|
|
Konstrukce postav seriálu Velmi křehké vztahy na základě jejich majetkových poměrů a společenské třídy
Svobodová, Zuzana ; Štechová, Markéta (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce "Konstrukce postav v seriálu Velmi křehké vztahy na základě jejich majetkových poměrů a společenské třídy" navazuje na odborné publikace vzniklé na půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, které mapují to, jak české polistopadové televizní seriály zobrazují tematiku majetku a bohatství. Teoretickou část práce tvoří poznatky ze dvou společenskovědních odvětví, a to sociologie a mediálních studií, jejichž východiska se následně střetávají ve výzkumné části této práce. Předmětem výzkumné části práce jsou epizody třetí řady seriálu Velmi křehké vztahy, které vysílala televizní stanice Prima mezi roky 2008 a 2009. K tomuto výzkumnému vzorku bylo přistoupeno kvalitativní výzkumnou technikou, konkrétně metodou zakotvené teorie. Práce se zaměřuje zejména na to, jak třídní příslušnost a majetkové poměry postav determinují jejich charakter. Pozornost je věnována také výčtu společenských tříd, které se v seriálu objevují, a nastíněny jsou oblasti společenského života, v nichž je umožněna sociální mobilita. Výzkumná číst diplomové práce se věnuje také tomu, jaká povolání jsou v seriálu nejhojněji zastoupena a jak jsou postavy zobrazovány při práci. Prostor je vyhrazen i tematice bohatství a způsobům, jimiž postavy seriálu Velmi křehké vztahy svůj majetek nabývají.
|
|
|
Charles Darwin a darwinismus ve finské literatuře
Hanušová, Jitka ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Parente Čapková, Viola (oponent)
Jméno: Jitka Hanušová Instituce: Ústav lingvistiky a ugrofinistiky, Filozofická fakulta UK Obor: Finština Název: Charles Darwin a darwinismus ve finské literatuře Vedoucí: Mgr. Jan Dlask, Ph.D. Počet stran: 68 Počet znaků: 118 580 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Charles Darwin, darwinismus, sociální darwinismus, finská literatura, rasa, rasismus, dědičnost, společenská třída Tato diplomová práce přibližuje příchod Darwinových teorií do Finska a způsob jejich šíření v období od 60. let 19. století do začátku 20. let 20. století. Začátek zkoumaného období je vymezen průnikem Darwinova učení do Finska a prvními ohlasy jeho názorů v tisku a literatuře. Za konec zkoumaného období jsem zvolila rok 1920 jakožto společenskohistorický mezník následující po vyhlášení samostatnosti (1917) a ukončení občanské války (1918). Úvod práce a jednotlivých kapitol je věnován exkurzu do vědeckého a kulturněhistorického kontextu daného období. Ten zahrnuje především vlivy evolučních teorií, sociálního darwinismu, rasismu, výzkumu dědičnosti, společenského (třídního) rozdělení a marginálně i další dobové rysy jako je dopad průmyslové revoluce na společnost nebo emancipace žen. V jednotlivých tematických kapitolách si pak všímám si toho, jak se jednotlivé aspekty tohoto kontextu odrážely v soudobém tisku, odborných...
|
|
|
Fenomén zombie ve filmech George A. Romera
Čada Wernischová, Nelly ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá fenoménem zombie ve filmech George A. Romera. Jejím cílem je dokázat, že ačkoli se charakteristiky fenoménu v rámci jednotlivých snímků tohoto režiséra výrazně proměnily, zachoval si i přesto základní metaforickou funkci, již měl i v době svého vzniku, v 17. století na Haiti. Analytická část práce, ve které jsou rozebírány tři vybrané zombie horory George A. Romera (Úsvit mrtvých, Země mrtvých a Deník mrtvých) se opírá o postupy neoformalistické analýzy. Na základě analýzy jednotlivých snímků dokazuji, že fenomén zombie v Romerových snímcích funguje, stejně jako na Haiti, jakožto metafora otroctví, přičemž tato metafora je variována v závislosti na problémech aktuálně tematizovaných tím kterým snímkem a funguje jako kritika současné společnosti.
