|
|
Adaptace v mateřské škole a vhodné činnosti pro čtyřleté a mladší děti
Smolíková, Anna ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku adaptace dítěte na prostředí mateřské školy, zvláště dětmi čtyřletými a mladšími. Zvláštní pozornost věnuje hře a činnostem, které posilují vztah dítěte k učitelce či ostatním dětem a upevňují jistotu dítěte v novém prostředí. V teoretické části se studentka zaměří na předškolní dítě jeho socializaci a aspekty související s jeho přechodem z rodinného prostředí do širšího prostředí mateřské školy. Hlavním cílem výzkumné části je zjistit, jak probíhá adaptační proces u tří až čtyřletých dětí nastupujících do mateřské školy a jaké faktory tento proces ovlivňují. V praktické části jsou zpracovány tři případové studie tří až čtyřletých dětí, které poprvé nastupují do mateřské školy se zaměřením na adaptaci v mateřské škole. Výzkumné šetření bylo realizováno kombinací rozhovorů s rodiči, dítětem, učitelkou mateřské školy, s ředitelkou mateřské školy a pozorováním dítěte přímo v mateřské škole.
|
|
| |
|
|
Comparison of Various Film Adaptations of William Shakespeare's Hamlet
Varga, Jan ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je porovnat různé filmové adaptace Hamleta od Williama Shakespeara a srovnat jejich odlišné přístupy k adaptaci původní hry. Po krátkém popisu tohoto Shakespearova mistrovského díla, jemu odpovídajících filmů a jejich stylů zpracování, následovaném charakterizací vybraných postav v závislosti na tom, jak je jednotlivé snímky zobrazují, dojde i na srovnání všech filmů v rámci konkrétních motivů. Celkem budou porovnávány čtyři snímky: černobílá verze Laurence Oliviera (1948), Hamlet Franca Zeffirelliho s Melem Gibsonem v hlavní roli (1990), čtyřhodinová adaptace Kennetha Branagha (1996) a moderní verze režírovaná Michaelem Almereydou.
|
|
|
Prožívání profesních začátků psychologa ve školství
Kovandová, Eva ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje prožívání profesních začátků psychologů ve školství. Cílem studie je nalézt a popsat podstatné aspekty ovlivňující vstup začínajících psychologů do školství. Do označení "psycholog ve školství" jsou pro potřeby této práce zahrnuti školní psychologové, psychologové z pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center. Teoretická část práce je rozdělena na pět kapitol. Zabýváme se v nich vývojovým obdobím mladé dospělosti podle Eriksona, obecnou a profesní adaptací, copingem, formami profesionální podpory (supervize, intervize, mentoring) a rolemi psychologa ve vybraných typech zařízení. V empirické části byla využita kvalitativní metodologie. Při sběru dat byly využity polostrukturované rozhovory s 11 respondenty z řad začínajících psychologů pracujících ve vybraných typech školských poradenských zařízení. Rozhovory byly analyzovány metodou IPA. Výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s odbornou literaturou. V závěru jsou shrnuty klíčové body, které mohou usnadnit vstup začínajících psychologů ve školství do zaměstnání. Klíčová slova: psycholog ve školství, profesní začátky, adaptace, coping
|
|
|
Exil jako tvůrčí proces. Kapitoly z rumunské exilové literatury ve Francii.
Chojnacka, Olga ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Exil hrál v dějinách rumunského národa vždy významnou úlohu. Z tohoto důvodu představuje rumunská literatura psaná v exilu po roce 1945 důležitou součást rumunské literatury jako celku. Francie se díky jazykové a kulturní spřízněnosti stala jednou z hlavních cílových zemí rumunských exilových spisovatelů. Úvodní kapitola je věnována popisu, klasifikaci a historii tohoto jevu v rumunském kontextu; dále se zabývá postavením exilové literatury a její recepcí v Rumunsku. V práci jsou podle data odchodu do exilu zastoupeni autoři starší (Mircea Eliade, Virgil Ierunca, Monica Lovinescu) i mladší (Paul Goma, Bujor Nedelcovici, Dumitru Ţepeneag) exilové generace. Skrze vybraná díla získáváme představu o tvorbě a životě jednotlivých spisovatelů během procesu integrace v nových podmínkách a zároveň jsme konfrontováni s reáliemi tehdejšího komunistického Rumunska - hlavním tématem autorů, kteří jsou představení jako zástupci exilové generace a jejichž prostřednictvím bylo možné načrtnout základní obraz tohoto jevu v rumunské literatuře.
|
|
|
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
|
|
|
Krakatit Karla Čapka a Otakara Vávry
Fischerová, Simona ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Příspěvek se zaměřuje na analýzu románu Karla Čapka Krakatit a následně jeho přepracování do filmové podoby, kterou adaptoval Otakar Vávra. Úvodní část pojednává o základních adaptačních principech, které vychází z patřičné soudobé sekundární literatury. Dále se práce zaměřuje problematiku intermediálního převodu a na největší rizika při adaptaci (jak ztvárnit introspekci). Teorii doplňuje i problematika hodnocení adaptací z diachronního hlediska a vymezení základních pojmů teorie vyprávění (narativ, postava, vypravěč). Praktická část obsahuje literární charakteristiku románu s použitím odborné literatury. Příspěvek se zaměřuje na polyžánrovost, dějové popředí a pozadí románu (dle studie Jana Mukařovského a Evy Strohsové), na analýzu postav se zaměřením na hlavního hrdinu, rozpracovává motivy dětství, tajemství a neznáma. Součástí je i výčet relevantních jazykových prostředků a role vypravěče v Krakatitu. Komparativní analýzou literární předlohy s filmovou adaptací byl zachycen Vávrův pokus o aktualizaci Čapkova románu. Filmový Krakatit se odehrává v horečném snu, proto je velmi působivá vizuální stránka snímku. Aktualizaci spatřujeme v důrazu na téma zneužití vědy a varování před jadernými zbraněmi. Vzhledem k době vzniku filmu (1948) je snímek považován za prorocký.
|
|
| |
|
|
Adaptace dítěte v zahraniční škole
Králová, Adéla ; Burešová, Karolína (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat problematiku adaptačního procesu u dětí, které přecházejí do zahraniční školy, a tudíž se mění jejich vyučovací jazyk, kurikulum a zejména sociokulturní prostředí. Zaměřuje se na soubor faktorů, které proces adaptace ovlivňují, věk dítěte, úlohu rodiny, komunity, kulturní rozdíly, a dále na podpůrné mechanizmy, jimiž školy disponují, aby těmto dětem adaptaci usnadnily. Práce se zabývá i případy, kdy děti musí adaptačnímu procesu čelit opakovaně, z důvodů stěhování do jiných zemí, a tedy častému střídání škol. Tento trend souvisí s globalizací a migrací a týká se zejména mezinárodních škol, které problematiku adaptace považují za zásadní z hlediska úspěšnosti svých studentů. V práci je nastíněna i situace dětí z bilingvních rodin ve vztahu k adaptaci na nové školní prostředí a případy dětí, které ve své kultuře, resp. kultuře svých rodičů nikdy nežily (angl. "Third Culture Kid Theory"). Součástí práce je případová studie 3 žáků v Americké mezinárodní škole v Budapešti.
|
|
| |
host ::
RSS.