|
|
Téma rodiny v českém dramatu posledních dvaceti let
Rychlá, Eliška ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Jungmannová, Lenka (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT TTaattoo ddiipplloommoovváá pprrááccee rreefflleekkttuujjee nnoovvooddoobbéé rrooddiinnnnéé ddrraammaa.. SSttrruuččnněě nnaassttiiňňuujjee ssiittuuaaccii ddrraammaattuu aa ddiivvaaddllaa ppoo lliissttooppaadduu 11998899,, zzaabbýývváá ssee vvýývvoojjeemm ččeesskkééhhoo rrooddiinnnnééhhoo ddrraammaattuu aa ppřřiinnááššíí vvššeeoobbeeccnnéé ppoovvěěddoommíí oo eevvrrooppsskkéémm kkoonntteexxttuu.. JJeejjíímm hhllaavvnníímm ccíílleemm jjee ppřřeeddssttaavviitt ssoouuččaassnnéé ddrraammaattiicckkéé tteexxttyy,, jjeežž ssee rrooddiinnnnéé tteemmaattiikkyy ddoottýýkkaajjíí.. PPoommooccíí jjeejjiicchh aannaallýýzz ddoossppíívváá kk oobbeeccnnýýmm zzáávvěěrrůůmm aa kkaatteeggoorriiíímm,, aa ssnnaažžíí ssee ttaakk ppoossttiihhnnoouutt ssppeecciiffiikkaa ttoohhoottoo ddrruuhhuu ddrraammaattuu.. SSoouuččáássttíí pprrááccee jjee ttaakkéé sseezznnaamm iinnsscceennaaččnníícchh pprroovveeddeenníí zzmmíínněěnnýýcchh hheerr,, kktteerrýý tteexxttyy zzaařřaazzuujjee ddoo ššiirrššííhhoo kkoonntteexxttuu aa mmáá zzaa ccííll ppoouukkáázzaatt nnaa ttoo,, jjaakkéé mmííssttoo ssoouuččaassnnéé ččeesskkéé rrooddiinnnnéé ddrraammaa vv ddiivvaaddllee zzaauujjíímmáá..
|
|
|
Sourozenci v předškolním věku v mateřské škole
Rindošová, Milena ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
ANOTACE: Rodina je místem, kde dochází k prvním sociálním vztahům a vazbám. Každý jedinec, má potřebu kontaktů s jinými lidmi. Ještě před dovršením tří let věku dítěte roste v každém touha být ve společenství vrstevníků. Tyto první kontakty dítě zažívá v rodině se sourozenci a v mateřské škole. Sourozenecká skupina vymezuje osobnost jedince, má vliv na jeho osobnostní charakteristiky a chování. Vědomí sama sebe se buduje prostřednictvím vztahů k druhému. Jakou roli bude dítě v rodině mít, je spjato s mnoha faktory, kterými jsou: počet sourozenců v rodině, pořadí narození sourozenců, věkový rozdíl a pohlaví. Následně záleží na výchovném přístupu rodičů. Vstup dítěte do mateřské školy je velkou životní změnou pro dítě i pro celou rodinu. Aby vstup proběhl hladce, musí být dítě připraveno odloučit se od rodičů, zvykat si na nové prostředí, na společenství vrstevníků, najít si svou vlastní identitu. Jak proběhne vstup a adaptace do skupiny vrstevníků, záleží na stupni socializace předškolního dítěte. V diplomové práci se zabývám na základě poznatků z rozhovorů, dotazníků a pozorování porovnáním schopností a dovedností sourozeneckých dvojic při nástupu do mateřské školy. Ve výzkumu se soustřeďuji zejména na to, zda ovlivnilo adaptaci mladšího sourozence vědomí, že v mateřské škole má staršího sourozence a jakým...
|
|
|
Některá specifika vnímání rodičů jejich dospivajícími dětmi
Vávrová, Rút ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce se soustředí na některá specifika vnímání rodičů jejich dospívajícími dětmi. Teoretická část popisuje rodičovství se zaměřením na období s adolescentním dítětem, dále pak vývoj pojmu dospívající, hlavní charakteristiky tohoto vývojového období a proměnu osobnosti jedince, který jím prochází. Zabývá se také sociálním kontextem a možnými vlivy, které na dospívajícího jedince působí a podílí se na jeho vnímání osoby rodiče. Popisuje i variabilitu některých pohledů na rodiče v závislosti na zvolených faktorech. Jako podklad k další části práce sloužila výzkumná sonda, která měla za cíl zjistit, jak někteří čeští dospívající v současné době vidí své rodiče. Mezi vybrané respondenty byl distribuován dotazník a získané informace byly poté zpracovány a utříděny podle několika kritérií. Výsledky jsou prezentovány v empirické části práce.