|
|
|
Kdo byla vaše matka? Kdo jsou vaši strýcové a tety? Pojetí rodinného zázemí a vybraných demografických jevů v díle Jane Austenové v komparaci s rodinou Austenových a historickodemografickým výzkumem pro Anglii přelomu 18. a 19. století
Šimsová, Marie ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá dílem Jane Austenové, které analyzuje z hlediska autorčiny práce s fenoménem rodina, a to jak z literárního, tak z demografického pohledu. Výzkumné otázky se týkají dvou předmětů bádání. Prvním předmětem je rodina jako základní stavební kámen novel Jane Austenové. Snahou práce je analyzovat, do jaké míry rodinné poměry determinují možnosti uplatnění hlavních hrdinů a hrdinek, jakým způsobem z nich hrdinky profitují či z nich naopak chtějí uniknout. Závěry ukazují, že Austenová tuto determinaci uplatnila ve všech studovaných románech. Práce dále zkoumá míru spolupráce a soupeření jednotlivých rodin v románech. V tomto bodě byla zjištěna výrazná rozmanitost mezirodinných vztahů. Za druhé práce mapuje vybrané demografické jevy v rodině Jane Austenové, v jejích novelách a v historickodemografickém výzkumu, který studoval Anglii přelomu 18. a 19. století. Práce se zabývá počtem a složením jednotlivých rodin, jejich původem, společenským postavením, majetkovými poměry a do jisté míry právními vztahy, souvisejícími především s otázkou dědictví a situací vdov. V rámci zkoumání složení domácností jsou uvedeny příklady soužití s nepříbuznými osobami a taktéž případy adopce. Dále jsou analyzovány tři základní demografické ukazatele: natalita, mortalita a sňatečnost, s...
|
|
|
Utváření studentské identity vietnamských vysokoškoláků s ohledem na odlišný stupeň dosaženého vzdělání jejich rodičů
Brázdová, Kateřina ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pánková, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vysokoškolskými studenty s vietnamským původem s ohledem na dosažené vzdělán jejich rodičů. Cílem je zjistit, zda se vyskytují rozdíly mezi vietnamskými studenty, jejichž rodiče mají vysokoškolské vzdělání a vietnamskými vysokoškolskými studenty, jejichž rodiče vysokoškolské vzdělání nemají. Zjišťované rozdíly se týkají jejich vnímání sebe samých v roli studenta, významů, které připisují rozhodnutím týkajících se vysokoškolského studia, hodnot, které připisují vysokoškolskému studiu, a procesů utvářejících jejich identitu. Ve výzkumu jsou také zohledněny vlivy kulturního kontextu spojeného s migrační zkušeností rodiny, rozkročením mezi dvěma kulturami a také vlivy vztahů mezi dětmi a rodiči. Teoretická část práce je věnována základním teoriím reprodukce vzdělávání, vlivu sociálního původu na dosažené vzdělání, představuje též problematiku vysokoškoláků první generace a v závěru charakterizuje vietnamskou menšinu v České republice, její specifika také vzdělávání vietnamských dětí. V empirické části byl využit kvalitativní přístup, v jehož rámci proběhl sběr dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se účastnilo šest respondentů. Polovina respondentů měla alespoň jednoho rodiče s vysokoškolským vzděláním, druhá polovina měla rodiče bez vysokoškolského...
|
|
|
Didaktické zpracování tématu struktura společnosti v rámci občanského a společenskovědního základu na středních školách
Havlíková, Nikola ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tématem této diplomové práce je struktura společnosti a její didaktické zpracování. Několik prvních kapitol se věnuje českým kurikulárním dokumentům a třem vybraným zahraničním kurikulům (Anglie, Nového Zélandu a Austrálie) a podává analýzu toho, jak tyto dokumenty pojímají téma struktura společnosti. Výsledky analýzy jsou následně vzájemně porovnávány. Další část práce se věnuje doporučení Rady Evropské unie k rozvoji klíčových kompetencí u studentů. Tyto kompetence jsou poté komparovány s pojetím kompetencí v českém kurikulu. Jedna kapitola se také zabývá učebnicemi pro střední školy a jejich pojetím tématu struktura společnosti. Dále navazuje kapitola o českých sociologických výzkumech, které se tímto tématem zabývaly, a jsou představeny jejich výsledky. Poslední část práce obsahuje didaktické podněty k výuce o struktuře společnosti na středních školách. Nejprve jsou vysvětleny principy pedagogického konstruktivismu a poté představeny dvě aktivity, které vychází z výsledků analýz kurikulárních dokumentů a výsledků sociologických výzkumů. Z analýz vyplynulo, že zahraniční kurikula se mnohem více než naše soustředí na aktuální stav společnosti a vysvětlují, k čemu konkrétně osvojení teoretických pojmů má vést, co se studenti naučí, jaké získají dovednosti a k čemu jim to bude užitečné do budoucího...
|
|
|
Dycky Most aneb mediální reprezentace sociálních tříd v seriálu Most!
