|
|
Klimatologické hodnocení sucha na území Čech a Moravy v letech 1875-2002
Blinka, Petr ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Klabzuba, Jiří (oponent) ; Munzar, Jan (oponent)
Disertační práce vznikla s podporou grantového projektu "Dlouhodobé změny režimu výskytu extrémního sucha v Česku". Analýza sucha na území Česka v letech 1875-2002 vycházela z osmi vybraných stanic s nejdelšími denními řadami teplot a srážek, které reprezentují klima středních a nižších poloh. Práce sleduje dva hlavní cíle: hodnocení intenzity sucha v předem zvolených kalendářních jednotkách (roky, vegetační období - měsíce duben až září) a vymezení nejvýraznějších period sucha. Vedle dvou zcela nových objektivních indexů DI a EvaDI byla intenzita sucha na jednotlivých stanicích kvantifikována také na základě charakteristiky EDI, jež vychází z metody efektivní srážky autorské dvojice H. R. Buyn a D. A. Wilhite. Zvláštní pozornost věnujeme stanici Praha-Klementinum, pro kterou jsme spočítali odhady denních úhrnů potenciální evapotranspirace. Ty jsou společně s denními úhrny srážek základem dalších tří nově zkonstruovaných indexů intenzity sucha EDImod, EDI2 a EvaDI2. Metodu efektivní srážky jsme využili také při vymezování nejvýraznějších period sucha. Jejich průnikem na všech stanicích dostáváme časové úseky, ve kterých sucho zasáhlo celé území Česka. Na stanici Praha-Klementinum jsme vyzkoušeli také námi navrženou modifikaci metody efektivní srážky, která spočívá v začlenění odhadů denních úhrnů...
|
|
|
Využí proxydat v hydrologii: Rekonstrukce řady kulminačních průtoků v Praze pro období 1118 až 2002.
Elleder, Libor ; Hladný, Josef (vedoucí práce) ; Munzar, Jan (oponent) ; Brázdil, Rudolf (oponent)
1 Abstrakt Cílem předkládané práce bylo poukázat na význam proxy-dat. V konkrétním případě na jejich význam pro hydrologii a vodní hospodářství. Historická hydrologie, jejímž předmětem proxy-data jsou, nabízí škálu postupů vedoucích k extrapolaci poznatků o hydrologických jevech do poměrně vzdálené minulosti. Práce obsahuje rešerši na dané téma, zaměřenou zejména na způsoby a historii záznamů hydrometeorologických jevů, vznik historické hydrologie, její metodologii a možnosti. Vlastní práce je zaměřena na využití především již vyzkoušených metod. Přináší však i nové metodologické přístupy jako jsou rekonstrukce kulminačních průtoků, rekonstrukce hydrogramů historických povodní, aj. Hlavním cílem bylo odvození řady odhadnutých kulminačních průtoků v Praze pro období 1118-2002. Prakticky to znamenalo navázat na dřívější výsledky publikované ve formě chronologií interpretovaných a prověřených dokumentárních zdrojů. Tyto zdroje byly doplněny o opravené klementinské záznamy vodních stavů. Byly využity nově zaměřené epigrafické doklady a na základě popisů starších povodní byla provedena analýza záplav historického terénu Prahy. S pomocí nových postupů a zdrojů bylo možné provést rekonstrukci průběhů povodní např. v letech 1582, 1784, 1830, 1876. Veškerá data dotýkající se historické hydrologie byla soustředěna do...
|
|
|
Klimatologické hodnocení sucha na území Čech a Moravy v letech 1875-2002
Blinka, Petr ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Klabzuba, Jiří (oponent) ; Munzar, Jan (oponent)
Disertační práce vznikla s podporou grantového projektu "Dlouhodobé změny režimu výskytu extrémního sucha v Česku". Analýza sucha na území Česka v letech 1875-2002 vycházela z osmi vybraných stanic s nejdelšími denními řadami teplot a srážek, které reprezentují klima středních a nižších poloh. Práce sleduje dva hlavní cíle: hodnocení intenzity sucha v předem zvolených kalendářních jednotkách (roky, vegetační období - měsíce duben až září) a vymezení nejvýraznějších period sucha. Vedle dvou zcela nových objektivních indexů DI a EvaDI byla intenzita sucha na jednotlivých stanicích kvantifikována také na základě charakteristiky EDI, jež vychází z metody efektivní srážky autorské dvojice H. R. Buyn a D. A. Wilhite. Zvláštní pozornost věnujeme stanici Praha-Klementinum, pro kterou jsme spočítali odhady denních úhrnů potenciální evapotranspirace. Ty jsou společně s denními úhrny srážek základem dalších tří nově zkonstruovaných indexů intenzity sucha EDImod, EDI2 a EvaDI2. Metodu efektivní srážky jsme využili také při vymezování nejvýraznějších period sucha. Jejich průnikem na všech stanicích dostáváme časové úseky, ve kterých sucho zasáhlo celé území Česka. Na stanici Praha-Klementinum jsme vyzkoušeli také námi navrženou modifikaci metody efektivní srážky, která spočívá v začlenění odhadů denních úhrnů...
|
|
|
Vodní mlýny, hamry, pily, valchy a papírny za přívalové povodně v létě 1714.
Elleder, L. ; Šírová, J. ; Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Lopaur, M. ; Dragoun, Z.
