|
|
Analýza českého a německého profesního sekundárního vzdělávání
Smetana, Jiří ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Analýza českého a německého profesního sekundárního vzdělávání" se zabývá vzdělávacími systémy v obou zemích se zaměřením na průběh sekundárního profesního vzdělávání. V první části práce jsou přiblíženy vzdělávací systémy obou zemí, a to jak s ohledem na jejich legislativní zakotvení tak s ohledem na politickou debatu, která se vede nad jejich možnými změnami. V druhé části jsou oba systémy profesního sekundárního vzdělávání podrobně analyzovány. Třetí část práce představuje případová studie přibližující spolupráci společnosti Gerresheimer Horšovský Týn se Středním odborným učilištěm Domažlice, jejímž cílem je zavést některé prvky německého systému duálního vzdělávání (Duale Ausbildung) do profesního vzdělávání v České republice, přičemž pozorována je i reflexe této snahy v místním tisku, v Domažlickém deníku. Na základě provedené analýzy vzdělávacích systémů a profesního sekundárního vzdělávání v obou zemích a za použití konkrétních poznatků z případové studie je v závěru práce konstatováno, že systém profesního sekundárního vzdělávání v České republice se od německého značně liší a že vzhledem k aktuálně platné legislativě v České republice není významnější přiblížení českého systému k německému ani možné. Zohledněn je však také aktuální vývoj na politické scéně v České republice, na...
|
|
|
Rozhodování žáků v procesu volby učebního oboru jako další vzdělávací cesty
Chvátalová, Monika ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu rozhodování žáků z dělnických rodin v procesu volby učebního oboru jako typu vzdělávací cesty. V teoretické rovině nejprve vymezuje hlavní problémy, se kterými se potýká současné české učňovské školství, a následně zasazuje problematiku volby učebního oboru do kontextu reprodukce vzdělanostních nerovností a představuje základní teoretické přístupy ke studiu vzdělanostních nerovností a jejich reprodukce Na základě výzkumu založeném na kvalitativní metodě chápajících rozhovorů následně ukazuje, že učňovské obory jsou žáky z dělnických rodin vnímány jako výhodná a v rámci vzdělanostního systému zcela rovnocenná, a z mnoha ohledů tudíž racionální volba. Nízké vzdělanostní aspirace těchto žáků přitom vycházejí především z jejich specifické představy o životním úspěchu, ve které nehraje formální vzdělání podstatnou roli a která naopak spočívá v co nejdřívějším opuštění vzdělávacího systému a nalezení pracovního uplatnění v oboru, který je baví. Učební obory středních odborných učilišť přitom žáci z dělnických rodin vnímají především jako prostředek umožňující vykonávat danou, konkrétně vymezenou profesi a jejich hlavní výhodu spatřují v jejich praktickém zaměření.
|
|
| |
|
|
Srovnání systému odborného vzdělávání v České republice a Spojených státech
Bouček, Jan ; Votava, Jiří (vedoucí práce) ; Miroslava, Miroslava (oponent)
Cílem bakalářské práce je porovnat systémy odborného vzdělávání ve Spojených státech amerických a v České republice. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická poskytuje přehled školských systémů obou prostředí zaměřeného zejména na střední školství. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření, rozhovor s pedagogem a analýzy dokumentů.
Systémy vzdělávání popisují přidanou hodnotu, kterou žáci získávají v průběhu studia. Pohlíží na žáky jako na jmění a zdůrazňuje, že investice do vzdělávání přinesou výhody pro celou společnost.
|
|
|
Uplatnění absolventů učebních oborů na trhu práce
Nastoupilová, Šárka ; Smékalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce s názvem Uplatnění absolventů učebních oborů na trhu práce se zabývá možnostmi uplatnění absolventů odborného vzdělávání na trhu práce v Plzeňském regionu prostřednictvím průzkumného šetření.
V teoretické části se práce věnuje charakteristice pojmů z dané oblasti.
V praktické části bylo realizováno průzkumné šetření za pomocí dotazníku a následné porovnání s informacemi Úřadu práce ČR.
Na základě zjištěných skutečností byla navržena vlastní doporučení.
|
|
|
Nový LPIS a jeho návaznost na dotační programy
Koniaríková, Kateřina ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU, se zavázala k vytvoření systému, ve kterém by bylo možné evidovat zemědělsky užívanou půdu. V roce 2004 tak vznikl modul LPIS (Land parcel identification systém), sloužící jako informativní služba zemědělcům, kteří zde mohou najít potřebné údaje o obhospodařované zemědělské půdě, ale také ke kontrole údajů, uvedených v žádosti o dotace z evropských fondů.
V této diplomové práci jsem stručně shrnula vývoj Společné zemědělské politiky včetně novinek pro nové dotační období. Dvě kapitoly jsou věnovány Programu rozvoje venkova a jeho novému nastavení na období 2014-2020. Hlavně jsem se však zaměřila na evidenci půdy LPIS, důvod jeho vzniku a přínos pro zemědělce i státní správu. Samostatnou kapitolu jsem věnovala změnám v LPIS po roce 2015. Chci tak uživatele seznámit s novinkami, se kterými se mohou setkat při své práci s evidencí půdy a žádostmi o dotace.
