|
|
Lidový svaz - Zlatý úsvit: Vzestup řecké krajní pravice v době krize
Karasová, Nikola ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vzestupem řecké krajní pravice v době globální ekonomické krize, konkrétně se zaměřuje na politickou stranu Lidový svaz - Zlatý úsvit. Tato strana působí na řecké politické scéně již od počátku osmdesátých let 20. století, přesto zaznamenala první kladné volební výsledky teprve po roce 2010. Na základě primárních a sekundárních zdrojů, včetně vlastních materiálů strany, práce analyzuje ideologická východiska a praktickou politiku Zlatého úsvitu s cílem tuto stranu klasifikovat, najít příčiny jejího nedávného úspěchu a představit ji v kontextu řecké, ale i evropské krajní pravice. Měla by proto odpovědět na otázku, jaké postavení má Zlatý úsvit v rámci řecké politické scény, potažmo mezinárodní krajněpravicové scény, a jaká jsou jeho specifika a charakteristické znaky.
|
|
|
Krajní pravice jako problém Policie České republiky od roku 1989
Horová, Nikola ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce se silně dotýká dvou velmi diskutovaných aspektů dnešní společnosti, které jsou spolu ve velmi těsném spojení. Prvním aspektem společnosti je problém pravicového radikalismu a extremismu v České republice, jehož hlavní projevy zahrnují xenofobii a nesnášenlivost narušující veřejný pořádek a tím se dotýkají Policie České republiky, jejímž úkolem je ruptuře pořádku zamezit. Diplomová práce se zabývá vývojem extremismu a Policie České republiky od roku 1989 a jak policie na tento vývoj reaguje adekvátním zlepšením svého vybavení, taktik, atd. Rok 1989 je stanoven kvůli změně politického režimu a nastolení nových pravidel ve společnosti. Detailně probrána je také organizační struktura samotné policie vzhledem k zásahům na akcích pořádaných pravicovými radikály a extremisty, které se v dnešní době nejčastěji konají formou demonstrací a mítinků. Klíčová slova Policie České republiky, radikalismus, extremismus, shromažďování, pořádkové jednotky, antikonfliktní tým, bezpečnostní opatření.
|
|
|
Projekt Revolta - nový politický směr?
Šulcová, Kristýna ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Bakalářská práce "Projekt Revolta - nový politický směr?" je zaměřená na analýzu skupiny Revolta.info. Tato skupina se snaží vytvořit komplexnější ideu, kterou nazývá Třetí cesta a vymezuje se zejména proti komunismu a kapitalismu, což souvisí se snahou zamezit jejich zařazení do pravicového nebo levicového spektra. Vymezuje se ale i proti současnému politickému systému. Hlavními hodnotami, které uznává, je nacionalismus a sociální spravedlnost. Profiluje se zejména pomocí svých webových stránek, kde najdeme jejich manifest, historické kořeny, z nichž vycházejí a konkrétní případy jejich aktivní činnosti. Ke své veřejné propagaci využívá také nové prostředky, které ji mají odlišit od jiných extremistických skupin. Součástí práce je i teoretické vymezení základních pojmů a politických ideologií. Pro určité srovnání je v práci popsána extremistická scéna od počátku 90. let. Cílem této práce je ideologicky zařadit Revoltu.info a její Třetí cestu a zjistit, zda se její prostředky liší od klasických prostředků využívaných krajní pravicí. Práce se také zaměřuje na aktivní činnost skupiny a její propagaci, díky níž se skupina snaží oslovit nové příznivce. Na tuto činnost je v práci pohlíženo jak z hlediska samotné skupiny, tak podle zpráv bezpečnostních složek v ČR, jež se zaměřují na oblast extremismu.
