|
|
Vztahování se k druhému člověku v etice E. Levinase
VOLFOVÁ, Adéla
Práce je koncipována teoreticky a tvoří ji dvě hlavní kapitoly. Zabývá se etickou koncepcí vztahu k druhému člověku, kterou představuje francouzský filosof 20. století Emmanuel Levinas. Rozpracován je vztah mezi Já a Druhým, ve kterém je druhý člověk vždy prvotním centrem mého zájmu. Primárním znakem Levinasovy etiky je vykázat ji jako první filosofii. Jde mu tedy především o chápání metafyziky v čistě etickém pojetí. U Levinase dochází k události etického obratu, kdy nastává nahrazení dosavadní ontologie, jež se zaměřuje na teoretické poznání metafyzikou. Morálka je pojímána jako základ etického vztahu s druhou osobou. Tento interpersonální vztah je vždy vztahem asymetrickým a bytostně etickým. Levinasova etika je etikou odpovědnosti za Druhého, ve které je možné přiblížit se Druhému. Etika se zabývá pojetím transcendence, Nekonečna, exteriority a interiority.
|
|
|
Religiozita a důvody náboženského směřování u studentů víceletého gymnázia v rámci předmětu náboženské výchovy
VODIČKOVÁ, Alžběta
Práce se zabývá religiozitou a důvody, které určují náboženské směřování mládeže. V teoretické části pojednává o religiozitě, jejích druzích a ovlivňujících faktorech. Dále charakterizuje náboženskou socializaci a období dospívání. V rámci českého a německého prostředí popisuje náboženské postoje mládeže a její participaci na náboženských činnostech. Praktická část se na základě kvalitativního výzkumu vedeného formou polostrukturovaných rozhovorů zabývá důvody, které vedou mládež na víceletém gymnáziu k volbě a navštěvování předmětu náboženství. Interpretuje názory dospívajících týkající se předmětu náboženské výchovy a role náboženství a víry v jejich životě.
|
|
|
Výchova, dialog a totalita ve filozofické reflexi
Dobiáš, Ondřej ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Diplomová práce interpretuje titulní pojmy v kontextu otázek krize výchovy a vzdělání a představuje příspěvek filozofie pro pedagogiku. Východiskem úvah jsou otázky možnosti rozvoje svobodného myšlení v rámci soudobého (formálního) vzdělávání. Práce připomíná původní smysl výchovy a vzdělání a poukazuje na úskalí pojetí jakožto procesu formování - způsobem podléhajícím vnějškovým vlivům a často vedeným převážně s ohledem konformace do přednastavených společenských mechanismů a struktur. Do protikladu takového pojetí staví původní výchovu jako dialogickou otevřenost a bezprostřednost totožnou s lidským vztahováním jako takovým. Práce odkrývá výchovu jako autentickou možnost postmoderního člověka, schopného svobodného (odpovědného) sebeurčování, který se otevřeným přehodnocováním vlastního myšlení stává imunnějším vůči manipulaci a totalitnímu myšlení. Klíčová slova Výchova, vzdělání, krize, filozofie, etika, dialog, totalita, věda, svět, technika, autenticita, transcendence, předmětnost, přirozenost, svoboda, spontaneita, vůle, myšlení
|
|
|
Robots of the present and the future
Rehák, Jozef ; Langerová, Petra (oponent) ; Jašková, Jana (vedoucí práce)
This semestral thesis is concentrated on the topic of robots of the present and the future. The objective of the thesis is to introduce robots to a reader and theoretically describe the state of robots today and predictions for the future of robotics. At the beginning of the work is a brief description of the history of robots and explains the name they were given. Subsequently, the current state of robotics is described, and the robots are divided into groups that best suit their abilities. Moreover, predictions of the future of robotics are discussed together with the technological singularity. In addition, these discussed predictions show the potential of robotics to become part of the very existence of humans by becoming cyborgs or by digitizing their mind and uploading it to the cloud. In this way, the possibility of immortality or at least prolongation of life is presented. Lastly, there is possibly the first example of a product of the future, which will be mass-produced.
|
|
|
Impact of Emerson's Transcendentalism on the Development of the New Age Movement . An Inquiry into Parallels as a Way to Determine the Influence
Rabochová, Pavlína ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Grmela, Josef (oponent)
Tato práce sleduje historický vývoj Amerického Transcendentalismu, teologického, filosofického a literárního hnutí první poloviny devatenáctého století ve Spojených státech amerických a duchovně orientovaného směru New Age, jehož kořeny sahají na přelom osmnáctého a devatenáctého století. Tento duchovně orientovaný směr dosáhl vrcholu svého vývoje v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy začal být označován jako hnutí. Práce se soustřeďuje především na vliv Amerického Transcendentalismu, jež byl jedním ze směrů které významně přispěly ke zrodu New Age. Největší pozornost je věnována tvorbě Ralpha Waldo Emersona. Skrze detailní analýzu vybraných Emersonových esejí jsou naznačeny paralely mezi ideovým přesvědčením transcendentalistů, konkrétně Emersona, a idejemi, jež jsou obecně sdíleny mezi členy hnutí New Age. Při sledování historického vývoje obou tradic narazíme na bod, kdy se obě tradice začnou sbíhat a vytvoří tak jeden směr. Tímto směrem je hnutí New Thought, jehož počátky spadají do druhé poloviny devatenáctého století.
