|
|
Diverzita v redakci: novinář z řad etnické/národnostní minority v celostátních médiích České republiky
Matejová, Adéla ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá charakteristikou novináře, který se řadí k etnické/národnostní menšině, v redakcích celostátních médií v České republice. Jejím cílem je vysvětlit, jak chápou menšinoví novináři v České republice svoji profesní roli a jaký vliv má na jejich profesní sebepojetí a uplatnění v redakci etnická identita. Práce si rovněž klade za cíl zjistit, do jaké míry jsou v redakcích uplatňovány principy diversity managementu a jak je nadřízení menšinových novinářů sledují a hodnotí. Teoretická část práce se zaměřuje na profesionalizaci povolání novináře a jeho profesní roli a konstruování identity a etnické identity menšinového novináře v rámci redakce. Rovněž práce představuje prvky diversity managementu a jeho aplikaci v redakcích médií. V empirické části výzkumu je analýzou rozhovorů zhodnocena nejen konstrukce a interakce profesní a etnické identity samotného novináře v českých médiích, jeho působení v redakci, ale rovněž náhled nadřízených a aplikace principů diversity managementu v oblasti redakcí celostátních médií České republiky. Práce pokrývá oblast tištěných a audiovizuálních médií Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jazykové nešvary v současném českém interview
Nováková, Veronika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Jazykové nešvary v současném českém interview" se věnuje žánru rozhovor (interview) v té podobě, jakou nám nabízí současná mediální produkce. Práce se zabývá všemi podobami rozhovoru, které se na českém trhu objevují, což znamená nejen produkci novinovou, časopiseckou, internetovou, televizní a rádiovou, ale také napříč žánry těchto médií. Do kontrastu je zde tedy také postaveno jak rozhovor vedou seriózní média a jak ta bulvárnější. Cílem práce je najít nejčastěji opakované chyby, kterých se novináři dopouštějí v celém procesu tvorby rozhovoru, tedy od samotné přípravy až po zpracování materiálu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj novináře coby filmové postavy v americké kinematografii
Svoboda, Martin ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Práce se zabývá žurnalistickým povoláním, jak je zobrazováno v americké mainstreamové kinematografii během zvukové éry hollywoodského filmu. Popisuje způsoby, jakými se film vypořádává s komplexitou žurnalistiky, zatímco se stále snaží zůstat rentabilním komerčním uměním. Práce ukazuje možnost zásadního zjednodušení žurnalistické rutiny zapříčiněné právě touto potřebou - nutností dosáhnout výdělku či atraktivity. Právě tyto dva aspekty totiž zůstávají hlavní producentskou motivací pro podporování vzniku filmů. Aby byl film úspěšný, musí pak být pro diváka především srozumitelný. Proto práce ve výsledku popíše několik zásadních žurnalistických archetypů, k nimž hollywoodská kinematografie dospěla. Práce se dál věnuje novinářské etice, jež se může dostávat do konfliktů s morálními hodnotami filmařů. Zjednodušení a nutnost výdělečnosti mohou opět hrát svou roli. Poslední část využije všechny shromážděné informace k sledování cesty vlivné divadelní hry Na titulní straně a jejích čtyř filmových adaptací skrze dekády historie kinematografie. Hlavním cílem práce je pochopit způsoby, jakými jsou novináři zobrazováni v americké mainstreamové kinematografii, jež se jim tak často věnuje.
|
|
|
Status populární kultury v současném českém tisku : obsah médií a představy novinářů
Petrášková, Bohumila ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Tato práce definuje široký fenomén populární kultury a sleduje způsob, jakým je vyobrazován v současném českém tisku. V první kapitole je populární kultura definována na základě hlavních teoretických východisek. Následně je uvedena do souvislosti s mediálním publikem v masové společnosti, přičemž je zdůrazněno také vymezení popkultury ve vztahu k vyšší kultuře. Teoretickou část práce uzavírá pojednání o roli tisku při definování populární kultury v současné společnosti. Jádro empirické části práce pak tvoří rámcová analýza vybraných periodik napříč spektrem českých deníků (Blesk, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes) a týdeníků (Instinkt, Kulturní týdeník A2, Reflex), která zjišťuje, jakým způsobem je populární kultura současným čtenářům předkládána. Analyzovány jsou články publikované v období vysílání první řady sledované popkulturní události reprezentované televizní show StarDance...Když hvězdy tančí. Zjištěné rámce jsou interpretovány v kontextu teoretických konceptů a následně jsou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů konfrontovány s pohledem novinářů, kteří o populární kultuře každodenně píší, zároveň však v určitém smyslu představují kulturní elitu. Cílem je v návaznosti na analýzu obsahu článků zjistit, jak novináři sami vnímají populární kulturu a jak k jejímu zobrazování v tisku...
