|
|
Analýza silic v rostlinném materiálu
Koloničná, Markéta ; Svoboda, Zdeněk (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Máta peprná a levandule lékařská jsou aromatické byliny s léčivými i kořeninovými vlastnostmi. Jejich esenciální oleje slouží pro výrobu vonných látek používaných v kosmetice a potravinářství. V této práci byly analyzovány obsahové látky v levandulové a mátové silici, které byly vyextrahovány destilací s vodní parou, následně analyzovány plynovým chromatografem s hmotnostním detektorem. Cílem práce bylo zjistit, které látky silice obsahují. V levandulové silici byly v největším množství prokázány cineol, linalool, kafr a linalyl-acetát. V mátové silici byly v největším množství prokázány menthon a menthol.
|
|
|
Aplikace rostlinného extraktu do nečokoládových cukrovinek
Rychetský, Matěj ; Saláková, Alena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací výroby želé cukrovinek, aplikací bylinného extraktu do vyrobených cukrovinek a následnou charakterizací vyrobených vzorků z hlediska těkavých (aromatických) látek, celkových fenolických látek, antioxidační aktivity a senzorické kvality. Optimalizační parametry – množství želatiny a přídavek kyseliny citrónové, byly vybrány na základě provedené senzorické analýzy. Jako optimální se ukázaly přídavky 7,5 % želatiny a 2 % kyseliny. Zdroji pro výrobu bylinných extraktů byly rostliny Aronia melanocarpa a Echinacea purpurea, které jsou známy pro svůj vysoký obsah bioaktivních látek. Další senzorickou analýzou bylo určeno optimální množství přidávaného extraktu do vzorků želé cukrovinek – v případě arónie 4 % a v případě echinacey 1 % extraktu. Ve vzorku s aróniovým extraktem o optimálním složení, tedy 7,5 % želatiny, 2 % kyseliny citrónové a 4 % extraktu, bylo stanoveno 46 těkavých látek, z toho nejvíce byly zastoupeny nonanal (12,17 %) a thymol (8,70 %), celkový obsah polyfenolů byl 472,88 ± 8,02 gGAEg-1 vzorku a antioxidační aktivita byla stanovena na 828,99 ± 17,74 gTEACg-1 vzorku. Vzorek s echinaceovým extraktem o optimálním složení, tedy 7,5 % želatiny, 2 % kyseliny citrónové a 1 % extraktu, obsahoval 56 těkavých látek, nejvíce zastoupenými byly nonanal (12,08 %), thymol (6,19 %) a dekanal (5,52 %), celkové polyfenoly v tomto vzorku byly stanoveny na 291,09 ± 10,17 gGAEg-1vzorku a jeho antioxidační aktivita byla stanovena na 850,91 ± 30,29 gTEACg-1 vzorku. Jako více příjemné/přijatelné byly hodnoceny vzorky s přídavkem aróniového extraktu, který cukrovinkám dodával ovocnou, lehce nakyslou chuť a růžovou až tmavě fialovou barvu; vzorky s echinaceou měly bylinnou vůni a chuť a oranžovou barvu.
|
|
|
Obsah vonných látek v nečokoládových cukrovinkách
Polochová, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací aromaticky aktivních látek ve vzorcích nečokoládových cukrovinek. Teoretická část se zabývá legislativou a technologií výroby nečokoládových cukrovinek, charakterizací aromatických látek včetně potenciálně alergenních Také je popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části byla vybraná SPME-GC-MS metoda použita k identifikaci těkavých aromaticky aktivních látek ve vybraných vzorcích želatinových bonbonů, zakoupených v běžné tržní síti. U potenciálně alergenních vonných látek byla navíc provedena i kvantifikace. Jednotlivé vzorky se v závislosti na výrobci a typu příchutě lišily v počtu a typu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 246 sloučenin, z toho 30 uhlovodíků, 66 alkoholů, 7 etherů, 20 aldehydů, 24 ketonů, 56 esterů, 13 karboxylových kyselin, 3 fenoly, 16 heterocyklických sloučenin, 6 laktonů a 5 ostatních sloučenin (jednalo se o linalooloxid; methylsulfonylmethan; dimethylsulfoxid; 1,1-diisobutoxy-isobutan a propanamid).
|
|
|
Možnosti stanovení volných mastných kyselin v potravinářských matricích
Brožová, Michaela ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má rešeršní charakter a zabývá se možnostmi stanovení mastných kyselin v potravinách, s hlavním zaměřením na mléčné výrobky. Práce začíná přehledem obecných charakteristik lipidů a mastných kyselin. Stěžejní část práce pak tvoří souhrnný přehled metod, které je možné použít pro stanovení mastných kyselin. Zvláštní kapitola je věnována stanovení volných mastných kyselin. Před samotným stanovením je nezbytné nejprve izolovat lipidy/mastné kyseliny z matrice vzorku, k tomu je možné použít klasickou extrakci vhodným rozpouštědlem v různých aplikacích, příp. některé nové moderní extrakční techniky, jako např. extrakce na pevné fázi nebo superkritická fluidní extrakce. Po rozdělení jednotlivých lipidických frakcí, k čemuž se v praxi většinou používá extrakce na pevné fázi a/nebo chromatografie na tenké vrstvě, je většinou nutné mastné kyseliny převést na deriváty, vhodné pro následné analytické stanovení. Pro vlastní stanovení se používá nejčastěji plynová chromatografie s plamenově-ionizační příp. hmotnostní detekcí a mastné kyseliny se proto převádějí na podstatně těkavější methylestery. V některých případech lze pro stanovení použít vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii a/nebo chromatografii na tenké vrstvě.
