|
Psychická zátěž sester na odděleních intenzivní péče
Svitáková, Hana ; Vachková, Eva (oponent) ; Mellanová, Alena (vedoucí práce)
Povolání zdravotní sestry je jednou z velice náročných profesí, které jsou provázeny značnou psychickou a fyzickou zátěží. Zvláště náročná je pak práce sester na odděleních intenzivní péče. Je smutnou skutečností, že z přijatých pacientů na ARO umírá až 20 %. Vzhledem k velkému procentuálnímu zastoupení můžeme očekávat velký počet komplikací spojených s kritickým stavem pacienta, které působí stres jeho blízkým i ošetřujícímu personálu. Zejména sestry na odděleních intenzivní péče inklinují vzhledem k prognosticky nepříznivé skladbě hospitalizovaných pacientů k rozvoji psychického vyčerpání a syndromu vyhoření, což následně vede k nutnosti změnit pracoviště či povolání. V rámci diplomové práce byl realizován kvantitativní výzkum formou dotazníku, který byl určen zdravotním sestrám na odděleních intenzivní péče. Z celkového počtu 257 rozdaných dotazníků se vrátilo 210 dotazníků (82 %), které bylo možné použít ke zpracování. Výzkum byl realizován v průběhu ledna a února roku 2010. Diplomová práce se skládá ze dvou částí, praktické a teoretické. Cílem práce bylo zmapovat psychickou zátěž zdravotních sester na odděleních intenzivní péče. Cíl byl splněn. Bylo stanoveno pět hypotéz. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Hypotézy č. 2 až 5 potvrzeny v rámci provedeného výzkumu nebyly. Výsledky výzkumu budou v případě...
|
|
Struktura mezd zaměstnanců: předběžné výsledky
Holý, Dalibor ; Český statistický úřad
Výsledky strukturálního šetření o mzdách zaměstnanců v podrobných členěních, např. podle pohlaví, věku, vzdělání, zaměstnání apod., a také údaje o distribuci mezd.Dlouhodobý vývoj rozdělení mezd směřuje k větším rozdílům ve většině profilů. Z hlediska ekonomických činností posilují od počátku nového století odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví, přičemž tato odvětví jsou zároveň těmi s nejvyšší mzdovou úrovní, a odvětví zdravotní a sociální péče.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
Analýza zdravotně sociálních důsledků na život pacientů s polytraumatem
PLACER, Jiří
Polytrauma je závažné vícečetné poranění, které člověka bezprostředně ohrožuje na životě. Prodělání polytraumatu pak významně ovlivňuje kvalitu života a tudíž v jeho důsledku i jednotlivé složky osobnosti klienta. Výzkum ukázal, že úspěšnost terapie realizované v systému ucelené rehabilitace závisí nejen na efektivní zdravotní péči poskytované multidisciplinárním týmem odborníků, ale také na aktivní participaci klientů v průběhu léčebného procesu. Na kvalitu života pacientů s polytraumatem má významný vliv nejen jejich věk, pohlaví, vzdělání, povolání, klasifikace vícečetných poranění, ale i podpora partnera, nebo rodiny.
|
|
Profesní ideál sester a jeho proměny
Juklíčková, Ilona ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Drábková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami ideálu zdravotní sestry v kontextu historického vývoje, společenských změn a dalších vlivů. U těch máme na mysli zejména reformy vzdělávání, nové biomedicínské poznatky, vliv médií nebo generačních rozdílů sester. Cílem této diplomové práce je porovnat ideál sestry v odborné literatuře s tím, jakou mají ony samy představu o vlastním profesním ideálu. Konkrétně pak, jaké hodnoty tento ideál v jejich očích reprezentují, zda se jejich představa mění s věkem a jak souvisí s vnímáním prestiže povolání zdravotní sestry samotnými sestrami. Teoretická část je rozdělena do kapitol popisujících profesní charakteristiku ideální sestry z poznatků odborné literatury, které zároveň tematicky korelují s kapitolami ve výzkumné části a představují vývoj ideálu sestry od počátků křesťanství do současnosti. Porovnává rozdíly v pojetí tohoto ideálu mezi západní Evropou a českými zeměmi v průběhu 20. století, a to v kontextu společenských změn a změn v ošetřovatelském vzdělávání. Dále na základě dostupných výzkumů srovnává vnímání tohoto ideálu u čtyř generací aktivně pracujících sester. Praktická část zkoumá, jakou mají samy sestry představu o svém profesním ideálu. S pomocí výzkumu zároveň zjišťuje jejich motivaci ke studiu zdravotnické školy, generační stereotypy způsobené mj....
