|
| |
|
| |
|
|
Gesto a fyzično
Pecová, Kateřina ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Název: Gesto a fyzično Abstrakt: "Vše souvisí se vším" na základě této věty v diplomové práci hledám spojitost lidského gesta s okolním světem. Diplomová práce v první části poukazuje na důležitost smyslového vnímání, jakožto na jeden z hlavních citlivých senzorů, jenž využívá naše okolí, potažmo náš svět ke komunikaci s námi. Dále poukazuji k myšlenkové transformaci těchto smyslových vjemů, jakožto k druhé fázi lidského vnímání. Myšlenkovou transformací myslím utvoření si obrazu o subjektivně viděné skutečnosti a následné zvolení si vhodného média ke sdílení s ostatními lidmi. K práci a volbě médií nám slouží gesto, ať se jedná o gesto v postoji, čase, prostoru či hmotě. Pedagogická spolu s výtvarnou částí vycházejí z této koncepce. Klíčová slova: Svět, duše, myšlení, kultura, gesto, obraz.
|
|
|
Žitý prostor archaického Řecka
Luhanová, Eliška ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Diplomová práce Žitý prostor archaického Řecka Eliška Luhanová (UFaR FF UK) vedoucí: Mgr. Sylva Fischerová, PhD. Abstrakt Diplomová práce Žitý prostor archaického Řecka podává rekonstrukci prostorové strukturace světa v archaickém Řecka na základě systematického čtení Hésiodových děl, zejména Theogonie. Přihlíží však také k dalším dílům, která mohou archaické myšlení lépe osvětlit, zejména pak ke starým básníkům a pozdějším dramatickým dílům, která uchovávají řadu archaických představ a obrazů. V některých případech upozorňujeme také na další vývoj v pojednávání zkoumaných témat u autorů, která pozdější tradice pochopí jako první filosofy. Obsahovým jádrem práce je rekonstrukce kosmogonického procesu na základě Hésiodova básnického popisu. Tento proces je vyložen jako postupné ustavování celku kosmického řádu, které je završeno ustavením Dia na postu suverénního vládce světa, a zároveň jako postupné ustavování světa jako diferencovaného prostorového celku. Toto ustavování se děje jakožto diferenciace, jednak jakožto diferenciaci postupně vznikajících kosmických konstituentů vůči sobě navzájem, jednak jako vnitřní rozrůzňování jednotlivých prvků kosmické struktury. První diferenciaci představuje ustavení Země jako pevného základu světa na pozadí naprosté neurčitosti a nevymezenosti Chaosu. Země je dále...
|
|
|
Martin Heidegger: Člověk, svět a prostor
Kocman, Vojtěch ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
4 Abstrakt Tato práce představuje pokus o interpretaci klíčových momentů Heideggerovy koncepce prostorovosti. Vzhledem k tomu, že Heidegger své chápání prostorovosti nikde v systematické podobě nepodává, je nezbytné pracovat s velkým množstvím často fragmentárních primárních textů. Další obtíž představuje autorův jazyk, který klade značné nároky na překladatele; všechny klíčové texty uvedené v této práci překládáme. Heidegger se v rámci své koncepce označované jako topologie bytí pokouší myslet prostor nikoliv jako kvantifikovatelnou veličinu, nýbrž v návaznosti na řecký pojem τόπος, tedy jako kvalitativně určené místo. Tato práce se soustředí jak na Heideggerovo rané dílo, tak i na jeho pozdní období, ve kterém topologické myšlení hraje centrální roli; pokouší se rovněž identifikovat souvislosti mezi nimi. Zásadní význam přitom budou mít pojetí myšlení jako cesty, souvislost myšlení a básnění a vztah prostoru a času, který je v Heideggerově pozdním díle chápán jako rovnocenný. Pouze naznačeny zůstanou další směry, kterými je možné se v souvislosti s bádáním v oblasti Heideggerovy koncepce prostorovosti pohybovat: kritika současného způsobu odkrývání světa, prohloubený vztah k řeckému myšlení a další promýšlení vztahu prostorovosti a bytí. Klíčová slova: Heidegger, svět, prostorovost, prostor, jazyk,...
|
|
| |
|
|
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
|
|
|
Problematika jazykových her v filosofii L. Wittgensteina
Klapilová, Adéla ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Život Ludwiga Wittgensteina, vývoj filosofie jazyka a vliv Wittgensteina na Vídeňský kruh. Analýza díla Tractatus logico-philosophicus. Koncepce jazykových her ve Wittgensteinově filosofii a spis Filosofická zkoumání. Vysvětlení pojmu "hra" a pojmu "jazyková hra". Pravidla a jejich místo v jazykových hrách. Důležitost kontextu pro správné pochopení řečeného. Otázka vyslovitelného a podstata v nevyslovitelném. Využití znalosti koncepce jazykových her pro výuku. Klíčová slova: Ludwig Wittgenstein, hra, jazyková hra, pravidla, kontext, výuka
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.