|
Ontogenetické změny obličeje.
Benešová, Eliška ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Dvořák, Daniel (oponent)
Lidský obličej je charakterizován kombinací morfologických znaků, které jsou pro každého jedince unikátní. Jednotlivé znaky podléhají během ontogeneze změnám ovlivněných věkem, patologickými stavy, úrazy. Cílem této diplomové práce bylo sledování věkových změn obličeje u jedinců ve věkovém rozpětí od jednoho do osmnácti let. Materiálem byly černobílé portrétní fotografie dívek a chlapců. Analýza věkových změn faciální oblasti byla provedena pomocí metody geometrické morfometrie, kontrétně metody tenkých ohebných plátků (TPS). Na základě tvarové analýzy bylo potvrzeno, že mezi věkem a tvarovými změnami obličeje existuje významný vztah. Bylo zjištěno, že dochází zejména k zásadním změnám ve výškových a šířkových poměrech. Dochází k prodlužování a zužování obličeje, snížení výšky čela a zároveň nárůstu dolní čelisti do délky. Změny obličeje jsou také ovlivněny pohlavím jedince, přičemž u dívek je celkový růst obličeje zastaven kolem patnáctého roku, u chlapců pokračuje až do osmnácti let. Klíčová slova Geometrická morfometrie, metoda tenkých ohebných plátků, ontogenetický vývoj obličeje, věkové změny.
|
|
Profil domácího návštěvníka Jihočeského kraje
UJCOVÁ, Marie
Hlavním cílem diplomové práce je prostřednictvím analýzy sledovat výkony domácího cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, zjistit tak spokojenost účastníka domácího cestovního ruchu a sestavit jeho profil. Dílčím cílem je zpracovat metodiku šetření profilu účastníka domácího cestovního ruchu v určité zvolené oblasti. V rámci práce bylo provedeno dotazníkového šetření, které proběhlo v období léta roku 2010 ve vybraných lokalitách Jihočeského kraje. Lokality byly vybrány záměrně (na základně informací ze sekundárních zdrojů) s ohledem na koncentraci návštěvníků. Konkrétně se jedná o rekreační oblast kolem levého břehu Lipenského jezera, dále Státní hrad a zámek Český Krumlov, Státní zámek Hluboká, Státní zámek Červená Lhota, Státní hrad Rožmberk a infocentrum Město Tábor. Výstupem diplomové práce je profil domácího návštěvníka jižních Čech a metodika sestavení profilu domácího návštěvníka, která může být aplikována na libovolně zvolenou oblast.
|
| |
|
Středověké nástěnné malby v kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
Skalický, Petr ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
Kolegiátní kapitula sv. Apolináre byla roku 1364 prenesena do Prahy na Nové Meste ze Sadské u Nymburka. Dosavadní bádání zduraznovalo pro založení roli císare Karla IV. Domnívám se, že je potreba pro život kapituly spíše zduraznit roli pražských arcibiskupu. Nástenné malby v kostele nepochybne objednal nebo aspon z cásti ideove koncipoval tretí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Ten patrí mezi nejvýznamnejší latinsky píšící autory stredoveku v Cechách. Skrze jeho literární tvorbu mužeme porozumet také originální ikonografii nástenných maleb v kostele. Malby ovšem nejsou ilustrací jeho literární tvorby, ale partnerem, který specifickou výtvarnou recí rozvíjí. Základní myšlenkou je jednotná církev s jedinou její hlavou Kristem. Jeho zástupcem na zemi byl sv. Petr a jeho následníci na papežském stolci. Malby jsou v jádru hluboce dogmatické. Zajímavá je i jejich výtvarná stránka. Jejich sloh vychází v jádru z tvorby malíru pracujících na hrade Karlštejne. Vedle toho ovšem malby odrážejí i dvorskou tvorbu konce 70. a pocátku 80. let 14. století. Proto je mužeme nejlépe datovat do první poloviny 80. let 14. století. Jsou dokladem tzv. prechodného slohu. Po dvorských realizacích (Karlštejn, Emauzy, katedrála) patrí k tomu nejkvalitnejšímu, co v domácí malbe vzniklo.
|
|
Jednání a postupy vedoucí k rozdělení ČSFR
Vodsloň, Ondřej ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Tématem této diplomové práce byly jednání a postupy vedoucí k rozdělení federace. Úvodem se práce zabývá společnou historií Československa do roku 1989. V rámci této části práce je kladen důraz především na problémy soužití ve společném státě. Je zde v krátkosti analyzována i národnostní politika ČSR vůči třetím subjektům. Druhá část úvodu se zabývá politickou situací do voleb roku 1992. V rámci této části jsou detailně popsány největší třecí plochy mezi oběma národy, hlavně pak je věnována pozornost takzvané pomlčkové válce, sporu o kompetence republik a federace a jednání státní smlouvě a ústavách. Z úvodní analýzy vyplývá, že až do voleb 1992 bylo hledání česko-slovenského kompromisu těžkou, ale uskutečnitelnou cestou. V dalším oddílu práce je rozebíráno hlavní téma práce, kterým jsou vlastní jednání vedoucí k rozdělené ČSFR po červnových volbách roku 1992. Na detailní analýze jednotlivých kol jednání je objasňována role jednotlivých aktérů rozdělení, od nešťastné role Václava Havla, který nechtěně k rozdělení významně přispěl, přes nekompromisní postoj Václava Klause a vyhýbavý, taktizující a často nekorektní postup Vladimíra Mečiara. Z popisu jednání vyplývá, že po volbách stála česká strana před plně rozvinutým požadavkem mezinárodní subjektivity Slovenska, dle ODS nekompatibilním se zachováním...