|
|
|
Psychosociální aspekty změn hybnosti člověka
Votrubová, Alena ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty změn hybnosti člověka" se zaměřuje na rodinu a sourozence osob s tělesným postižením a nalezení vhodné podpory těmto rodinám v jejich specifické životní situaci. Konkrétně pojednává o osobách s dětskou mozkovou obrnou a rozštěpem páteře a možnostech pomoci rodinám s těmito znevýhodněnými jedinci v České republice. Vychází jak z teoretických poznatků, publikací, zákonů, praktických zkušeností získaných při výkonu osobní asistence, tak z vlastního výzkumného projektu o sourozencích lidí s tělesným postižením. Začátkem práce autorka podává základní informace o klasifikaci, diagnostice a projevech dětské mozkové obrny a rozštěpu páteře mající zásadní vliv na změnu hybnosti člověka. Dále je práce zaměřena na vztah rodičů a sourozenců k dítěti s handicapem. V další části se autorka věnuje výzkumnému projektu s názvem Život se sourozencem s tělesným postižením. Výzkumný projekt se zabývá náhledem na přímou zkušenost sourozenců lidí s tělesným postižením, kritickými momenty v jejich životě, zdroji vyrovnávání se s touto obtížnou životní situací, ale také se zaměřuje na přínosy pro jejich osobnostní růst. Cílem práce je nalézt vhodnou podporu rodinám a sourozencům se znevýhodněnými členy v rámci České republiky. Těžiště práce spočívá v pojednání o výsledcích výzkumné...
|
|
|
"Jsme taková normální rodina, akorát máme toho Kubíka" Systémový přístup ke studiu rodin s dítětem s postižením
Mičínová, Veronika ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rodinného soužití v rodinách s dítětem s postižením. Pojednává o způsobech, jakými se postižení dítěte projevuje v životě rodiny jako celku a v životě jednotlivých členů. První část práce seznamuje s dosavadními poznatky o rodinách s dítětem s postižením, věnuje se negativním i pozitivním aspektům takového soužití v případě jednotlivých rodinných aktérů, jmenovitě rodičů, sourozenců a prarodičů. Následně představuje systémový přístup ke studiu rodiny, který rodinu pojímá jako celek složený z několika vzájemně interagujících jednotek. Výzkum ukazuje, že v životě takových rodin je důležitá organizovanost, jak z hlediska času, tak z hlediska dělby práce a zodpovědnosti. Z toho vychází nutnost zřetelně vymezit obsahy rolí jednotlivých rodinných aktérů, která pomáhá zajistit stabilitu a funkčnost rodinného systému. Dále zjišťuje, že díky přítomnosti postiženého dítěte dochází ke změnám v organizaci rodinného systému; postižené dítě se stává jakýmsi centrem, jemuž se ostatní členové rodiny přizpůsobují. Samo dítě s postižením zastává v rodině speciální status "člena-nečlena", neboť jej nelze zařadit ani do základních rodinných subsystémů, ani do subsystémů genderových. Výzkum ukazuje, že identita postižení je silnější než gender.
|
|
|
Současná rodina dítěte předškolního věku a volný čas
Kdýrová, Petra ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Rodina má pro dítě předškolního věku nezastupitelný význam. Je základním faktorem, který určuje jeho celkový rozvoj a charakter trávení volného času. Důležité jsou společné aktivity dítěte a rodičů či prarodičů, kteří hrají významnou roli ve výchově předškolních dětí ke smysluplnému využití volného času. Volba aktivit by měla být přiměřená věku dítěte, měla by vycházet z jeho potřeb, schopností a dovedností. Aktivity by měly být zajímavé, pestré, z různých oblastí a měly by mít hrový charakter. Hlavní náplní volného času dětí by měla být hra. Provedené výzkumné šetření ukázalo, že většina matek tráví s dítětem více času než otec, s tím, že největší rozdíl nastává v pracovních dnech. Spektrum uváděných aktivit bylo u rodičů širší než u dětí, ale byla zde dobrá shoda v dominantně uvedených hrách a pohybových aktivitách. U rodičů patřily k dominantním ještě celodenní aktivity mimo pracovní den. Naprostá většina rodičů uvedla, že se prarodiče dítěti věnují alespoň 1x za 14 dní a že se podílejí na jeho výchově. Děti také uváděly, že si s prarodiči hrají a že s nimi tráví čas venku. Z odpovědí dětí též vyplynulo, že si nejvíce dívek nejraději hraje s matkou či kamarádkou a nejvíce chlapců s kamarádem či bratrem. Nejoblíbenější aktivitou chlapců i dívek je hra, s tím, že se oblíbené typy her mezi chlapci...
