|
| |
|
|
Portrayal of the World War I in British Literature in the 20th Century
Pondělíček, Jiří ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Záměrem této bakalářské práce je prozkoumat způsob, jakým autoři z Britských ostrovů popisují první světovou válku. Primárním cílem je zjistit, jak se její zobrazení proměnilo za více než devadesát let od jejího skončení. Za tímto účelem bude práce zkoumat dva romány napsané přímými účastníky, kteří se v britské uniformě zúčastnili bojů v zákopech západní fronty, a dva romány od autorů píšících na přelomu dvacátého a jedenadvacátého století. S využitím literárněkritických, historických i kulturologických sekundárních pramenů a za pomoci analýzy primárních textů tato práce objasňuje, jak a proč se posunul způsob zobrazování a vnímání prvního globálního konfliktu z let 1914 až 1918. Hlavní důraz je kladen především na rozdíly ve zpracování tradičních motivů válečné literatury, hrdinství, oběti a smyslu války. Tato společenskovědní a v jistém smyslu interdisciplinární analýza je předmětem kapitol dvě a tři. Tématem čtvrté kapitoly je pak dílem motivace autorů ke zpracování tohoto válečného konfliktu a s ní spojený způsob, jakým válka v konkrétních literárních dílech vystupuje. Předmět závěru je zhodnocení výše uvedených rozdílů nejenom mezi jednotlivými obdobími, ale i mezi jednotlivými autory. Z práce vyplývá, že vedle rozdílů, které jsou způsobeny upevňováním určitých představ o první světové válce...
|
|
|
Drama Karla Krause Poslední dny lidstva a jeho inscenace
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze nejvýznamnějšího dramatu rakouského spisovatele, publicisty a kritika Karla Krause (1874-1936) Poslední dny lidstva. Zabývá se jeho formální i obsahovou stránkou a snaží se zdůraznit aktuálnost témat, především tématu mediální manipulace. Bakalářská práce se rovněž snaží nastínit kulturní a společenský kontext vzniku díla. V druhé části práce pojednává na základě dostupných pramenů o způsobu, jakým se pokoušeli toto rozsáhlé dílo převést na jeviště inscenátoři v Německu a Rakousku. Poměrně velký prostor věnuje dosud jediné české inscenaci, jejíž premiéra proběhla v dubnu roku 2011 v Divadle Komedie.
|
|
|
Tak jsme žili, bojovali a umírali. Legionářův svět v zrcadle tisku Čechů a Slováků v Rusku v letech 1914-1920.
Boháčková, Ilona ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Vlastním tématem této bakalářské práce je náhled do života vojáků bojujících pod prapory československých legií na ruské frontě během první světové války. Práce se nezabývá situací na bojištích, ale snaží se ukázat, jak vojáci žili v době, kdy trávili čas v zázemí, kdy odložili zbraně a mohli se věnovat běžným denním činnostem. Stěžejním pramenem pro získání informací o každodennosti legionáře byly zahraniční odbojové časopisy, vznikající přímo mezi vojáky. Úvodní část práce představuje jednotlivé typy tiskovin vydávaných v Rusku a popisuje proč a za jakých okolnostní vznikaly. Další kapitoly přibližují, jak trávili vojáci své osobní volno, čím se zabývali, jak se bavili, jaké problémy řešili. Pozornost je věnována nejen pobytu jednotek v zázemí východní fronty, ale i jejich přesunu po sibiřské magistrále na východ a evakuaci celého vojska na lodích do Evropy.
|
|
|
Růžena Svobodová: Žena v české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Kapitoly ze života a působení Růženy Svobodové.
