně druhové úrovni, rozvoj molekulárních technik a především zavedení selekčně neutrálních markerů v současné době umožnil hlubší náhled do této problematiky. Tato práce popisuje genetické markery používané pro studium populační dynamiky, se zaměřením na parazitické živočichy a shrnuje jejich výhody a nevýhody při užití v populační genetice a jejich možné aplikace Dále se zabývá statistickým aparátem využívaným při studiu koevoluce hostitelsko-parazitických systémů, zvláště rekonstrukce koevoluční historie. Popisuje základní statistické algoritmy používané pro hodnocení míry strukturalizace populací a jejich aplikaci. V poslední části se zabývá faktory životního cyklu parazitů a jejich hostitelů, které ovlivňují charakter jejich koevoluce. Zabývá se dopadem různé míry hostitelské specifity, složitosti životního cyklu, mobilitě hostitele a životních stadií parazitů na výslednou strukturu koevoluční historie. Klíčová slova: parazitismus, populační genetika, genetické markery, koevoluce, biostatistika, mikrosatelity
|
|
| |
|
|
Původci ptačí malárie a ostatní hemosporida hýla rudého (Carpodacus erythrinus)
Synek, Petr
Původci ptačí malárie a ostatní hemosporida hýla rudého (Carpodacus erythrinus) Ve své práci jsem studoval původce ptačí malárie a ostatní parazity ze skupiny Haemosporida u hýla rudého (Carpodacus erythrinus) s pomocí molekulárních metod (nested PCR) i tradičních mikroskopických metod (mikroskopování krevních roztěrů). Vzorky byly sbírány na Šumavě v letech 2000 až 2008. Celková prevalence ptačích hemosporid v populaci hýla rudého dosahovala 61 %. Bylo identifikováno 24 linií parazitů z rodů Plasmodium, Haemoproteus a Leucocytozoon na základě unikátních haplotypů cytochromu b. Nejvíce byla zastoupena linie rodu Haemoproteus ROFI2, která dosahovala prevalence 53 %. Ostatní linie byly zastoupené mnohem vzácněji. Prevalence oscilovala mezi jednotlivými roky, ale proporce nejběžnějších linií zůstávala zachována. Na základě porovnání účinnosti detekce u obou metod (molekulární detekce na základě nested PDR a mikroskopování) jsme došli k závěru, ze PCR je mnohem více citlivá. Důvodem je obtížná detekovatelnost parazitů při velmi nízkých parazitémiích pomocí tradičního mikroskopického vyšetření. Nezaznamenali jsme žádný vliv parazitace ptačími hemosporidy na vybrané charakteristiky hostitele (váha, reprodukční úspěch samic i samců a samčí ornamentace). Ale podařilo se nám zjistit vliv počtu alel MHC a genetické...
|
|
|
Parazité způsobující ptačí malárii a jejich přenašeči
Synek, Petr ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Hypša, Václav (oponent) ; Široký, Pavel. (oponent)
Parazity způsobující ptačí malárii řadíme mezi Haemosporida, která představují monofyletickou skupinu dixenních protist patřících do kmene Apicomplexa. Jejich nepohlavní množení probíhá v obratlovčím mezihostiteli a ke vzniku gamet a sporogonii dochází v krevsajícím dvoukřídlém hmyzu, který je tudíž konečným hostitelem těchto parazitů. U ptáku jako mezihostitelů se setkáváme s následujícími třemi rody těchto parazitů: Plasmodium, Haemoproteus a Leucocytozoon. V disertační práci jsem se soustředil na Haemosporida volně žijících ptáků a na způsob jejich přenosu hmyzími vektory v přírodních populacích, což byla prozatím opomíjená oblast výzkumu zaměřeného na původce ptačí malárii. Výsledky byly získány jak tradičními metodami (vyšetření infekcí pomocí mikroskopování krevních roztěrů), tak především molekulárně biologickými metodami (detekcí parazitů pomocí nested PCR) založenými na práci s unikátními haplotypy jednotlivých linií haemosporid. Cílem studie bylo určit okruh možných přenašečů ptačích haemosporid na území České republiky s přihlédnutím ke specificitě ptačích haemosporid v rámci těchto vektorů a popsat diverzitu ptačích haemosporid v populacích jejich ptačích mezihostitelů. K tomu jsme si vybrali čtyři různé druhy ptáků, patřících do čtyř řádů (pěvci - Passeriformes, sovy -...
