|
|
Adaptabilita lesních půd mírného pásma na požáry
Švábová, Bára ; Jílková, Veronika (vedoucí práce) ; Devetter, Miloslav (oponent)
Tato rešeršní práce se zabývá adaptabilitou půd lesů mírného pásma na požáry, protože s klimatickou změnou se očekává vyšší frekvence a intenzita požárů v lesích mírného pásma. Navíc se v důsledku klimatické změny předpokládá posun hranice lesa směrem na sever, tudíž budou lesy mírného pásma postupně pravděpodobně nahrazeny středomořskými lesy, kde je frekvence požárů v současnosti vysoká. Jak moc oheň naruší vlastnosti půdy závisí na intenzitě, závažnosti, frekvenci a klimatických podmínkách, které působí po požáru. Požár v lesích mírného pásma negativně ovlivňuje především obsah organické hmoty, který dále ovlivňuje fyzikálně-chemické i biologické vlastnosti. Nejdůležitější pro obnovu vlastností půd lesů mírného pásma je tedy obnova organické hmoty, která souvisí s obnovou vegetace. Po porovnání se studiemi z boreálního a středomořského lesa bylo zjištěno, že doba obnovy půd lesů mírného pásma je podobná době obnovy půd boreálního lesa. Při obnově půdy po požáru mohou napomoct půdní vlastnosti jako je zvýšení obsahu pyrogenního uhlíku, rychlá obnova či zvýšený počet jedinců hub a bakterií a zvýšená stabilita agregátů. Tato práce je důležitá v kontextu klimatické změny a mohla by napomoci v přípravě strategií, které podporují obnovu a stabilitu půd po požárech.
|
|
| |
|
|
Vývoj společenstva zooplanktonu v nově vytvořených tůních
Vondrák, Daniel ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Devetter, Miloslav (oponent)
Otázka míry vlivu lokálních a regionálních faktorů na vývoj společenstva je jedním ze základních témat současné ekologie. Práce založené na studiu nově vytvořených akvatických habitatů nám mohou pomoci těmto procesům lépe porozumět. Cílem této práce bylo sledování rychlostí kolonizace a vývoje složení společenstva zooplanktonu u souboru 20 nově vytvořených periodických tůní na území CHKO Kokořínsko. Tento region je charakteristický výskytem zahloubených údolí, extenzivním využíváním, malým ovlivněním lidskou činností, nízkou migrační aktivitou vodního ptactva a téměř úplnou absencí velkých vodních ploch. Sledované periodické tůně byly po skončení první hydroperiody dále přebudovány do permanentní podoby. Oproti očekávání jsme jak u periodických tak u permanentních tůní pozorovali okamžitou kolonizaci oběma hlavními skupinami zooplanktonu (korýši a vířníky), avšak pouze vířníci (Rotifera) byly schopni úspěšně založit životaschopné populace. Naproti tomu perloočky (Crustacea: Cladocera) a klanonožce (Crustacea: Copepoda) jsme pozorovali jen vzácně a obvykle jen v nízkých abundancích (< 1 ind-l ). 10 měsíců po naplnění permanentních tůní byl zaznamenán též jediný zástupce lasturnatek, druh Notodromas monacha (Crustacea: Ostracoda). V průběhu 8 měsíců existence periodických tůní jsme celkově...
|
|
|
Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí JE Temelín: Chemický a biologický monitoring vlivu odpadních a dešťových vod JE Temelín
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Brno ; Schambergerová, Jana ; Hejzlar, Josef ; Devetter, Miloslav ; Himmel, Jan ; Žáková, Zdeňka ; Pavonič, Michal ; Kočková, Eva ; Mlejnková, Hana
Zpráva obsahuje přehled šetření prováděných v roce 2005, výsledky šetření a jejich vyhodnocení: 1. Sledování na soustavě Býšov v povodí Strouhy, 2. Sledování zonace kyslíku a teploty na vybraných profilech Vltavy, 3. Sledování sezónního výskytu planktonních sinic na nádržích Hněvkovice, Kořensko, Orlík a na vybraných modelových rybničních nádržích v blízkosti Jaderné elektrárny Temelín, 4. Monitoring změn ve vodních ekosystémech se zvláštním zřetelem na sledování změn ve složení zooplanktonu.
|
|
|
Seasonal development and vertical distribution of soil rotifer populations in South-Bohemian beech forest
Devetter, Miloslav
The soil rotifer community in a climax beech forest in South Bohemia was investigated during 2005 focusing on seasonal and vertical distribution changes. Samples 10 cm.sup.2./sup. large and 10 cm in depth were divided into 5 layers, which were processed separately. Altogether 31 rotifer species were determined during the investigation, of these 9 species were monogononts, while the rest were bdelloids. The most important species were .i.Encentrum arvicola, Wierzejskiella vagneri./i. among the monogononts and .i.Adineta steineri, Ceratotrocha cornigera, Habrotrocha filum, H. ligula, Macrotrachela plicata, Mniobia tentans, M. incrassata, M. granulosa./i. among the bdelloids. Mean Shannon diversity index varied from 1.99 to 2.63. Total rotifer abundance varied from 212 (± 63) to 513 (± 127) 10.sup.3./sup. ind. m.sup.-2./sup. year-round, with the highest numbers found in May, while the lowest were in July.
|
|
| |
|
|
Primární sukcese společenstev půdních vířníků na výsypkách po těžbě hnědého uhlí
Devetter, Miloslav
Změny společenstev půdních vířníků na gradientu primární sukcese byly studovány na hnědouhelných výsypkách u Sokolova v SZ Čechách. Jednotlivá sukcesní stadia byla stará 2, 11, 14, 20 a 43 let. Celkem bylo během studie zachyceno 17 taxonů půdních vířníků. Nejběžnější byly .i.Adineta vaga, Habrotrocha rosa, Macrotrachela quadricornifera./i.. Významné byly dále druhy .i.Encentrum arvicola, Habrotrocha elegans, Macrotrachela nana./i.. Celkové početnosti se pohybovaly řádově v desítkách až stovkách tisících jedinců na m.sup.2./sup.. Se stářím lokality početnost narůstala. Postup druhové sukcese lze dobře demonstrovat například na rodu .i.Encentrum./i.. Ačkoli .i.E. incisum./i. se vyskytuje pouze v iniciálních stadiích sukcese, .i.E. mucronatum./i. obsazuje naopak pouze nejstarší. .i.Encentrum arvicola./i. se vyskytuje od 14-letého stanoviště a jeho abundance se stářím lokality roste.
|
|
| |
host ::
RSS.