|
|
Proces přechodu k demokracii v Československu v období od listopadu do prosince 1989
Kudrna, Pavel ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
V této práci je analyzován československý přechod k demokracii s důrazem na jeho první fázi od listopadu do prosince 1989. Jsou představeny různé tranzitologické přístupy, které jsou později aplikované na československý případ. Je rovněž proveden pokus o promyšlení fázování přechodu a jeho typologizaci, k čemuž přispějí klasické přístupy (Rustow, Mainwaring, Karlová a Schmitter, Przeworski a další). V práci je reflektována četba historiografické literatury zabývající se problematikou pozdní fáze nedemokratického režimu, jeho pádu a budováním nového uspořádání. V analýze je kladen důraz na aktéry změny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Povstání Zapatistů a jeho vliv na politickou transformaci v Mexiku
Kotasová, Jana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce pojednává o povstání Zapatovy armády národního osvobození a jeho vlivu na demokratizaci a politickou transformaci v Mexiku. Práce nejprve uvádí do kontextu politické situace v Mexiku před rokem 1994, historie vzniku Zapatovy armády a volebního roku 1994. Důvodů k povstání bylo několik, od neoliberalismu mexické ekonomiky a ukončení pozemkové reformy až po vstup Mexika do Severoamerické zóny volného obchodu. V době povstání bylo Mexiko autoritativním režimem s vládou jedné strany - Revoluční institucionální strany. Zapatisté se snažili proklamovat změnu směru mexické politiky. Samotné povstání trvalo pouze 12 dní, než byla zahájena jednání mezi vládou a povstalci. Díky médiím a široké mezinárodní podpoře se povstání vyvinulo v levicové hnutí, bojující za práva indiánského obyvatelstva a chudší mexické populace. V průběhu let se Zapatistům podařilo dosáhnout dílčích úspěchů a mnohdy udávat směr politické transformaci. Zkoumání vlivu Zapatistů na demokratizaci v Mexiku je hlavním předmětem práce.
|
|
|
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a Evropská unie: Analýza zájmu o vstup do EU
Vaňousová, Daniela ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, proč po zahájení přístupových jednání s Evropskou unií v roce 2005 turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) upustila od konzistentní reformní iniciativy a od snahy zajistit splnění kritérií pro vstup do EU. Odpověď na otázku hledá práce v analýze zájmu AKP o vstup do EU. Nejprve jsou zkoumány příčiny zájmu o EU a poté důvody, které jej narušily. Práce ukazuje, že na proměnu zájmu vládní strany o vstup do EU měla vliv kombinace dvou faktorů. První faktor byla nedůvěryhodnost přístupových jednání s EU a z nich vyplývající nepravděpodobnost členství. Druhý faktor byla konsolidace politické moci AKP. Vzhledem k povaze původního zájmu AKP o integraci Turecka do EU, práce dochází k závěru, že zájem závisel na míře potřebnosti přístupového procesu pro domácí politické účely strany. Poté, co strana dosáhla svého cíle, kterým bylo zbavení se odpůrců a zabezpečení své pozice v tureckém politickém systému, AKP již neměla, vzhledem k nepravděpodobnému výsledku přístupových jednání, důvod snažit se vyhovět požadavkům Evropské unie.
|
|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
|
|
Teorie prokletí přírodních zdrojů na případu Venezuely
Hruška, Pavel ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Hlavním cílem naší rigorózní práce je testovat tezi, že ekonomická závislost na exportu ropy brání trvalému prosazení demokracie na příkladu Venezuely v letech 1970-2010. Tento předpoklad je založený na teorii prokletí přírodních zdrojů, která vysvětluje negativní politické, ekonomické a sociální důsledky závislosti na vývozu cenných surovin. Hypotézou je, že exogenní faktory mohou prohloubit tyto nežádoucí důsledky. V naší práci analyzujeme, jakou roli hrály nadnárodní ropné korporace ve venezuelském ropném sektoru a jaké důsledky mělo jejich znárodnění a zřízení státní ropné společnosti PDVSA, která byla zodpovědná za další rozvoj těžby. Předpokládáme, že znárodnění ropného průmyslu vyvolalo hlubokou restrukturalizaci institucionálních a mocenských vztahů, která měla neblahý dopad na ekonomickou prosperitu a stabilitu demokratického režimu. Brzy po svém zřízení se státem vlastněná ropná společnost stala autonomním kolosem, který dokázal prosazovat své vlastní politické a ekonomické zájmy a dále polarizoval již rozdělenou společnost. Historický vývoj uvnitř venezuelského ropného sektoru budeme analyzovat metodou závislosti na předchozím vývoji. Dále budeme testovat tři efekty bránící demokratizaci navržené Rossem na základě kvantitativního výzkumu teorie prokletí přírodních zdrojů. Venezuela byla vybrána...
