|
Vývoj společenstva zooplanktonu v nově vytvořených tůních
Vondrák, Daniel ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Devetter, Miloslav (oponent)
Otázka míry vlivu lokálních a regionálních faktorů na vývoj společenstva je jedním ze základních témat současné ekologie. Práce založené na studiu nově vytvořených akvatických habitatů nám mohou pomoci těmto procesům lépe porozumět. Cílem této práce bylo sledování rychlostí kolonizace a vývoje složení společenstva zooplanktonu u souboru 20 nově vytvořených periodických tůní na území CHKO Kokořínsko. Tento region je charakteristický výskytem zahloubených údolí, extenzivním využíváním, malým ovlivněním lidskou činností, nízkou migrační aktivitou vodního ptactva a téměř úplnou absencí velkých vodních ploch. Sledované periodické tůně byly po skončení první hydroperiody dále přebudovány do permanentní podoby. Oproti očekávání jsme jak u periodických tak u permanentních tůní pozorovali okamžitou kolonizaci oběma hlavními skupinami zooplanktonu (korýši a vířníky), avšak pouze vířníci (Rotifera) byly schopni úspěšně založit životaschopné populace. Naproti tomu perloočky (Crustacea: Cladocera) a klanonožce (Crustacea: Copepoda) jsme pozorovali jen vzácně a obvykle jen v nízkých abundancích (< 1 ind-l ). 10 měsíců po naplnění permanentních tůní byl zaznamenán též jediný zástupce lasturnatek, druh Notodromas monacha (Crustacea: Ostracoda). V průběhu 8 měsíců existence periodických tůní jsme celkově...
|
|
Fenotypová plasticita perloočky Daphnia cucullata ve dvou polabských tůních
Volemanová, Eva ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Pichlová, Radka (oponent)
3 ABSTRAKT Charakteristické helmy u perlooček Daphnia cucullata, které zvyšují jejich odolnost proti řadě bezobratlých predátorů, mohou být indukovány jak chemickou, tak mechanickou cestou - kairomony predátorů, ale též slabým náhodným prouděním. Porovnávala jsem odpověď klonů D. cucullata, pocházejících ze dvou polabských tůní, které se liší predačními režimy, na oba tyto faktory. Ve větší tůni (Řehačka) je hlavním predátorem perloočka Leptodora kindtii a populace D. cucullata zde vykazuje typickou cyklomorfózu. V malé tůni (Bezednice) perloočky D. cucullata přes přítomnost larev koreter Chaoborus flavicans helmy nevytvářejí. V laboratorních experimentech jsem porovnávala reakce klonů D. cucullata z těchto dvou tůní na kairomony larev koreter a turbulence. Kairomony indukovaly signifikantně delší helmy u klonů z obou tůní, ale jen klony z velké tůně reagovaly také na turbulenci. Jelikož všechny perloočky v experimentech reagovaly na kairomony larev koreter, předpokládám, že koncentrace kairomonů v malé tůni je zřejmě nedostačující k vytvoření morfologických antipredačních struktur, nebo je zde velké množství alternativní kořisti. Odlišnost reakcí na turbulence naznačuje, že selekce pro klony reagující na turbulence je mnohem silnější ve velké tůni. Ve své práci navrhuji, že klíčovým selektujícím faktorem...
|
|
Dynamics of rare and threatened species on local and regional scale- from theory to practice
Lampei Bucharová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tichý, Lubomír (oponent) ; Jiménez, Ares (oponent)
Ke správnému zhodnocení stavu vzácných druhů je nutné nejprve porozumět faktorům které ovlivňují velikost populací a jejich počet. V této práci jsem studovala procesy působící na úrovni populací jednotlivých druhů (článek 1), faktory ovlivňující rozšíření druhů v krajině a schopnost obsazení nových stanovišť (článek 2) a vlastnosti druhů zodpovědné za genový tok mezi existujícími populacemi (článek 3). Jelikož pracuji se vzácnými druhy, soustředila jsem se také na převedení vědeckých teoretických poznatků do praxe ochrany přírody (článek 4), abych tak napomohla efektivní druhové ochraně. V prvních 3 článcích jsem pracovala se 2 vzácnými druhy kapradin vázanými striktně na hadcové skalky, Asplenium adulterinum a A. cuneifolium, v modelovém území o velikosti 10 × 10 km. Zjistila jsem, že oba druhy jsou dlouhověké (několik desítek let) a ve studovaném regionu jsou populace v dobrém stavu a mírně rostou. Dokonce velmi malé populace (ca 10 jedinců) mají relativně dobrou šanci přežít (článek 1). U obou druhů jsem zjistila, že jsou ve svém rozšíření omezeny schopností šíření, což může být u kapradin překvapivé (článek 2). Studované druhy se liší ploidní úrovní a tudíž také systémem reprodukce. A. adulterinum je allotetraploid jeho hlavním systémem reprodukce je vnitrogametofytické samooplození....
|
|
Význam projektů Streetwork a Streetmobil v Drop in o.p.s.