|
|
Volba povolání zdravotní sestry
Hlinovská, Jana ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce se věnuje problematice volby povolání zdravotní sestry. Cílem práce bylo zmapování sociálních a osobnostních faktorů první fáze profesní orientace. Vnější (sociální) a vnitřní (osobnostní) kategorie jsou velmi těsně provázány, vzájemně se ovlivňují, působí na ně řada situačních faktorů. Část práce si kladla za úkol zaznamenat rozdíly vybraných proměnných u dospívajících v jednotlivých ročnících studia a pokoušela se zmapovat některé rozdíly ve výsledcích a závěrech výzkumu, který byl realizován O. Gabrielovou v roce 1991. V empirickém retrospektivním zkoumání jsme se snažili vysvětlit příčinné vztahy na základě kvantitativního zpracování dat. Statistický výběrový soubor tvořilo 422 respondentů, žáků a žákyň tří zdravotnických škol, kteří ve školním roce 2003/2004 navštěvovali denní studium oboru všeobecná sestra. V rámci výzkumné metody jsme vytvořili nový výzkumný nástroj Dotazník pro žáky a žákyně stl~ední zdravotnické školy. Naše výzkumné šetření potvrdilo hlavní hypotézu, která se týkala obecnějších vazeb a zahrnovala v sobě více dílčích hypotéz. Do volby stl'ední zdravotnické školy a do volby povolání zdravotní sestry intervenují u žáků a u žákyň stl~ední zdravotnické školy vnější faktory a vn itl'n í faktory. Námi oslovené dospívající bylo možné rozdělit na dvě skupiny. První...
|
|
Vertebrogenní algický syndrom u sester na ARO /JIP
Hendrychová, Lucie ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Mečíř, Petr (oponent)
Hlavním cílem práce bylo, zjistit zda sestry opravdu trpí bolestmi zad, jaká část zad je nejvíce bolí, jestli mají dostatek pomůcek k manipulaci s nehybným pacientem a zda jsou proškolovány k jejich používání. Zjišťuji, jak sestry relaxují, co dělají, aby je záda nebolela a co vidí jako dobré řešení pro prevenci bolestí zad. V diplomové práci jsou popsány poznatky o pohybovém systému. Jsou zde popsány příčiny vertebrogenního algického syndromu, jejich klinický obraz a terapie. Dále se práce zabývá charakteristikou bolesti. Nalezneme zde poznatky o škole zad, o dopadu fyzické náročnosti povolání zdravotní sestry, ergonomii a kinestetice. Informace potřebné pro zpracování diplomové práce byly získávány prostřednictvím studia odborných materiálů a pomocí dotazníkového šetření. Výzkum byl prováděn metodou kvantitativního výzkumu a to anonymním dotazníkem. Výzkumem bylo zjištěno, že bolest zad je přítomna u sester z 79%. Nejčastěji trpí bolestí v bederní oblasti, bolest se nejvíce objevuje po denní směně. Dále v mém výzkumu bylo zjištěno, že sestry mají dostatek pomůcek ke správné manipulaci a jsou nejčastěji školeny ke správné manipulaci s pacientem v rámci výuky. Jak pomůcky používat je nejčastěji školí staniční sestra. Také bylo zjištěno, že by sestry uvítaly dostatek kvalitního pomocného personálu...
|
|
Analýza péče o vojáky z povolání
Korandová, Eliška ; Němec, Otakar (vedoucí práce) ; Náplava, Martin (oponent)
Práce popisuje výkon služby vojáka, přerušení a zánik služebního poměru vojáka. Vymezuje konkrétní poskytovanou péči ve formě přídavku na bydlení, výsluhových náležitostí, příspěvků z FKSP, rozšiřování vzdělání, zdravotní péči, preventivní rehabilitaci apod.V závěru je proveden výzkum, zda je péče vojákům opravdu poskytována.
|
|
Zdravotní sestra v Československu
Rádlová, Zuzana ; Kiczková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Tato práce se věnuje životnímu příběhu ženy - zdravotní sestry. Povolání zdravotní sestry je zde také klíčovým tématem a cílem práce je potom zachytit význam tohoto povolání pro tuto konkrétní ženu. Co jí vedlo k volbě právě tohoto povolání, jak zde vnímala své postavení a jak mohla sladit soukromý život a své zaměstnání. Důležitým aspektem práce je potom doba a místo ve které se tento životní příběh odvíjí, a sice v systému socialistického zdravotnictví. V práci tedy také nahlížím, jak v tomto systému fungovaly genderové normy a stereotypy a zdali a do jaké míry je mohla tato žena v dané době vnímat a reflektovat. Metoda, kterou jsem pro svou práci zvolila, je orální historie. Pracuji s narativním rozhovorem, tedy vyprávěním, které následně třídím, analyzuji a interpretuji. Metoda orální historie, která svým zaměřením na prožité a následně vyprávěné životní zkušenosti jednotlivce, tak nejlépe ladí s mými záměry, totiž poskytnout konkrétní ženě možnost v předání své životní zkušenosti. Za jedinečný, neopakovatelný a nejdůležitější moment ve své práci potom považuji vlastní objev narátorky, paní Květuše Musilové, díky které je nám umožněno nahlédnout do světa subjektivních vjemů a strategií, které tato žena v dané sociální realitě, rámované konkrétním povoláním a dobou, prožívala. Co znamenal její přístup z...