|
|
|
Sociální práce s klientskými rodinami služeb rané péče se zaměřením na sourozence
GREGOROVÁ, Klára
Tématem bakalářské práce je sociální práce s klientskými rodinami služeb rané péče se zaměřením na sourozence. První kapitola práce popisuje současný stav a je rozdělena na sedm podkapitol. První podkapitola vymezuje pojem a úkoly rodiny, jež plní bezesporu nenahraditelnou roli při péči o děti, zvláště pak o děti se zdravotním postižením. Problematika zdravotního postižení je pak popsána v následující podkapitole. V ní je vysvětlen vznik postižení, způsoby dělení zdravotních postižení a zejména jejich sociální dopad na jedince. Zvláštní pozornost je věnována zrakovým a kombinovaným postižením, neboť cílovou skupinou českobudějovického Střediska rané péče, které jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila, jsou právě rodiny dětí se zrakovým či kombinovaným postižením. Následující podkapitola je věnována tématu rodiny postiženého dítěte a zvláště sourozenectví mezi dětmi zdravými a dětmi s postižením. Dále se zaměřuji na specifika sociální práce s rodinou a sociální práce se zdravotně postiženými osobami. V této části práce je také popsán ve stručnosti koncept ucelené rehabilitace. Závěrečná podkapitola bakalářské práce se pak věnuje rané péči obecně jejímu vymezení, službám, činnostem a cílům. Je zde popsán proces služby rané péče, specifikován tým jejích pracovníků a uvedeny konkrétní formy pomoci rodinám prostřednictvím této sociální služby. Praktická část práce představuje kvalitativní výzkum, jehož hlavním cílem je zjistit, v čem spočívá sociální práce s rodinou dítěte s postižením v rámci služeb rané péče. Výzkumné soubory byly pro potřeby mého výzkumu dva. První tvořily klientské rodiny a druhý představovala klíčová poradkyně těchto rodin. V rámci kvalitativního výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Byly vytvořeny osnovy pro dva polostrukturované rozhovory, jeden pro rodiny, druhý pro poradkyni. Otázky se zaměřovaly na jednotlivé okruhy. Tyto okruhy směřovaly k zodpovězení stanovených výzkumných otázek, byť se konkrétní dílčí otázky v rozhovoru s rodinami odlišovaly od dílčích otázek pokládaných klíčové poradkyni. Z výzkumu vyplývá, že rodiny mají rozličné možnosti služeb, jež jim služba rané péče nabízí, záleží ovšem na několika faktorech, které služby bude rodina chtít a moci využívat. Velkou roli hraje celkový životní styl rodiny, její možnosti, cíle a přání. Na základě výzkumu můžeme také říci, že je rodinám nabízena celá řada služeb, jichž se může aktivně účastnit také zdravý sourozenec. Opět záleží na několika proměnných, do jaké míry bude tato možnost využita. Vzhledem k výsledkům výzkumu je také možno říci, že rodiny pečující o dítě s postižením upravují rozdílně jednotlivé úlohy svých členů pro zajištění chodu domácnosti a péči o své potomky. Raná péče je službou, která respektuje tyto zmiňované individuality a zohledňuje je pro potřeby práce poradkyň rané péče s rodinou. Jedná se o službu určenou rodině, proto je pro zvyšování kvality poskytovaných služeb potřeba reflektovat její možnosti, přání, cíle, a službu tzv. ušít rodině na míru.