Matějovská, Ada ; Dočkal, Jan (vedoucí práce) ; Holečková, Alice (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou dva projekty - Streetwork a Streetmobil - které fungují v rámci organizace Drop In. Tyto dva výměnné programy jsou velmi často první službou, se kterou se uživatel drog setkává. Cílová populace tohoto typu služeb je tzv. skrytá populace, s minimální motivací ke hledání profesionální pomoci a k řešení svých problémů. Oba programy se zaměřují na minimalizaci zdravotních a sociálních rizik a negativních vlivů užívání drog pro uživatele samotné i pro společnost. Cílem této práce je popsat jak tyto programy fungují, jaké jsou mezi nimi rozdíly a proč je jejich fungování důležité. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Výhody a nevýhody mikroúvěrů v případě Chile
Bellon, Fotis ; Gutiérrez Chvalkovská, Jana (vedoucí práce) ; Inostroza Pino, Luis Ernesto (oponent)
Cílem práce je přispět do diskuze o komercializaci mikrofinancování s použitím Chile jako příkladu. Další záměr této práce spočívá ve zmapování oblasti mikrofinancování v Chile. Výzkumná otázka zní, zda komercializace mikrofinancí v Chile přinesla příležitosti a trade-off ve zmírnění chudoby v zemi. Pro hlubší pochopení různých aspektů komercializace mikrofinančního sektoru v Chile byla jako metodologie zvolena popisná statistika provázená kvalitativní analýzou poptávkové strany mikrofinancí. Za tímto účelem bylo provedeno několik rozhovorů s mikrofinančními institucemi a odborníky. Výsledky práce ukazují, že komercializace mikrofinancí Chile skutečně přinesla příležitosti a trade-off, pokud jde o zmírnění chudoby v zemi. Práce stanovuje oblasti příležitostí, kterými jsou zvětšení rozsahu a geografického rozšíření. Naproti tomu aby došlo ke komercializaci mikrofinancování, je třeba, aby se instituce méně věnovaly nejchudším vrstvám chilské populace.
|
|
Sociální determinanty zdraví a ekonomiky: Globální finanční krize 2007/08 a její dopad na blahobyt Evropanů
Scheier, Samuel ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cíl Cílem této studie bylo zjistit vliv nedávné hospodářské krize 2007/2008 na subjektivní pocit blahobytu a zdravotní stav ve třinácti evropských zemích. Metody V databázi European Social Survey (ESS) byli vyhledány ukazatelé relevantní pro individuální zdraví a blahobyt , v databázi Eurostat relevantní ekonomická data. Byly vybrány zastupující sociální determinanty, mezi jinými vzdělávání, bydlení a pozice v zaměstnání před, v průběhu a po skončení krize. Údaje Eurostatu byly použity k analýze ekonomických ukazatelů a zdravotních dopadů na úrovni jednotlivých zemí. Deskriptivní statistika byla použita k popisu změn v jednotlivých parametrů v průběhu času. Regresní analýza byla provedena k prokázání vztahů mezi subjektivním blahobytem a různými sociálními determinanty. Výsledky Mezi lety 2006 až 2012 všechny země zaznamenaly u svých obyvatel změny subjektivního pocitu blahobytu. Od roku 2006 do roku 2010 (krize), počet lidí s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu vzrostl ve Francii, Irsku, Belgii a Portugalsku o 0,6%, 1,0%, 1,2% a 6,5%, resp. v Dánsku a ve Španělsku tento počet zůstává v podstatě stabilní. Ve Švédsku, Spojeném království, Finsku a Německu procento populace s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu se snížil o 1,1%, 2,7%, 1,7% a 2,8%, resp. Regresní analýza prokázala významný vztah mezi dobrým a velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu a úrovní vzdělání, hlavní činností během posledních 7 dnů, spokojeností se životem, spokojeností s příjmem domácnosti, hlavním zdrojem příjmů domácnosti, pohlavím a věkem. Tento vztah se lišil u různých faktorů a zemí. V žádné ze zemí nebyla diagnostikována spojitost mezi subjektivním pocitem blahobytu, zdravotnickými službami a spokojeností s aktuálním stavem ekonomiky Hlavním determinantem korelujícím s vyšším pocitem subjektivního blahobytu je dobré vzdělání. Tato korelace mezi vzděláním a subjektivním blahobytem zesílila po krizi, před nebo v průběhu krize nebyla tolik patrná. Závěr Hospodářský rozvoj nemá jednotný vliv na subjektivní pocit blahobytu. Vzdělání je významným faktorem ovlivňujícím individuální pocit blahobytu. Nebyly nalezeny důkazy pro jakýkoliv významný dopad na organizaci zdravotní péče nebo sociálního systému na subjektivní pocit blahobytu.
