Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Externí faktory ovlivňující učení se anglickému jazyku
ZVONÍČKOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá tématem externích faktorů ovlivňujících výuku anglického jazyka. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá definicemi jednotlivých externích faktorů, se kterými se můžeme při výuce setkat. Dále zde nalezneme důsledky, které tyto externí faktory mohou mít, a také to, jak s nimi pracovat. Na základě teoretické části studentka vykoná polostrukturované rozhovory s pedagogy anglického jazyka. Budou se týkat externích faktorů, které je ovlivnily během jejich studia a také faktorů, které působí na jejich žáky.
Erotismus jazyka Jakuby Katalpy
Zvoníčková, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Následující práce se zabývá interpretací knihy Je hlína k snědku? od autorky s pseudonymem Jakuba Katalpa. Budeme zkoumat především to, zda můžeme toto dílo zařadit do směru ženského psaní. Nejprve se zaměříme na problematiku samotného pojmu ženské psaní, jeho rysy a díla, která chápeme jako jeho výsledek. Dále se pokusíme najít tyto rysy v díle Jakuby Katalpy. Georges Bataille a jeho teorie z díla Erotismus přinesou v souvislosti s knihou Je hlína k snědku? zajímavé poznatky. Nejen jeho chápání erotismu, ale také to, jak Bataille rozděluje svět (svět práce a svět přírody), dává dílu Jakuby Katalpy další rozměr. Pro interpretaci nám poslouží i recenze, které byly na tuto knihu napsány. Zaměříme se zejména na části knihy, které jsou kritiky hodnoceny záporně, a budeme se snažit posoudit, zda mohou být interpretovány jako rysy ženského psaní.
Smrt jako artefakt: estetizace smrti v dílech Georgese Rodenbacha a Jiřího Karáska ze Lvovic
Zvoníčková, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem předkládané práce je komparace symboliky dvojníka v Mrtvých Bruggách Georgese Rodenbacha a Románech tří mágů Jiřího Karáska ze Lvovic. Věnovat se budeme především motivu smrti, který se pro literaturu fin de siècle jeví jako klíčový a jenž je v dílech, jimiž se zde zabýváme, úzce spojen s existencí dvojníka. Na motiv dvojnictví budeme nahlížet také v souvislosti s psychopatologickými stavy. Volba komparovaných textů byla motivována procesem rozpadu bytostného Já (ve smyslu německého das Selbst). Proces rozpadu osobnosti je úzce spjat s procesem depersonalizace, k němuž dochází při kontaktu subjektu s oduševnělým prostorem či objektem. Dějištěm rozpadu bytostného Já jsou města (Bruggy, Benátky, Praha), která v literární topografii symbolismu zaujímají zvláštní pozici jako urbánní prostor umění a smrti zároveň. I přes vzájemný vztah mezi uměním a životem zůstává v tomto vztahu zvláštní napětí, k němuž patří také fenomén anihilace prostupující všemi zkoumanými texty.
Obraz ducha v sérii Meg Cabotové Mediátor
ZVONÍČKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce analyzuje vliv postavy ducha na hrdiny příběhů, zkoumá původ tohoto motivu v gotickém románu a přibližuje světové autory (např. Reeveová, Walpole, Shakespeare), kteří postavy strašidel využívají ve svých dílech. Cílem práce je zamyšlení nad psychologickou funkcí motivu ducha v sérii M. Cabotové Mediátor.
Smrt jako artefakt: estetizace smrti v dílech Georgese Rodenbacha a Jiřího Karáska ze Lvovic
Zvoníčková, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem předkládané práce je komparace symboliky dvojníka v Mrtvých Bruggách Georgese Rodenbacha a Románech tří mágů Jiřího Karáska ze Lvovic. Věnovat se budeme především motivu smrti, který se pro literaturu fin de siècle jeví jako klíčový a jenž je v dílech, jimiž se zde zabýváme, úzce spojen s existencí dvojníka. Na motiv dvojnictví budeme nahlížet také v souvislosti s psychopatologickými stavy. Volba komparovaných textů byla motivována procesem rozpadu bytostného Já (ve smyslu německého das Selbst). Proces rozpadu osobnosti je úzce spjat s procesem depersonalizace, k němuž dochází při kontaktu subjektu s oduševnělým prostorem či objektem. Dějištěm rozpadu bytostného Já jsou města (Bruggy, Benátky, Praha), která v literární topografii symbolismu zaujímají zvláštní pozici jako urbánní prostor umění a smrti zároveň. I přes vzájemný vztah mezi uměním a životem zůstává v tomto vztahu zvláštní napětí, k němuž patří také fenomén anihilace prostupující všemi zkoumanými texty.
Erotismus jazyka Jakuby Katalpy
Zvoníčková, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Následující práce se zabývá interpretací knihy Je hlína k snědku? od autorky s pseudonymem Jakuba Katalpa. Budeme zkoumat především to, zda můžeme toto dílo zařadit do směru ženského psaní. Nejprve se zaměříme na problematiku samotného pojmu ženské psaní, jeho rysy a díla, která chápeme jako jeho výsledek. Dále se pokusíme najít tyto rysy v díle Jakuby Katalpy. Georges Bataille a jeho teorie z díla Erotismus přinesou v souvislosti s knihou Je hlína k snědku? zajímavé poznatky. Nejen jeho chápání erotismu, ale také to, jak Bataille rozděluje svět (svět práce a svět přírody), dává dílu Jakuby Katalpy další rozměr. Pro interpretaci nám poslouží i recenze, které byly na tuto knihu napsány. Zaměříme se zejména na části knihy, které jsou kritiky hodnoceny záporně, a budeme se snažit posoudit, zda mohou být interpretovány jako rysy ženského psaní.

Viz též: podobná jména autorů
6 ZVONÍČKOVÁ, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.