|
|
Optimalizace péče o ohrožené dítě do 6 let věku
FARKAŠOVÁ, Markéta
Diplomová práce byla zpracována na aktuální problematiku, zda je důležité až nutné zachovat institucionální péči pro děti do 3 let věku, nebo zda ji může postupně zcela nahradit pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD). Výzkum byl uskutečněn kvantitativní strategií a metodou dotazníků, jenž byly určeny jak pěstounům (dlouhodobým a na přechodnou dobu), tak i právě institucím pod gescí MZ pro děti do 3 let v ČR. Dále byla k výzkumu získána data z ÚZIS, jež potvrzují až cca 85 % návratnost dětí do rodin, jak vlastních, tak do náhradních, dohromady. Návrat do biologických rodin nepodkročil v letech 2011 - 2015 50 %. Šetření dále poukázalo na odlišný pohled role PPPD. Pěstouni (jak dlouhodobí, tak přechodní) zastávají více formu PPPD a zdůrazňují její pozitiva, naopak instituce pro děti do 3 let pod gescí MZ si uvědomují možná rizika nedostatku pěstounů (PPPD). Dále je v práci nastíněna problematika nedostatku PPPD pro těžce zdravotně postižené děti či děti jiného etnika, což shledávají zařízení jako velké dilema. S tím souvisí i důvody, pro které jsou děti do náhradní péče rozděleny. Do PPPD jsou více umisťovány děti ze sociálních důvodů a do institucionální spíš děti ze zdravotně sociálních příčin. Sami pěstouni uvádějí situace, za kterých by měli obavu péči vykonávat. Tyto uvedené příklady se vcelku shodují s případy dětí, jež jsou v odborné péči zmiňovaných institucí. Závěrem lze shrnout a potvrdit, že PPPD, tak péče ústavní hrají v systému péče o děti nezastupitelnou roli a dohromady vytvářejí vyvážený a potřebný komplex péče o ohrožené děti a navzájem se doplňují. Ne každé dítě je totiž vhodné pro péči ústavní a naopak. Např. u dětí s těžkým postižením či opakovaných selhávání v rodinách není vhodné dítě znovu vystavovat stresu, že se opět něco nepovede. Proto by mělo být plánované rušení těchto zařízení znovu prodiskutováno a přehodnoceno.
|
|
|
Pěstounství
Schaeferová, Tereza ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současnou právní úpravou pěstounství, jako jedné z forem náhradní rodinné péče. Pěstounská péče je tradičním soukromoprávním institutem s veřejnoprávními prvky. Jejím účelem je zajistit náhradní péči dětem, o které nemůže z různých důvodů osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník. Pěstounská péče je tedy subsidiární k péči biologických rodičů. Na druhé straně má pěstounská péče ze zákona přednost před péčí ústavní. V souvislosti s reformou systému náhradní péče doznala pěstounská péče v posledních letech mnoha významných změn. Především bylo přistoupeno k rozsáhlé novelizaci zákona o sociálně-právní ochraně dětí a s účinností od 1. 1. 2014 byla úprava rodinného práva začleněna do nového občanského zákoníku. Tato diplomová práce si dává za cíl poskytnout ucelený obraz o současné podobě právní úpravy pěstounské péče v ČR s ohledem na provedené legislativní změny. Úvodní část diplomové práce je zaměřena na základní charakteristiku náhradní péče o ohrožené děti a vymezení jejích jednotlivých institutů. Pro získání uceleného pohledu na problematiku pěstounské péče je věnována samostatná kapitola vývoji pěstounské péče na území České republiky v jednotlivých historických etapách. Stručně jsou vymezeny základní právní prameny pěstounské péče, na vnitrostátní i mezinárodní...
|
|
|
Motivace k vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu
Macáková, Michaela ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Titmanová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivací k pěstounské péči na přechodnou dobu. Cílem předkládané práce je zmapování současného stavu PPPD a zjištění motivů, které lidi vedou k vykonávání tohoto typu péče. Teoretická část je v úvodu zaměřena na motivaci, následně na zasazení pěstounské péče na přechodnou dobu do systému náhradní rodinné péče v ČR. Poté se již teoretická část věnuje samotné PPPD, především celému procesu PPPD a důvodům vzniku (tedy problematice attachmentu a psychické deprivace). Praktická část byla zpracována kvalitativně s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaměřené na zmapování důležitých údajů z rodinné a osobní anamnézy respondentů, jejich motivaci k PPPD, zkušenosti s PPPD a životní spokojenost. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že motivy můžeme dělit podle toho, zda jsou přítomny na začátku vykonávání PPPD nebo v průběhu, přičemž hlavní motiv je přítomen v obou případech. Výsledky ukazují, že hlavním motivem je dosažení smysluplnosti (prostřednictvím pomoci dětem), což může mít přímý vliv na zvýšení kvality života. Výsledky zmapování současného stavu PPPD potvrdily výsledky mapování, které zavedly sami pěstounky. Většina dětí je k přechodným pěstounům umisťována rovnou z porodnice, délka pobytu u nich je 3-5 měsíců a následně nejčastěji odchází k adoptivním...
|
|
|
Pěstounská péče dlouhodobá a na přechodnou dobu - psychologické aspekty z pohledu pěstouna a z pohledu dítěte.