|
|
| |
|
|
Charakteristické aspekty populační genetiky živočichů s parazitickou životní strategií
Kodejš, Karel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Petr (oponent)
Parazitické organismy se vyznačují velmi těsnou vazbou na své hostitele. Díky tomu může jejich populační historie, nebo obecně fylogeneze, odrážet historii těchto hostitelů. Zatímco za pomoci morfologických charakteristik lze výzkum koevoluce provést jen na vyšší, minimálně druhové úrovni, rozvoj molekulárních technik a především zavedení selekčně neutrálních markerů v současné době umožnil hlubší náhled do této problematiky. Tato práce popisuje genetické markery používané pro studium populační dynamiky, se zaměřením na parazitické živočichy a shrnuje jejich výhody a nevýhody při užití v populační genetice a jejich možné aplikace Dále se zabývá statistickým aparátem využívaným při studiu koevoluce hostitelsko-parazitických systémů, zvláště rekonstrukce koevoluční historie. Popisuje základní statistické algoritmy používané pro hodnocení míry strukturalizace populací a jejich aplikaci. V poslední části se zabývá faktory životního cyklu parazitů a jejich hostitelů, které ovlivňují charakter jejich koevoluce. Zabývá se dopadem různé míry hostitelské specifity, složitosti životního cyklu, mobilitě hostitele a životních stadií parazitů na výslednou strukturu koevoluční historie. Klíčová slova: parazitismus, populační genetika, genetické markery, koevoluce, biostatistika, mikrosatelity
|
|
|
Původci ptačí malárie a ostatní hemosporida hýla rudého (Carpodacus erythrinus)
Synek, Petr
Původci ptačí malárie a ostatní hemosporida hýla rudého (Carpodacus erythrinus) Ve své práci jsem studoval původce ptačí malárie a ostatní parazity ze skupiny Haemosporida u hýla rudého (Carpodacus erythrinus) s pomocí molekulárních metod (nested PCR) i tradičních mikroskopických metod (mikroskopování krevních roztěrů). Vzorky byly sbírány na Šumavě v letech 2000 až 2008. Celková prevalence ptačích hemosporid v populaci hýla rudého dosahovala 61 %. Bylo identifikováno 24 linií parazitů z rodů Plasmodium, Haemoproteus a Leucocytozoon na základě unikátních haplotypů cytochromu b. Nejvíce byla zastoupena linie rodu Haemoproteus ROFI2, která dosahovala prevalence 53 %. Ostatní linie byly zastoupené mnohem vzácněji. Prevalence oscilovala mezi jednotlivými roky, ale proporce nejběžnějších linií zůstávala zachována. Na základě porovnání účinnosti detekce u obou metod (molekulární detekce na základě nested PDR a mikroskopování) jsme došli k závěru, ze PCR je mnohem více citlivá. Důvodem je obtížná detekovatelnost parazitů při velmi nízkých parazitémiích pomocí tradičního mikroskopického vyšetření. Nezaznamenali jsme žádný vliv parazitace ptačími hemosporidy na vybrané charakteristiky hostitele (váha, reprodukční úspěch samic i samců a samčí ornamentace). Ale podařilo se nám zjistit vliv počtu alel MHC a genetické...
|
|
|
Inventarizace dřevin v části areálu sídliště Červený vrch v Praze a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části
Synek, Petr ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá praktickou inventarizací části sídliště Červený vrch v Praze 6. Využívá metody inventarizace zeleně dle profesora Machovce (1982). U každé dřeviny bylo provedeno přesné druhové určení, byly změřeny dendrometrické údaje, byla posouzena sadovnická hodnota dřeviny a její přesná poloha byla zanesena do digitalizované mapy v programu AutoCAD.
Literární rešerše se nejprve zabývá historií zahrad a zahradních slohů. Podrobněji se věnuje nejstarší historii zahradnických slohů, středověkým zahradám a současné podobě zahrad. Další kapitola pojednává o dřevinách v sadovnické tvorbě z hlediska jejich členění a sortimentu. Následuje rozbor významu městské zeleně a jednotlivých typů městské zeleně.
Bakalářská práce obsahuje stručný rozbor přírodních charakteristik cílového území.
V druhé polovině této práce se nachází kompletní inventarizační tabulky a jejich podrobný grafický rozbor.
V diskusi jsou uvedeny silné a slabé stránky použité metody inventarizace ve srovnání s alternativní Pejchalovou (2008) metodou klasifikace dřevinných vegetačních prvků.
Získaná digitální mapa společně s inventarizačními tabulkami a fotodokumentací jsou umístěny na mapserveru.
|
|
|
Evoluce molekulární interakce hostitele a parazita
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Synek, Petr (oponent)
Vzájemný vývoj (koevoluce) hostitele a parazita je dlouhodobě předmětem zájmu biologického výzkumu, a to zejména z důvodu negativního vlivu parazitů na hostitele a potřebě člověka se tomuto negativnímu působení bránit. Přesto jsou doklady o fungování koevoluce stále neúplné a teorie a modely nejsou chápány jednotně. Vedle všeobecně známých teorií o koevoluci jako jsou teorie "Červené královny" či koevoluční "závody ve zbrojení", existují další modely jako např. "gene-for-gene" nebo "matching allele", které detailněji popisují společný vývoj hostitele a parazita a podstatu udržování genetické variability v jejich evoluční interakci. Přestože existují studie mapující vzájemný vývoj parazitů a hostitelů, často chybí jejich propojení s teoretickými modely a naopak práce popisující modely často postrádají dostatek relevantních příkladů. Tato práce proto shrnuje teoretické poznatky a uvádí příklady systémů hostitele a parazita a příklady molekul, které odpovídají chování popisovaných modelů.
|
host ::
RSS.