|
|
"Henry James & His Stance towards Aestheticism and Decadence"
Mackal, Jan ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematický vztah Henryho Jamese k estetismu a dekanenci na příkladu dvou vrcholných děl - románů Portrét dámy (, č. ) a Zlatá číše (, sl. Zlatá čaša ). Jejím hlavním cílem je zobrazit vývoj tohoto vztahu a poukázat na fakt, že navzdory tomu, že se James zaobíral těmito směry ve svých literárních dílech po celý život, odmítá k nim zaujmout konkrétní stanovisko. Předtím, než se autor pustí do literární analýzy výše jmenovaných románů, věnuje první kapitolu stručnému historickému přehledu o povaze a účelu uměleckého díla, vývoji estetismu a dekadence v Evropě a v Británii a Jamesovu osobnímu vztahu s některými z představitelů britského estetismu. Zbytek práce se věnuje literární analýze dvou románů optikou estetismu a dekadence. Klíčová slova: James, Henry; estetismus; dekadence; literární analýza; transatlantická studia
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Protagonist in Gabriele D'Annunzio's Rose Trilogy
Richterová, Daniela ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
V tejto práci sa zameriame na D'Annunziov románový cyklus ruže, na charakteristiku a analýzu jeho protagonistov vo svetle interpretácie spoločensko-historického obdobia Fin de siècle. Po oboznámení sa so životom a tvorbou autora prevedieme rozbory troch románov ruže za pomoci vybraných literárnych kritikov, vytýčime hlavné témy i špecifické charakteristiky románov komparatívne nahliadané v perspektíve zmyslu autorovej tvorby v súdobej talianskej a európskej literatúre. Na záver sa zamyslíme nad možnosťou alternatívnych riešení pre dekadenciu D'Annunziovych hrdinov, čím vsadíme význam autorovho diela do kontextu filozofického diskurzu ohľadom krízy tradičnej európskej racionality a problematiky rozpadu identity subjektu.
|
|
|
Smrt jako artefakt: estetizace smrti v dílech Georgese Rodenbacha a Jiřího Karáska ze Lvovic
Zvoníčková, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem předkládané práce je komparace symboliky dvojníka v Mrtvých Bruggách Georgese Rodenbacha a Románech tří mágů Jiřího Karáska ze Lvovic. Věnovat se budeme především motivu smrti, který se pro literaturu fin de siècle jeví jako klíčový a jenž je v dílech, jimiž se zde zabýváme, úzce spojen s existencí dvojníka. Na motiv dvojnictví budeme nahlížet také v souvislosti s psychopatologickými stavy. Volba komparovaných textů byla motivována procesem rozpadu bytostného Já (ve smyslu německého das Selbst). Proces rozpadu osobnosti je úzce spjat s procesem depersonalizace, k němuž dochází při kontaktu subjektu s oduševnělým prostorem či objektem. Dějištěm rozpadu bytostného Já jsou města (Bruggy, Benátky, Praha), která v literární topografii symbolismu zaujímají zvláštní pozici jako urbánní prostor umění a smrti zároveň. I přes vzájemný vztah mezi uměním a životem zůstává v tomto vztahu zvláštní napětí, k němuž patří také fenomén anihilace prostupující všemi zkoumanými texty.
|
|
|
Concept of Childhood in Fyodor Sologub's prose
Tyulkina, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
NÁZEV Koncepce dětství v próze F. K. Sologuba ABSTRAKT: Následující práce se zabývá tématem dětství v tvorbě ruského spisovatele, prozaika a pedagoga F. K. Sologuba. Práce předkládá biografii, sleduje formování spisovatelovy osobnosti, vnímání okolního světa, názory a zájmy. Soustřeďuje se taktéž na události, které určovaly šíři a význam dětské problematiky pro Sologuba. Zohledněna jsou zde i málo známá fakta ze spisovatelova dětství, která ovlivnila témata následující tvorby a v neposlední řadě i způsob jejich zobrazení v dílech samotných. Biografie je doplněna názory kritiků a Sologubových současníků, kteří se zabývali jeho dílem a formovali tak i jeho vnímání. Hlavními tématy rozboru jsou: dualistické pojetí světa, dětská smrt, víra v Boha, sváteční povídky, dětský patriotismus. Ideální dětský svět je zobrazen v románu Tvořená legenda. Práce sleduje i zákonitost v přístupu k tématu dětství u autorů 19. a 20. století ve srovnání s analýzou díla F. K. Sologuba. Vykreslen je i význam dvou literárních směrů - dekadence a symbolismu, jejich představitelem F. K. Sologub byl. Otázky, které si autor kladl, zůstávají aktuální i v dnešní době. KLÍČOVÁ SLOVA: Ruská literatura, F. K. Sologub, symbolismus, dekadence, dětství
|
|
| |
|
|
Smrt v umění 1890 - 1918. Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v období první světové války. Je to doba mnoha společenských změn, kdy přes prodlužující se délku života, rostl počet sebevražd. Práce představí a rozebere různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu téměř třiceti let. Bude sledovat obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V kontextu s první světovou válkou zahrne bakalářská práce také vybraná díla vzniklá po roce 1918, která mají vztah k událostem tohoto období. V neposlední řadě práce představí téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1918 atp.
