|
|
Pokusné a reformní školy 20. a 30. let 20. století v Československu
Sůvová, Barbora ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na pokusné a reformní školy, které vznikly a působily ve 20. a 30. letech 20. století v Československu. Ukazuje politickou situaci v nově vzniklém Československu, stejně tak sleduje vývoj školství po roce 1918. Jádrem práce je reformní úsilí vybraných pokusných škol. Představuje pokusnou pracovní školu v Holešovicích, Dům dětství v Horním Krnsku a Dětskou farmu Eduarda Štorcha. Práce zde popisuje výchovné prostředky a cíle těchto pokusných škol, organizaci výuky a průběh vyučování. Zaměřuje se také na vybrané osobnosti, které stály za jejich vznikem. Práce dále analyzuje reformní úsilí, ve kterém pokračovali reformní pedagogové ve 30. letech, především reformní snahy Václava Příhody a jeho návrh jednotné školy.
|
|
|
Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945
Smržová, Radka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945" zachycuje vývoj populárního filmového periodika během výše vymezeného období s přihlédnutím ke kulturně-politickému vývoji české společnosti. Práce se zabývá obsahovým i formálním rozborem týdeníku Kinorevue. Pozornost je věnována personálnímu vedení listu, jeho přispěvatelům, důležitým textům, rubrikám, grafické úpravě, rozsahu, ceně, aj. Určitý prostor je dán také stručnému rozboru předchůdci Kinorevue, časopisu Svět ve filmu a obrazech. Části věnující se samotné analýze periodika předchází stručná charakteristika politicko-ekonomické situace v ČSR v letech 1930-1945 a nástin vývoje československé kinematografie ve 30. letech a v době protektorátu. Důležitými součástmi práce jsou také oddíly zaměřené na vznik a rozvoj československého filmového tisku a na regulaci a řízení tisku od vzniku republiky do konce 2. světové války. Práci uzavírá kapitola shrnující a porovnávající jednotlivé etapy ve vývoji týdeníku Kinorevue.
|
|
|
Jak jsme žili. Každodenní život mezi polovinou 19. a polovinou 20. století na Kladensku.
Niekurzáková, Kateřina ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlorek, David (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na každodennost jedné rodiny od počátku 19. století do 80. let 20. století. Jejím cílem je zdokumentovat a přiblížit každodenní život a rodinné vztahy v rolnické, řemeslnické, úřednické a obchodnické rodině na Kladensku a posoudit, co zde bylo typické anebo zvláštní. Práce se pokusí vysledovat, co se mezi počátkem 19. a polovinou 20. století v životě rodiny nejvíce změnilo a co naopak přetrvalo. Práce se zaměří na důsledky industrializace a urbanizace, na první i druhou světovou válku či nástup komunistického režimu. Klíčová slova rodina, Rakousko-Uhersko, 1. světová válka, první republika, 2. světová válka, vzdělávání, děti, žena, každodennost
|
|
|
Česká filmová reklama v období První republiky
Zima, Tomáš ; Vošahlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Práce se zabývá filmovou reklamou v období první republiky, která bývá při zkoumání historie reklamy často opomíjenou, přesto ale nesmírně zajímavou kapitolou. Zkoumán je vznik filmové reklamy a to z pohledu tehdejších zadavatelů, dále tvůrců, ale i technických možností a dostupného technického zázemí, které bylo pro rozvoj filmu jako takového často limitujícím faktorem. Možný zásah tehdejší filmové reklamy je pak ilustrován na vývoji počtu kin v Československu, jejich celkové návštěvnosti, dále pak na počtu uvedených filmů a průměrné návštěvy na jedno promítání.
|
|
| |
|
|
Obraz homosexuálního jedince v časopisu Hlas
Kazbalová, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Obraz homosexuálního jedince v časopisu Hlas" pojednává o způsobech, jimiž byli příslušníci homosexuální minority zobrazováni v časopisu Hlas (1931-1938), který byl věnován problematice sexuálních menšin. Práce pomocí metody kvalitativní analýzy odhaluje podobu a zákonitosti tohoto obrazu. Soustřeďuje se na způsoby, jimiž je zobrazován homosexuální jedinec jako takový a také na jeho vztahy k homosexuální komunitě a celé společnosti.
