|
|
Evropská komise jako aktér při řešení krizí
Čermák, Miroslav ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Zhruba deset let od největší celosvětové ekonomické krize, která Evropskou unii zasáhla v roce 2008 a výrazně otestovala její připravenost a akceschopnost, byla Evropa na konci roku 2019 zasažena celosvětovou pandemií COVID-19. Tato krize postavila před Evropskou unii a její instituce před řadu výzev plynoucích ze zavádění bezprecedentních opatření na ni reagujících. Oproti ekonomické krizi bylo tentokrát zasaženo více segmentů samotného fungování Evropské unie, nikoli pouze evropské hospodářství a finance. Cílem práce je poukázat na odlišnosti dopadů dvou krizí a prozkoumat roli, kterou při procesu řešení těchto krizí sehrála Evropská komise.
|
|
|
Užívání návykových látek klienty terénního programu NO BIOHAZARD během pandemire COVID 19
Nováková, Tereza ; Chomynová, Pavla (vedoucí práce) ; Černíková, Tereza (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapování aktuálních vzorců užívání návykových látek mezi klienty pražského terénního programu No biohazard. Práce má za cíl zjistit, jak a zda se tyto vzorce užívání proměnily během pandemie COVID-19, která Českou republiku zasáhla na začátku března 2020. Vzhledem k celosvětové šíři pandemie, se dopady a restriktivní omezení promítly do téměř všech oblastí lidského fungování. Jednou z těchto oblastí byl i drogový trh. Tato práce řeší, jak omezení spojená s pandemií zasáhla dostupnost, cenu a kvalitu užívaných látek mezi klienty a zda během pandemie vzrostl zájem klientů terénního programu o odbornou pomoc jako je léčba nebo poradenství nebo o substituční léčbu. Výzkumné otázky se také ptají na dostupnost čistého injekčního materiálu a terénních programů během pandemie. Výsledky výzkumu slouží jako zpětná vazba ohledně fungování terénního programu během pandemie. Data pro účely bakalářské práce jsem sbírala v rámci dotazníkového šetření mezi klienty terénního programu od března do června 2021. Pro účely šetření jsem vytvořila dotazník, obsahující 23 otázek, zaměřených aktuální vzorce užívání návykových látek a na změny drogového trhu během pandemie COVID-19. Respondenty jsem oslovovala v rámci výkonu práce terénního pracovníka, spolu s dotazníkem jsem klientů...
|
|
|
Populism and the Covid-19 Pandemic in Latin America: A Case study of Brazil
Ernst, Luna Antonella ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCE Institute of Political Science Department of Geopolitical Studies Master's Thesis Populism and the Covid-19 Pandemic in Latin America: A Case Study of Brazil Abstract The Covid-19 pandemic confronted the world with a global health crisis like never before. Unlike some countries which were able to manage the crisis with little loss, some countries failed. This thesis offers an extensive analyses Brazil's Covid-19 response with a primary focus on President Bolsonaro's populist nature. It aims to discover a correlation between the political leadership style of populism and poor Covid-19 management in Brazil. In order to accomplish that, the two concepts of medical populism and the performance of crisis have been applied to the case study, by investigating Bolsonaro's social media presence and public statements. The results displayed that Bolsonaro attempted to perform a crisis by simplifying the crisis and propagating his performance, but untimely failed to successfully perform the crisis. In addition, the results also indicate that Bolsonaro exercised medical populism by attempting to pit the people against the establishment and creating a dramatic and spectacular depiction of a public health crisis. Ultimately, the research will conclude that Bolsonaro's...
|
|
|
Role video aplikace Zoom a její vliv na uživatele v době pandemie COVID - 19
Pavlíková, Eliška ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vznik videokonferenční platformy Zoom, její vývoj během celosvětové pandemie onemocnění COVID-19, a na to, jaký vliv má na své uživatele. Soustředí se na mileniály, kteří tuto technologii již znali a používali. Cílem této práce bylo primárně zjistit, jaký vliv má Zoom, jakožto videokonferenční platforma, na činnosti a aktivity uživatelů, kteří byli zvyklí je provádět v rámci osobního kontaktu, ovšem z důvodu restrikcí plynoucích z epidemiologických opatření, byli nuceni přesunout je do online prostředí. Práce se zaměřila na zodpovězení těchto dílčích výzkumných otázek: Jak se mění chování lidí, vnímání situace a jejich sebeprezentace při používání Zoomu ve srovnání s osobním setkáním? Jak se změnila práce/aktivita uživatelů, pro jejíž účely Zoom používají v době celosvětové pandemie koronaviru COVID-19, konkrétně od března do prosince 2020? Jakým způsobem a z jakého důvodu uživatelé používají právě Zoom? Jak uživatelé využívají jednotlivé affordance Zoomu? Pro účely zodpovězení těchto otázek byl proveden kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Těch se zúčastnilo deset respondentů pravidelně používajících Zoom pro určitou činnost, která byla před pandemií vykonávána v rámci osobního setkání. Respondenti byli mileniálové, nazývaní také...
