|
|
Vývoj a rozmístění pěstování a produkce chmele ve světě
PAVLIŠOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá rozmístěním produkce chmele a rozloh chmelnic podle zemí světa a rozmístěním rozloh chmelnic podle SOORP v území České republiky. Sleduje také vývoj těchto rozmístění. V úvodních kapitolách práce je uvedena literatura věnovaná chmelu a charakteristika chmele jako zemědělské plodiny. Data pro analýzy pocházejí z databází Organizace pro výživu a zemědělství - FAO (za země) a Českého statistického úřadu (za SOORP) a jsou transformována do souhrnných tabulek, grafů a mapových výstupů. Z dlouhodobého hlediska jsou největšími producenty chmele ve světě USA a Německo, se značnou vzdáleností za nimi je Česká republika a Čína, a dále s odstupem Polsko a Slovinsko. Počet chmelařských zemí postupně klesá a produkce chmele se stále více koncentruje do USA a Německa. Česká republika má největší rozlohy chmelnic v SOORP Rakovník, Louny, Žatec a Podbořany. Rozloha chmelnic v České republice značně poklesla.
|
|
|
Suroviny na výrobu piva - historie a současnost a jejich benefity pro lidské zdraví
NOHEJL, Vlastimil
Tato bakalářská práce pojednává formou rešerše o pivovarství od jeho prvopočátků až do dob současných. Detailně je zde charakterizována problematika výroby, zpracování, členění a složení pivovarských surovin či možnost využití alternativních rostlinných složek ke vzniku netradičních piv. V další kapitole je nastíněn průběh výroby piva s důrazem na jednotlivé technologické úkony a důležité rmutovací teploty. Jelikož je pivo přírodní, nutričně bohatou, fermentovanou potravinou, finální část je zaměřena na jeho zdravotní přínosy pro lidské tělo.
|
|
|
Porovnání vybraných parametrů výčepních piv a ležáků z komerčních pivovarů a z minipivovaru
HEJTMÁNKOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce porovnává vybrané kvalitativní parametry výčepních piv a ležáků vyrobených ve velkých pivovarech a v minipivovarech. V první části práce jsou stručně popsány základní suroviny pro výrobu piva. Dále je popsána technologie výroby, která zahrnuje výrobu sladu, mladiny, kvašení a konečné úpravy piva. V praktické části diplomové práce jsou popsány zvolené druhy piv. V tabulkách a grafech jsou vyhodnocené naměřené hodnoty z analytického rozboru piv. Jednotlivá piva jsou posuzována zejména dle obsahu alkoholu (% obj.). Rozdíl mezi minipivovarem a velkopivovary byl velmi nepatrný. V práci je zahrnuto senzorické hodnocení vybraných vzorků. Je posuzována chuť, vůně, zákal, říz a hořkost piv. Nejlépe hodnocené pivo v senzorickém hodnocení bylo Samson BOCK. Ze vzorků piv z minipivovaru se nejlépe umístil Čtyrák 12° světlý ležák premium.
|
|
|
Vacuolar proteins in development of yeast colonies
Trubitsyna, Yana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Laboratorní kmeny kvasinky Saccharomyces cerevisiae tvoří kolonie schopné diferencovat na dva hlavní typy buněk - U a L buňky - neboli horní a spodní buňky. Tyto buňky vykazují odlišnou morfologii, metabolismus a odolnost vůči stresu. Bylo také prokázáno, že některé metabolické dráhy probíhající v U buňkách jsou podobné buňkám rakovinným. U buňky aktivují unikátní metabolismus, který zahrnuje aktivaci TORC1 komplexu zároveň s aktivní autofagií a akumulací glykogenu, což jsou procesy charakteristické pro buňky s neaktivní TORC1 dráhou. CORVET a HOPS komplexy spolu s vakuolárními ATPázami hrají roli v procesech, které zahrnují mimo jiné fúzi vakuol a časných a pozdních endosomů. Tyto komplexy také hrají roli v regulaci aktivity TORC1. Podjednotka HOPS komplexu - Vam6p - hraje roli v aktivaci TORC1 jako GEF pro Gtr1p GTPázu, aktivující TORC1. Cílem této práce bylo zjistit, zda se vybrané podjednotky zmíněných komplexů podílejí na regulaci aktivity TORC1 komplexu, a to hlavně v U buňkách. Dalším cílem bylo potvrdit vliv Vam6p na produkci proteinů vybraných na základě proteomické analýzy. V rámci této práce byly připraveny kmeny s delecemi vybraných genů (VPS3, VPS8, VPS33, VPS41, VPH2, VAC7 a VAC14) a byl sledován vliv absence jejich produktů na morfologii kvasinkových kolonií. Také byla sledována...
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Analýza polyfenolových látek ve vybraných pivovarských surovinách metodou HPLC-HRMS
Zušťáková, Veronika ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Mikyška, Alexandr (oponent)
a klíčová slova Abstrakt: Tato práce byla zaměřena na separaci proanthokyanidinů (PAs) v pivu, v pivovarských surovinách (chmel, slad) a v pivovarských meziproduktech (sladina, mladina, mladé pivo) za použití vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem s vysokým rozlišením. K separaci proanthokyanidinů byla použita chromatografická kolona XSELECT HSS T3. Mobilní fáze byla tvořena směsí 0,1% kyseliny mravenčí ve vodě (A) a 0,1% kyseliny mravenčí v acetonitrilu (B a separace probíhala v gradientovém módu. Kalibrační rozsah pro katechin, prokyanidin B1 a B2 byl lineární v rozsahu od 10 µg.l-1 do 200 µg.l-1 u epikatechinu od 5 µg.l-1 do 200 µg.l-1 . Mez stanovitelnosti (LOQ) byla stanovena pro katechin, prokyanidin B1 a B2 na 10 µg.l-1 a pro epikatechin 5 µg.l-1 . Výtěžnost metody byla okolo 100 %. Metoda měla taktéž vyhovující opakovatelnost, kdy relativní směrodatná odchylka (RSD) byla u všech PAs menší než 20 %. Tato metoda byla využita pro sledování změn profilu zastoupení PAs během pivovarského procesu u katechinu, epikatechinu, prokyanidinu B1, B2 a B3. Bylo potvrzeno, že katechin, epikatechin, prokyanidin B1 a B2 přecházejí převážně z chmele a prokyanidin B3 je obsažen pouze v ječmenu. Dále byla metoda využita k ověření předpokladu, že profil proanthokyanidinů...