|
|
|
Historie čísla PI
Bernátová, Eliška ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Pilous, Derek (oponent)
Má bakalářská práce "Historie čísla " má za cíl informovat o vývoji této konstanty. Snažila jsem se postupovat chronologicky od počátků v Egyptě přes starověké Řecko, středověk, renesanci až po novověk a počítačový svět. V kapitole "Tajemný středověk" a "Hon za přesnými čísly" se zaměřuji hlavně na nejvýznamnější osobnosti té doby. Samozřejmě se problematikou tohoto čísla zabývalo nespočet matematiků, ale zmínit se o každém z nich by zabralo spoustu času a tato práce by mohla mít i stovky stran. Podle svého uvážení jsem vybrala ty nejzajímavější osobnosti a ty, kteří se o vývoj čísla zasloužili nejvíce. V následující kapitole "Iracionalita a transcendence" se především zaměřuji na teorémy příslušných matematiků a jejich důkazy. Tato kapitola by měla být podle mého názoru nejdůležitější. Vyřeší se v ní spousta okolností ve vztahu k číslu . V závěrečné kapitole, kterou jsem nazvala " ve světě počítačů" se zmiňuji pouze o nejvýznamnějších počítačích do roku 1967, z důvodu velmi rychlého vývoje technologií.
|
|
|
Smrt a intersubjektivita
Härtel, Filip Hanuš ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tématem této práce je vztah smrti a intersubjektivity jako dvou skutečností, které zásadním způsobem utvářejí naši existenci. Východiskem pro zkoumání této problematiky jsou texty Paula Ludwiga Landsberga a Karla Jasperse. To se soustředí na fixování a výklad klíčových pojmů a představ, které jsou v těchto textech obsaženy. Skrze srovnání těchto pojmů, představ a celých filosofických koncepcí nabízí tato práce perspektivu porozumění tématu smrti a intersubjektivity.
|
|
|
Hledání významu krásy ve vztahu k pravdivosti a svobodě na půdě výtvarného umění a pedagogiky
Klimešová, Petra ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Prázný, Aleš (oponent)
Ve výzkumu Hledání významu krásy ve vztahu k pravdivosti a svobodě na půdě výtvarného umění a pedagogiky se zabývám tématem, jak je krása vnímána ve výtvarné výchově a současném umění. Konkrétně se zaměřuji na otázku, jaká je zkušenost umělců a studentů s vnímáním krásy? Současně se zabývám studiem Hegelovy Estetiky, ve které je Hegelem popsáno umění a krása jako nástroj, skrze který poznáváme/odkrýváme sami sebe a přibližujeme se absolutnímu duchu. Toto odkrytí nebo také neskrytost je rovněž termínem pro pravdu (alétheia), která je klíčovým prvkem filosofie Jana Patočky a Anny Hogenové. Patočka a následně po něm Hogenová ve svém filosofickém díle usilují o to, aby se člověk navrátil ke svému původnímu pramenu prostřednictvím sebepoznání (gnothi seauton) a touto myšlenkou je celá práce inspirovaná, jako hledání významu. Práce je rozdělena do třech oblastí. První část se zabývá teoretickým úvodem do celé problematiky výzkumu, tedy je zde řešen pojem samotné krásy, problém objektivity a subjektivity poznání, estetická východiska současného umění a také Hegelovo pojetí estetiky a problematika vnímání. Druhá část reflektuje výpovědi jednotlivých respondentů. V reakci na výpovědi bylo vytvořeno deset oblastí, které se nějakým způsobem vztahují ke kráse: 1. Jak vnímáme krásu. 2. Krása a umění. 3. Krása...
|
|
|
Pojetí existence Karla Jasperse
Šulcová, Irena ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
CZ: V práci zkoumám klíčová témata hranice a mezních situací. Texty vybírám a interpretuji především na podkladě vlastních překladů z Jaspersovy Všeobecné psychopatologie (Allgemeine Psychopathologie), Psychologie světonázorů (Psychologie der Weltanschauungen), z originálu Jaspersovy třísvazkové Filosofie (Philosophie), především z jejího druhého dílu Prosvětlování existence (Existenzerhellung), a z překladu mezních situací Václava Němce. Sleduji vývoj autorova názoru od filosofie jako profécie přes psychologické pojednání, až k jeho svébytnému uchopení fenoménu subjektivity v rámci filosofie existence. Pojednávám o možnostech hodnocení na pozadí antinomické struktury světa, jež halí mezní situace. Jejich prvotní typologie vychází z psycho- fyziologické zkušenosti lékaře duší, kterou dovozuji obrazovými doklady doby. Fotografie a citace podřizuji nevyslovené tezi: osobní prožitek tragických i vznešených stránek života je nedílnou součástí úvah o smyslu a směřování existence a celku našeho bytí. V závěru práce představuji existenciální komunikaci a fenomén mezního pojetí vzájemnosti jako láskyplného boje. Osobní angažovanost a zaujetí se u Jasperse stává předpokladem přechodu možné existence k novému obzoru transcendence. KLÍČOVÁ SLOVA: Hranice, mez, profetická filosofie, psychologické pojednání,...
|
|
|
Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času
Hrbata, Zdeněk
Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na poezii těch osobností (A. de Lamartine, V. Hugo, J. Vrchlický aj.), kteří se ve své tvorbě pokoušejí čelit nezvratnému běhu času (dávné, vergiliovské téma: „fugit irreparabile tempus“, traktované též F. Petrarkou, P. de Ronsard ad.) přivoláváním a vzkříšením minulosti, konzervováním a zvěčňováním minulého, vzpomínky. Ta např. proniká do přítomnosti subjektu a podílí se na utváření kontinua, kdy plynoucí čas, jemuž v romantické koncepci umění má vzdorovat také sama tvorba, neznamená nutně jen mizení a ztrátu. – Proti tomu stojí Baudelairovy podoby a figurce času jako univerzálního zla, destruktivního nepřítele lidí budícího stálou úzkost, ničitele, kterého není možné eliminovat, ale jemuž lze, alespoň dočasně, vzdorovat různými formami úniku.
|
host ::
RSS.