|
|
|
Kriminologické aspekty trestných činů z nenávisti
Ludvíková, Barbora ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Shrnutí Cílem diplomové práce Kriminologické aspekty trestných činů z nenávisti bylo nabídnout ucelený pohled na trestné činy z nenávisti z kriminologického hlediska. První kapitola je úvodní a zabývá se fenoménem trestných činů z nenávisti obecně. Věnuje se teoretickému vymezení tohoto druhu kriminality, jeho specifickým charakteristikám, které ho odlišují od ostatní kriminality a zahrnuje i typologii trestných činů z nenávisti. Pozornost je dále v této kapitole věnována mezinárodní, evropské i vnitrostátní hmotněprávní úpravě. Druhá kapitola se věnuje souvisejícímu pojmu extrémismu a vymezuje hlavní myšlenková východiska a projevy pravicového a levicového extrémismu a soustřeďuje se i na současnou situaci a extrémistickou scénu v České republice. Při zkoumání pravicového politického extremismu jsou definovány pojmy rasismu, nacionalismu, etnocentrismu a xenofobie. Dále je krátce vymezen i extremismus náboženský, jakožto kriminogenní faktor, a pojem terorismu. V závěru této kapitoly je věnována pozornost etiologii extrémismu. Těžiště této práce pak leží v její třetí kapitole, která se zabývá trestnými činy z nenávisti z pohledu kriminologie a zkoumá fenomenologii, etiologii a kontrolu tohoto druhu kriminality. Ve fenomenologické části je věnována pozornost formám páchání této kriminality, její struktuře,...
|
|
|
Řízení o rozpuštění politické strany - zkušenosti z české i zahraniční praxe
Schneebergerová, Martina ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tématem této diplomové práce je řízení o rozpuštění politických stran. Jedná se sice o malý výsek z úpravy právního postavení a fungování politických stran, nicméně jde o téma zajímavé a často diskutované. Cílem diplomové práce je přiblížit aplikaci právní úpravy problematiky rozpouštění politických stran na konkrétní případy, a to jak v českém, tak v slovenském, německém a evropském právním prostředí. Po jejím přečtení by čtenář měl mít představu o tom, za jakých podmínek je možné politické strany rozpouštět, kdo podává návrh na rozpuštění strany, kdo o něm rozhoduje a jaké jsou následky rozpuštění politické strany. Práce vychází z právních předpisů, judikatury, monografií, sborníků a odborných i neodborných článků. V úvodní kapitole se pozornost zaměřuje na úpravu politických stran v právním řádu České republiky, je přiblížen pojem bojovná demokracie a stručně i související pojmem extremismus. V druhé části je popsán proces směřující k pozastavení činnosti politické strany, resp. k samotnému rozpuštění, tak, jak je upraven v českých právních předpisech. Jádro této práce tvoří dva pokusy české vlády o rozpuštění Dělnické strany popsané v třetí kapitole. Další dvě kapitoly diplomové práce přibližují zkušenosti s rozpouštěním politických stran na Slovensku a v Německu. Kromě toho, že jsou rozhodnutí...
|
|
|
Voliči české krajní pravice po r. 1990 z geografické perspektivy
Fráně, Luděk ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Madleňák, Tibor (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá politologicko-geografickou analýzou české krajní pravice, jejích voličů a volební podpory v období po roce 1990. Práce si klade za cíl zhodnotit vývoj české krajní pravice v období 1990 až 2010 z hlediska jejího významu v českém politickém systému a především z pohledu regionální diferenciace její volební podpory a odhalit možné podmiňující faktory, které voliče k podpoře tohoto politického proudu vedou. Snahou je odpovědět na otázku, zda existují významné regionální rozdíly v podpoře pravicově extremistických stran a pokud ano, zda jsou tyto rozdíly dlouhodobě stabilní. Právě sledování za delší časový horizont let 1990 až 2010 umožní specifikovat, jestli jsou oblasti s nadprůměrně vysokou podporou krajně pravicových stran stabilní, či zda je vysoká podpora těchto stran v průběhu sledovaného období regionálně proměnlivá a dochází k posunům například v důsledku společensko-ekonomických změn během doby transformace. Zkoumány jsou také faktory, které mohou regionální rozdíly ve volební podpoře krajní pravice vysvětlovat. Snahou je zde využít jak charakteristiky socio-demografické či ekonomické vyjadřující strukturu populace, tak i vlivy místního prostředí. Analýzy jsou prováděny na agregátní úrovni a zohledněny jsou pouze veškeré parlamentní volby konané ve...