|
|
| |
|
|
Role asparagin syntetázy v leukemických buňkách
Šafrhansová, Lucie ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Čuřík, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na detekci mutací enzymu asparaginsyntetázy na metabolismus leukemických buněk a roli tohoto enzymu v kontextu chemoterapie založené na podávaní L-asparaginázy. Experimentální část práce je rozdělená do dvou oddělených úseků. S ohledem na chybějící data sekvenace genu asparaginsyntetázy u leukemií, bylo prvním cílem zjistit, jestli v genu leukemický linií nejsou přítomny mutace, které by mohly mít vliv na funkci ASNS a hrát tak roli v rezistenci leukemických buněk vůči terapii ASNázou. Metodou sekvenování nové generace nebyly nedetekovány žádné mutace, které by mohly ovlivnit aktivitu enzymu. V druhé části byl vytvořen model RS4;11 který exprimuje ASNS. Poté byl studován vliv ASNS na glykolýzu citlivost těchto buněk vůči účinkům L-asparaginázy a k depleci asparaginu a glutaminu. Bylo pozorováno, že exprese ASNS zvyšuje úroveň glykolýzy a zvyšuje odolnost těchto buněk vůči depleci asparaginu a glutaminu a jejich rezistenci vůči asparagináze. Klíčová slova: ASNS, asparagin, leukemie, L-asparagináza, chemoterapie, rezistence
|
|
| |
|
|
Rozvoj metod stanovení autenticity kosmetických výrobků s rostlinnou složkou
Langová, Denisa ; Brázda, Václav (oponent) ; Vorlová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V rámci disertační práce byly vyvíjeny metody pro stanovení autenticity kosmetických výrobků a potravin s rostlinnou složkou. Byla ověřena přítomnost přírodních složek v sérii modelových i komerčních kosmetických výrobků a byla ověřena i jejich autenticita. Těžištěm práce byl vývoj molekulárně-biologické metody pro účely detekce rostlinné složky (byliny, ovoce, silice) a probiotik přítomných v kosmetických výrobcích. Pro izolaci DNA z kosmetických přípravků byly použity komerčně dostupné izolační kity a metoda byla optimalizována pro izolaci rostlinné DNA ze vzorků kosmetických výrobků. Metodou polymerázové řetězové reakce (PCR) byla detekována přítomnost rostlinné matrice v kosmetických výrobcích. Instrumentálními metodami byla detekována přítomnost vonných alergenů v kosmetických přípravcích. Byla zavedena metoda kvantifikace těchto alergenů pomocí kapalinové chromatografie a výsledky měření byly porovnány s výsledky plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Navržená metoda izolace a následné amplifikace rostlinné DNA je vhodná ke stanovení autenticity bylinných složek v kosmetických výrobcích. Navržená HPLC metoda je jednoduchá a levná metoda vhodná ke stanovení přítomných alergenů v množství nutném pro dodržení legislativy EU analytů a v požadované citlivosti (kromě hydroxycitronelalu). Obě metody lze využít i pro analýzu potravinářských výrobků.
|
|
|
Bioflavouring nízkoalkoholických piv pomocí studeného chmelení
Dušánek, Václav ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem studeného chmelení nízkoalkoholických piv na analytické vlastnosti a senzorický profil piva. Byl pozorován vliv studeného chmelení při použití odrůdy Kazbek, Jazz, Mimosa a Uran. V experimentální části je popsán výrobní postup nízkoalkoholického piva za použití kvasinek SafBrew LA-01 od firmy Fermentis, které neasimilují maltózu a maltotriózu, ale jsou schopny asimilovat jednoduché cukry. Nízkoalkoholické pivo bylo po hlavním kvašení sudováno do pěti kyvet a po 20 dnech studeně chmeleno dávkou 3g/l jednotlivými odrůdami. Byl pozorován vliv studeného chmelení jednotlivými odrůdami na organoleptické vlastnosti piva. Byla stanovena hořkost, kdy studeně chmelená piva vykazovala její nárůst o 17- 24 %. Dále byl stanoven pomocí HPLC obsah ethanolu na 2,14 % obj. Metodou GC-MS byl u studeně chmelených piv zjištěn signifikantní nárůst obsahu všech těkavých látek, zejména pak -myrcenu a linaloolu. Ze senzorické analýzy vyplývá, že studené chmelení pozitivně ovlivnilo celkový dojem a maskovalo chuťové vady referenčního nízkoalkoholického piva. Nejlépe hodnoceným chmelem pro použití metody studeného chmelení se stala odrůda Kazbek. Relativně pozitivně byly hodnotiteli vnímány i odrůdy Jazz a Mimosa. Naopak horším celkovým dojmem než referenční pivo byl ohodnocen vzorek piva studeně chmelený odrůdou Uran.
|
|
|
Stanovení těkavých látek vín odrůdy Hibernal
Burian, Martin ; Rychetský, Matěj (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem předkládané bakalářské práce bylo stanovení aromatických látek u vín odrůdy Hibernal a následné porovnání aromatického profilu jednotlivých vzorků s cílem prozkoumat možnosti geografické autentifikace vín této odrůdy na základě obsahu těkavých látek. Celkem bylo analyzováno 19 vzorků ze čtyř moravských podoblastí. Analýza aromatického profilu byla provedena pomocí techniky HS-SPME-GC-MS. Všechny vzorky byly následně podrobeny deskriptivní statistické analýze. Z výsledků je patrné, že z profilu 25 vybraných těkavých sloučenin nelze rozeznat vzorky podle místa původu.
|
host ::
RSS.