|
|
Chování vnitřního aerosolu při běžných domácích činnostech
Smolík, Jiří ; Schwarz, Jaroslav ; Ždímal, Vladimír ; Lazaridis, M. ; Dohányosová, Pavla
Bylo prokázáno, že znečištění ovzduší patří mezi jednu z hlavních příčin zdravotních problémů současné populace. Přesto nebyl dosud dostatečně prozkoumán vliv aerosolových částic, které představují významnou složku škodlivin v ovzduší, na lidské zdraví. Současná legislativa se snaží možná rizika omezit (např. zákon č. 86/2002 Sb.), vychází však spíše ze standardních metod a dostupné měřicí techniky než z toho, co představuje skutečné nebezpečí. Přestože převážná část obyvatelstva tráví většinu času uvnitř budov, předpisy, které se zabývají omezením škodlivin ve formě aerosolů, jsou založené na měření a omezování koncentrací škodlivin ve venkovním prostředí.
|
|
VYHODNOCENÍ ÚROVNĚ KVALITY A DOSTUPNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE STŘEDOČESKÉM KRAJI K ROKU 2015
Vavrochová, Jaroslava ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat poskytované sociální služby a zhodnotit jejich současnou úroveň ve Středočeském kraji z hlediska kvality, dostupnosti a struktury. Zvláštní pozornost je věnována okresu Kladno, jednomu z nejlidnatějších regionů kraje. Téma sociálních služeb je aktuální nejen z hlediska demografického trendu stárnutí populace. V současné době je nutné zajistit nezbytnou pomoc i ostatním potřebným skupinám obyvatel. Je možné konstatovat, že sociální služby mají vliv na kvalitu života a nastavení jejich současného systému je na vysoké úrovni a bere ohled na specifické potřeby jedinců. Práce se věnuje dostupnosti a struktuře sociálních služeb poskytovaných jednotlivým cílovým skupinám ve Středočeském kraji. Dochází k závěru, že služby mají vyhovující strukturu a jsou poskytovány převážně ve větších městech. Nižší počet sociálních služeb je k dispozici v menších centrálních a okrajových regionech kraje. V okrese Kladno je k dispozici vysoký počet sociálních služeb všech druhů, které jsou poskytovány v odpovídající kvalitě. I přesto se nabídka služeb pro seniory jeví jako nedostatečná, zejména z důvodu nepostačující kapacity služeb pobytových.
|
| |
|
Problémy ochrany evropsky významných lokalit mihulí a ryb v povodích Dyje, Moravy a Odry
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Halačka, Karel
V návaznosti na přijaté legislativní předpisy o ochraně evropsky významných druhů mihulí a ryb byly na území České republiky navrženy pSCI (potencial sites of community interest). Národní seznam prochází nyní oponentním a schvalovacím řízením u Evropské komise, po schválení budou pSCI vyhlášeny jako „special area of of conservation“ v rámci soustavy Natura 2000. I když navržená pSCI a tam se vyskytující populace evropsky významných druhů jsou chráněná legislativními předpisy, objevují se rizika, která ohrožují jak kvalitu lokality, tak nepřímo či přímo i tam se vyskytující populaci zájmového druhu. Uvedené příklady prokazují, že jsou to především: lokální havarijní znečištění, stavby stupňů a malých vodních elektráren, těžba sedimentů v korytech vodních toků, vodní plavba a úpravy toků. Umožnění rizikových zásahů a aktivit je způsobeno nedůsledností, ale i neochotou uplatňovat legislativní možnosti prevence a ochrany pSCI ze strany konkrétních orgánů a pracovníků ochrany přírody.
|
host ::
