|
|
Jak se stát kriticky ohroženým druhem: revize rozšíření a stavu populací karase obecného (Carassius carassius)
Janda, Benedikt ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Lojkásek, Bohumír (oponent)
Karas obecný (Carassius carassius) je původním druhem ryby v avropských stojatých a mírně tekoucích vodách. Díky vysoké odolnosti vůči nepříznivým abiotickým podmínkám obýval rovněž zarostlá mrtvá ramena řek, tůně a záplavová území. Přes svou odolnost vykazuje tento druh od poloviny 20. století snižování stavů, či úplný ústup z některých stanovišť. Na vině jsou přímé zásahy člověka, kam patří rybolov, rybochov a eliminace vhodných stanovišť v důsledku fragmentace krajiny v rámci protipovodňových opatření. Vliv člověka pokračoval zavlečením dalších druhů zejména pak karase stříbřitého (Carassius gibelio) a dalších zástupců taxonů původního komplexu Carassius auratus. Ti díky gynogenetickému způsobu rozmnožování a odolnosti vůči abiotickým vlivům silně konkurují původnímu druhu. Nakolik je situace původního karase obecného kritická a jak k ní historicky došlo reviduje formou literární rešerše tato bakalářská práce. Klíčová slova karas, gynogeneze, molekulárně-genetické metody, gen cytochom b, taxonomie, hybridizace, introdukce, mikrosatelity
|
|
|
Závěrečná zpráva projektu Monitoring a celoplošné mapování EVD jako podklad pro dokončení návrhu soustavy Natura 2000 v ČR - část F 64 v roce 2013
Halačka, Karel ; Vlach, P. ; Lojkásek, B. ; Hanel, L.
V roce 2013 byl realizován monitoring na 52 lokalitách na území České republiky. Sledován byl výskyt a četnost vybrané skupiny ohrožených druhů ryb: mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae), drsek menší (Zingel streber), drsek větší (Zingel zingel) hrouzek běloploutvý (Romanogobio sp.), ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni), ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser), ostrucha křivočará (Pelecus cultratus), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), sekavčík horský (Sabanejewia aurata), sekavec (Cobitis sp.)
|
|
|
Faunistické a ekologické vyhodnocení ichtyofauny České republiky (včetně vyhodnocení historického vývoje) a výzkum forem její optimální ochrany
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, Katedra ekologie, České Budějovice ; Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie, Ostrava ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Český svaz ochránců přírody - ZO Vlašim ; Dušek, Martin ; Hartvich, P. ; Prokeš, Miroslav ; Lojkásek, Bohumír ; Lusk, Stanislav ; Hanel, Lubomír
Cílem projektu bylo zmapovat a zhodnotit historický a současný stav ichtyofauny České republiky pomocí analýzy faunistických a ekologických dat. Na základě analýzy ichtyologických publikací a faunistických zdrojů týkajících se ČR a všech druhů naší ichtyofauny byla zpracována nálezových dat v Excelu. Byla zpracována databáze 10 000 nálezových položek zahrnující celé území ČR. Byly vyhodnoceny historické údaje o vývoji našeho Červeného seznamu ichtyofauny a budou součástí publikace "Ochrana ryb a mihulí". Po upřesnění postupu faunistických mapovacích průzkumů byly přiděleny regiony jednotlivým řešitelům. Výsledky terénních průzkumů byly zčásti zapracovány do databáze nálezů. Kresby do Atlasu výskytu ichtyofauny budou hotové do konce roku 2004.
|
|
|
Faunistické a ekologické vyhodnocení ichtyofauny České republiky (včetně vyhodnocení historického vývoje) a výzkum forem její optimální ochrany
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, Katedra ekologie, České Budějovice ; Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie, Ostrava ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Český svaz ochránců přírody - ZO Vlašim ; Dušek, Martin ; Hartvich, P. ; Prokeš, Miroslav ; Lojkásek, Bohumír ; Lusk, Stanislav ; Hanel, Lubomír
Cílem projektu bylo zmapovat a zhodnotit historický a současný stav ichtyofauny České republiky pomocí analýzy faunistických a ekologických dat. Byla zahájena analýza ichtyologických publikací týkajících se ČR a sestaven přehled hlavních souborných faunistických publikací z historického hlediska. Byl sestaven anotovaný soupis našich mihulí a ryb, přehled jednotlivých Červených seznamů ichtyofauny ČR, upřesněn postup faunistických mapovacích průzkumů. Byly zahájeny terénní průzkumy a práce na databázi lokalit s výskytem druhů naší ichtyofauny. Připraveny byly podklady pro ilustrátora Atlasu rozšíření mihulí a ryb ČR.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Nejproblematičtějšími parametry z množiny společných relevantních znečišťujících látek pro českou část MOPO (mezinárodní oblast povodí Odry) z pohledu národních limitních standardů jsou polyaromatické uhlovodíky a na úrovni evropských norem PAU a těžké kovy - rtuť a kadmium. Negativní vlivy se významně zesilují pod většími aglomeracemi. V povodí je neuspokojivá situace z hlediska možnosti rychlé detekce havarijního zhoršení biologické jakosti odpadních vod.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Zpráva shrnuje zásady pro zlepšování a ochranu jakosti vodního prostředí v povodí řeky Odry. Patří mezi ně snižování znečištění toků z nebodových zdrojů, které musí směřovat především do oblasti zemědělské výroby. Z bodových zdrojů je třeba věnovat maximální pozornost podniku Mittal Steel Ostrava-Kunčice a důlním vodám. Dalším opatřením je nezbytnost zkvalitnění monitoringu včetně zlepšení systému včasného varování. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat používání pesticidů v okolí a vodám vypouštěných komunálními ČOV. Mezi důležité aspekty pro ochranu vod patří odpovídající hospodaření rybářů a péče o rybníky.
