|
|
Mediální reflexe návratu režisérů 60. let do hrané filmové tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace
Jílková, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
V této bakalářské práci je rozebírán rozsah a zejména způsob referování dobových médií o režisérech a jejich návratu do celovečerní hrané tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace. Publikované články ve 4 vybraných denících a 3 týdenících jsou čerpány z bibliografií jednotlivých filmů, které vydal Národní filmový archiv. Jedná se o deníky Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie a Zemědělské noviny. Z filmových periodik je vzorek článků vybrán z časopisu Záběr, Kino a v malém množství i z časopisu Film a doba. Časové období je ohraničeno léty 1974 a 1979, v této době, dříve či později, zaznamenala návrat celá pětice vybraných režisérů, počínaje Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Hynkem Bočanem a konče Jurajem Jakubiskem a Františkem Vláčilem. Deníky publikovaly recenze spíše sporadicky, filmová periodika o českých a slovenských filmech pravidelně referovala formou reportáže, recenze, rozhovoru nebo několikařádkového avíza. Hodnocení režisérů a jejich filmů ze strany filmových kritiků záleželo na několika aspektech: na chování a současném postoji režiséra k socialistickému státu, na autorovi literární předlohy (pokud předlohou byl např. román), na tom, jak nově vzniklý film charakterizoval socialistickou společnost, také na smýšlení autora textu a výši oblíbenosti režiséra. Z analýzy článků...
|
|
|
Věrná stráž v letech 1946-1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně
Buchtová, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Věrná stráž 1946 - 1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně" popisuje vývoj zájmového časopisu volyňských Čechů v jeho prvních třech ročnících. Práce se v úvodu zabývá dějinami volyňských Čechů - odchodem z českých zemí, životem ve volyňské části Ukrajiny a poválečnou reemigrací do Československa. Hlavní část zachycuje vznik nepolitické a nadstranické organizace Svazu Čechů z Volyně a jeho oficiálního periodika jako reakce na aktuální potřeby Čechů, kteří se po 2. světové válce vrátili do Československa. Zaměřuje se především na obsah časopisu, profil pravidelných rubrik, nejdůležitější témata probíraná na jeho stránkách (reemigrace, osídlování a adaptace) a významná výročí z pohledu volyňské menšiny (vypálení Českého Malína a bitva na Dukle). Zdůrazňuje jeho nenahraditelnou roli jako zdroje důležitých informací pro Volyňské. Práce dále sleduje to, jak Věrná stráž informovala o připravovaných volbách v roce 1948 a postoji, jaký zaujala po událostech v únoru 1948. Snaží se také nastínit tematické změny, ke kterým docházelo během roku 1948. Krátce se věnuje i posledním čtyřem ročníkům, kdy ubývá platících čtenářů a úroveň celého periodika se výrazně snižuje.
|
|
|
Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje
Kalouš, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje." pojednává o odlišnostech práce a postavení regionálních novinářů, jejichž činnost považuje za specifický druh žurnalistiky. Zaměřuje se především na oblast získávání a práci s informacemi, problémy a obtíže regionální žurnalistiky, roli novinářů, vztah k místnímu prostředí a etickou rovinu a v neposlední řadě přináší sociologický profil regionálních novinářů v Ústeckém kraji. Na základě výzkumu, který se skládal z nezúčastněného pozorování a dotazníkového šetření v sedmi redakcích deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, vykresluje obraz novinářů na periferii, kteří v obecné rovině dlouhodobě bojují se špatnou pověstí. Součástí diplomové práce je historický exkurz do vývoje regionálního tisku v České republice, na území Ústeckého kraje i bouřlivých majetkových změn v 90. letech 20. století.
|
|
|
Jedno téma, dvě reakce? Židé a šoa v československé a rakouské kulturní paměti ve světle Eichmannova procesu
Heroldová, Karolína ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
Práce se zabývá tématem prezentace židovských obětí a šoa v Československu a Rakousku na začátku šedesátých let, kdy se v Jeruzalémě odehrával proces s Adolfem Eichmannem. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a jakým způsobem tento proces ovlivnil prezentaci židovských obětí v kulturních pamětech, resp. v politikách minulosti v obou společnostech a tyto změny porovnat. Díky tomu je tak možné odhalit nejen rozpory, ale i podobnosti mezi poválečnou pamětí dvou společností, které se na první pohled zdají naprosto rozdílné až nesrovnatelné, protože je od sebe odděluje "železná opona". Zpracování tématu je dvoufázové. V první fázi je nastíněna situace v Československu a v Rakousku v poválečném období až do začátku šedesátých let, která čtenáři ukazuje, s jakými "stereotypy" a s jak nastavenou politikou minulosti vcházely obě společnosti do doby, ve které vypukl proces s Eichmannem. Ve druhé fázi je provedena analýza tisku, konkrétně zpráv z vybraných československých a rakouských deníků, týdeníků a měsíčníků. Ta jde od obecného k velmi konkrétnímu, takže nastiňuje jak širší reakci na proces, tak hledá jak odpovědi na uvedené otázky. Analýza je vyhodnocována průběžně, ať už v textu nebo v určených částech kapitol, v závěru práce je však zařazeno její celkové shrnující vyhodnocení a samozřejmě závěry, které z něj...
