Název:
Social Determinants of Health and Economy: the Global Financial Crisis 2007/08 and its impact on well-being of Europeans
Překlad názvu:
Sociální determinanty zdraví a ekonomiky: Globální finanční krize 2007/08 a její dopad na blahobyt Evropanů
Autoři:
Scheier, Samuel ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2014
Jazyk:
eng
Nakladatel: Vysoká škola ekonomická v Praze
Abstrakt: [eng][cze] Objective Objective of this study was to investigate the impact of the recent economic crisis of 2007/2008 on the subjective well-being and health status in thirteen European countries. Methods The European Social Survey (ESS) database was searched for individual health and wellbeing indicators and the database of the European Commission Eurostat for economic indicators. Data representing social determinants like education, housing and employment status and others before, during and after the crisis were retrieved. Eurostat data were used to analyse economic indicators and health outcomes on country level. Descriptive statistics were used to describe the changes in the different parameters over time. Regression analysis was performed to demonstrate relations between subjective well-being and different social determinants. Results Between 2006 and 2012 all countries experienced changes in their populations' subjective well-being. From 2006 to 2010 (crisis) the number of people with good or very good subjective well-being increased in France, Ireland, Belgium and Portugal by 0.6%, 1.0%, 1.2% and 6.5%, respectively. In Denmark and Spain this number remained basically stable. In Sweden, the United Kingdom, Finland and Germany the percentage of the population with good or very good subjective well-being decreased by 1.1%, 2.7%, 1.7% and 2.8%, respectively. Regression analysis demonstrated a significant relation between good and very good subjective well-being and level of education, main activity during the last 7 days, satisfaction with life, satisfaction with household income, main source of household income, gender and age. This relation differed for various factors and countries. In none of the countries satisfaction with national health services and satisfaction with current state of economy within the country was found significantly related to subjective well-being. The main amendable determinant correlating with a higher degree of subjective well-being is good education. The correlation between education and subjective well-being got stronger after the crisis than before or during the crisis. Conclusion Economic development does not have a uniform impact on subjective well-being. Education is a major amendable determinant influencing individual well-being. We could not find evidence for any significant impact of the organization of the healthcare services or social system on the subjective well-being.Cíl Cílem této studie bylo zjistit vliv nedávné hospodářské krize 2007/2008 na subjektivní pocit blahobytu a zdravotní stav ve třinácti evropských zemích. Metody V databázi European Social Survey (ESS) byli vyhledány ukazatelé relevantní pro individuální zdraví a blahobyt , v databázi Eurostat relevantní ekonomická data. Byly vybrány zastupující sociální determinanty, mezi jinými vzdělávání, bydlení a pozice v zaměstnání před, v průběhu a po skončení krize. Údaje Eurostatu byly použity k analýze ekonomických ukazatelů a zdravotních dopadů na úrovni jednotlivých zemí. Deskriptivní statistika byla použita k popisu změn v jednotlivých parametrů v průběhu času. Regresní analýza byla provedena k prokázání vztahů mezi subjektivním blahobytem a různými sociálními determinanty. Výsledky Mezi lety 2006 až 2012 všechny země zaznamenaly u svých obyvatel změny subjektivního pocitu blahobytu. Od roku 2006 do roku 2010 (krize), počet lidí s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu vzrostl ve Francii, Irsku, Belgii a Portugalsku o 0,6%, 1,0%, 1,2% a 6,5%, resp. v Dánsku a ve Španělsku tento počet zůstává v podstatě stabilní. Ve Švédsku, Spojeném království, Finsku a Německu procento populace s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu se snížil o 1,1%, 2,7%, 1,7% a 2,8%, resp. Regresní analýza prokázala významný vztah mezi dobrým a velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu a úrovní vzdělání, hlavní činností během posledních 7 dnů, spokojeností se životem, spokojeností s příjmem domácnosti, hlavním zdrojem příjmů domácnosti, pohlavím a věkem. Tento vztah se lišil u různých faktorů a zemí. V žádné ze zemí nebyla diagnostikována spojitost mezi subjektivním pocitem blahobytu, zdravotnickými službami a spokojeností s aktuálním stavem ekonomiky Hlavním determinantem korelujícím s vyšším pocitem subjektivního blahobytu je dobré vzdělání. Tato korelace mezi vzděláním a subjektivním blahobytem zesílila po krizi, před nebo v průběhu krize nebyla tolik patrná. Závěr Hospodářský rozvoj nemá jednotný vliv na subjektivní pocit blahobytu. Vzdělání je významným faktorem ovlivňujícím individuální pocit blahobytu. Nebyly nalezeny důkazy pro jakýkoliv významný dopad na organizaci zdravotní péče nebo sociálního systému na subjektivní pocit blahobytu.
Klíčová slova:
ekonomická krize; Evropská Unie; Sociální determinanty; zdravotní péče; zdravotní výdaje; Economic Crisis; Health Care; Health Expenditures; Social Determinants; Well-Being
Instituce: Vysoká škola ekonomická v Praze
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dostupné v digitálním repozitáři VŠE. Původní záznam: http://www.vse.cz/vskp/eid/43826
host ::