|
|
|
Vacuolar proteins in development of yeast colonies
Trubitsyna, Yana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Laboratorní kmeny kvasinky Saccharomyces cerevisiae tvoří kolonie schopné diferencovat na dva hlavní typy buněk - U a L buňky - neboli horní a spodní buňky. Tyto buňky vykazují odlišnou morfologii, metabolismus a odolnost vůči stresu. Bylo také prokázáno, že některé metabolické dráhy probíhající v U buňkách jsou podobné buňkám rakovinným. U buňky aktivují unikátní metabolismus, který zahrnuje aktivaci TORC1 komplexu zároveň s aktivní autofagií a akumulací glykogenu, což jsou procesy charakteristické pro buňky s neaktivní TORC1 dráhou. CORVET a HOPS komplexy spolu s vakuolárními ATPázami hrají roli v procesech, které zahrnují mimo jiné fúzi vakuol a časných a pozdních endosomů. Tyto komplexy také hrají roli v regulaci aktivity TORC1. Podjednotka HOPS komplexu - Vam6p - hraje roli v aktivaci TORC1 jako GEF pro Gtr1p GTPázu, aktivující TORC1. Cílem této práce bylo zjistit, zda se vybrané podjednotky zmíněných komplexů podílejí na regulaci aktivity TORC1 komplexu, a to hlavně v U buňkách. Dalším cílem bylo potvrdit vliv Vam6p na produkci proteinů vybraných na základě proteomické analýzy. V rámci této práce byly připraveny kmeny s delecemi vybraných genů (VPS3, VPS8, VPS33, VPS41, VPH2, VAC7 a VAC14) a byl sledován vliv absence jejich produktů na morfologii kvasinkových kolonií. Také byla sledována...
|
|
|
Historický pivovar - potenciál regionálního rozvoje
Mosler, Štěpán ; Boháč, Ivo (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
V dnešní době existují stovky pivovarů, které jsou roztroušené po Čechách, Moravě a Slezsku a stále hledají svoji novou budoucnost. Jsou to pivovary opuštěné nebo v soukromém vlastnictví a mnohé z nich chátrají beze zbytku naděje na obnovu. Nezbývá jich mnoho a velmi obtížně se pro ně hledá nová funkce nebo osvícený investor. Důležité je, jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál, nebo nechat prostor pro nové využití? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Dizertační práce se snaží charakterizovat a ukázat hodnoty pivovarské architektury, která se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Prostuduje a představí pozitivní příklady využití potenciálu původních pivovarů a vepsání tohoto dědictví do soudobé urbanistické struktury měst a jejich zapojení do rozvojových projektů, konverzí a revitalizací, případně i dalšími způsoby. Pokusí se nabídnout možnosti, jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován alespoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
|
|
|
Stanovení senzoricky aktivních látek ve chmelu metodou GC-MS
Zlochová, Tereza ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Čejka, Pavel (oponent)
Stanovení senzoricky aktivních látek ve chmelu metodou GC-MS Abstrakt Cílem této práce bylo stanovit senzoricky aktivní látky ze vzorku chmele pomocí plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Pro stanovení byly vybrány chmelové silice, které i přes své nízké zastoupení ve chmelu obsahují až několik set složek. Silice byly extrahovány za použití nové metody extrakce na fluidním ethanolovém loži a extrakt byl podroben analýze na GC-MS. Nedílnou součástí této práce bylo určení výtěžnosti metody, která se stala nástrojem pro stanovení obsahu silic v různých odrůdách chmele. Bylo provedeno porovnání získaných výtěžků s literaturou a pátráno po spojitosti mezi chemickou povahou silic a jejich zastoupením ve vzorku chmele s ohledem na jeho stáří. Klíčová slova: extrakce, chmel, chmelové silice, plynová chromatografie, hmotnostní spektrometrie
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek ve chmelu metodou LC/HR-MS
Jandovská, Vladimíra ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Spáčil, Zdeněk (oponent)
Obsahem této práce je vývoj a optimalizace metody pro identifikaci polyfenolických látek pocházejících ze chmelu (Humulus lupulus L.) s potencionální antimikrobiální aktivitou. V rámci extrakce látek ze chmelu byly sušené chmelové hlávky aplikovány do růstového media, odkud látky difundovaly do agaru a po naočkování bakteriálním kmenem Streptococcus aureus vytvořily inhibiční zónu. Pro extrakci látek z agaru byla optimalizována metoda kombinující extrakci acetonem s vysolením metodou QuEChERS. Měření probíhalo s použitím LC/HR-MS s hybridním analyzátorem kvadrupól-orbitální pastí. MS metoda byla vyvinuta jako screening s následnou fragmentací látky na základě seznamu hmot. Látky extrahované z inhibiční zóny byly následně identifikovány buď proti databázi, anebo byla jejich struktura objasněna pomocí fragmentačních spekter.
|
host ::
RSS.