Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 143 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase
Novotná, Petra ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V diplomové práci popisuji proces, ve kterém vznikají jednotlivé díly rozhlasového pořadu Příběhy 20. století, vysvětluji na něm, jaké faktory ovlivňují vzpomínání ve veřejnoprávním médiu a jak vznikají místa paměti v jeho vysílání. Zkoumám, jak jsou natáčena vyprávění lidí, jejichž příběh pak může být v pořadu prezentován, jak k nim jednotliví tazatelé přistupují a jakou motivaci k takovéto činnosti mají. Zabývám se také tím, jak jsou příběhy do pořadu vybírány, jak jsou zpracovávány, kdo se na jejich zpracování podílí i tím, jak je možné, že má k takové činnosti pověření. Součástí diplomové práce je rovněž podrobný popis společenského postavení organizace Post Bellum a jejího stěžejního projektu, sbírky Paměť národa, která je s tvorbou pořadu Příběhy 20. století úzce spojená. V závěru práce se zabývám tím, že toto společenské postavení je jedním z důležitých prvků v procesu tvorby paměti ve veřejnoprávním médiu, který nepřímo ovlivňuje. V diplomové práci se snažím odpovědět také na to, jaký vliv může mít zkoumaný pořad, jako součást institucionalizované vzpomínání a mediální komunikace na sociální paměť.
Myšlení o médiích v 70. a 80. letech 20. století na příkladu interních periodik Československé televize a Československého rozhlasu
Aust, Ondřej ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Myšlení o médiích v 70. a 80. letech 20. století na příkladu interních periodik Československé televize a Československého rozhlasu" pojednává o obsahu časopisů Televizní tvorba a Rozhlasová práce. Tyto vycházely pro vnitřní potřebu dvou masově působících sdělovacích prostředků, tou dobou již institucionalizovaných, o něž Komunistická strana Československa po sovětském vzoru opírala své ideologické, respektive propagandistické působení na občany socialistického státu i směrem do zahraničí. Na tomto půdorysu práce zjišťuje, jakými tématy se pracovníci tehdejší televize a rozhlasu v rámci debaty o své práci uvnitř instituce zabývali, jaká byla východiska takových diskusí a jaké jejich závěry. Kvantitativní analýza dvou uvedených peridodických titulů je uvozena stručným historickým přehledem výchozí společenské situace na přelomu 60. a 70. let. Doplňuje ji výčet periodik vydávaných Československou televizí a Československým rozhlasem pro jejich vnitřní potřebu.
Média a jejich řízení v letech 1945-1955 na Plzeňsku
Kosnarová, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Média a jejich řízení v letech 1945 - 1955 na Plzeňsku" pojednává o řízení médií na Plzeňsku v rámci historického kontextu prvního desetiletí od konce druhé světové války. Začíná obnovením tisku novin v květnu 1945 a zřízením plzeňského rozhlasu. Sleduje obnovení novinářské organizace v Plzni, včetně poválečné očisty. Popisuje rostoucí vliv komunistické strany na řízení médií na Plzeňsku do února 1948, kdy komunistická strana definitivně přebírá politickou moc v Československu. Po tzv. Vítězném únoru se zabývá další vlnou očisty novinářské organizace v Plzni a zastavením nekomunistických tištěných médií. Seznamuje s postupem znárodňování tiskáren a novými úkoly, vytyčenými novinářům a sdělovacím prostředkům vládnoucí stranou. Nakonec představuje období první poloviny 50. let, kdy dochází k dalším omezením vydávání novin a další reorganizaci znárodněných tiskáren na Plzeňsku. Popisuje zřízení a aktivity Hlavní správy tiskového dohledu v rámci řízení tištěných médií a rozhlasu na Plzeňsku. Jedná se o historickou studii, která chce přiblížit dosud méně zmapovanou část dějin české žurnalistiky. Základní součástí pramenů pro její vznik jsou písemné archivní materiály ze zkoumané doby, uložené ve fondech Národního archivu České Republiky v Praze, Státního oblastního archivu v Plzni a...
Polské katolické rádio Maryja
Staněk, Roman ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Polské katolické rádio Maryja" má za cíl představit polské rádio Maryja. Toto rádio mezi ostatními katolickými médii zaujímá specifické postavení a v určitých ohledech se vymyká srovnání s jakoukoliv jinou polskou rádiovou stanicí. Více než 18 let má rádio Maryja ovládané charismatickým knězem Tadeuszem Rydzykem, nezanedbatelný vliv na chod společensko-politického dění v Polsku. Kolem stanice vznikla těžko kontrolovatelná, izolovaná společnost - konglomerát médií, institucí, nadací, hnutí a vzdělávacích zařízení. Členové tohoto konglomerátu (kterých je 1-6 milionů) tvoří charakteristickou zaangažovanou skupinu, kterou spojuje nejen společné smýšlení o náboženských otázkách, ale také společná představa o chodu věcí veřejných. Tato práce popisuje historii rádia Maryja i konglomerátu otce Rydzyka a analyzuje obsah vysílání, konkrétně pořad "Nedokončené rozhovory". Práce se pokouší na základě kvalitativní obsahové analýzy pořadu shromáždit pozitivní a negativní veličiny, které podle rádia Maryja reprezentují dobro a zlo ve společenských otázkách.
