|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Krajan, Viktor ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Architektúra vychádzajúca z filozofie návrhu, ukazuje koncept usporiadania osmich objemov s volným vzorom, ktorý vytvára maximálne množstvo otvoreného a ľahkého priestoru. Štruktúra parcely je tvorená so siedmich bytových domov a zo solitérnej vily. Návrh obytného súboru tvoria jasné línie verejného a poloverejného priestoru dotvárajúce urbanizmus návrhu. Hmota objektov rešpektuje okolité merítko a tím nenarúša okolitý charakter a zástavbu. Funkčná náplň zahŕňa funkciu obytnú s využitím okolitých ploch územia. Dispozičné riešenie bytového domu je navrhnuté ako trojtrakt so štyrmi nadzemnými a jendým podzemným podlažím. V prvých troch nadzemných podlažiach sú navrhnuté dve bytové jednotky a v štvrtom nadzemnom podlaží jedna bytová jednotka.
|
|
Otázka původu hodnoty v naturalistické filozofii Irvinga Singera
Hlávka, Jan ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Hodnotová teorie filozofa Irvinga Singera se otevřeně hlásí k tradici amerického naturalismu a pragmatismu. Deklarativně odmítá metafyzickou spekulaci ve prospěch empirismu, zdůrazňuje procesuální charakter zkušenosti a zkoumá její imaginativně-afektivní složku jako doposud upozaďovaný protipól složky racionální. Na základě svých poznatků mluví Singer o dvojím typu hodnocení: ocenění předmětu jako nástroje vzhledem k dané funkci; a spontánním obdaření předmětu hodnotou na základě jeho kvalit - za vzniku personální afektivní vazby. Ve zdravém organismu musejí být oba mody hodnocení v součinnosti - jen tak lze dosáhnout opravdu plného života ve světě. Jejich harmonizace je dle Singera zásadně estetickým problémem, jehož modelovými případy jsou harmonizace v lásce a v uměleckém díle. Předkládaná práce přináší kritiku Singerovy teorie také z pozic amerického naturalismu. V první kapitole se snaží o bližší charakteristiku Singerova východiska a jeho vřazení do historické tradice. Načrtává také podstatu sporu o intrinzní hodnotu, v jehož rámci Singerův projekt chápe. Následující dvě kapitoly jsou věnovány kritice základních konceptů Singerova systému: ocenění a obdaření, imaginace a idealizace. Komparací s učením Johna Deweyho, George Santayany i křesťanské situační etiky je odhalován eklektický...
|
|
Politický liberalismus Richarda Rortyho, jeho filosofické základy a relevantní odborná polemika
Munzar, Tomáš ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Tato práce popisuje pohled Richarda Rortyho na postmetafyzický politický liberalismus. Po krátkém představení autora se text věnuje jeho základním tezím v pohledu na podstatu pravdy a roli filosofie představeným ve Filosofii a zrcadle přírody, které jsou východisky pro jeho další názory. Posléze se zabývá zejména Rortyho dílem Nahodilost, ironie, solidarita a snaží se prezentovat její části, které jsou pro téma práce relevantní. V poslední části text blíže rozebírá vybraná témata, rozvádí je do širších souvislostí a snaží se Rortyho texty srovnávat s jinou odbornou literaturou. Těmito vybranými tématy jsou problém Rortyho dělení na soukromou a veřejnou sféru, téma postmetafyzického liberalismu, relativismus a etnocentrismus.
|
|
Bertolt Brecht: "Dobrý člověk ze Sečuanu" - komplexní kostýmní řešení
Bočková, Paulína ; ZBOŘILOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; PÁTÁ, Agnieszka (oponent)
Tématem magisterské práce je kostýmní koncepce k divadelní hře Dobrý člověk ze Sečuanu napsané Bertoltem Brechtem. Studie popisuje vlastní pracovní postup při tvorbě výtvarné koncepce. V teoretické části se zaměřuje na hledání podstaty epického divadla v kostýmním ztvárnění, dějiny čínského odívání, čínskou mentalitu a filozofii a potřebu a dějiny masky. V praktické části hledá filozofický rozpor díla, charaktery daných postav, rozpracování na situace a z nich vzešlou kostýmní koncepci. Celou prací objasňuji svou koncepci a metodu, jak jsem se k ní dopracovala.
