Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Business Intelligence in Healthcare - Data Mining Techniques as a Possible Hospital Management Tool in Austria
Schmied, Marten ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
V poskytování veřejné zdravotní péče je kvůli narůstajícím ekonomickým omezením potřeba efektivního a udržitelného manažerského plánovaní v nemocničním sektoru. Business Intelligence je extrakce znalostí relevantních pro podnik s cílem upravit a zdokonalit výkonné operace. Na volném trhu průmyslová odvětví uplatňují porovnávací metody a tak softvér určený k vytváření Business Intelligence je nabízený mnoha společnostmi. Vytěžovaní dat (angl. Data Mining) dále popisuje ustanovení algoritmů, které mají za úkol trénovat programy na detekci neviditelných vzorů z obrovského objemu dat. Proto je vytěžovaní dat vhodné zařadit mezi znalosti relevantní pro podnik, obzvláště když je toto dolování schopné vytvořit přesnější předpovědi. Práce zkoumala status informačních technologii běžně využívaných v rakouských nemocnicích a zároveň identifikovala studie, které aplikují vytěžovaní dat do nemocničního informačního systému s cílem zajistit Business Intelligence. Zatímco je obecná úroveň rakouských nemocničních informačních systémů dostatečně sofistikovaná, objevují se společné výzvy v rozdělení mezi klinickými a administrativními systémem a jejich uživatelských rozhraní. Co se týče samotného vytěžovaní dat, naprostá většina studií má za cíl zlepšení v oblasti medicíny. Taktéž bylo zjištěno, že existují aplikace, které mají dobrý a relevantní přínos pro podnik, avšak jejich reálné zavedení do praxe potřebuje další hlubší výzkum.
Sociální determinanty zdraví a ekonomiky: Globální finanční krize 2007/08 a její dopad na blahobyt Evropanů
Scheier, Samuel ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cíl Cílem této studie bylo zjistit vliv nedávné hospodářské krize 2007/2008 na subjektivní pocit blahobytu a zdravotní stav ve třinácti evropských zemích. Metody V databázi European Social Survey (ESS) byli vyhledány ukazatelé relevantní pro individuální zdraví a blahobyt , v databázi Eurostat relevantní ekonomická data. Byly vybrány zastupující sociální determinanty, mezi jinými vzdělávání, bydlení a pozice v zaměstnání před, v průběhu a po skončení krize. Údaje Eurostatu byly použity k analýze ekonomických ukazatelů a zdravotních dopadů na úrovni jednotlivých zemí. Deskriptivní statistika byla použita k popisu změn v jednotlivých parametrů v průběhu času. Regresní analýza byla provedena k prokázání vztahů mezi subjektivním blahobytem a různými sociálními determinanty. Výsledky Mezi lety 2006 až 2012 všechny země zaznamenaly u svých obyvatel změny subjektivního pocitu blahobytu. Od roku 2006 do roku 2010 (krize), počet lidí s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu vzrostl ve Francii, Irsku, Belgii a Portugalsku o 0,6%, 1,0%, 1,2% a 6,5%, resp. v Dánsku a ve Španělsku tento počet zůstává v podstatě stabilní. Ve Švédsku, Spojeném království, Finsku a Německu procento populace s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu se snížil o 1,1%, 2,7%, 1,7% a 2,8%, resp. Regresní analýza prokázala významný vztah mezi dobrým a velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu a úrovní vzdělání, hlavní činností během posledních 7 dnů, spokojeností se životem, spokojeností s příjmem domácnosti, hlavním zdrojem příjmů domácnosti, pohlavím a věkem. Tento vztah se lišil u různých faktorů a zemí. V žádné ze zemí nebyla diagnostikována spojitost mezi subjektivním pocitem blahobytu, zdravotnickými službami a spokojeností s aktuálním stavem ekonomiky Hlavním determinantem korelujícím s vyšším pocitem subjektivního blahobytu je dobré vzdělání. Tato korelace mezi vzděláním a subjektivním blahobytem zesílila po krizi, před nebo v průběhu krize nebyla tolik patrná. Závěr Hospodářský rozvoj nemá jednotný vliv na subjektivní pocit blahobytu. Vzdělání je významným faktorem ovlivňujícím individuální pocit blahobytu. Nebyly nalezeny důkazy pro jakýkoliv významný dopad na organizaci zdravotní péče nebo sociálního systému na subjektivní pocit blahobytu.
The influence of non-health factors on life quality
Beňačka, Adam ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
The aim of this master thesis is to analyze the influence of non-health factors on quality of life in member countries of the European Union. For the analysis, economic and developmental variables were used. The master thesis begins with analysis of life expectancy in the world due to quality of life directly affecting life expectancy. The next part is devoted to the analysis of the influence of GDP on quality of life and correlation between single dimensions of the Human Development Index. The Health index, Inequality-adjusted income index, Expenditure on public health and GNI per capita PPP were analyzed in order to illustrate their influence and importance in provision of quality of life. Unemployment of the age group 55+ and out-of-pocket spending were analyzed to demonstrate their influence on quality of life and life expectancy. Pension systems and retirement age were analyzed with connection to ageing of the population and fiscal problems arising from decreased fertility. Gender inequality is analyzed, drawing adverse consequences of a more equitable, but not a long-term oriented society. As a result of this master thesis, the conclusion was drawn in form of a Quality of life dilemma diagram. The diagram consists of all the variables analyzed in the master thesis displaying positive, negative and likely positive relationships between variables and quality of life. In the conclusion, the problem of sustainability of public finances, welfare state and competitiveness caused by longevity and low fertility affecting future quality of life in the European countries is summed up. The finding of this thesis is that quality of life is a very complex issue and in order to achieve a sustainable quality of life, all the variables have to be wisely governed. Short-term unbalanced improvements in quality of life will very likely retaliate in terms of deterioration of other variables in the future, pulling quality of life down. s
Sociální prostředí a zdravotnictví odvětví
da Rocha Fernandes, Joao Diogo ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cílem této práce bylo k obraně alternativní přístup ze strany tvůrců zdravotní politiky ke zlepšení výsledků v oblasti zdraví prostřednictvím investic na sociálních faktorů života lidí, spíše než zvýšením výdajů do zdravotnictví. Aby bránil tuto teorii Tato diplomová práce se zabývá dvěma výzkumné otázky: Jaké jsou sociální determinanty zdraví s největším dopadem na zdravotní stav osob? A jaká je statistická korelace mezi těmito faktory v sociální zdravotní a self-ohlásil zdravotní stav a psychické zdraví, Německa, Dánska, Španělska a Irska?První otázka byla zodpovězena, že rozvíjí ucelený výzkum mezi mostrelevant literatury v oblasti sociálních determinant zdraví a druhý přes konstrukci statistického více regresního modelu. Podle této studie se sociálními faktory s největším vlivem na zdravotní stav osob, jsou: fyzická aktivita, vzdělání, sociální stát, emoční podpora, sociálně-ekonomický status, životní podmínky, pracovní podmínky a soukromým životem. Pokud jde o výsledky několika regresních modelů všechny proměnné následoval očekávaný trend a to bylo možné, aby důkaz významné statistické korelace u 7 z 8 vybraných faktorů, zejména v případě pracovních podmínek a životní rovnováhu, pokud tyto mají problémy s řídícími tyto aspekty života se zkušenostmi 50%, nebo v některých případech 30% zdravotního stavu jedinců s pozitivními zkušenostmi v těchto životních rozměrů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.