Farková, Eva ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce nastiňuje obraz spisovatelky Růženy Svobodové jako příklad možnosti realizace ženy v české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Spisovatelka Růžena Svobodová je zde představena svou mnohostrannou činností: Pozornost je věnována její beletrii, ve které pohlíží na obraz soudobé ženy a její místo ve společnosti. Práce proniká také do oblasti literárního salonu spisovatelky a shrnuje jeho působení v pražské společnosti přelomu 19. a 20. století. Obsažen je též portrét Růženy Svobodové jako publicistky, což je kapitola v jejím životě dosud opomíjená. Součástí práce je rovněž pohled na činnost spisovatelky v charitativní organizaci České srdce působící za první světové války.
|
|
|
První světová válka očima českých vojenských lékařů
Matějček, Petr ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou čeští lékaři v první světové válce a jejich válečný prožitek. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá zdravotní službou a postavením lékaře v rakousko-uherské armádě do roku 1918. Další kapitola se soustřeďuje na počátek první světové války a dobu a okolnosti mobilizace českých lékařů. Třetí kapitola je potom věnována problematice pobytu lékařů přímo ve frontové oblasti. Závěrečná kapitola se zaměřuje na to, jakým způsobem byl český vojenský lékař vnímán svým okolím, a dále zkoumá, jak lékař vnímal sám sebe a první světovou válku.
|
|
|
Diskuze o císaři Vilémovi II. po roce 1945 a jeho vina na první světové válce
Doležal, Tomáš ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Hlavním tématem práce je osoba posledního n meckého císa e Viléma II., která byla ji za svého ivota pova ována za velmi kontroverzní a názory na n j se velmi li ily. Zvlá tním bodem zájmu mnoha odborník byla a je zejména otázka podílu viny císa e Viléma II. na rozpoutání první sv tové války. Práce je historiografickou analýzou, je sleduje interpretace císa e Viléma II. v souvislosti s událostmi p ed rokem 1914, a to u vybraných titul od nejvýznamn j ích autor , kte í se touto problematikou zabývali a zabývají. Cílem práce je hodnocení vývoje diskuze o císa i Vilémovi II. po roce 1945, kdy se v odborných kruzích postupn rozproudila ivá debata na téma Vilém II. a jeho vina na první sv tové válce. Výstupem práce je shrnutí základních interpreta ních proud u zvolených autor a sledování zm ny v názorech na posledního n meckého císa e po roce 1945 a ur ení výraznosti t chto zm n. Zatímco toti t sn po roce 1945 byla otázka viny na první sv tové válce velmi tlumená, s postupem asu docházelo k jejímu znovuotevírání a probíhala stále aktivn j í diskuze, která je v poslední dob op t trochu utlumena.
|
|
|
Rodina Španielova v Jaroměři za první světové války
Ročeň, František ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se týká studia každodennosti v českých zemích během první světové války. Zaměřuje se na východočeské město Jaroměř, jakožto na konkrétní region, na jehož příkladu analyzuje dopady války na české obyvatelstvo. Jedná se o sondu do dějin české každodennosti, opírající se zejména o svědectví jaroměřské občanky Marie Španielové a o kroniku jaroměřského politika a umělce Václava Pácalta. Studie se zaměřuje na problematiku mobilizace lidských zdrojů, pobytu válečných zajatců, konkrétně specifikuje obtíže se zásobováním a všeobecným nedostatkem prohlubujícím se během války. Zabývá se také loajalitou Jaroměře k Rakousko-Uhersku a celkově vlivem války na morálku občanů. Dopad války na civilní obyvatelstvo názorně dokazuje na příkladu Španielovi rodiny. Klíčová slova Jaroměř, každodennost, první světová válka, hospodářství, regionální dějiny.
|
|
|
Vliv britských investic na ekonomický vývoj Argentiny v letech 1880-1916
Švepeš, Václav ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Úkolem této práce bylo zkoumání britského vlivu na argentinskou ekonomiku v letech 1880-1916. Byla zaměřena na ekonomické aspekty a zejména exportní politiku země, která byla v daném období jedním z nejdůležitějších center produkce primárních produktů. Hledala důvody argentinského ekonomického úspěchu v kontextu s britskými zájmy v oblasti Río de la Plata. Pro lepší pochopení problematiky byla práce rozdělena do osmi časově navazujících částí, které se zabývají kromě exportu země a financemi z něj plynoucími i rozvojem měst, průmyslu a infrastruktury. Zároveň pohlíží na dominantní britský vliv, který se projevoval nejen v hospodářství, ale i v politice země. Velký důraz byl kladen i na další důležité události, které Argentinu v tomto období ovlivnily jak ve fázích ekonomického rozkvětu, tak i útlumu. Klíčová slova: Argentina, ekonomika, Velká Británie, 19. století, první světová válka
|
|
|
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
|
host ::
RSS.