|
|
Phonetic Analysis of Anglicisms in French
Tomíčková, Markéta ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Vacula, Richard (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat začleňování anglicismů do francouzštiny po fonetické stránce. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu anglicismus, jeho místem ve slovní zásobě francouzštiny, srovnáním fonologických systémů obou jazyků a zákonitostmi ve fonetickém ztvárňování anglicismů v cílovém jazyce. Praktická část práce zahrnuje analýzu výslovnosti vybraných anglicismů, zachycuje kolísání výslovnosti jak v lexikografických dílech, tak i v reálně řeči a stanovuje míru jejich variability na základě nahrávek rodilých mluvčí. Diplomová práce vychází z předpokladu, že anglicismy byly, jsou a budou pro francouzštinu aktuálním tématem, a že přes všechna opatření zaměřená proti jejich začleňování do francouzské slovní zásoby v ní mají své místo, a to často i v několika výslovnostních variantách - ať už kvůli odlišnému inventáři fonémů či proměnlivosti sociolingvistických faktorů. KLÍČOVÁ SLOVA: anglicismus, francouzština, výslovnost, fonetická adaptace výpůjček
|
|
|
Kontrastivní korpusová analýza inchoativních a ingresivních konstrukcí ve francouzštině v porovnání s češtinou
Třísková, Eliška ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Cílem této práce je analýza inchoativních konstrukcí ve francouzštině a v češtině. Jelikož kontrastivní analýza inchoativních konstrukcí nebyla nikdy provedena, rozhodli jsme zkoumat fungování těchto konstrukcí na paralelním korpusu InterCorp. Práce je rozdělena do tří částí. První kapitola je zaměřena na vymezení inchoativních konstrukcí v rámci kategorie aspektu. Druhá část práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována syntéze poznatků o fungování inchoativních konstrukcí ve francouzštině, zejména fázovým perifrázím a kategoriálním slovesům. Ve druhé kapitole se zabýváme českými inchoativními konstrukcemi. Třetí část práce spočívá v analýze vybraných konstrukcí na korpusovém materiálu. Tato analýza je uskutečněna na základě kritérií vyplývajících z teoretické části. V závěru práce uvedeme syntézu výsledků a témata pro další možné rešerše
|
|
|
Výuka cizích jazyků a proces přípravy učitelů cizích jazyků v období 1990-2012
Čermáková, Helena ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Práce je zaměřena na změny ve výuce cizích jazyků a na nové požadavky na vzdělávání a přípravu učitelů cizích jazyků po roce 1989 včetně krátkého přehledu historie výuky cizích jazyků a vývoje přípravy učitelů. Sleduje změny v oblasti cílů výuky, změny vztahů učitele a žáka, změny užívaných metod práce. Zabývá se novým přístupem k výběru a využití učebních materiálů a zařazením nových technologií do výuky. Pojednává o zavedení Společného evropského referenčního rámce jazyků a Evropského jazykového portfolia. Práce předkládá formou rozhovoru i osobní zkušenosti vyučujících cizích jazyků s výukou a s možnými cestami k dosažení požadované kvalifikace.
|
|
|
Valence francouzských adverbií
Holubová, Barbora ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
(česky) Slovní druh adverbií je ve francouzských gramatikách definován jako značně heterogenní soubor vyznačující se především svojí neměnností a intranzitivitou. Cílem této práce bude studium francouzských valenčních adverbií s předložkovou vazbou, která by měla tvořit takový podsoubor, jež se do určité míry vymyká zavedené gramatické definici. Za tímto účelem bude nejdříve v teoretické části podána definice adverbiální valence spolu s popisem problematiky jejího "dědění" a "vyhasínání" po transformaci ze slovního druhu sloves a adjektiv. V experimentální části pak bude daná problematika studována za pomoci dvou korpusů francouzského jazyka Frantext a L'Est Républicain, které doplní soubor dat získaných preanalýzou elektronické verze slovníku le Petit Robert. Tím samým způsobem bude vymezen i soubor valenčních adjektiv a adverbií s předložkovou vazbou de za účelem popisu "dědění" a "vyhasínání" valence. Tato práce se tak bude zakládat nejenom na teorii obecné jazykovědy a gramatiky, ale také bude vycházet z poznatků matematické a korpusové lingvistiky. Klíčová slova (česky): valence, adverbia, francouzština, korpusová lingvistika.
