|
| |
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zahraničně politické postoje a vize kandidátů na amerického prezidenta
Malická, Kateřina ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza prostoru věnovanému zahraniční politice během volební kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a rozbor postojů kandidátů k vybraným zahraničně politickým tématům. Hlavními výzkumnými otázkami jsou: Jaký prostor věnovali kandidáti zahraniční politice na svých oficiálních webových stránkách? V jakých zahraničně politických otázkách se kandidáti rozcházeli a v jakých se naopak shodovali? Jaká byla konzistentnost jejich projevů po dobu kampaně? Obsah práce je tvořen převážně obsahovou analýzou a v poslední kapitole je využita metoda komparace různých objektů za stejných podmínek. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol. První kapitola uvádí tradice a základní rysy zahraniční politiky USA a objasňuje roli jejích aktérů. Druhá kapitola vysvětluje specifické rysy amerického volebního systému a popisuje průběh voleb a jejich výsledky a rozebírá prostor věnovaný zahraniční politice během televizních debat. Třetí část zkoumá, do jaké hloubky se věnují kandidáti zahraničně politickým tématům na jejich oficiálních webových stránkách. Poslední část pak analyzuje a porovnává konkrétní postoje kandidátů k vybraným zahraničně politickým tématům.
|
|
|
Kambodža po roce 1979 a aplikace Reaganovy doktríny
Haniková, Zuzana ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem v Kambodži po roce 1979 a Reaganovou doktrínou, která v 80. letech byla aplikována i na Kambodžu. Vietnamská invaze nejenom ukončila krutou vládu Rudých Khmerů, ale také ovlivnila další vývoj na více než desetiletí. Země byla ovládána Vietnamem, který byl významným spojencem Sovětského svazu. Pro Spojené státy bylo nepřijatelné, aby se sovětský vliv dále rozšiřoval a v rámci Reaganovy doktríny se rozhodly podporovat antikomunistické skupiny v zemích třetího světa. Práce analyzuje americkou podporu nekomunistickému hnutí v Kambodži a zabývá se otázkou, jaké důvody vedly USA k jejich podpoře a jaký vliv měly na mírové uspořádání a odchod vietnamských jednotek ze země. Na základě sledování rozhodování USA, mezinárodních jednání a i vnitropolitického vývoje v Kambodži práce dochází k závěru, že motivem pro zapojení byl strach z rostoucího sovětského vliv, ale role Spojených států byla omezená a po dobu vlády prezidenta Reagana velmi pasivní. To bylo způsobeno například malým zájmem o situaci v Kambodži a obavami z výsledku v případě přímého konfliktu po negativní zkušenosti z Vietnamu. Také se šířily zprávy, že z asistence čerpají prostředky i Rudí Khmerové, kteří byli nejsilnější resistenční skupinou, ale jedním z cílů Washingtonu bylo zabránit jejich návratu k moci....
|
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
|
Politické reformy v Myanmaru a jejich potenciál pro rivalitu mezi USA a Čínou
Šoulavá, Blanka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Rok 2010 se významně zapsal do historie Myanmaru, neboť byla po více než půl století nastolena civilní vláda v čele s prezidentem Thein Seinem. Ten zahájil celou řadu politických reforem, které vedly k částečné demokratizaci země a zmírnění její dlouholeté mezinárodní izolace. Tyto reformy měly zásadní dopad na myanmarskou zahraniční politiku a rozložení sil ve strategicky významné oblasti Indického oceánu. V jejich důsledku došlo k obratu v americko-myanmarských vztazích. Reformy měly pozitivní dopad také na vztahy s Indií a Japonskem. Stalo se tak však na úkor úpadku dominantního postavení Číny, pro kterou je Myanmar klíčovou oblastí z bezpečnostního a strategického hlediska. Hlavním cílem této bakalářské práce je odpovědět na otázku, zda-li nedávný vnitropolitický vývoj v Myanmaru povede k rostoucí spolupráci, nebo rivalitě mezi hlavními regionálními velmocemi. Na příkladu Myanmaru tak můžeme sledovat potýkání se největších světových velmocí v zemi, která tvoří významnou část pobřeží Bengálského zálivu a disponuje tak strategicky klíčovým přístupem k Indickému oceánu. Zároveň je velmi atraktivním oblastí, protože se na jejím území nachází velké zásoby nerostného bohatství. V neposlední řadě Myanmar disponuje potenciálem k hospodářskému rozvoji celého regionu. Je to ale také země, která trpí...
|
|
|
Role poradců v americké zahraniční politice
Blažek, Jiří ; Klepárník, Vít (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Role poradců v americké zahraniční politice má za cíl popsat roli poradce pro otázky národní bezpečnosti. Pohybujeme se v kontextu tvorby politických rozhodnutí (decision-making process) v prezidentském systému Spojených států amerických. Práce je v koncepční části metodologicky vystavěna na jednotlivých typologiích prezidentského řízení amerických administrativ. Popisuje vývoj této disciplíny, která se v americkém akademickém prostředí zkoumá v rámci analýzy zahraniční politiky (Foreign Policy Analysis). Koncepční schéma prezidentského řízení je vystavěno s použitím typologií, které rozpracovali autoři Johnson, George a Mitchell. Teoretické vymezení rolí poradců poskytují modely, jejichž autory jsou Mulcahy, Crabb a Hönig. Práce kombinuje tyto teoretické mřížky a vysvětluje vývoj typologií prezidentského řízení. Problematická specifika Mitchellovy typologie jsou rovněž podrobena kritice. Pomocí teoretických modelů pak práce provádí analýzu empirické reality. Analytická část práce je vystavěna s použitím dvou případových studií, které popisují roli poradce pro otázky národní bezpečnosti v rámci klíčových deliberací prezidentských administrativ, které vedli William J. Clinton (reakce na konflikt v Bosně) a George W. Bush (příprava zásahu v Iráku). Cílem práce je aplikace teorie...
|
host ::
RSS.