|
Dříve evoluční zatracenci, nyní tvůrci reprodukční strategie: původ a reprodukce samčí linie vodních skokanů Pelophylax esculentus
Doležálková, Marie ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Mikulíček, Peter (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Asexuální způsoby reprodukce jsou obvykle založeny na principu kopírování (klonování) samičí DNA do potomstva. U většiny asexuálně se množících obratlovců se potomstvo vyvíjí z neredukovaného a často neoplozeného vajíčka. Umožňuje to mechanismus partenogenetické a gynogenetické reprodukce. Zatímco v prvním případě se klonální pohlavní buňka vyvíjí spontánně a samostatně, v druhém případě je zapotřebí pohlavní partner, který aktivuje rýhování vajíčka. Ani v jednom případě však nedochází k oplodnění (splynutí spermie s vajíčkem). Klonální potomstvo proto tvoří výhradně dcery a dosavadní výzkum probíhal jen na asexuálních liniích samičího pohlaví. Vzácně mohou vznikat při pravém oplodnění klonálního vajíčka asexuální samci, ti však bývají často neplodní. Na světě jsou známí diploidní zástupci pouze tří rodů obratlovců hybridního původu, kteří disponují plodnými asexuálními samci. Jedním z nich jsou evropští zelení vodní skokani rodu Pelophylax, žijící také na území České republiky. V oblastech kolem horního toku řeky Odry byly nedávno objeveny populace hybridních samců, kteří po vzoru asexuálních samic vytváří stabilní vše-samčí linie. Výsledky této studie ukázaly, že samci tvoří klonální spermie procesem hybridogeneze, během níž je z pohlavních buněk vymazán genom matky. Pravou fertilizací dochází k oplodnění...
|
|
STUDIUM FAKTORŮ, OVLIVŇUJÍCÍCH ROZVOJ "VODNÍHO KVĚTU" VE VODNÍ NÁDRŽI SEČ
Forczek, Sándor ; Holík, Josef ; Rederer, L. ; Koza, V.
V této práci jsme sledovali řadu parametrů, které mají vliv na rozvoj vodního květu na nádrži Seč.\nMezi sledované parametry, které ovlivňují dynamický vývoj populace sinic a řas, patří především\nklimatické podmínky v daném roce (teplota vzduchu a množství srážek, množství dopadajícího\nsvětla), teplotní stratifikace vody, koncentrace kyslíku, celkového fosforu a fosfátů, koncentrace\nrůzných forem dusíku, množství organických látek, zákal a nezanedbatelnou úlohu má druhová\nčetnost a rozmanitost fytoplanktonu i zooplanktonu.\nV letech 2012 až 2014 nedošlo v letních měsících k masivnímu kvetení vody, nicméně pomocí\nnaměřených fyzikálních, chemických a biologických údajů jsme hodnotili rozvoj populaci sinic a\nřas. K pochopení tvorby vodního květu, predikci rozvoje a k možnostem jejího potlačení je nutno\npřihlížet k populačně dynamickým faktorům, ovlivňujícím přemnožení sinic.
|
|
Vodní mlýny, hamry, pily, valchy a papírny za přívalové povodně v létě 1714.
Elleder, L. ; Šírová, J. ; Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Lopaur, M. ; Dragoun, Z.
Mimořádná povodňová katastrofa v létě 1714 v povodí Sázavy, Svratky, Loučné i Chrudimky představuje jednu z největších známých přívalových povodní v české povodňové historii. Tato povodeň zničila nejen desítky obytných domů, ale i řadu mlýnů, hamrů a dalších hospodářských budov. Významnou roli v průběhu povodně sehrálo i množství protržených rybníků. Tato událost podstatným způsobem ovlivnila vývoj vodních mlýnů a možná i vývoj rybniční sítě v postižené oblasti.
Plný tet: UGN_0472198 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Tvorba biofilmu u probiotických bakterií a jejich zpracování do pevné lékové formy.
