|
|
Meze svobody: Cenzura, regulace a politická korektnost v literatuře po roce 1989
SEGI, Stefan
Předkládaná práce je zaměřena na zkoumání literární cenzury po roce 1989 a představuje polemické doplnění monografie V obecném zájmu, která se daným obdobím také zabývala. Jádro disertační práce představují čtyři kapitoly, které na základě původního výzkumu zkoumají charakteristické případy cenzury a diskurzu o ní a jež jsou zasazeny do širšího rámce proměn myšlení o cenzuře a politické korektnosti ve sledovaném období. Kapitola věnovaná zákazu skinheadské skupiny vychází z analýzy soudního spisu a na rozboru proměny myšlení o svobodě slova na počátku devadesátých let. Kapitola o cenzuře na poli literatury pro děti a mládež je založena na komparaci různých vydání knih Bohumila Říhy a sledování podmínek, za jakých jsou zásahy do nových vydání textů označeny za cenzuru. Zkoumáním cenzury na internetu se zabývá kapitola věnovaná regulaci virtuální (literární) dětské pornografie a kapitola věnovaná politické korektnosti se pak zaměří na texty a paratexty splatterpunkové literatury. Tato disertační práce by tak měla poskytnout komplexní obraz proměn podob cenzury a myšlení o ní po roce 1989.
|
|
|
Současná ocenění knih pro děti a mládež v letech 2007-2011 a její reflexe v tisku (Zlatá stuha, Magnesia Litera)
Lokvencová, Lenka ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Ve své bakalářské práci se zaměřím na ocenění za literaturu (knihu) pro děti a mládež v České republice, a to především na ocenění Magnesia Litera a Zlatá stuha. Tato literární ocenění pro děti a mládež jsou analyzovány v období posledních pěti let (2007 až 2011). Práce si klade za cíl představení jednotlivých cen, představení organizací, které ocenění udílejí, tedy sdružení Litera a mezinárodní organizace IBBY včetně její české sekce, stejně jako zmínění poslání obou výše zmíněných literárních cen. Sleduje dále reflexi jednotlivých ocenění v tisku, analyzuje příslušné texty a jednotlivá média hodnotí podle toho, jak se věnují vybraným literárním cenám pro děti a mládež. Stejně tak se budu v této bakalářské práci zabývat recenzemi, které se věnují vybraným dílům, která v uplynulých letech získala cenu Magnesia Litera či Zlatou stuhu, popřípadě obě tato ocenění. V této závěrečné analytické části se budu zabývat komparací recenzí (případně anotací) v určených médiích. V závěru zveřejňuji i rozhovor významné autorky, nositelky obou zmíněných cen za literaturu pro děti a mládež, Ivy Procházkové.
|
|
|
Charakteristika časopisu Malý čtenář v letech 1882-1895
Křesťanová, Gabriela ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Časopis Malý čtenář vycházel v letech 1882-1941. Jednalo se o časopis pro děti a mládež, který byl spojen především s úctou k národu, vlastenectvím a českým venkovem. Ve svých počátcích se neobešel bez moralizování. Vypracoval se v jeden z nejvýznamnějších českých časopisů pro děti. Ve své práci jsem se zabývala dobou vzniku časopisu, od roku 1882 do roku 1895. V těchto letech přešel od původních autorů, kterými byli poděbradští učitelé Vognar, Zelený a Smetana, do nakladatelství J. R. Vilímka. Zlepšila se kvalita článků. Do Malého čtenáře psaly významné osobnosti české literatury, byli to například Eliška Krásnohorská, Adolf Heyduk, Karel Václav Rais nebo Josef Václav Sládek. Zabývala jsem se zvlášť poezií a prózou v době před rokem 1887 a po tomto roce. Zajímala mě měnící se skladba příspěvků, především se zvyšovalo množství dobrodružné a historické povídky. Zajímalo mě využití jednotlivých žánrů dětské literatury, vše jsem sledovala na konkrétních příkladech. Zaměřila jsem se na slavné spisovatele, ale sledovala jsem i ty méně významné přispěvatele. Výsledkem práce byl přehled o struktuře časopisu, nejvýznamnějších žánrech a spisovatelích. Na příkladech se potvrdila zvyšující se kvalita článků. Časopis mi poskytl vhled do literatury pro děti a mládež na konci 19. století.
|
|
|
Dramatizace větších epických celků určené dětskému herci
Hrnečková, Anna ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Kočí, Julie (oponent)
Diplomová práce analyzuje dramatizace větších epických celků, které se objevily na českých celostátních (popř. krajských) přehlídkách dětského divadla po roce 1989. Po charakterizaci úlohy dramatického textu v divadle hraném dětmi se práce pokouší stanovit hodnotící kritéria pro dramatizace zkoumané oblasti. S ohledem na cíle umělecké i pedagogické porovnává práce kompoziční, jazyková i tematická východiska vybraných textů. V centru pozornosti stojí zejména takové adaptační prostředky, které získávají zvláštní význam právě ve spojení s dětským hercem - způsoby vytváření dospělých postav, zobrazení vnitřního světa dětského hrdiny apod. Analýza textů má zejména za úkol zodpovědět otázku, jak daleko dokázali autoři dojít v úzkých hranicích, které dramatickému textu přináší zaměření na dětského herce do patnácti let.
