|
Preference pohybových činností ve volném čase dětí a mládeže
Kopecká, Jitka ; Mojžíšová, Jarmila (oponent) ; Přibyl, Ivan (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zjištění preferencí pohybových činností dětí a mládeže ve volném čase. Teoretická část obsahuje pojmy, týkající se volné času, výchovy ve volném čase, sportu a ontogeneze dětí a mládeže školního věku. Praktická část je zaměřena na empirický výzkum, který zkoumá, jaké pohybové aktivity preferují ve svém volném čase děti a mládež školního věku. Výsledky tohoto výzkumu, jsou porovnány s nabídkou konkrétního školského zařízení zájmového vzdělávání.
|
|
Volnočasové aktivity sluchově postižených dětí mladšího školního věku
Šrámková, Markéta ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
V diplomové práci se zaměřím na využívání volného času na školách pro sluchově postižené. V teoreticko - literární části budu popisovat způsob trávení volného času sluchově postižených dětí mladšího školního věku v rodinném, školním i mimoškolním prostředí. V prakticko - výzkumné části se zaměřím na profil škol pro sluchově postižené, přičemž bych se chtěla podrobněji dotknout jednotlivých aktivit provozovaných ve volném i v mimoškolním čase sluchově postižených dětí mladšího školního věku. Cílem šetření bude zjistit, do jaké míry ovlivňuje rodinné, školní a mimoškolní prostředí sluchově postiženého školáka mladšího školního věku, respektive jakým způsobem se tento vliv odráží v jeho volném čase a v chování.
|
|
Ekonomická analýza trhu prostituce
Dědková, Lucie ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Stočková, Olga (oponent)
Bakalářská práce se věnuje ekonomickým aspektům prostituce. V úvodu se stručně zabývá historií jednoho z nejstarších řemesel na světě a jeho postavením ve společnosti. Práce nahlíží na pojem prostituce z pohledu ekonomie jako na možnou svobodnou volbu jednání, na svobodné rozhodování jedince o sebe sama a zacházení se svým tělem, jak uzná za vhodné. Dále se snaží zmapovat fungování trhu prostituce, na kterém dochází k obchodu mezi dospělými lidmi, kde předmětem je sex a poukázat na faktory, které mohou ovlivňovat jednotlivé subjekty na tomto trhu, tedy nabídku a poptávku po volném sexu za peníze. Okrajově se práce zabývá popisem jednotlivých segmentů trhu prostituce (privátní, pouliční, noční kluby, escort) a přibližuje roli třetí strany obchodu -- prostředníků. Zaměřuje se na alternativní přístupy vlád k prostituci (prohibice, legalizace) a snaží se analyzovat jejich dopady z hlediska ekonomického a sociálního nejen na trh prostituce, ale i na vedlejší efekty, které se k němu váží např. obchod s lidmi, násilí, šíření pohlavních chorob.