|
|
|
Islam and the Russian state : a poststructuralist approach to analysing identity and policy discourse
Ferrando, Paolo ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je rozpoznat základní typy diskurzu, týkající se islámu, které se odehrávají mezi Kremlem a třemi vůdčími muslimskými organizacemi v Rusku. Východiskem je v zásadě post-strukturalismem zformulovaná premisa, že identita a politika jsou vůči sobě ontologicky vzájemně konstitutivní, což vzájemně využívají diskurzy těchto tří organizací ve způsobu, jímž artikulují své specifické politiky. Ruské muslimské "já" je pojato jako diskurzivně osvojované Kremlem, který jako součást ruské identity zvýrazňuje multinárodní povahu muslimského "já", spolupráci státu a muslimských organizací proti společné hrozbě extremismu a potřebu nábožensky založených morálních hodnot, které by měly být předávány mladším generacím. Identita vytvářená těmito diskursy současně artikuluje různé politiky a je jimi legitimizována a odkazuje k neustálému opakujícímu se projednávání toho, jak islám v Rusku odpovídá širší identitě ruského státu.
|
|
| |
|
|
Kriminologické aspekty trestných činů z nenávisti
Kállaiová, Andrea ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Shrnutí Cílem diplomové práce na téma Kriminologické aspekty trestných činů z nenávisti je komplexně obsáhnout problematiku těchto trestných činů v České republice, její specifika a odlišnosti od jiných druhů kriminality. Práce je rozdělena do osmi základních kapitol. V kapitola první je úvodní a věnuje se vysvětlení pojmu trestných činů z nenávisti, jeho charakteristickými znaky a dělením. Jsou zde také rozebrány trestné činy, kde pohnutka spočívající v rasové, národnostní, náboženské a jiné nenávisti je znakem základní nebo kvalifikované skutkové podstaty. V druhé kapitole jsou podrobněji rozebrány pojmy extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus, nacionalismus, terorismus, jejich definice a dělení. Kapitola třetí a kapitola čtvrtá jsou zaměřeny na pachatele a oběti trestných činů z nenávisti. Soustřeďují se především na to, čím se pachatelé a oběti těchto trestných činů odlišují od pachatelů a obětí trestných činů "běžných". Kapitola pátá objasňuje nejčastější formy páchání, nejčastější objekty a pachatele trestných činů z nenávisti. V kapitole šesté jsou popsány příčiny trestných činů z nenávisti, tj. předsudky, stereotypy, společenská a ekonomická situace. Kapitola sedmá je věnována vývoji a situaci na české extremistické scéně. Kapitola sedmá popisuje nejdůležitější mezinárodní dokumenty, které...
|
|
|
Mediální obraz zrušení Dělnické strany ve zpravodajství ČT24
Štěpán, Petr ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Práce se zabývá tím, jak Česká televize informovala na svém kanálu ČT24 v rámci zpravodajské relace Události o druhém soudním procesu s extrémní Dělnickou stranou, kterou později Nejvyšší správní soud rozpustil. Stalo se tak vůbec poprvé v historii samostatné České republiky. Práce se zpočátku zaměřuje na představení problematiky extremismu a vysvětlení základních pojmů. Poté přechází ke stručnému výkladu historie pravicového extremismu v českých zemích od dvacátých let dvacátého století po současnost. Na základě historie extremismu práce popisuje historii Dělnické strany a Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejichž existence přímo na historii českého pravicového extremismu navazuje. V praktické části se pak práce zabývá samotným zpracováním reportáží o soudu s Dělnickou stranou. Všímá si hlavně obrazového a jazykového zpracování, objektivity, vyváženosti, udělené míry důležitosti či tematického zaměření a toho, jak redaktoři ČT pojali obraz jednotlivých aktérů reportáží a jak se postavili k důkazům o spojení Dělnické strany s neonacistickou scénou.
|
host ::
RSS.