|
|
|
Beletrizace dějin ve výuce dějepisu
Knitlová, Hana ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
98 Resumé Tato diplomová práce se zabývá tématem beletrizace dějin ve výuce dějepisu, které velmi úzce souvisí s osobou Eduarda Štorcha. Eduard Štorch byl amatérský archeolog, uznávaný spisovatel a nedoceněný pedagog. Na základě různých archeologických nálezů vytvářel dobrodružné příběhy na rozhraní prózy a populárně-naučné publikace, pojednávající o nejstarších dobách naší historie. Tyto knihy dodnes patří k nejlepším svého druhu a byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Jako pedagog se Štorch snažil udělat co nejvíce ve prospěch dětí. Na Libeňském ostrově vybudoval téměř sám a na vlastní náklady Dětskou farmu. Jednalo se o školu v přírodě, ve volných chvílích však mohly na pozemek přicházet i ostatní děti z Prahy. Eduard Štorch se snažil prosadit různé změny ve výuce jednotlivých předmětů, nejvíce se to týkalo výuky dějepisu. Za tímto účelem sepsal několik publikací - např. Reforma školního dějepisu (1905), Nový dějepis (1909) a Školní dějepis v theorii i praxi (1946). Velkým přínosem byla v tomto směru také jeho třídílná Pracovní učebnice dějepisu. Kromě toho Štorch velmi usiloval o zařazení výkladu o pravěku do dějepisné výuky. Součástí diplomové práce je rovněž výukový program Štorchův pravěk českých zemí. Na základě četby Štorchových děl a informací z výuky a z odborných textů si žáci mají vytvořit...
|
|
| |
|
|
Venkovský učitel Jaroslav Petr a jeho odkaz současnému školství
Martincová, Petra ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá osobností venkovského učitele Jaroslava Petra (1862-1922), který se navzdory překážkám v podobě izolace, konzervativních kolegů, nadřízených i tehdy velmi vlivné katolické církve, významně podílel na reformách českého školství v období jejich přípravné etapy (přelom 19. a 20. století). Odmítal herbartismus, prosazoval pedagogiku zaměřenou na dítě, volnou školu, činnou školu, atd. Především byl ale jedním z prvních pedagogů, kteří si uvědomili význam prostředí, v němž dítě vyrůstá a žije, na vývoj jeho osobnosti, a nutnost při výuce z tohoto prostředí vycházet. Byl naším nejvýznamnějším představitelem tzv. pedagogického regionalismu, a autorem na něm založené Prvouky na škole venkovské. Zabýval se i dalšími problémy specifickými pro venkovské školy. Jeho pozornost ale velkou měrou přitahovala také literatura pro děti a mládež. Podrobil ji nevybíravé kritice ve stovkách recenzí především v časopisech Škola našeho venkova a Pedagogické rozhledy, sestavil seznam četby vhodné pro děti a mládež, inicioval vydávání umělecky kvalitní literatury pro děti a mládež.
|
|
|
Korespondence slova a obrazu v literatuře pro děti a mládež
DEMETEROVÁ, Tereza
Diplomová práce Korespondence slova a obrazu v literatuře pro děti a mládež je zaměřena na analýzu vybraných titulů z hlediska literárního a ilustračního. Analýza má stanovit metodologická kritéria z pohledu estetického, věcného i etického přínosu knihy jako celku pro žáka páté a šesté třídy základní školy. Analýzy jsou prováděny z hlediska literárního i ilustračního na titulech Pohádky Hanse Christiana Andersena, Luisa a Lotka od Ericha Kästnera a Dobrodružství Toma Sawyera od Marka Twaina. Závěr práce přináší didaktické varianty práce s těmito tituly v hodinách českého jazyka a literatury a výtvarné výchovy.
|
|
|
Hana Bořkovcová. Život a dílo ve stínu holocaustu.
MAGYAROVÁ, Aneta
Bakalářská práce bude pojata jako monografický portrét této spisovatelky. Pozornost bude věnována životním osudům autorky i seznámení s jejím literárním dílem, včetně interpretace této tvorby. Ačkoli nebude opomenuta literatura Hany Bořkovcové pro děti, v centru pozornosti budou její umělecké texty s tématem šoa.
|
|
|
Prvky středověké romance v díle C.S. Lewise Letopisy Narnie
JÁNA, Martin
Práce se zabývá interpretací Lewisových fantasy příběhů pro děti, přičemž hlavní pozornost je věnována vlivu středověké romance a jejího základního tématu - dobrodružná cesta hrdiny spojená s hledáním zdroje života. V úvodu práce je přiblížena životní zkušenost autora (význam literatury a náboženství) a obecná charakteristika romance jako žánru. Hlavní část práce je věnována vlastní literární analýze, jejíž součástí je zkoumání vztahu mezi tradičními prvky romance a prvky náboženské alegorie (témata smrti a oživení, prázdnoty a fantazie, dobra a zla, člověka a Boha).
|
host ::
RSS.