Rozhlasové zpravodajství: specifika auditivního šíření informací
Punčochář, Jan ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce "Rozhlasové zpravodajství: specifika auditivního šíření informací" pojednává o vlivu srozumitelnosti jazyka rozhlasového zpravodajství na míru posluchačem zachycených verbálních zvukových informací. Použitím metody psychologického experimentu zjišťuje, zda si posluchači zapamatují texty napsané podle zásad psaní pro rozhlas lépe než texty využívající administrativní styl zpravodajství České tiskové kanceláře. Zkoumaná otázka je zasazena do kontextu aktuálních výzkumů v oboru mediálních studií, práce také nabízí přehled použití experimentu k výzkumům rozhlasového publika. Součástí diplomové práce je také průřez vývojem rozhlasového zpravodajství v českých zemích, zaměřený především na používané zdroje informací a práci s jazykem.
Specifikace práce rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávních stanicích
Fivebrová, Tereza ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky práce rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávním rozhlasovém vysílání. Práce je rozdělená do tří hlavních částí. První stať vymezuje historii veřejnoprávního rozhlasového vysílání, zaměřuje se na specifika moderování a pr velmi využívaným žánrem ve vysílání, přibližuje formáty rozhlasových stanic a následně charakterizuje jednotlivé stanice. Druhá kapitola se pak věnuje metodologii, která představuje cíl diplomové pr postupem při zpracování praktické části a definuje metody sběru dat a techniku celého výzkumu. Třetí oddíl se opírá o poznatky získané z moderátorů ve vybraných veřejnoprávních stanicích Českého r Radiožurnálu zkoumá pořad Dvacet minut Radiožurnálu Českém rozhlasu Dvojka analyzuje pořad Káva o čtvrté pořad Českého rozhlasu Sever se zabývá pořadem Dáme řeč ěřuje se na to, jakou roli mají moderátoři ve vysílání, jaká jsou podle nich specifika této práce a jakou funkci plní ve vysílání při rozhovorech s rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávním rozhlasovém vysílání a zda je možné tato specifika určit.
Intimita, sex a vztahy - oblíbené téma podcastů (rozhlasový podcast)
Karban, Filip ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o fenoménu intimních a sexuálních témat v rámci podcastingové praxe v českém mediálním prostředí. Teoretická část práce vysvětluje vznik a vývoj podcastingu a přístup k němu u tuzemských médií. Dále se snaží stručně objasnit tvůrčí motivaci, význam a míru popularity sexuálních témat v podcastech a zvukovém obsahu obecně. Pokouší se také vysvětlit sjednocující i odlišující prvky podcastu a tradičního rozhlasového vysílání, jako je například tvůrčí a tematická svoboda vyplývající z konvergence médií nebo třeba specifikum pocitu důvěrnosti rozhlasu vůči posluchači. Praktickou část poté představuje samostatný autorský rozhlasový podcast. Podcast představuje nejrelevantnější podcasty na téma intimity, sexu a vztahů v českém prostředí. Dále prostřednictvím rozhovorů s respondenty z řad potenciálních posluchačů zkoumaného žánru podcastů a odborníky v oblasti psychologie a rozhlasové tvorby reflektuje smysl existence těchto podcastů.
Analýza a popis zpravodajství Rádia Blaník
Chraščová, Veronika ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnou zpravodajství Rádia Blaník. Cílem bylo zanalyzovat a zhodnotit reálné zpravodajské relace, které stanice odvysílala. Téma jsem zasadila do teoretického a historického kontextu. Stěžejní je ale v mé práci analytická část. Zkoumání jsem podrobila relace všech tří modelů, které Rádio Blaník v průběhu své existence používalo. Zároveň mě zajímal proces výroby zpráv a důvody, proč k tak zásadní a unikátní změně, jako je přechod na nový zpravodajský formát, opakovaně došlo. Pozornost jsem věnovala nejen proměnám technického rázu, ale brala jsem ohled i na cílovou skupinu rádia a obraz, kterým se snaží stanice prezentovat v mediálním prostoru. Zajímalo mě totiž, jestli Rádio Blaník postupně nerezignovalo na svou pozitivitu a regionalitu. V teoretické i analytické části jsem čerpala informace především z osobních rozhovorů s vedením rádia, archivu stanice a vlastních zkušeností, které jsem během práce v Rádiu Blaník získala.
Jak vzniká zpravodajský podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12
Balcárková, Eliška ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Skalický, Matěj (oponent)
Podcasty jsou fenoménem dnešní doby a jejich trend i nadále roste. Bakalářská práce pojednává konkrétně o zpravodajském podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12 a je zpracována formou rozhlasové reportáže. V teoretické části dodává autorka audio příspěvku kontext, který je výsledkem studia daného tématu, a postupuje od definice základních pojmů až po popis zpracování praktické části, která je samostatně přiložena. Praktická část bakalářské práce je publicistickým příspěvkem pro rozhlasové médium, v němž autorka přibližuje proces vzniku zpravodajského podcastu Vinohradská 12. Součástí reportáže jsou archivní zvuky, výňatky rozhovorů, které byly pro práci stěžejní, i ruchy ze zákulisí tvorby podcastu. K praktické části je také dodán scénář příspěvku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 143 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.