|
|
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
|
|
| |
|
|
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
|
|
| |
|
|
Koučing jako metoda zvýšení pracovní efektivnosti
Havel, Jakub ; Tužová, Julie (vedoucí práce) ; Stejskalová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se věnuje pojmu koučink a zvýšení pracovní efektivity na základě koučování. Klade si za cíl základní vysvětlení obou pojmů a následnou studii pracovního prostředí, kde koučování jako styl vedení lidí probíhá. Bakalářská práce má přiblížit funkci koučování, jeho základy a nástroje, se kterými pracuje a to především koučovací rozhovor. Následný výzkum se právě na koučovací rozhovor dále zaměřuje. Ukazuje, jak takový reálný rozhovor v praxi vypadá a porovnává teorii s praxí. Zároveň má práce za úkol dotazníkovým šetřením u koučovaných zjistit, jak se jim v zaměstnání, kde je koučování praktikováno, pracuje, jak rozhovory probíhají, co jim přináší a jak je moti-vují. Důležitým bodem práce je také porovnání odpovědí koučovaných s přepisem roz-hovorů a následným srovnáním s reálnými dosahovanými výsledky koučovaných za-městnanců.
|
host ::
RSS.