|
|
|
Pojmy dekadence a zdraví v Nietzscheho pozdní filosofii
Vodička, Marek ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Pojmy dekadence a zdraví v Nietzscheho pozdní filosofii Tématem práce jsou motivy dekadence a zdraví, které v Nietzscheho pozdním myšlení zaujímají prominentní pozici. Centrem zájmu práce jsou Nietzscheho díla z roku 1888, tj. Případ Wagner, Soumrak bůžků, Antikrist, Ecce homo a Nietzsche kontra Wagner, ovšem odkazů na ranější díla bude rovněž využito. Práce si klade za cíl prozkoumat, co motivy dekadence a zdraví pro pozdního Nietzscheho znamenají, jakou roli mají v rámci jeho filosofického projektu přehodnocení všech hodnot, a jak spolu vzájemně souvisejí. Práce se bude snažit uplatňovat tezi, že v Nietzscheho pozdním myšlení tyto dva motivy představují protiklady, totiž protiklady míry či "směru" vůle k moci, která se v nich manifestuje - dekadence neboli tělesný úpadek reprezentuje v Nietzscheho chápání linii upadajícího života, která se vyznačuje nedostatkem vůle k moci, utrpením z "chudosti životem", zatímco linie zdraví či zdařilosti reprezentuje vzestupný život vyznačující se přebytkem životní síly a rovněž tímto přebytkem trpící. Pojmy dekadence a zdraví tedy budou pojímány jako fyziologické manifestace těchto dvou směrů či, poněkud hrubě řečeno, "vektorů" vůle k moci. Předmětem první kapitoly bude obhájení právě této základní teze, druhá kapitola se bude zabývat Nietzscheho diagnostikou konkrétní...
|
|
|
Reprezentace doby a proměn literární řeči na přelomu 19. a 20. století v časopisech Obzory a Moderní život
KLATOVSKÁ, Timea
Bakalářská práce se zabývá analýzou dvou kulturních časopisů Moderní život a Obzory z přelomu století. Soustředí se na proměnu názorů, na význam umění a literární hodnoty v rámci vnímání dobových uměleckých proudů a směrů. Naše práce se okrajově věnuje i uměleckému kontextu začátku 20. století a popisem vybraných autorů. Hlavním cílem práce je deskripce obou periodik, jejich obecná charakteristika, popis rubrik a jejich orientaci na umění, analýza vybraných článků a nakonec shrnutí našeho zjištění a porovnání.
|
|
|
Český literární anarchismus v souvislostech socialismu a ženského hnutí (1890-1914)
Hylmar, Radek ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Merhautová, Lucie (oponent)
Český literární anarchismus v souvislostech socialismu a ženského hnutí (1890-1914) Abstrakt Dizertace studuje český předválečný anarchismus jako modernistický směr zahrnující různé druhy aktivit, od politické propagandy přes návrhy sociálního uspořádání a promýšlení mravních hodnot až po úvahy o umění a literární tvorbu. Záměrem je představit literární texty anarchistů na pozadí ostatních typů vyjádření. Zároveň práce uvažuje o anarchismu v dobovém kontextu dalších politicko-sociálních, uměleckých a filozofických proudů, sleduje prolínání ideologických a estetických schémat českého anarchismu zejména se socialismem a feminismem, ale také s dekadencí, s filozofií Friedricha Nietzscheho nebo s projevy kruhu básníků a anarchistů v německém Friedrichshagenu. Práce se zabývá anarchistickým chápáním člověka a jeho vztahu ke světu a společnosti. Vzhledem ke koncentraci anarchistů na svobodného jednotlivce jsou prezentovány strategie emancipace od tradičních konvencí a institucí jako manželství, rodina nebo stát. Dále se práce věnuje reformám v oblasti morálky a všímá si podobností s feministickým obratem k vlastní tělesné a duševní zkušenosti jako východiska stanovení individuálních hodnot. Práce srovnává feministický důraz na intenzivní prožití vlastní smyslnosti a citovosti se specifickým užitím motivů...
|
host ::
RSS.