|
|
|
Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Dizertační práce Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky představuje výsledky osmiletého výzkumu gastronomické žurnalistiky v prvorepublikovém tisku. První republika bývá nahlížena idealisticky přes filtr pozitivního sentimentu jako moderní, demokratický a prosperující státní útvar. Realita tomuto pohledu však zcela neodpovídá. Tato práce představuje úzký výsek prvorepublikového životního stylu na příkladu gastronomie, která odráží ekonomickou a sociální úroveň společnosti, a kriticky ji konfrontuje s historickými fakty. Vychází přitom z předpokladu, že gastronomii jakožto nedílné součásti života se média pravidelně věnovala. Obsahová analýza prokázala, že gastronomická žurnalistika měla své pravidelné rubriky ve sledovaných denících, ačkoliv se tak tehdy nenazývala. Analýza zahrnuje pět celostátních deníků vycházejících po celé období první republiky - Lidové noviny, Národní politiku, České slovo, Právo lidu a Venkov - a Rudé právo vzniklé v roce 1920. Svým obsahem listy postihují celé společensko-politické spektrum publika a lze se tak domnívat, že představují téměř kompletní pluralitu názorů. Do analýzy jsou zahrnuta pouze víkendová vydání ve vybraných letech signifikantních pro vývoj mladé republiky - od...
|
|
|
Obytné stavby z neomítaného cihelného zdiva z období první republiky v pražských čtvrtích Střešovice, Dejvice a Bubeneč
Pilařová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomová práce tématem navazuje na výzkum v rámci Studentské památkové mise, který zjistil kromě jiného vyšší výskyt rodinných domů z neomítaného cihelného zdiva z 1. poloviny 20. století na území pražských čtvrtí Střešovice, Dejvice a Bubeneč a nápadný podíl výtvarných umělců mezi jejich stavebníky. Diplomantka vyjde ze soupisu těchto staveb a v jádrové kapitole práce je analyzuje včetně typologického zařazení a uvedení do souvislostí s okolní zástavbou. Tuto analýzu připraví vstupními kapitolami, v nichž nejprve exponuje ve stručném historickém přehledu cihlu jako stavební materiál, ukáže tradici výroby a využití cihel v pražské architektuře a poté se soustředí na problematiku cihly jako výrazového prostředku moderní architektury, opět v postupu od světového kontextu k podrobněji zpracované české a pražské architektuře. Analýzu jednotlivých staveb shrne v závěru, který se pokusí vysvětlit vstupní zjištění. Součástí práce bude obrazová příloha.
|
|
|
Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938)
Tesárek, Vojtěch ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938) se zabývá konspiračními teoriemi, a to jak obecně, tak konkrétně těmi, které se šířily v období 1918-1938, známém jako první republika. Autor v první části práce nejprve charakterizuje konspirační teorie, dělí je a přibližuje čtenářům, jaké mají hlavní charakteristiky a z jaké příčiny se těší důvěře velkého množství lidí. Druhá část práce je věnována dobovému tisku, zmiňuje jeho hlavní znaky a stručně popisuje zkoumané deníky (konkrétně Lidové noviny, Národní listy a České slovo). Ty jsou následně pomocí historicko-srovnávací analýzy zkoumány a na třech konkrétních kauzách a případech (záhadná smrt Milana Rastislava Štefánika, Gajdova aféra a údajná nákaza Jiřího Stříbrného syfilisem) je ukazováno, jak se v období první republiky konspirační teorie mohly šířit, jaké bylo jejich vyústění, případně jaká byla motivace jejich šiřitelů a jakým způsobem proti nim vystupoval, nebo je naopak dále využíval státní aparát. Celá tato část je navíc pro lepší pochopení zasazena do historického kontextu tehdejších událostí. V závěrečné části autor zkoumá, zda zmíněné aféry a případy nesou znaky konspiračních teorií, či nikoliv.
|
|
|
Národnostní politika KSČ v období první republiky
Čučela, Roman ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem národností politiky Komunistické strany Československa od jejího založení v roce 1921 až do přijetí Mnichovské smlouvy v roce 1938. Cílem práce je popsat jakým způsobem se národnostní politika KSČ vyvíjela a z jakých důvodů se vyvíjela určitým způsobem. Práce začíná popsáním pohledu na národnostní otázku dvou směrů, které národnostní politiku KSČ ovlivnily, pohled marxistický-leninistický a pohled Bohumíra Šmerala, výrazného sociálně demokratického představitele před založením KSČ a následně zakladatele této strany, a národnostní situace v nově vzniklé Československé republice. Práce dál postupuje chronologicky a analyzuje národnostní politiku strany, její kritiku a podněty ke změně a samotné změny v ní. Historii strany se práce věnuje jen v případě, kdy byla přímo nebo nepřímo ovlivněna její národnostní politika. Bakalářská práce se zabývá také výsledky KSČ ve volbách do poslanecké sněmovny Národního shromáždění ve volebních krajích podle jejich národnostního složení, a tím, jak se tyto volební výsledky měnily společně s proměnami v národnostní politice strany. Pro výzkum byly využívány především dokumenty KSČ a vyjádření jejích vedoucích představitelů. Použity jsou ovšem i dokumenty Komunistické internacionály, či, pro úplnější přehled, pozdější díla historiků.
|
host ::
RSS.