Mimořádná povodňová katastrofa v létě 1714 v povodí Sázavy, Svratky, Loučné i Chrudimky představuje jednu z největších známých přívalových povodní v české povodňové historii. Tato povodeň zničila nejen desítky obytných domů, ale i řadu mlýnů, hamrů a dalších hospodářských budov. Významnou roli v průběhu povodně sehrálo i množství protržených rybníků. Tato událost podstatným způsobem ovlivnila vývoj vodních mlýnů a možná i vývoj rybniční sítě v postižené oblasti.
Plný tet: UGN_0472198 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
|
|
Přívalové povodně v českých zemích na příkladech z 16. až 21. století
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Často diskutovanou a stále aktuální otázkou je, zda se v posledních desetiletích zvyšuje četnost výskytu přívalových povodní nebo je to dáno jen větším zájmem (i technickými možnostmi) médií a širší veřejnosti o tyto extrémní hydrometeorologické jevy. Z minulosti lze však doložit řadu případů povodní tohoto typu, ke kterým docházelo samozřejmě i před počátkem hydrometeorologických měření. Nepostihovaly sice rozsáhlé oblasti, ale pro zasažené území většinou znamenaly (stejně jako dnes) zničující katastrofu. V příspěvku jsou uvedeny příklady takovýchto extrémů od konce 16. do počátku 21. století, které se zapsaly do povodňové historie postižených území.
|
|
|
Instrukce pro povodňovou službu návěstní na řece Moravě na Moravě a v Dolních Rakousích (k 100. výročí návodu k vydávání výstrah před povodněmi)
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Protože hrozba povodní na našich tocích je trvalá, je dokumentace historických případů a systematické doplňování poznatků o jejich výskytu, dopadech a dobových protipovodňových opatřeních, které vyvolaly, úkol stále aktuální. Na Moravě byla varovná povodňová služba zaváděna – na rozdíl od české – až těsně před 1. světovou válkou podle návodu z roku 1913, který vydala C. k. Ústřední hydrografická kancelář ve Vídni (ve dvou samostatných verzích, česky i německy). Týkal se moravských a dolnorakouských obcí, ležících v zaplavovaném území řeky Moravy a dalších velkých vodních toků v jejím povodí - Bečvy, Dyje, Svratky, Svitavy a Jihlavy. Těžištěm jsou podrobné pokyny, od kdy a komu mají dešťoměrné a vodočetné stanice zasílat zprávy o hrozící povodni.
Plný tet: UGN_0426443 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Katastrofální zimní povodeň v českých zemích a střední Evropě v roce 1862 (k jejímu 150. výročí)
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Hrádek, Mojmír
Na rok 2012 připadá několik významných povodňových výročí, a to nejen katastrofy z nedávné doby, ale i několik starších historických případů. Jednou z velkých přírodních pohrom 19. století byla zimní povodeň v roce 1862, od níž uplynulo 150 let. Postihla totiž nejen české země, ale např. Německo i Rakousko. Za období vyhodnocování průtoků na Labi v Děčíně je dodnes druhou největší (hned po katastrofě v březnu 1845). Pro současnost je poměrně překvapivý fakt, že povodeň v srpnu 2002 zde byla nižší než oba uvedené případy a je tedy podle velikosti kulminačního průtoku až na třetím místě. Cílem příspěvku je tento hydrologický extrém středoevropského rozsahu připomenout a doložit ho dochovanými údaji a informacemi.
Plný tet: UGN_0399400 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Velké povodně v Karlových Varech v minulosti a řešení protipovodňové ochrany tohoto světoznámého lázeňského města
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Lázně Karlovy Vary, známé již od 14. století a pojmenované podle císaře Karla IV., byly sužovány povodněmi nepochybně již od svého založení. Souvisí to s jejich situováním bezprostředně podél dolního toku řeky Teplé, před jejím ústím do Ohře. S polohou města bylo tedy spjato vysoké povodňové riziko. Z nejstarších písemně doložených povodní je nejlépe dokumentována katastrofa z 9. května 1582, způsobená průtrží mračen při bouřce na horním toku Teplé. O této události vyšlo tehdy několik německy psaných dobových příležitostných publikací. Z 19. století se uvádí např. velká povodeň ze září 1821, ale zejména katastrofa z listopadu 1890, která devastovala značnou část lázní. Její příčinou byly vícedenní vydatné srážky. Nesmírné povodňové škody, odstraňované po dlouhou dobu, byly novým významným podnětem k diskusím a vzniku návrhů na realizaci možných protipovodňových opatření do budoucna. Jednalo se zejména o potřebu výstavby vodních nádrží. Uskutečnění těchto opatření pozdržela 1. světová válka, takže pro ochranu Karlových Varů byla až v letech 1932-1936 na řece Teplé postavena vodní nádrž Březová.
Plný tet: UGN_0386961 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Povodně – přirozený jev, který ale pokaždé překvapí
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
V posledních dvou desetiletích se v České republice téměř každý rok vyskytují ničivé povodně, které postihují území většího či menšího rozsahu (jen v roce 2010 tomu bylo třikrát). Obzvláště velkým překvapením byla povodňová katastrofa v létě 1997, která většinu lidí zaskočila, protože už několik generací podobný hydrologický extrém nezažilo - došlo ke ztrátě historické povodňové paměti. Dříve totiž lidé, žijící u velkých řek, s tímto většinou každoročním přirozeným jevem počítali, v průběhu 20. století se však změnil vztah obyvatel, žijících v říční krajině, i celé společnosti k řekám a jevům, ke kterým na nich dochází..Proto je nutné povodňovou paměť stále oživovat, což je cílem tohoto příspěvku. Připomíná a dokumentuje několik významných, dnes již zapomenutých, povodní na moravských, popř. českých řekách od konce 16. století do současnosti a jejich impakty.
|
host ::
RSS.