Grossová, Marie ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce je kultivace probiotických bakterií L. acidophilus, B. breve a B. longum tak, aby kultura vytvářela shluky buněk nebo souvislý biofilm na různých typech volných nosičů. Tvorba biofilmu L. acidophilus na oxidu křemičitém byla následně studována z hlediska vyšší odolnost vůči nízkému pH a koncentraci žlučových solí v zažívacím traktu. Zatímco počet živých buněk u planktonické formy při pH 1 klesl o 30 %, života schopnost biofilmových buněk se udržela za stejných podmínek na 90 %. V případě působení žluči byla také sledována protektivní ochrana biofilmu před škodlivým prostředím žlučových solí. Dále byly studovány možnosti sušení tekutých biofilmových kultur komerčně užívanými technologiemi ve farmaceutickém průmyslu. Srovnání lyofilizace a fluidního sušení ukázalo, že lyofilizace je v závislosti na výběru vhodného kryoprotektivního média vhodnější sušící technikou zachovávající nejvyšší počty životaschopných buněk a ve srovnání s fluidním sušením byla získána o přibližně 90 % vyšší životaschopnost probiotických buněk. Závěrem bylo studováno velkoobjemové zpracování probiotických kmenů do pevné lékové formy. Tablety je vhodné vyrábět při pevnosti 70 - 90 N, přičemž vodní aktivita tabletoviny může být udržována pod 0,3. Následně musí být zajištěno sušení tablet v hermeticky uzavřeném prostoru s minimálně 10 % silikagelu, pak tablety i po 6 měsíčním skladování obsahují (5,4 ± 0,7)109 životaschopných buněk. Technologie výroby kapslí nemá výrazný vliv na počty živých buněk během výroby. Pro následné primární balení byla vybrána triplexová blistrovací fólie, která má nízké hodnoty propustnosti vodní páry (0,07 g H2O / (m2 × den)) a kyslíku (0,01 cm3/m2 × den). Blistrovací folie běžně užívané ve farmaceutickém průmyslu nejsou pro skladování probiotik vhodné.
|
|
Vliv pěstitelských technologií na biodiverzitu vybraných skupin členovců
Michalčíková, Lenka ; Barták, Miroslav (vedoucí práce)
Půdní biota je kritická pro mnoho funkcí Agro ekosystémů, poskytuje různé ekosystémové služby. Má vliv na vodní režim půd, detoxikaci cizorodých látek apod. Tyto procesy určují růst rostlin, a tak zachovávají dlouhodobou produktivitu Agro ekosystémů. Půda také hostí mnoho bezobratlých býložravců, mikrobních patogenů a rhizosférních organismů, které mají přímý vliv na růst plodin. Přeměna vegetačního pokryvu i půdy samotné zemědělskou činnost ovlivňují půdní biotu, což má zpětně vliv na růst rostlin i obrat živin. Nepřímé ovlivnění půdní bioty zemědělstvím spočívá v manipulaci s rostlinným pokryvem, což ovlivňuje kvalitu i kvantitu organických vstupů do půdy (Barták, 2002). Stejně jako jsou vlastnost půdy spoluurčovány půdními organizmy, tak i naopak půdní organizmy citlivě reagují na jakékoli změny půdního prostředí (Barrios, 2007). Tento pohled na jednotlivé druhy umožňuje analyzovat složení Agro biocenóz. U řady systematických skupin je agrobiocenóza tvořena převážně druhy skupiny 2, tedy agrobiocenóza představuje degradační stadium původní cenózy, v jiných taxonech zase je značně zastoupena skupina 3. Konkrétní složení agrobiocenózy však závisí i na typu kultury a formách managementu (Barták, 2002). Klasická technologie zpracování půdy. Základní zpracování půdy zahrnuje podmítku, orbu a jejich ošetření, prohlubování ornice, podrývání a hloubkové kypření půdy. Zpracováním půdy se upravují podmínky pro růst a vývoj rostlin. Dále se upravuje fyzikální stav půdy, reguluje poměr mezi vodou a vzduchem v půdě, působí na činnost mikroorganismů a nižších živočichů, zpracování půdy urychluje mineralizaci organických látek, ovlivňuje procesy v půdě. Úroveň zpracování půdy se výrazně projevuje na rozvoji rostlin během celé vegetace (Famera, 1993). Podle Suškeviče (1997) je v konvenčním zemědělství základním obdělávacím zákrokem a jedním z nejdůležitějších agrotechnických opatření orba. Minimalizační systémy zpracování půdy snižování intenzity obdělávání půdy, tj. minimalizační systém a přímé se znamenají podstatný přínos pro úrodnost půdy. Intenzita zpracování půdy má velký vliv na její úrodnost a zralost. Jako úrodnost půdy je chápána její dlouhodobá schopnost plodit, zatímco zralost půdy je měřítkem struktury půdy podporující právě úrodnost. Rozhodujícími ukazateli úrodnost půdy jsou agregace půdních částic (hustota, jílové a humusové komplexy), pórovitost a obsah vody a živin v půdě. Vysoký obsah humusu, velká biologická aktivita a malá eroze jsou určujícími faktory vysoké úrodnost půdy. Minimalizační a půdoochranné systémy tyto faktory podporují (Koller a Linke, 2006). Mnoho předchozích studií srovnává biodiverzitu zemědělské půdy pod různými systémy hospodaření. Tyto studie pokrývají široké spektrum taxonů. Hole et al. (2005) hodno 76 takových studií. Co se týká postupů obdělávání, existuje prací srovnávajících biodiverzitu mnohem méně. Například Schier (2006) považuje půdoochranné zpracování půdy za šetrnější k půdnímu prostředí, které je příznivější pro členovce, zejména pro brouky.
