|
| |
|
| |
|
|
Srbská menšina v Chorvatsku: vývoj právního postavení během integrace do Evropské unie 2000-2011
Kalánek, Filip ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem právního postavení srbské menšiny v Chorvatsku během integrace Chorvatska do Evropské unie (EU) v letech 2000-2011. Jedná se o historickou práci, která zkoumá přístup chorvatských vlád vůči Srbům. Zkoumání vztahu jednotlivých vlád vůči srbské menšině se zakládá na přijaté legislativě spjaté s národnostními menšinami, implementaci přijatých zákonů a projevech politické vůle hájit zájmy srbské menšiny. Ačkoli jsou výše vyjmenované faktory čistě vnitropolitické povahy, postavení národnostních menšin v Chorvatsku významně ovlivňovala EU z důvodu touhy jednotlivých vlád do unie vstoupit. Proto je v práci zmiňována i role EU. Po roce 2000 dochází ke zlepšování právního postavení srbské menšiny, která byla během devadesátých let terčem diskriminačních zákonů a čelila nepřátelskému postoji celé chorvatské společnosti, v jehož čele stálo vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Významnou část problematiky srbské menšiny představují práva srbských uprchlíků, kteří utekli z Chorvatska během války v 90. letech. Formálně byla normalizace postavení Srbů dokončena v roce 2011, kdy Chorvatsko splnilo unijní požadavky spojené s právy národnostních menšin a ukončilo přístupové rozhovory. Práce dochází k závěru, že klíčovou roli ve zlepšení postavení chorvatských...
|
|
| |
|
|
Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku
Ander, Adam ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce představuje teoretické přístupy k problematice národnostních menšin a usiluje o zařazení dvou konkrétních případů - Slovenska a Maďarska - do této teoretické škály. Současně jsou charakterizovány slovenské a maďarské menšiny. Teritoriální vymezení práce je zřejmé, časově je práce ostře vymezena rokem 2010 a neostře na spodní hranici, těžištěm je období prvního desetiletí nového tisíciletí. Teoretická část je rozčleněna na část týkající se národnostních menšin (pojednává o různém třídění, názvosloví a charakteristikách) a část o možných přístupech státu ke svým menšinám (nabídnuty jsou všechny myslitelné přístupy od nejméně příznivého po nejpřívětivější). Praktická část je taktéž členěna na dvě hlavní kapitoly a sice podle zkoumaných států - Slovenska a Maďarska. Obě tyto kapitoly pojednávají o menšinách v dané zemi, jejich charakteristikách a dále se věnují rozboru právního zakotvení jejich postavení. Rozbor se věnuje mezinárodním smlouvám, ústavám a zákonům. Zatímco Slovensko poskytuje svým menšinám pouze individuální práva, Maďarsko přikročilo k zavedení neobvyklého systému personální kulturní a školské autonomie. Závěr se pokouší nalézt nejvhodnější teoretické a pravděpodobné řešení pro menšiny v daných zemích.
|
|
|
Politika multikulturalismu a interkulturalismu a česká perspektiva
Voslář, Václav ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Tématem bakalářské práce je politika multikulturalismu a interkulturalismu a možnosti její aplikace v českém prostředí. Cílem práce je ukázat, zda politika multikulturalismu a interkulturalismu, která bude v práci definována, může napomoci řešení problémů, které pociťují v české společnosti etnické menšiny. Prvním dílčím cílem je definování modelu politiky, který bude vytvořen na základě syntézy různých teorií a kritik multikulturalismu a interkulturalismu. Autor přitom vychází z předpokladu, že termíny multikulturalismus a interkulturalismus nejsou v českém prostředí zatížené stigmatem jako v některých jiných regionech, a je tedy možné z nich vytvořit soudržný model. Následně se práce věnuje české debatě na téma multikulturalismus a problémům, které pociťují etnické menšiny na území České republiky. Jako nejvýrazněji znevýhodněné menšinové skupiny v české společnosti jsou označeny skupiny imigrantů a romské etnikum. V závěrečné kapitole jsou rozebrány jednotlivé koncepce integrace cizinců na území České republiky a koncepce romské integrace přijaté českou vládou. V těchto dokumentech jsou identifikovány momenty, které se shodují s politikou multikulturalismu a interkulturalismu a následně je posouzeno, zda tato opatření reagují na problémy, které skupiny imigrantů a Romové v České republice pociťují.