|
|
Postmoderní česká režie v teorii a praxi
Etlíková, Barbora ; CÍSAŘ, Jan (vedoucí práce) ; VEDRAL, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá způsobem, jímž se v českojazyčném prostředí používá v divadelní teorii a kritice pojem "postmodernismus". V první části práce jsem se na zvolenou problematiku podívala především prizmatem zahraničního kontextu. Identifikovala jsem přitom dva hlavní možné způsoby, jimiž zahraniční myslitelé vymezují pojem "postmodernismus" v jeho obecnosti. V prvním případě (např. u Charlese Jenckse) jsem shledala, že sice lze takto vymezený termín "postmodernismus" snadno aplikovat na umění a tím pádem i na divadlo, ale jeho podstata v tomto případě splývá s podstatou modernismu. V druhém případě (např. u Jacquese Derridy) jsem usoudila, že sice toto vymezení postmodernismu nesplývá s vymezením modernismu, ale že jej lze jen s velkými obtížemi aplikovat na divadlo či na výtvarné umění. Následně jsem se pokusila ukázat, jak se tyto přístupy promítly do diskuse o postmodernismu v českojazyčném prostředí.
V dalších částech práce jsem se již pevněji držela divadelní problematiky. Na základě podrobné analýzy dvou tzv. postmodernistických divadelních inscenací jsem si vytvořila půdu pro následné teoretické uchopení výrazových prostředků považovaných za postmodernistické. (Terminologie, již jsem přitom použila, náležela tomu proudu v české divadelní teorii, který vychází z díla Otakara Zicha a z českého strukturalismu.) V závěru divadelně teoretické části své práce jsem došla k názoru, že se použité výrazové prostředky tzv. postmodernistických inscenací ve své podstatě neodlišují od těch modernistických, ale že jsou v postmodernistických dílech kladeny jiné nároky na způsob recepce divadelního díla. Na závěr své práce jsem se zamyslela nad problémy, které s sebou přinášejí přímé vztažení filozofie Jacquese Derridy na divadlo.
|
|
Concepts of Space in Victorian Novels
Sukdolová, Alice ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Potočňáková, Magdaléna (oponent) ; Vránková, Kamila (oponent)
Práce se zabývá koncepcí prostoru vybraných viktoriánských románů nejprve v jeho povrchové struktuře a posléze zkoumá hloubkové vztahy těchto struktur k archetypálním a symbolickým složkám prostoru v literatuře. Ke zkoumání "povrchu" byla využita filosofie pojetí prostoru Deleuze a Guattariho rozlišující prostor hladký (nomádský) a zvrstvený (civilizačními zásahy). Další část práce využívá filosofickou perspektivu vnímání prostoru Gastona Bachelarda, jehož Poetika prostoru zachycuje fenomenologii básnického obrazu s důrazem na archetypální pojetí hloubky prostoru a jeho funkci v lidském podvědomí. Práce se zaměřuje na vybrané romány viktoriánské doby, které nesou jisté společné znaky (centralizace prostoru, otevřenost krajiny, vztah k místu nebo určitému regionu), a v tomto směru podrobuje analýze romány sester Brontëových (Na Větrné hůrce, Jana Eyrová), Thomase Hardyho a George Eliot (Mlýn na řece Floss, Daniel Deronda).