|
| |
|
Vliv různých systémů ustájení na chování dojnic
DUBOVÁ, Dagmar
Trend ve vývoji technologií a techniky v živočišné výrobě ukazuje na narůstající počet robotizovaných prací. Nejvíce se tento trend projevuje v chovu dojnic, což je logické, protože vysoký podíl lidské práce na výrobě mléka je zcela zřejmý. Základním předpokladem pro úspěšné využívání dojících robotů je, abychom dojnicím poskytli dostatek kvalitního krmiva, vody a v neposlední řadě pohody. Cílem bakalářské práce bylo porovnat v provozních podmínkách vliv vazného ustájení s dojením do potrubí a volného ustájení s robotickým dojením na základní kategorie chování dojnic, mléčnou užitkovost a reprodukci. Vlastní sledování bylo provedeno v každém systému ustájení po dobu 24 hodin prostřednictvím intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Byly zjišťovány základní životní projevy dojnic, jako je: příjem krmiva, stání, ležení a pohyb. Vše bylo hodnoceno v provozních podmínkách na soukromé farmě Václava Duba v Boubíně u Horažďovic. Práce byla prováděna v zrekonstruované stáji, ve které jsou provozovány oba systémy. V průběhu celého dne se dojnice nejvíce věnovaly ležení 50,33 % ve vazném ustájení a 49,54 % ve volném. Při ustájení na stání se dojnice věnovaly příjmu krmiva 23,78 %, na robotu to bylo 27,05 %. Stání zaujímalo 25,89 % ve vazném ustájení a 19,31 % ve volném. Pohyb byl zaznamenán pouze u dojnic ve volném ustájení a tvořil 4,1 %. Při hodnocení mléčné užitkovosti byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P?0,001) v množství nadojeného mléka i v kg bílkovin. Z reprodukčních ukazatelů byla zaznamenána délka inseminačního intervalu u vazného ustájení 129 dní, ve volném 95 dní. U uvázaných dojnic byla délka servis periody 144 dní a u dojnic dojených robotem 109 dní. Byl prokázán pozitivní vliv volného pohybu jak na užitkovost, plodnost, tak i welfare dojnic.
|
|
Vliv dojení dojícím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení welfare dojnic při volném způsobu ustájení a dojení stáda pomocí robota. Hlavními posuzovanými ukazateli byly údaje o celkové době, kterou strávily dojnice v zařízení robota, a údaje o následujícím pohybu zvířat po opuštění dojícího boxu. Dále byla vyhodnocena doba přípravy dojnice od vstupu do robota do úspěšného nasazení strukových násadců. Rovněž byl posouzen i vliv stresu na vybrané krevní parametry. Na základě těchto pozorování si lze utvořit představu o pohodě zvířat při tomto způsobu ustájení a o jejich možnosti svobodného rozhodování, v jakých intervalech v průběhu dne budou proces dojení absolvovat. Měřené a sledované hodnoty byly získávány pozorováním dojnic a přesnou evidencí jejich činnosti od vstupu do robota. V následujících třiceti minutách po jeho opuštění byl dále zaznamenáván pohyb zvířat ve stáji a uspokojování jejich fyziologických potřeb, příjem potravy, pití a ulehnutí. Měření probíhalo v běžných provozních podmínkách po dobu 24 hodin a bylo orientováno na všechny dojené kusy ve stádě. Podrobné časové údaje o délkách probíhajících úkonů a o denní dojivosti byly převzaty ze záznamů dojícího robota Lely Astronaut. Výsledky byly následně vyhodnoceny programy Microsoft Excel, Statistika 9 a byl porovnán jejich vliv na celkovou užitkovost. Údaje o stresovém působení rozdílných způsobů dojení na dojnice byly získány ve spolupráci s VFU Brno na jejich experimentálním pracovišti. V oblasti pohody ustájených zvířat pozorování neprokázala žádné vážnější problémy, zvířata byla po dobu celého hodnocení klidná a spokojená. Dojení probíhalo průběžně a dojnice nastupovaly ukázněně do boxu robota. Pouze 5 kusů, což tvoří necelých 6 % dojených krav, bylo nutno do boxu nahánět za pomoci zootechnika. Vesměs se však jednalo o prvotelky, které se technologii robota teprve přizpůsobují. V průběhu pozorování bylo zjištěno 147 dojení na 58 kusech dojnic, což odpovídalo průměru 2,54 dojení na kus. Při průměrné dojivosti 14,87 kg to znamenalo průměrnou denní užitkovost 37,8 kg mléka na dojnici. Délka přípravy k dojení se pohybovala kolem 2 minut 25 sekund. Délka samotného dojení činila průměrně 6 minut. Ze sledovaných dojnic po dojení vyhledalo potravu 83,7 % a bezprostředně po podojení ulehlo pouhých 6,8 % krav. Průměrná denní dojivost se výrazně navýšila u dojnic dojených 3x za den a to o 16,1 kg, což představuje nárůst o 31 %. Křivka aktivity dojnic v grafu vykázala značnou ochotu dojnic spolupracovat s dojícím robotem. Kortizon v krevním séru nevykázal nadlimitní hodnoty.