|
|
|
The Russian Community and its Participation in The Life of Civil Society in Czech Republic
Lachký, Martin ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Navrátil, Jiří (oponent)
Diplomová práca pozostáva z teoretickej a empirickej časti. Teoretická časť je zameraná na definíciu pojmov súvisiacich s migráciou a integráciou migrantov v medzinárodnom, národnom i lokálnom kontexte. Špeciálna kapitola teoretickej časti je venovaná občianskej participácii migrantov, pričom pojem občianskej participácie je uvedený do súvislosti s aktivitami organizácii občianskej spoločnosti. Cieľom empirickej časti je poskytnúť hlbší pohľad na občiansku participáciu ruskej menšiny na živote českej občianskej spoločnosti na základe výskumu organizácií, ktoré ju združujú. Kvalitatívny výskum je realizovaný prostredníctvom štrukturovaných rozhovorov so zástupcami týchto organizácií, ktoré sú následne analyzované metódou otvoreného a selektívneho kódovania. Výsledky výskumu sú prezentované formou analytických zistení so zámerom identifikácie bariér, ktoré bránia participácii ruskej menšiny na verejnom živote v ČR, ako aj následných odporúčaní na ich prekonávanie. Kľúčové slová: integrácia, menšina, migrant, migrácia, organizácie občianskej spoločnosti, participácia
|
|
|
Korjŏmal - dialekt korejské menšiny v Kazachstánu
Stöckelová, Linda ; Löwensteinová, Miriam (vedoucí práce) ; Horák, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je představit jazykovou situaci korejské menšiny na území Kazachstánu. Dialekt korejštiny používaný místními Korejci je nazývaný korjŏmal a po 150 letech odděleného života menšiny se stal velmi odlišným od standardní verze korejštiny. Práce popisuje okolnosti jeho vzniku, hlavní odlišnosti od dnešní standardní soulské korejštiny, jeho současnou situaci a četnost využití na území Kazachstánu. Práce se na závěr zamýšlí nad tím, jaké má vyhlídky do budoucna a jakým způsobem je možné ho uchovat pro další generace Korjŏsaram. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prvky xenofobie a veřejné mínění
Marešová, Helena ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Tato práce se formou sekundární analýzu zaměřuje na problematiku xenofobie a pohledu na ni ze strany veřejnosti. Primárním zdrojem dat pro níže uvedené analýzy byl výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z roku 2011, zaměřený mimo jiné na téma cizinců v České republice (dále jen ČR). Hlavním cílem této práce je odhalit a ověřit tendence a postoje většinové české veřejnosti k tématu cizinců na našem území. Obsah práce je z formálního hlediska rozdělen do dvou základních částí, teoretické a empirické. Teoretická část, je věnována vymezení pojmu xenofobie. Zaměřujeme se zde na definici tohoto pojmu a na teorie vzniku xenofobie v dostupné literatuře a teorii. Důležitou podkapitolou, které je na pomezí teorie a metodologie, jsou možnosti operacionalizace pojmu xenofobie. Stěžejní pro celou práci je také čtvrtá podkapitola teoretické části práce, zabývající se vůbec pojmem cizinec a jeho zařazením nejenom jako objektu xenofobního chování či jednání. Krátce se v této části práce dotkneme také tématu cizinců na území ČR. Třetí kapitola práce je věnována metodologii. Jsou zde krátce zmíněny základní předpoklady vztahů mezi xenofobií a dalšími proměnnými a čtenáři jsou přiblíženy primární datové soubory. Kapitola je plynulým přechodem od teorie k empirii. Empirická část je pak věnována samotné...
|
|
| |
host ::
RSS.