|
|
| |
|
|
Vlivy určující druhovou skladbu rybích společenstev řek Moravy, Dyje, Odry a Lužnice v úsecích s přilehlým záplavovým územím
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Hartvich, P.
Byla provedena analýza druhové skladby rybího osídlení řek Morava, Dyje (Černého moře), Odra (Baltické moře), Lužnice (Severní moře) v úsecích, kde uvedené toky mají vyvinuté rozsáhlé z části či zcela funkční záplavové území. Jako určující pro druhovou skladbu ichtyofauny hodnocených řek se jeví následující faktory: - úmoří, - lokalizace úseku v podélném profilu toku, - bezbariérové migrační napojení na toky vyššího řádu, - rybníky, - rybářství. Nejvyšší vliv má příslušnost k úmoří, dále se uplatňuje splavování ryb z výše položených částí povodí, významný vliv má migrační prostupnost vodního toku z dolních částí a z mateřského toku. Region soutok Morava a Dyje je v rámci České republiky z hlediska druhové pestrosti nejbohatší. Vyskytuje se tam 38 původních druhů, z toho 8 výlučně pouze v této oblasti a dále byl zjištěn i výskyt 6 nepůvodních druhů. V regionu Odra se vyskytuje 28 původních druhů a 4 nepůvodní druhy. V regionu Lužnice se vyskytuje 23 původních a 5 nepůvodních druhů.
|
|
|
Nezbytnost cílených zásahů v záplavových územích pro rozvoj a stabilizaci rybí bioty
Lusk, Stanislav ; Hartvich, P. ; Lojkásek, B. ; Lusková, Věra ; Pražák, O. ; Halačka, Karel ; Sovíková, L.
Původní záplavová území větších řek se zachovala v omezeném rozsahu a s výrazně pozměněným hydrologickým režimem. To postihuje negativně vodní biotu, především ryby. Prezentované poznatky byly získány při výzkumech autorů v záplavových území Odry, Dyje a Lužnice. Nejvýraznější změny: vznik rybníků, regulace toků, protipovodňové hráze, zánik lučního a pastevního hospodaření, změna dynamiky průtoků. Důsledky: omezení až zánik krajinotvorné funkce toku, zazemňování a zánik aluviálních biotopů, jejich úplné vysýchání během suchých roků, omezování až zánik populací původních charakteristických druhů ryb (zejména Misgurnus fossilis, Rhodeus amarus, Cobitis sp., Carassius carassius, Leucaspius delineatus, aj.). Náprava: aktivní zásahy a udržování optimálního stavu vodních biotopů, nové umělé mokřady, restaurace a posilování původních populací chráněných a ohrožených druhů ryb při zohlednění aspektů "ochrany genetické diverzity". Pasivní ochrana biotopů i druhů již není řešením.
|
|
|
K výskytu vzácných a chráněných druhů mihulí a ryb v povodí řeky Moravy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Merta, L.
Výskyt značné části vzácných a chráněných druhů mihulí a ryb v České republice je výlučně vázán na povodí řeky Moravy. Eudontomyzon mariae se v ČR vyskytuje pouze v Račím potoku ve Velkých Losinách. Lampetra planeri se vyskytuje ve 20-ti km úseku v horní části řeky Moravy. Romanogobio kesslerii se původně vyskytuje v dolní a střední části řeky Bečvy. Po roce 2000 byl zjištěn v toku vlastní Moravy pod a nad ústím Bečvy. Gobio albipinnatus se vyskytuje v dolních úsecích Moravy a Dyje, lokálně i v jejich horních částech. Po roce 1990 v oblasti soutoku Moravy a Dyje obnovily výskyt druhy Pelecus cultratus, Gymnocephalus schraetser, G. baloni, Zingel streber, Z. zingel. Jejich další šíření je prozatím omezeno stupni, které tvoří pro ně nepřekonatelné bariéry. Jediný aktuální výskyt druhu Sabanejewia balcanica v ČR je v krátkém úseku Vláry (povodí Váhu) u hranic se Slovenskem. Cobitis elongatoides se jako čistý druh vyskytuje pouze v horní části povodí Dyje (vodní nádrž Nová Říše).
|
host ::
RSS.