|
|
| |
|
|
Novinář Carl von Ossietzky a jeho reflexe v českém tisku
Arabadjieva, Stefana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Carl von Ossietzky (1889 - 1938) byl německým žurnalistou, pacifistou a nositelem Nobelovy ceny míru za rok 1935. Již v mládí zastával demokratické postoje a později se stal členem politických stran Demokratische Vereinigung (DV) či Republikanische Partei Deutschlands. Působil v periodikách "Das Freie Volk" (orgánu strany DV), "Berliner Volkszeitung", "Nation" nebo "Das Tage-Buch". Přispíval také do časopisu "Die Weltbühne", jenž byl v době Výmarské republiky fórem pro svobodné vyjadřování názorů, zvláště pak pro levicovou inteligenci; roku 1927 byl jmenován šéfredaktorem. Po začátku první světové války se připojil k pacifistickému sdružení Deutsche Friedensgesellschaft (DFG), jež se snažilo bojovat s válečnou propagandou. Úzce také spolupracoval s dalším pacifistickým hnutím "Nie-Wieder-Krieg" ("Již-nikdy- válku") a přispíval do stejnojmenného listu svazu. Ossietzky se velmi kriticky stavěl k německému militarismu a ve svých článcích upozorňoval mj. na porušování podmínek Versailleské mírové smlouvy. Německá vláda jej kvůli tomu obvinila z vlastizrady a několikrát postavila před soud. Roku 1932 byl odsouzen k trestu vězení a po uchopení moci jej nacisté roku 1933 poslali do koncentračního tábora. Propuštěn pak byl v roce 1936 v důsledku sílící mezinárodní kampaně za jeho ocenění Nobelovou cenou...
|
|
|
Obraz televizního novináře v amerických televizních seriálech (od Mary Tyler Moore Show po Newsroom)
Pavelková, Eva ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce Obraz televizního novináře v amerických televizních seriálech si klade za cíl prostřednictvím kombinace metod interpretativního čtení a sémiotické (vizuální) analýzy odhalit vlastnosti, které nesou jednotlivé hlavní postavy v pěti vybraných amerických seriálech v průběhu pěti dekád (od začátku 70. let po současnost), a tím interpretovat reprezentace novinářů. Následně jsou užity typologie novinářských postav Briana McNaira a Joea Saltzmana k zařazení 27 ústředních charakterů do typů nebo sterotypů. Ve většině případů v sobě postavy kombinovaly více různých typů, dá se však říci, že všechny analyzované reprezentace byly pozitivní - zřejmě kvůli větší oblibě u diváků. Zároveň je ale nutné zdůraznit, že postavy napříč seriály zařazené do stejných kategorií se charakterově plně neshodují - mezi charaktery lze nalézt dostatek podobností pro určení typu, avšak nad podobnosti stále převyšují odlišnosti jednotlivých postav.
|
|
|
Obraz novináře napříč komiksovou tvorbou
Suchá, Helena ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce Obraz novináře napříč komiksovou tvorbou se věnuje problematice komiksu jako média s potenciálem vytvářet určité představy o společnosti. Cílem práce je vymezení typologie postav novinářů zobrazovaných v komiksových dílech a následné zodpovězení otázky, zdali tyto komiksové obrazy formují ustálené představy o novinářské profesi. Práce je rozdělena do tří částí: teoretické, historické a analytické. V první části se autor věnuje teoretickému vymezení pojmů z oblasti komiksových a mediálních studií, které úzce souvisí s problematikou této práce (komiks, novinář, stereotypy, interpretace). Druhá kapitola shrnuje historický vývoj komiksové tvorby na jednotlivých kontinentech, zvláštní pozornost pak věnuje svébytnému formování kresleného seriálu v českém prostředí. V hlavní části autor na základě předchozí rešerše analyzuje komiksové postavy novinářů, jež jsou rozděleny do kategorií podle charakteru postav, genderových rozdílů i žánrů konkrétních děl. Výstupem práce je shrnutí poznatků provedené analýzy a z toho vyplývající závěry. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prezentace novináře v normalizační filmové tvorbě
Novotná, Petra ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
(abstrakt) Role žurnalistů ve filmech jsou různorodé a lze je najít jak mezi hlavními či vedlejšími postavami, tak mezi hrdiny nebo padouchy. Novináři se objevují také v různých filmových žánrech od sci-fi snímků po muzikály. Ve své diplomové práci analyzuji, jak novináře zobrazovali tvůrci normalizačních filmů v Československu. Využívali-li je jako hlavní či vedlejší postavy a byli-li novináři zobrazováni spíše jako hrdinové nebo padouchové. Cílem mé diplomové práce je popsat typ novinářů, který se objevoval v československé normalizační filmové tvorbě.
|
|
|
Josef Cheth Novotný - osobnost a dílo
Drašnarová, Sylva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Tato diplomová práce je první biografií o novináři a spisovateli Josefu Novotném, který se narodil v roce 1900 Chrudimi, jež byla na sklonku 19. století považována za jedno z kulturně nejživějších českých měst. Psaní se věnoval již na gymnáziu, první novinářské zkušenosti získal v regionálním tisku, a to především v listu Středostavovský buditel, který vydávala Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská. V průběhu let byl redaktorem listů Nová Praha, Trn, Tramp, Úl a dalších. Ve 30. letech navázal spolupráci s Melantrichem, kde psal do Českého slova a Pražského ilustrovaného zpravodaje, ve 2. polovině 40. let následovala pozice redaktora Masarykova listu. V roce 1948 skončilo Josefu Novotnému členství v Syndikátu československých novinářů a tím v podstatě i jeho žurnalistická kariéra. Napsal desítky knih, některé z nich měly autobiografický a regionální charakter. Je autorem literatury pro děti a mládež, divadelních a loutkových her, detektivních románů a rodokapsů, zpracoval množství historických témat a literárně kritických studií. Největšího uznání se dočkal jeho román Piava, napsaný dle vlastních zkušeností z fronty v období první světové války. Většina jeho díla nikdy vydána nebyla a je uložena ve sbírkách Památníku národního písemnictví v Praze. Práce je vystavěna na...
|
host ::
RSS.