Župová, Veronika ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Tato práce primárně pojednává o pěstounské péči. Seznamuje čtenáře se základními informacemi z dané tématiky. Dále se zabývá problematikou vytváření vazeb k náhradním pečovatelům. Poukazuje na rozdíly a trvalost vztahů mezi dlouhodobou pěstounskou péčí a pěstounskou péčí na přechodnou dobu. Nastiňuje specifika psychologických aspektů v obou formách péče na straně dítěte, ale i samotného pěstouna. Ve druhé části bakalářské práce je předložen kvalitativní návrh výzkumného projektu, který je orientován na dětské prožívání v samotné pěstounské péči. Snaží se poukázat na subjektivní pohledy dětí v jejich pozitivní i negativní formě vzhledem k pobytu v pěstounské péči, na pocit emocionálního zakotvení v pěstounské rodině a v neposlední řadě pohled dětí na přechody mezi rodinami a obtíže s tím spojené. Jedním z výstupů z tohoto výzkumu je vytvoření hypotéz, které budou sloužit jako podklady pro další výzkumné projekty. Klíčová slova Pěstounská péče, profesionální pěstounská péče, dlouhodobá pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, dítě, pěstounská rodina, citové přilnutí
|
|
|
Náhradní rodinná péče - vývoj v nově vymezeném pravním prostředí
Palusková, Jana ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem náhradní rodinné péče a jejím vývojem v nově vymezeném právním prostředí. Na začátku ukazuje důležitost citového přilnutí, které vychází ze základních potřeb dítěte. Je zmapován vývoj a typy přilnutí. V další části je zpracována patologie tohoto přilnutí. Jsou zde ve stručnosti vymezeny pojmy deprivace a separace. Další část ukazuje formy léčebných procesů v případech deprivace a separace. V případech deprivace je uveden léčebný proces formou adopce a dlouhodobé pěstounské péče. Zde je základní vymezení těchto jednotlivých pojmů. Jsou zde zmapované změny, které vyplývají z nových úprav právního ukotvení této problematiky. V části zabývající se léčebným procesem v případech separace je vymezena pěstounská péče na přechodnou dobu. Zde je poukázáno na problematiku citového přilnutí, jeho přerušení, případně jeho přenesení na další, nové pečovatele. Z toho vyplývá návrh výzkumu, který má být podkladem pro hlubší, následné výzkumy. Jde o porovnání problematiky a samotného procesu přilnutí v případech dlouhodobé pěstounské péče a v případech pěstounské péče na přechodnou dobu. Je zde snaha o to poukázat na složitost znovu vznikání citového přilnutí, jeho přenášení na nové pečovatele. V méně ideálním případě na problematiku opětovného přerušení tohoto přilnutí. Klíčová...
|
|
|
Komparace pěstounské/profesionální péče na přechodnou dobu v České republice a na Slovensku
Potužníková, Michaela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Náhradní rodinná péče představuje velmi důležitou součást rodinné politiky, která poskytuje dítěti možnost vyrůstat v rodině, kde jsou naplňovány jeho potřeby. Jedním z typů náhradní rodinné péče je péče na přechodnou dobu, kterou se zabývá tato bakalářská práce. V práci jsou popsány institucionální podmínky systémů péče na přechodnou dobu v České republice a na Slovensku a následně jsou tyto systémy komparovány. V České republice se institut přechodné péče nazývá pěstounská péče na přechodnou dobu, na Slovensku je institut pojmenován profesionální rodiny. Význam obou institutů spočívá v naplnění individuálních potřeb dítěte, prostřednictvím celodenní péče náhradních rodičů. Důležitá je také výchova dítěte v rodinném prostředí, kde se jedinec učí vytvářet vazby. Cílem bakalářské práce je porovnat systémy přechodné pěstounské péče v České republice a na Slovensku a odhalit faktory, které způsobují podobnosti a odlišnosti. Hlavním analytickým přístupem v práci je srovnávací metoda. Analyzovány jsou převážně veřejněpolitické dokumenty a jiná sekundární data.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pedagogické aspekty v přípravě budoucích pěstounů v ČR
Vondrovicová, Lenka ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu přípravných kurzů pro žadatele o pěstounskou péči. Cílem práce je zmapovat průběh odborných příprav budoucích pěstounů a doplnit jej o jejich subjektivní názory. V teoretické části poukazuje na aktuální legislativní změny ovlivňující oblast náhradní rodinné péče v ČR. Dále se zabývá tématy úzce spjatými s pěstounskou péčí, jako například příbuzenská pěstounské péče, kontakt s biologickými rodiči nebo identita dětí v pěstounské péči. Následující část práce je zaměřena na analýzu dostupných vzdělávacích programů pro pěstouny, jejich specifika a dále s nimi související metodická doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Praktická část práce byla realizována za podpory DC Paprsek. Formou polostrukturovaných rozhovorů s žadateli o pěstounskou péči byl zkoumán jejich subjektivní náhled na efektivitu a důležitost vzdělávacích kurzů.
|
host ::
RSS.