|
|
|
Diference rodičovských rolí v rodině se zdravým dítětem a v rodině s dítětem s mentálním postižením
HRKALÍKOVÁ, Jana
Rodiny s dítětem s mentálním postižením zažijí po sdělení diagnózy zatěžkávací zkoušku, která může znamenat i rozpad rodiny. Zmíněné rodiny se musí vyrovnat s krizí, jejíž zvládnutí může být pro rodinu velmi posilujícím faktorem. Je jisté,že rodiny s dítětem s mentálním postižením fungují odlišně od rodin se zdravými dětmi. Narození dítěte s mentálním postižením zasáhne celou rodinu. Tato skutečnost může rodinu poznamenat takovým způsobem, že se u rodičů vyskytnout psychické problémy, nebo bude mít rodina sklon k rizikovému chování. Mohou se změnit rodičovské role a také je riziko, že sourozenci dětí s postižením budou obtížně navazovat kontakty. Narození dítěte s mentálním postižením znamená pro rodiče obrovskou zátěž a proto je zřejmé,že tyto rodiny budou mít svá neopomenutelná specifika. Teoretická část práce je věnována mentálnímu postižení a jeho klasifikaci. Dále pojednává o sociálních službách, které může rodina s dítětem s mentálním postižením využít. Není opomenuta ani úloha rodiny, její funkce, význam rodičovských rolí a sourozenecké konstelace. V práci popisuji styly výchovy a dále se zabývám specifiky rodiny s dítětem s mentálním postižením. V práci má své místo také úloha sourozence u dítěte s mentálním postižením. Popsány jsou i fáze vyrovnání se s diagnózou mentálního postižení. Popisuji také rizikové chování rodičů dětí s mentálním postižením v důsledku nezvládnutí krizové situace a s tím související psychické problémy. Cílem práce je zjistit, zda se diametrálně liší rozdělení rodičovských rolí při péči o dítě s mentálním postižením oproti rodině se zdravým potomkem. Dílčím cílem bude zjistit, zda rodiny s dítětem s mentálním postižením jsou náchylnější k výskytu sociálně patologických jevů. Hypotézy jsou následující. Péče o dítě s mentálním postižením je zajištěna v nadpoloviční většině matkami. V rodinách s dítětem s mentálním postižením bude častější výskyt rizikového chování, nežli u rodin se zdravým dítětem. Sourozenci dětí s mentálním postižením mají méně přátelských vztahů nežli zdravé děti. Použita byla strategie kvantitativního výzkumu. Technika dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno u 20 rodin se zdravými dětmi a u 20 rodin s dětmi s postižením. Vyplněné dotazníky byly vyhodnoceny pomocí elementární statistiky programů SPSS a Excel. Zjistila jsem, že v rodinách s dětmi s mentálním postižením je mezi sourozenci více konfliktních vztahů než v rodinách se zdravými sourozenci. Dále jsem zjistila,že sourozenci dětí s mentálním postižením se starají o děti s mentálním postižením více, než se starají starší zdraví sourozenci o mladší sourozence. Sourozenci dětí s mentálním postižením mají méně přátelských vztahů než děti se zdravými sourozenci. U zdravých dětí je rodičovská péče více vyvážená než u dětí s mentálním postižením. Zde zajišťuje péči zejména matka. Rodiče zdravých dětí mají zástup v péči zajištěn ponejvíce prarodiči, zatímco mnoho rodičů dětí s mentálním postižením zástup v péči nemá. Rodiče zdravých dětí i dětí s mentálním postižením uplatňují nejvíce demokratický styl výchovy. Psychické problémy rodičů jsou častější u rodičů dětí s mentálním postižením.
|
|
|
Narození mladšího sourozence jako náročná životní situace dítěte předškolního věku
KRATOCHVÍLOVÁ, Eliška
Bakalářská práce je zaměřena na sourozenecké vztahy dětí předškolního věku, konkrétně na vyrovnávání se s narozením mladšího sourozence. V teoretické části jsou uvedeny některé teorie, které se tímto tématem zabývají. Dále jsou popsány náročné životní situace dítěte a jejich zvládání. Nastíněn je také vývoj dítěte předškolního věku a to v oblasti kognitivní, sociální a emocionální. V praktické části je prováděn kvalitativní výzkum, hloubkové rozhovory s rodiči a pozorování dítěte.
|
|
|
Šance a úskalí rodinné výchovy dítěte s dětskou mozkovou obrnou
DRDOVÁ, Eva
Práce se zabývá šancemi a úskalími, s nimiž se setkává rodina vychovávající dítě s dětskou mozkovou obrnou. Teoretická část charakterizuje dítě s dětskou mozkovou obrnou, všímá si vlivu narození a výchovy dítěte s dětskou mozkovou obrnou na život sourozenců a rodičů. Dále věnuje pozornost spolupráci s odborníky, organizacemi a institucemi, zabývá se pomocí poskytovanou ze strany společnosti formou mimořádných výhod a dávek státní sociální podpory. V praktické části jsou na základě provedeného výzkumu a konečných závěrů prezentovány zkušenosti, názory a pocity rodičů, kteří vychovávají dítě s dětskou mozkovou obrnou. Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, jak ovlivňuje narození a výchova dítěte s dětskou mozkovou obrnou život rodiny, s jakými těžkostmi a naopak s jakými šancemi v podobě různých forem pomoci se rodiče setkali a jak na vše nahlíží.
|
host ::
RSS.