|
|
Malé vodní nádrže k retenci vody
Hudáková, Blanka ; Zilvar, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou a možnostmi zvýšení retence povrchových vod v krajině. Rozebírá jednotlivé pojmy spojené s daným tématem na základě studia odborné literatury. Podrobněji se zabývá analýzou vybraného území a na základě sociologického výzkumu dotčených účastníků jsou navržena možná řešení či způsoby pro zvýšení retence vody v dané lokalitě.
|
|
Optimální digitální model terénu pro erozní analýzy
Středová, Kamila ; Brychta, Jiří (vedoucí práce) ; Rejha, Vít (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou využitelnosti dostupných zdrojů výškopisných dat pro hodnocení topografického faktoru při určování množství vodní eroze v území. Práce porovnává výsledky s ohledem na původ dat, jejich přesnost a rozlišení digitálního modelu terénu, který je těmito daty tvořen. Výpočet topografického faktoru v prostředí ArcGIS bude konfrontován s výsledky univerzální rovnice ztráty půdy (USLE). Na základě četnosti shody bude odvozeno, jaký zdroj dat a rozlišení digitálního modelu terénu je pro stanovení topografického faktoru optimální.
|
|
Hydrologický a protierozní význam mimoprodukčních biotopů v obnově hnědouhelné posttěžební krajiny
Korol, Daniel ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá v části literární rešerše problematikou povrchové těžby v Mostě a okolí. Zaměřuje se na změny v území způsobené povrchovou těžbou a popisuje jejich nápravu několika způsoby. Klade především důraz na vodní režim a další ovlivněné složky v přírodě. Zabývá se také detailním popsáním zájmového území a vymezením mimoprodukčních biotopů. Následující část obsahuje metodiku terénního měření infiltračního - pokusu provedenou jednoválcovou metodou, při které se zjistily průměrné hydraulické vodivosti lesů, luk, sukcesí a ruderálu. Pokus byl proveden na výsypkách lomu Československé armády, lomu Ležáky a lomu Vršany.
|
|
Lokální systém včasné výstrahy před povodněmi pro Horní Maršov
Šír, M. ; Tesař, Miroslav
V příspěvku je popsán nově vybudovaný LVS v povodí Úpy a v povodí Lysečinského potoka\ns uzávěrovými profily v Horním Maršově v Krkonoších. Projektové práce započaly v roce\n2011. Vlastním projektovým pracím předcházel hydrogeologický, hydrologický a\nhydropedologický průzkum území. Na základě průzkumných prací byla obě povodí\nrozčleněna do řady dílčích povodí a byl zpracován návrh prostorového umístění terénních\nměřících stanic. V letech 2012 a 2013 byl LVS postupně budován v terénu. V roce 2014 byl\nLVS uveden do zkušebního provozu. Vysoká pozornost byla věnována dosažení provozní\nsplehlivosti LVS v náročných horských podmínkách. Proto byly v rámci projektu\nTA02021451 Technologické agentury ČR vyvinuty odolné monitorovací stanice a vodní\ntenzometr s radiovým přenosem dat, na nichž byl LVS v terénu vystavěn. Monitorovací síť je\ntvořena 15 základními stanicemi, jednou meteorologickou stanicí a osmi limnigrafickými\nstanicemi. Více jak dvouletý zkušební provoz LVS v náročných horských podmínkách\nprokázal, že nově vyvinuté autonomní monitorovací stanice včetně připojených čidel jsou\nvysoce provozně spolehlivé. Stanice proto nevydávají falešné výstrahy před nebezpečným\nodtokem v důsledku přístrojových poruch nebo softwarových chyb. Rutinní provoz LVS je\nnenáročný na obsluhu.
|
|
Jak čelit nejistotě při rozhodování o odstranění fosforu ve vodohospodářství
Brabec, Jan ; Vojáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Zajíček, Miroslav (oponent)
Prosazení Rámcové směrnice o vodě vedlo ke zvýšené poptávce po analýze nákladů a výnosů ve vodohospodářství. Směrnice zavádí termín dobrý stav, který je vyžadován na všech vodních útvarech nejpozději do roku 2027. V České republice je jedním z hlavních důvodů nesplnění tohoto kritéria nadměrný vnos fosforu do vodních útvarů. Pokud je dosažení dobrého stavu nákladově nepřiměřené, je možné uplatnit výjimku. V různých státech vznikla celá řada metodik, včetně té české (Slavíková et al., 2015). Tato metodika se však nezabývá nejistotou spojenou s efektivností různých opatření. Tato práce popisuje, jak se vypořádat s touto nejistotou pomocí Bayesovských sítí. Prakticky je přístup demonstrován na případové studii z vodní nádrže Stanovice. Výsledky naznačují, že opatření s dostupnými daty odstraňují potřebné množství fosforu v 70 % případů. To platí pro horní limit nutné redukce (mezi 60 a 200 kg), opatření jsou tak pravděpodobně dostatečná. Na základě porovnání výnosů a nákladů je zřejmé, že implementace opatření generuje čistý zisk pro společnost. Doporučení je proto zavést zvolená opatření.
|
host ::