|
|
Projekt Economic and Social History of World War
Mádlová, Vlasta
Práce pojednává o projektu iniciovaném během první světové války americkou Carnegie nadací pro mezinárodní mír. Náplní projektu se mělo stát vydání rozsáhlého publikačního podniku Economic and Social History of the World War. Plánované souborné dílo o zhruba sto padesáti svazcích se mělo věnovat hospodářským a sociálním vlivům světové války celkem v šestnácti zemích Evropy, včetně Československa. Projekt začal být realizován od roku 1920, výzkumu se účastnilo více než 200 vědeckých pracovníků. Z československého oddílu vyšel nakonec pouze jeden svazek Aloise Rašína zabývající se finanční politikou Československa.
|
|
Sportovní slang a jeho variabilita - volejbalové prostředí
Ševčíková, Božena ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Tématem práce je časová variabilita sportovního slangu, konkrétně volejbalového prostředí. Ve vydání Západočeské vlastivědy věnované jazyku z roku 1992 jsem našla studii Marie Terčové zaměřené právě na sportovní slang. Srovnává zde slang sportovní střelby a volejbalu. Součástí studie je i slovník volejbalového slangu z roku 1987 čítající kolem 444 výrazů. Rozhodla jsem se porovnat slovní zásobu volejbalistů z roku 1987 a současnou. Nejdříve bylo třeba vytvořit vlastní současný slovník výrazů aktivně používaných dnešními hráči a poté oba slovníky porovnat. Vstupními hypotézami byly větší počet výrazů ve starším slovníku a větší množství synonymních výrazů, významové posuny u značného množství výrazů. Dále vyšší koncentrace přejatých slov v současném slangu, nejčastějším způsobem tvorby výrazů jsou transpoziční postupy a hesla ze staršího slovníku nezaznamenaná v současném jsou pro dnešní mluvčí významově neznámá. Prvé čtyři jmenované hypotézy byly zkoumány porovnáváním obou slovníků a poslední vytvořením dotazníkového šetření.
|
|
Měnová politika Československa v letech 1919-1929
Prokeš, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na popsání a analýzu měnové politiky v Československu mezi roky 1919 a 1929. Zpočátku se věnuje teoretickému vymezení měnové politiky a názorů na podstatu peněz. V analytické části charakterizuje nejpodstatnější události této dekády z pohledu měnové politiky. Zvláštní důraz je kladen především na měnovou reformu z roku 1919 provedenou Aloisem Rašínem. Práce se dále zaměřuje na změnu směru od deflační politiky k politice měnové stabilizace, na které má největší zásluhy Karel Engliš, druhá významná postava československé měnové politiky v těchto letech. Jak Rašín, tak Engliš přispěly výraznou měrou k zdařilému měnovému vývoji v poválečném Československu. Práce hodnotí Aloise Rašína pozitivně díky způsobu, jakým se vypořádal se silnými inflačními tlaky v ekonomice a tím, že dal vzniknout pevné a důvěryhodné koruně. Největší přínos Karla Engliše pak spatřuji ve správně načasované měnové stabilizaci, která pomohla k nejvýraznější hospodářské konjunktuře v historii republiky.
|
| |
|
Dějiny církevní správy v Protektorátu a Sudetské župě
Beringer, Jaromír ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Radvanovský, Zdeněk (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Po roce 1989 vyšla celá řada monografií a vědeckých článků, které se soustředily na oblast českých dějin v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Bezesporu je to téma, které ještě není zcela probádané, a proto zde čeká na svá odhalení celá řada zajímavostí. Pozoruhodný však zůstává fakt, že tak důležité historicko-religionistické téma, jako jsou dějiny církevní správy od Mnichovské dohody do osvobození naší vlasti v květnu 1945, z velké části uniklo badatelské pozornosti. Zábor, který postihl naši republiku po mnichovském diktátu 30. září 1938, ochromil chod i tak významné instituce, jakou byla římskokatolická církev. V této souvislosti je třeba upozornit na důležitou skutečnost, že až do roku 1950 se vedly matriky právě na farních úřadech. S nesmírnou pečlivostí se zde zaznamenávaly veškeré údaje o narození, úmrtí, o uzavřených manželstvích, ale také všechny úkony, které vyplývaly z duchovenské činnosti. České diecéze dostaly po třicetileté válce a v josefínské době novou podobu. V roce 1654 vzniklo nové biskupství v Hradci Králové, dále v roce 1655 severočeské biskupství v Litoměřicích, které mělo sehrát úlohu obranného valu před šířícím se luteránstvím ze Saska, a v roce 1785 bylo ustaveno biskupství v Českých Budějovicích. Tyto diecéze pak byly začleněny se svými biskupy jako sufragány pod pražskou...
|
host ::