Cílem diplomové práce je zhodnotit schopnost vybraného zemědělského subjektu orientovat se a pracovat s novou verzí evidence půdy LPIS. K získání praktických informací o aplikaci LPIS jsem navázala spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem. Dále jsem oslovila zemědělský subjekt Havlíčkova Borová, zemědělská a.s., hospodařící v okrese Havlíčkův Brod s žádostí o spolupráci a také s žádostí o přístup k jejich datům v LPIS. Také jsem se snažila zhodnotit v jaké míře je subjekt schopen připravit si podklady a vytvořit si Jednotnou žádost o zemědělské dotace.
V závěru diplomové práce jsem shrnula statistiku podaných Jednotných žádostí za rok 2015 v okrese Havlíčkův Brod. Data byla získaná od pracovníků OPŽL. V této statistice bylo posouzeno, kolik zemědělských subjektů si žádost o zemědělské dotace dokázalo připravit a podat samo, kolik subjektů využilo služeb zemědělských poradců nebo služeb pracovníků SZIF, Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL) a na jaká opatření v rámci dotací zemědělci žádali.
|
|
|
Herectví jako profese a studium
Vaculíková, Šárka ; SLAVÍKOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; POKORNÁ, Jaroslava (oponent)
V této bakalářské práci Herectví jako profese a studium předkládám své dosavadní zkušenosti se studiem herectví, jeho různými metodami, se kterými jsem měla možnost se setkat "na vlastní kůži", a svou praxí v divadlech, filmech a televizi. Zjisťuji, v čem jsou možná úskalí v přístupech profesorů, později režisérů, a co to pro mne jako herečku znamená. Zkoumám, jak jsem s nimi a se sebou v průběhu let naložila. Zda mi sloužily jako základní kameny, na kterých bylo možné stavět, nebo mě naopak blokovaly. Zabývám se tím, jak se proměnil můj pohled na věc, přístup ke mně samotné, k profesi a k touze studovat a vzdělávat se.
|
|
| |
|
|
Odborné vzdělávání zaměstnanců ve firmách v Ústeckém kraji
Lopata, Jan ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Lapáček, Michal (oponent)
Diplomová práce se podrobněji zabývá odborným vzděláváním zaměstnanců ve firmách. V teoretické části nejprve nahlíží na vzdělávání jako na investici do lidského kapitálu, ze které v ideálním případě profituje jak zaměstnanec, tak jeho zaměstnavatel. Dále pojednává o vzdělávání jako o instrumentu růstu zaměstnanosti a produktivity práce. Analytická část se zabývá přístupem firem k rozvoji lidských zdrojů a konkrétněji, jaké typy vzdělávání firmy nejvíce poptávají a v jakých oborech. Nejdůležitějším podkladem pro analytickou část budou výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi vybranými firmami v Ústeckém kraji. Dotazník byl sestaven tak, aby mimo jiné zjistil, v jaké oblasti a pro které pozice by firmy nejvíce uvítali rozšíření nabídky odborného vzdělávání. V závěru se práce zaměřuje na možnosti vzdělávání v rámci jednotlivých kurzů, které nabízí jak úřady práce, tak soukromé subjekty a na možnosti čerpání dotačních prostředků na vzdělávání ze strukturálních fondů Evropské unie. Analytická část bude ukončena bilancí mezi potřebami dalšího vzdělávání a faktickým čerpáním peněz, které má Ústecký kraj na vzdělávání k dispozici.
|
|
|
Rozvoj morálního usuzování v ekonomickém vzdělávání
Kučerová, Marie ; Dvořáček, Jiří (vedoucí práce) ; Helus, Zdeněk (oponent) ; Králíček, Vladimír (oponent)
Popsaný výzkum se zabývá rozvojem morálního usuzování studentů obchodních akademií a jeho korelací s věkem a studovaným ročníkem. Zároveň ověřuje hypotézu, že u studentů obchodních akademií se objevuje existence tzv. ?segmentované morálky?, tj. studenti uvažují o morálních dilematech profesního (ekonomického) prostředí na jiné úrovni morálního usuzování než je tomu u morálních dilemat rodinného prostředí. Provedený výzkum se opírá o Kohlbergovu teorii šesti stupňů morálního usuzování. Má přispět k rozboru problematiky morálního usuzování a více se zaměřit na rozvoj morálního usuzování prostřednictvím odborného vzdělávání. Na základě ověření stanovených hypotéz jsou vymezeny přínosy pro odbornou pedagogickou činnost a jsou definovány předpoklady vyučujícího k výchově morálního intelektu. Jejich vymezení vyplývá z Kohlbergovy teorie rozvoje morálního usuzování a odvozených stupňů. K vytvoření kompletních kompetencí vyučujícího je nutné zajistit kromě pedagogické a odborné způsobilosti také způsobilost etickou.
|
host ::
RSS.