|
|
| |
|
|
Svobodný novinář Franta Kocourek
Jiřička, Jan ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Svobodný novinář Franta Kocourek" se věnuje osobnosti významného československého novináře 20. století Franty Kocourka. Zaměřuje se především na jeho působení v tištěných médiích - prestižních prvorepublikových titulech týdeníku Přítomnost a deníku Lidové noviny, dále na jím vedeném, nepříliš úspěšném, týdeníku Groš a deníku Slovenský hlas. Kocourek se soustředil především na reportáže, byl však žánrově i tematicky velmi univerzální. Vedle pronikavých reportáží o stoupajícím vlivu nacismu v Německu psal například i sondy o deklasovaných vrstvách společnosti či odborné filmové studie nebo eseje. Tato práce popisuje Kocourka jako všestrannou osobnost, která se kromě práce v médiích zabývala i literaturou, filmem či veřejným vystupováním. Prostor je věnován i Kocourkově působení v rozhlase, kde se na přelomu 30. a 40. let vypracoval mezi nejuznávanější československé reportéry a provázel občany Československa během posledního období první republiky, během krátké etapy druhé republiky i za německé okupace. Diplomová práce přibližuje Kocourka nejen jako špičkového a mimořádně vzdělaného a zcestovalého novináře, ale i jako statečného člověka, který československou veřejnost povzbuzoval prostřednictvím rozhlasu, článků a přednášek a který kvůli svým odvážným postojům zemřel v nacistickém...
|
|
|
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
|
|
| |
|
|
Intertextovost v žánru novinového komentáře
Matějková, Michaela ; Schneiderová, Soňa (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
V bakalářské práci se zabývám intertextovostí v žánru novinového komentáře. Teoretická část je věnována vývoji a pojetím teorií studujících intertextovost. V této části se také věnuji žánru analytického slohu publicistiky - komentáři - jeho vzniku a ustálení jako samostatného útvaru a také charakteristickým rysům. Materiál k praktické části práce jsem excerpovala z denního tisku v jeho elektronické podobě, a to v období od srpna roku 2012 do března roku 2014. Konkrétně jsem se zaměřila na Mladou frontu Dnes a Lidové noviny. Z analýzy materiálu vyplynulo, že autoři velmi častým užíváním intertextovosti uplatňují svůj všeobecný rozhled, propůjčují tomuto žánru silně osobitý ráz, vyjadřují subjektivní hodnocení a získávají pozornost recipienta. Intertextové odkazy se v komentářích, a to napříč všemi tématy, objevují zpravidla již v titulku komentáře. Jejich nejčastější formou je aluze, citace či parafráze. Jako zdroje pretextů slouží předlohy literární, filmové, hudební, dále rčení a přísloví, případně odkazy biblické.
|
|
|
Kanadská média: historie a současnost
Vránová, Vendula ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na klíčová kanadská média - tisk, rozhlas a televizi, V jednotlivých kapitolách popisuji jejich vývoj, to co je v průběhu let formovalo a ovlivňovalo a také to jakou roli hrají v dnešní Kanadě, a které z nich má v této zemi výsadní postavení. Ještě předtím se ve své práci zabývám dějinami Kanady, aby bylo jasné, z jakých kořenů vůbec kanadská žurnalistika a její média vznikla. Pozornost věnuji také některým vybraným významným osobnostem kanadských médií, ať už těm z minulosti, tak ze současnosti, která se nějakým způsobem podílela na tom, jakou má dnešní kanadská žurnalistika, nebo její média podobu v současnosti. Mé pozornosti neušla ani oblast francouzsko-kanadské žurnalistiky, která o svou podobu a místo na mapě kanadských médií bojovala po celá staletí. Jejím centrem je kanadská provincie Quebec. Ve své práci se také zabývám tím, jak se žurnalistika na kanadských univerzitách vyučuje, kolik univerzit ji nabízí jak studijní program a jak se vyučuje. Zda se klade větší důraz na teorii nebo na pratickou stránku žurnalistiky. Píši také o mediální výchově, která má v Kanadě už několikaletou historii. V neposlední řadě jsem se pokusila zmapovat českou stopu v kanadských médiích a konkrétně jmenovat některá krajanská média, která si své čtenáře v Kanadě našla.
|
host ::
RSS.