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Hübnerová Asadová, Zejneb ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích Resumé Ve své práci se zabývám vývojem trestního práva v 18. století v našich zemích. V 18. století došlo v důsledku osvícenské filozofie a beccariánské trestněprávní reformy k významným proměnám trestního práva. Práce se skládá z úvodu, závěru a šesti kapitol. V úvodu je vysvětlena terminologie užívaná v práci a teoretická a filozofická východiska, ze kterých při výkladu vycházím, např.: osvícenství, trestní právo, vliv osvícenství na proměnu společnosti 18. století. Kapitola první podává stručný výklad vývoje trestního práva do 18. století. Kapitola druhá se skládá ze čtyř podkapitol a na rozboru tehdy platných zákoníků ilustruje vývoj trestního práva v první polovině 18. století. Část první se zabývá kodifikací městského práva z roku 1579, jejímž autorem byl Pavel Kristian z Koldína. Část druhá obsahuje stručný popis trestněprávní kodifikace práva šlechtického - Obnovené zřízení zemské z roku 1627. Část třetí pojednává o prvním pokusu o sjednocení trestních norem, převážně však procesní povahy, Constitutio Criminalis Josephina z roku 1707. Část čtvrtá obsahuje rozbor kodexu Marie Terezie z roku 1768, který byl vyvrcholením feudálního pojetí trestního práva. Kapitola třetí se soustředí na vývoj trestního práva ve druhé polovině 18. století, po vydání...
|
|
Teorie nových médií jako ontologie počítačového kódu
Kera, Denisa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Smetáček, Vladimír (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Práce vymezuje studium nových médií vzhledem k příbuzným disciplínám, které se ve 20.století snažily reflektovat dobové technologie. Zdůrazňuje blízkost současných reflexí v teorii nových médií k posthumanistické filozofii. Specifické rysy dnešních technologií spojené s performativitou počítačových kódů a obecným fenoménem softwaru vedou k stále intenzivnějšímu propojování různých oblastí organického a neorganického života. Hybridní a emergentní důsledky tohoto propojování strojů, přírody a lidí radikálně mění představy o tom, co jso u to technologie, ale také co je dnešní společnost a obecně pak ontologie. Ontologie k ó d u je pokusem upozornit na procesuální a dynamické vlastnosti vnějšího světa jak o východisko dnešní technologické akcelerace, která díky počítačovým kódům přináší stále složitější podoby symbiózy a hybridních celků, jakými jso u dnešní města a c elá globalizovaná společnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Richard Rorty and hermenutic tradition
Kováčik, Matej ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
Významný (post)analytický filozof Richard Rorty sa vo svojom hlavnom diele Filozofia a zrkadlo prírody dovoláva filozofického bádania, ktoré by mohlo spadať skôr pod označenie hermeneutika než epistemológia. Nakoľko je hermeneutika typickým označením významného prúdu kontinentálnej filozofie, toto volanie vyznieva nanajvýš prekvapivo. Táto práca skúma kritiku epistemológie Richarda Rortyho a hermeneutiku Hansa-Georga Gadamera so snahou zhodnotiť, nakoľko majú k sebe blízko. Vychádza pritom najmä z tematicky relevantných pasáží kníh Filozofia a zrkadlo prírody a Pravda a metóda. Dochádza k záveru, že hlavný rozdiel medzi nimi leží v ťažko vyriešiteľnej otázke dôležitosti pojmu pravdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Srovnání buddhismu a taoismu jako filozofií a životních postojů
Volková, Kateřina ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato práce, která je založena na odborné literatuře, se zabývá buddhistickou a taoistickou filozofií. Nejdříve jsou obě nauky rozpracovány samostatně. Vývoj buddhismu a taoismu je sledován z filozofického a historického hlediska. Hlavním cílem této práce je srovnání obou filozofií. Srovnání je realizováno v obecné rovině. Je zaměřeno zejména na čtyři hlavní oblasti, které jsou pro obě filozofie zásadní: svět, příroda, společnost a jedinec. Poslední část tohoto srovnání sleduje pravý cíl buddhistické a taoistické filozofie. Je zaměřena zejména na rozdílné momenty. Součástí této práce je také možnost využití buddhistické a taoistické filozofie ve výuce.
|
host ::