|
|
|
Transcription of the French Toponyms into Russian
Tomová, Simona ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
TOMOVÁ, Simona: Transkripcia francúzskych toponým do ruštiny [Bakalárska práca]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta; Ústav východoevropských studií. Školiteľ: Mgr. Jana KITZLEROVÁ, Ph.D. Stupeň odbornej kvalifikácie: Bakalár. Praha, UK, FF, ÚVES, 2014. Rozsah 67 strán. Predmetom bakalárskej práce je transkripcia vlastných podstatných mien topografických objektov z francúzskeho jazyka do ruštiny. V úvodnej časti sa dielo venuje charakteristike analyzovaných jazykov a vymedzuje základné odlišnosti francúzštiny a ruštiny v oblasti ich klasifikácie, ortografie a fonetiky. Zameriava sa najmä na rozdiely hláskových systémov jazykov, ktoré sú pre problematiku transkripcie kľúčové. V ďalších kapitolách práca plynule prechádza k teoretickým poznatkom o vývoji, využívaní a typoch transkripcie a rozoberá metódy prepisu z jedného jazykového systému do druhého. Zároveň definuje presné pravidlá transkripcie latinky do cyriliky a demonštruje ich na konkrétnych príkladoch francúzskych geografických názvov. V časti venovanej analýze transkripcie práca následne priraďuje vybrané toponymá k jednotlivým typom prepisu a vysvetľuje, aké transkripčné pravidlá boli využité. Daným spôsobom je možné poukázať na rôznorodosť princípov uplatňovaných pri transkribovaní zemepisných názvov. Práca je doplnená...
|
|
| |
|
|
Adjectival networks. On the grammar of French denominal adjectives
Strnadová, Jana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Radimský, Jan (oponent) ; Namer, Fiammetta (oponent)
v češtině Cílem této práce je analýza derivace denominálních adjektiv su xací ve francouzštině. Práce je podložena lexikem o zhruba 15 000 adjektiv, z nichž 40% může být považováno za denominální, tedy za adjektiva odvozená od substantiv. V první části práce představujeme studovaný jazykový materiál. Popisujeme sesta- vení korpusu, nomenklaturu přídavných jmen Dénom, která obsahuje data pocházející z rozsáhlých lexikálních databází. Abychom lépe umístili denominální adjektiva v rámci systému přídavných jmen, uvádíme přehled francouzských přídavných jmen z pohledu jejich způsobu tvorby. Denominální adjektiva jsou tu nejpočetnější skupinou. Zabýváme se vymezením formálních hranic a sémantickou a distribuční kohezí třídy denominální adjektiv. Zvláštní pozornost je věnována odchylkám ve formě a ve významu mezi bází a derivátem. Druhá část práce představuje studii formálních a sémantických vlastností pravidelně odvozených přídavných jmen a jejich nominálních bází. Ty byly vybrány na základě frekvence jednotlivých alternačních typů mezi bází a derivátem. Abychom určili faktory, které ovlivňují tvorbu přídavných jmen, předkládáme popis fonologických a morfologi- ckých vlastností nominálních bazí. To nám umožní identi kovat morfologické niky, tedy situaci, kdy su x báze přitahuje jeden konkrétní su x...