Burdová, Karolína ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediální reprezentací sociálních tříd a nerovností v úspěšném českém seriálu Most!. Zaměřuje se především na problematiku tříd v české společnosti a na aspekty konstrukce každodenní reality skrze seriál. Identifikuje také tvůrci užité stereotypy, které mají potenciální vliv na formování názorů a postojů diváka. Práce vznikla na základě kvalitativní analýzy obsahu seriálu za pomoci multimodální analýzy, která se zaměřuje na jazykovou i vizuální komunikaci postav. Pro doplnění metody byl do analýzy přidán také prvek typu, který poskytuje porovnání postav se sociálními typy v české společnosti. Analýza práce byla inspirována také projektem Rozděleni svobodou, který v roce 2019 strukturoval společnost do několika tříd. Na tento výzkum a třídní rozdělení práce navazuje a aplikuje jej na zkoumaný seriál Most!. Tato diplomová práce tedy identifikuje jednotlivé sociální třídy, způsob, jakým jsou reprezentovány a jak tato reprezentace skrze stereotypy formuje realitu. Díky zahrnutí elementu typu do analýzy vznikl soubor společností uznávaných a typických charakteristik řadících se k jednotlivým sociálním třídám, čímž došlo k propojení seriálového a žitého světa.
|
|
|
Social Class in E.M. Forster's Howards End and in Zadie Smith's On Beauty
Lacková, Štěpánka ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává přístupy k vyobrazení společenské třídy v knihách Rodinné sídlo E.M. Forstera a O kráse Zadie Smith. Teoretická část práce představí koncept společenské třídy a jeho zobrazení v eduardovské literatuře a v současné britské literatuře a také v dílech daných autorů. Vzhledem k patrnému propojení daných knih, bude v teoretická části vysvětlen pojem intertextuality a jeho funkce v literatuře. Praktická část se věnuje interpretaci knihy O kráse jako pastiš na knihu Rodinné sídlo, ale primárně se zabývá analýzou daných knih z hlediska jejich chápání společenské třídy, především pak rozdílů mezi střední třídou a dělnickou třídou. Klíčová slova Rodinné sídlo, O kráse, E.M. Forster, Zadie Smith, společenská třída, střední třída, dělnická třída, intertextualita
|
|
|
Utváření studentské identity vysokoškolských studentů, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání
Škanderová, Taťána ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak se utváří studentská identita vysokoškolských studentů, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání. Cílem je zjistit, jakým způsobem reflektují své minulé a aktuální zkušenosti za účelem porozumět významům, jež připisují subjektivně důležitým rozhodnutím a zlomovým okamžikům souvisejícím s jejich vysokoškolským studiem, a zachytit procesy, jež hrají klíčovou roli v utváření jejich identity, se zaměřením na vliv podpory a zájmu rodiny. V teoretické části práce je představen koncept sociální třídy v psychologii a základní teorie sociální reprodukce a mobility ve vzdělávání. Dále jsou charakterizována specifika českého vzdělávacího systému, přičemž se zvláště zaměřuji na terciární vzdělávání, hodnoty předávané rodinou a školou a vysokoškolské studenty první generace. V neposlední řadě se věnuji identitě, jejímu vymezení z hlediska mainstreamové a sociálně konstruktivistické psychologie a jejímu utváření v období vynořující se dospělosti a v průběhu tranzice na vysokou školu. V empirické části byly ke sběru dat využity polostrukturované rozhovory. Získaná data jsou kvalitativně zpracována v interpretativní tradici prostřednictvím tematické analýzy. Zkoumaný vzorek sestává z šesti vysokoškolských studentů první generace (ve věkovém rozpětí 18-30 let, v...
|
|
| |
host ::
RSS.