|
|
|
Demokratizace v Evropě od 1972 do 2000: proč ve většině případů nevedla k válce? Kvalitativní komparativní analýza metodou mlhavé množiny
Brázová, Věra - Karin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na evropské země, které prodělaly v poslední čtvrtině dvacátého století tzv. částečnou demokratizaci. Staví na polemice s tezí autorů Mansfielda a Snydera, podle kterých (částečná) demokratizace vede k válce. Vývoj v Evropě v poslední čtvrtině dvacátého století demokratizační tezi zmíněných autorů nicméně zcela neodpovídá. Cílem práce je proto odpovědět na otázku, co způsobilo, že společně s demokratizací k válce v celé řadě případů nedošlo a přispět tak k debatě o (ne)náchylnosti demokratizujících se států k válce. Vzhledem k charakteru otázky a počtu případů (tj. 20) je odpověď hledána pomocí kvalitativní komparativní analýzy, využívající metody tzv. mlhavé množiny. Vedlejším cílem práce pak je samotná aplikace metody mlhavé množiny na zvolenou oblast. Možné příčiny absence války, které jsou v práci zkoumány, ve své většině vycházejí rovněž ze závěrů Mansfielda a Snydera. Zvláštní důraz je proto kladen na instituci tzv. zlatého padáku. Dále jsou v práci zkoumány příčiny v podobě silných institucí - konceptualizovaných skrze slabou a oslabenou exekutivu, politickou integraci do mezinárodního společenství, délku samostatné státnosti a alespoň určitou zkušenost s demokracií - a vyspělé ekonomiky - konceptualizované skrze HDP, ekonomickou provázanost země se zbytkem světa...
|
|
|
Civilně-vojenské vztahy a proces demokratizace v Turecku pod vedením Strany spravedlnosti a rozvoje
Kabická, Klára ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice civilně-vojenských vztahů v Turecké republice, jejíž povaha je jednou z překážek konsolidace demokracie. Cílem práce je analyzovat období od roku 2002 do současnosti, ve kterém Strana spravedlnosti a rozvoje zahájila novou éru v civilně-vojenských vztazích a začala pracovat na ukončení dominantní role armády v rámci tureckého státu a režimu a jejího podřízení se civilnímu řízení a demokratické kontrole. Diplomová práce sleduje přijaté reformy a stávající roli vojska a hodnotí, zda v případě Turecké republiky v závislosti na výše uvedené došlo k přiblížení se k demokratickému modelu civilně-vojenských vztahů.
|
|
|
Komparace nástupnických komunistických stran v Polsku a Maďarsku
Holec, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Práce se věnuje problematice transformace komunistických stran a jejich následnému etablování v demokratickém prostředí. V teoretické části se autor zabývá samotným pojmem komunistická nástupnická strana, ale také rozdíly mezi komunistickými režimy či strategiemi samotné transformace. Snahou práce je vymezit faktory a události, které určovaly politické směřování těchto stran. Pro samotný výzkum byly vybrány dva státy a jejich komunistické strany, a to Polsko a Maďarsko. Právě v těchto státech došlo k výraznému prosazení reformních stranických křídel, kterým se dokonce podařilo přebrat kontrolu nad demokratizačním i transformačním procesem. Po pádu komunismu se tyto reformní elity staly představiteli nástupnických stran a započali ideologické odchylování směrem od krajní levice. Započali tak proces "sociáldemokratizace", díky kterému strany přežily a dokonce se v krátkém čase úspěšně vrátily do vlády. Práce se v závěrečné části zabývá integrací stran do evropských stranických struktur.
|
|
|
Demokratizace Portugalska a Rumunska: je možné zkoumat přechody?
Kasper, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Ve své práci se pokusím zodpovědět otázku "Je možné studovat přechody k demokracii podle jednotných modelů?" Odpověď budu hledat na případech Rumunska a Portugalska, tedy na dvou státech, ve kterých měl nedemokratický režim prvky personální diktatury, a jeho svržení obsahovalo prvky změny vzcházející od opozice. Mým předpokladem je, že se zkoumání podle jednotného modelu není možné a pokusím se pro toto tvrzení najít důkazy. V práci vycházím z teoretických prací Samuela P. Huntingtona, Vladimíry Dvořákové a Jiřího Kunce, kteří se zabývají typy přechodů k demokracii. Dvořáková a Kunc pak ještě popisují etapy těchto přechodů. Z práce Adama Przeworského využívám náhled na příčiny demokratizace. Pohledem těchto teoretických konceptů budu zkoumat konkrétní případy demokratizace v Rumunsku a Portugalsku. K tomu využiji díla Miroslava Tejchmana, Kurta W. Treptowa, Karla Durmana, Gale Stokese a Stevena D. Ropera v případě Rumunska a Jana Klímy, a zejména Kennetha Maxwella v případě Portugalska.
|
host ::
RSS.