|
|
|
True and false friends between English and French and their lexicological and morphological aspects
Pípalová, Mariana ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Cílem této bakalářské práce je pojednat o pravých a falešných protějšcích mezi angličtinou a francouzštinou z hlediska vybraných lexikálních a morfologických aspektů. Pro účely tohoto projektu byl sebrán reprezentativní vzorek lexikálních položek, který byl následně podoben analýze zaměřené na určité charakteristické lexikální a morfologické rysy. Celá bakalářská práce je přitom koncipována z pohledu angličtiny. Výsledky odhalily různé tendence týkající se zastoupení slovních druhů a jejich distribuce ve skupinách, počtu slabik, frekvence i původu zkoumaných prvků v rámci každé ze tří kategorií: pravé protějšky, falešné protějšky a částečně falešné protějšky. Zjištěné tendence by mohly přispět k objasnění podobností a naopak rozdílů mezi oběma jazyky a také mluvčím jednoho jazyka usnadnit cestu k jazyku druhému.
|
|
|
Reform of the French orthography in 1990
Kaderová, Kateřina ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Kateřina Kaderová La réforme de l'orthographe française de 1990 - Reforma francouzského pravopisu z roku 1990 Klíčová slova: francouzština, reforma pravopisu, 1990, nový pravopis, učitelé, Česká republika Diplomová práce - abstrakt (český) Více jak 20 let po své publikaci nemá reforma francouzského pravopisu z roku 1990 stále své jasné místo. Vzrušené debaty pomalu utichají a přichází čas zamyslet se nad tím, jak s ní dále naložit. V této diplomové práci představíme reformu v celé její šíři a zaměříme se zejména na školní prostředí, které má na její rozšířenost zásadní vliv. Cílem práce je posbírat dostatek podkladů, které nám umožní formulovat doporučení pro české učitele francouzštiny, jak se postavit k reformě, zda ji zapojit do výuky a v jaké míře. Reforma se pomalu prosazuje zejména díku úsilí jejích podporovatelů. Ve francouzském školství už má oporu i v oficiálních dokumentech, ale v České republice samozřejmě nic předepsané není. Pomocí výzkumu mezi českými pedagogy jsme zjistili, že informovanost o novém pravopisu je poměrně vysoká a vztah k němu relativně kladný. Někteří učitelé již nové formy ve výuce používají a další se k nim mohou přidat po uvážení všech pro a proti.
|
|
|
Vnímání rychlosti tlumočníkem a posluchačem v procesu simultánního tlumočení (teoreticko-empirická studie na francouzsko-českém a česko-francouzském materiálu)
Tite, Barbora ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá subjektivní vnímání rychlosti řečníka při simultánním tlumočení. Teoretický základ práce vychází z disertační práce Karly Déjean Le Féal (1978), jež poprvé představila pojem subjektivní rychlost. Tímto termínem označuje Déjean Le Féal pocit tlumočníka, že jeden projev je rychlejší než druhý, přestože objektivně (měřeno počtem slabik/min.) jsou oba stejně rychlé. Výstupy disertační práce této autorky ukázaly, že subjektivní pocit vyšší rychlosti u tlumočníků většinou nastává při tlumočení předem sepsaných, čtených projevů. Spontánní projevy vnímají tlumočníci jako pomalejší. Kromě výše zmíněné teorie subjektivní rychlosti se teoretická část této práce věnuje různým náhledům na měření rychlosti projevu, vztahu mezi objektivní rychlostí a simultánním tlumočením, determinantům tempa řeči a prozodickým prvkům ovlivňujícím subjektivní vnímání rychlosti. Předmětem empirické části této práce je experiment zaměřený na ověření výstupů Déjean Le Féal, konkrétně v jazykové dvojici francouzština-čeština. Metodický postup experimentu částečně replikuje metodu, kterou ve své diplomové práci použila Aneta Mandysová (2011), jež tuto problematiku studovala na německo-českém materiálu. Základem této metody je nahrání dvou různých projevů ve francouzském jazyce, přičemž jeden z těchto...
|
host ::
RSS.