|
|
Integrace dětí a mládeže s mentálním postižením v rámci volnočasových aktivit se zaměřením na skautský oddíl
Jeníkovská, Lenka ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Strnadová, Iva (oponent)
Tématem této práce je integrace dětí s mentálním postižením ve volném čase, konkrétně začlenění do skautského oddílu. Cílem je ukázat jednu z možností trávení volného času dětí s postižením v prostředí intaktních vrstevníků. Teoretická část je věnována vymezení pojmů integrace a volný čas, jejich základním charakteristikám a přístupům. Další náplní této části je také krátké shrnutí problematiky mentální retardace se zaměřením na Downův syndrom a autismus vztahující se k uvedeným případům v praktické části. V empirické části jsou prezentovány výsledky orientačního dotazníkového průzkumu mezi skautskými vůdci týkající se přístupu k integraci, jejich zkušeností a praktických možností. Dále pak případová studie dvou skautských oddílů, do kterých jsou začleněny děti s mentálním postižením.Informace získané hlavně v praktické části by měly přispět ke zlepšení možností integrace dětí s postižením v době volného času.
|
|
Návrh výcviku výsadkové přípravy v AČR ve volném pádu
Špok, Petr ; Dvorský, Jaroslav (vedoucí práce) ; Oponent B, (oponent)
Název práce: Návrh výcviku yýsadkové přípravy u AČR ve volném pádu A proposal of free fall training for Czech military skydivers Cíle práce: Vytvořit návrh metodiky výsadkové přípravy v oblasti výcviku výsadkáře od prvního seskoku až po bezpečný seskok volným pádem v časovém intervalu mnohonásobně kratším než je dnešním standardem. Metoda: Návrh byl vytvořen na základě teoretická studie, která se zabývala způsoby výcviku volného pádu v civilu a v armádě. Výsledky: Ukazují možnost změny výcviku ve volném pádu u AČR. Klíčová slova: vojenský výcvik, výsadková příprava, parašutismus, volný pád
|
| |
|
Business Intelligence in Healthcare - Data Mining Techniques as a Possible Hospital Management Tool in Austria
Schmied, Marten ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
V poskytování veřejné zdravotní péče je kvůli narůstajícím ekonomickým omezením potřeba efektivního a udržitelného manažerského plánovaní v nemocničním sektoru. Business Intelligence je extrakce znalostí relevantních pro podnik s cílem upravit a zdokonalit výkonné operace. Na volném trhu průmyslová odvětví uplatňují porovnávací metody a tak softvér určený k vytváření Business Intelligence je nabízený mnoha společnostmi. Vytěžovaní dat (angl. Data Mining) dále popisuje ustanovení algoritmů, které mají za úkol trénovat programy na detekci neviditelných vzorů z obrovského objemu dat. Proto je vytěžovaní dat vhodné zařadit mezi znalosti relevantní pro podnik, obzvláště když je toto dolování schopné vytvořit přesnější předpovědi. Práce zkoumala status informačních technologii běžně využívaných v rakouských nemocnicích a zároveň identifikovala studie, které aplikují vytěžovaní dat do nemocničního informačního systému s cílem zajistit Business Intelligence. Zatímco je obecná úroveň rakouských nemocničních informačních systémů dostatečně sofistikovaná, objevují se společné výzvy v rozdělení mezi klinickými a administrativními systémem a jejich uživatelských rozhraní. Co se týče samotného vytěžovaní dat, naprostá většina studií má za cíl zlepšení v oblasti medicíny. Taktéž bylo zjištěno, že existují aplikace, které mají dobrý a relevantní přínos pro podnik, avšak jejich reálné zavedení do praxe potřebuje další hlubší výzkum.
|
host ::