|
|
Hospicová péče poskytovaná Hospicem sv.Jana N.Neumanna a její potenciály
SIXLOVÁ, Iveta
V teoretické části se vyskytuje obecná charakteristika hospicové péče, součástí je i historický exkurz, který se týká jak vývoje forem péče o těžce nemocné umírající a tak i vývoje samotného hospicového hnutí. Další kapitola se věnuje vybraným etickým aspektům hospicové péče zahrnující také problematiku eutanazických tendencí i informovaného souhlasu. Následuje kapitola obecně shrnující diagnostické a indikační skupiny klientů, pro které je hospicová péče vhodná. Nezbytná část je věnována také paliativní medicíně jako jednomu z hlavních principů hospicové péče. Další kapitola pojednává o jednotlivých formách hospicové péče, následující o multidisciplinárním týmu v hospicové péči a poslední kapitola se věnuje přímo Hospici sv.Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. Hospicová péče je specializovaná forma odborné péče o pacienty v terminální fázi onemocnění, zaměřuje se na zajišťování všech bio-psycho-socio-spirituálních potřeb pacientů i na podporu jejich rodin a blízkých. Vychází z úcty k člověku jako neopakovatelné bytosti, důrazně trvá na zachovávání lidské důstojnosti a co nejvyšší možné kvalitě života pacientů. Historicky se vyvíjela už od středověku z různých forem charitativní péče o staré a nemocné lidi, později bylo v souvislosti s rychlým rozvojem kurativní medicíny třeba hledat alternativy péče o pacienty, kterým léčba už nemohla pomoci. V současné podobě je hospicová péče považována za plnohodnotnou formou specifické odborné péče o umírající. Základním principem hospicové péče je paliativní medicína, která ale může být aplikována i mimo hospice. Formy hospicové péče představuje lůžková hospicová péče, domácí hospicová péče, respitní formy péče a také ambulantní formy a různé typy stacionářů. Poslední dvě jmenované formy nejsou v současnosti v České republice příliš využívány, ze zahraničních zkušeností ale vyplívá, že jsou přínosem. V hospici je důležitá také spolupráce v multidisciplinárním týmu, jehož součástí jsou odborníci z různých oborů ale také dobrovolníci. Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích poskytuje specializovanou péči na 30 lůžcích, zajišťuje odborné sociální poradenství, jehož součástí je i půjčování kompenzačních pomůcek. Poskytování domácí hospicové péče je v současné době pozastaveno, funguje ale pečovatelská služba. Hospic se věnuje také vzdělávání odborníků i laických pečujících. Cílem práce je zmapovat současný stav poskytované péče a vytvořit návrh jejího rozvoje/zkvalitnění. V této práci je uplatněn kvalitativní výzkum. Zkoumaným objektem je Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích zastoupený pro potřeby tohoto výzkumu vedoucí Vzdělávacího centra, odbornou sociální poradkyní Mgr. Evou Předotovou, zdravotní sestrou zajišťující dříve domácí a dnes lůžkovou hospicovou péči Kateřinou Stropkovou. Na základě těchto polostrukturovaných rozhovorů a analýzy dokumentů jsem vytvořila pracovní SWOT analýzu a z té jsem vypracovala návrh plánu rozvoje služeb. Tento návrh jsem posléze konzultovala s ředitelem hospice panem PhDr. Robertem Hunešem. Z výzkumu vyplynulo, že velké obtíže představuje hlavně malá informovanost lékařů a jejich neochota k doporučování hospicové péče svým pacientů. To může být také důvodem nízkého počtu klientů a zkracování doby pobytu v hospici. Tyto dva fenomény jsou momentálně považovány za největší problém. Negativní dopad má také finanční nejistota a nevyhovující legislativní zakotvení. Práce by mohla sloužit pro samotný Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna jako podklad pro plánování dalšího rozvoje poskytovaných služeb.
|
|
Zdravotní sestra nemusí být žena
Vejsadová, Barbora ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce "Zdravotní sestra nemusí být žena" se věnuje zkušenostem mužů ve feminizovaných zaměstnáních, která jsou spojována spíše s představou, že je vykonávají ženy, konkrétně je zaměřena na povolání všeobecné sestry. V teoretické a koncepční části diplomové práce představuji základní koncepty, ze kterých ve své práci vycházím a věnuji se problematice trhu práce. V rámci empirické části jsem provedla šest polostrukturovaných rozhovorů s muži, kteří pracují či pracovali na pozici všeobecná sestra nebo tento obor studují. V rozhovorech jsem zjišťovala genderové konstrukce a asociace, které s sebou přináší bytí mužem v "typicky ženském" povolání a otázky jsem směřovala na motivaci k výběru oboru, na to, jak jsou dotyční vnímáni svým okolím, s jakými reakcemi se setkávají, jaké výhody či nevýhody z jejich pozice plynou a jakým způsobem jsou muži - sestry oslovováni. Především mě zajímaly vlastní zkušenosti a prožitky komunikačních partnerů v souvislosti jejich postavením muže ve feminizovaném prostředí. Klíčová slova: všeobecná sestra, trh práce, genderová segregace trhu práce, feminizace, maskulinita
|
host ::