|
|
|
Řízení rizik v domovech pro seniory s ohledem na pandemii onemocnění COVID-19
Vouche Zámečníková, Aneta ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na řízení rizik v domovech pro seniory a dopady pandemie COVID-19 na řízení rizik v domovech pro seniory. Cílem práce je popsat způsoby řízení rizik v domovech pro seniory. Prvním dílčím cílem je identifikovat podobnosti a rozdíly v řízení rizik mezi organizacemi a druhým dílčím cílem prozkoumat, zda a jak pandemie COVID-19 zasáhla do řízení rizik v organizacích. V teoretické části popisujeme roli domovů pro seniory v kontextu sociálních služeb. Poté je pozornost věnována onemocnění COVID-19 a průběhu pandemie v České republice a v domovech pro seniory. V poslední kapitole jsme se zaměřili na proces a význam řízení rizik v organizacích. Do kvalitativního výzkumu se zapojily tři organizace. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů s vedoucími pracovníky a analýzou dokumentace byla získána data, která umožnila popsat způsoby řízení rizik v těchto organizacích. Na základě výpovědí vedoucích pracovníků byla formulována doporučení pro vedoucí pracovníky v domovech pro seniory pro oblast řízení rizik.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sezónnost vybraných demografických událostí v České republice po roce 1950
Procházková, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Sezónnost vybraných demografických událostí v České republice po roce 1950 Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na sezónnost sňatků, živě narozených, umělých přerušení těhotenství, samovolných potratů, zemřelých a sebevražd v České republice v letech 1950-2019. Výše uvedené události mají odlišné faktory, které sezónnost ovlivňují, a které jsou v práci popsány. Analyzována jsou data po jednotlivých měsících za každý rok. Dále je sledované období rozděleno do desetiletí, která jsou též podrobněji popsána. Sezónnost živě narozených, umělých přerušení těhotenství a sebevražd je sledována také z pohledu dnů v týdnu. Sezónnost sňatků je ovlivněna především společenskými a kulturními faktory, změnami v legislativě a tradicemi. Sezónnost živě narozených ovlivňují bioklimatické, energetické a sociální faktory. Sezónnost uměle přerušených těhotenství je ovlivněna dobou početí a provozem zdravotnických zařízení. Sezónnost zemřelých je ovlivněna bioklimatickými a sociodemografickými faktory. Sebevraždy jsou pak kombinací bioklimatických a sociálních faktorů. Dále se práce zabývá změnami v sezónnosti některých demografických událostí, které přinesl pandemický rok 2020. Klíčová slova: sezónnost, příčiny ovlivňující sezónnost, sňatky, živě narození, umělé přerušení těhotenství, samovolné potraty, zemřelí, sebevraždy,...
|
|
|
Změny v komunikačních strategiích u osob se sluchovým postižením v období pandemie COVID-19
Kamienová, Barbora ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na jedince se sluchovým postižením a změnu jejich komunikace s příchodem pandemie COVID-19 a s ní souvisejícími vládními opatřeními. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezené termíny a oblasti, které jsou nezbytné pro komplexní pochopení problematiky. První kapitola se zabývá především vymezením sluchu, sluchového postižení a různých přístupů k lidem se sluchovým postižením. Druhá kapitola představuje obecný pohled na mezilidskou komunikaci, specifika v komunikaci u lidí se sluchovým postižením a možnosti, které jim pomáhají v komunikaci s majoritní společností. Ve třetí kapitole je popsána situace týkající se pandemie COVID-19, zaměřuje se také na nejdůležitější opatření, která mohla u jedinců se sluchovým postižením zapříčinit jakékoli bariéry. Hlavním cílem praktické části je zjistit, zda se s ohledem na pandemii změnila komunikace u lidí se sluchovým postižením a v jakých případech. Další výzkumné otázky se zabývají využitelností a spolehlivostí služeb poskytujících podporu lidem se sluchovým postižením. Tyto položky zjišťují, zda jsou služby více potřebné, než před pandemií a v jakých situacích je lidé nejčastěji využívají. Pomocí výzkumu jsou zjišťovány i další možné bariéry, které se během pandemie COVID-19...
|
|
| |
host ::
RSS.