|
|
Vietnam vzdálený i blízký. Potomci Vietnamců v Česku z pohledu teorie transnacionalismu.
Svobodová, Andrea ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Baar, Vladimír (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Tato práce je založena na narativní analýze životních biografií osmnácti potomků Vietnamců. Životní praktiky, zkušenosti a identity těchto mladých lidí jsou utvářeny celou řadou sociálních očekávání, kulturních hodnot a vzorců lidské interakce, rozprostírajících se mezi územím dvou států, Vietnamem a Českou republikou v tzv. "transnacionálním sociálním prostoru". Skrze tyto mnohonásobně propojené sítě sociálních vztahů, dochází k proměně kulturních praktik, interpretací a identit, které nabourávají představu jednoty identity, kultury a místa. Primárním cílem práce je popsat, jak potomci Vietnamců operují na pozadí těchto transnacionalizovaných sociálních a kulturních kontextů, zkoumány jsou ale i samotné transnacionální praktiky jako například návštěvy rodné země, zasílání remitencí nebo udržování kontaktů s rodinou a známými. Potomci Vietnamců přitom nejsou pojímáni jako "existující ve vzduchoprázdnu" a jejich identity jako "deteritorializované", ale pozornost je věnována také tomu, jak jejich životy a formování identit ovlivňují diskurzivní pole a mocenské vztahy v konkrétních lokalitách. Klíčová slova: identita, transnacionalismus, transnacionální sociální prostor, potomci Vietnamců v Česku, potomci migrantů, Vietnamci.
|
|
|
Russian speaking students (from Russia and Kazakhstan) in the Czech Republic. Educational migration and the role of the family in it
Kopecká, Liudmila ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent) ; Sidiropulu Janků, Kateřina (oponent)
Disertační práce "Rusky mluvící studenti (z Ruska a Kazachstánu) v České republice: migrace za vzděláním a role rodiny" zkoumá život rusky mluvících studentů přicházejících do České republiky za vysokoškolským vzděláním. V disertační práci je snaha zodpovědět následující otázky: Jak bylo přijato rozhodnutí o stěhování se do České republiky? Jakou roli hrála rodina v procesu rozhodování a v následujících plánech a záměrech v České republice? Jaké migrační strategií mají rusky mluvící studenti v České republice? Jak se tyto strategii mění v čase? Existuje spojitost mezi životní dráhou studentů a migračním procesem? Tato práce je antropologickým, multi-terenním výzkumem, kde hlavní metodou je zúčastněné pozorování. Studie se zúčastnilo 55 účastníků výzkumu (41 z Ruska a 14 z Kazachstánu) a s každým byly provedeny jak formální, tak i neformální rozhovory. Transnacionalismus a teorie migračních systémů byly použity jako teoretické koncepty pro lepší porozumění procesu studentské migrace.
|
|
|
Česká emigrace v západní Evropě, USA a Kanadě; národní vědomí a vztah k vlasti v porovnání s postoji Čechů žijících v hranicích národního státu
Feitl, David ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá diverzifikovaným pojetím češství. Hlavní tezí je porovnání typů a rovin vztahu k vlasti, na jedné straně u (politické) emigrace po roce 1948 a na straně druhé "domácího" českého obyvatelstva. V práci budou stručně zmíněna i předcházející údobí českého vystěhovalectví, hospodářsko-sociální situace na přelomu 19. a 20. století, 50. léta 20. století atd. To vše v kontextu historického odklonu českých zemí od Západu, avšak právě tam mířily kroky poúnorových emigrantů. V tomto ohledu je klíčový popis českého společensko-politického dění v očích tehdejších občanů, oficiální propagandy a emigrantů. Tehdejší obraz Západu či emigrantů spolu s ostatními závěry bude komparován se základními teoriemi migrace a migrační politiky. V bodě politické emigrace bude práce citovat dobové zákonné normy včetně paragrafového znění. Práce se zabývá výlučně emigranty na Západ. Zejména do západní Evropy, USA a Kanady, ale i do Austrálie či Izraele. Reflektuje směr a hlavní centra emigrace, ověřuje relevantnost informací o počtu exilových Čechů, schopnost jejich seberealizace v nové vlasti, včetně spolků a organizací či snahu o komunikaci se svou domovinou či následnou reemigraci. Cílem práce, která se opírá zejména o výše zmíněné informace, není popis odchodu ze staré vlasti ani následná asimilace...
|
|
|
Us and Them: Presenting America 1948-1956
Zezuláková Schormová, Františka ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Delbos, Stephan (oponent)
1 Abstrakt Tématem této diplomové práce je literatura Spojených států amerických v Československu mezi lety 1948 a 1956. Cílem bylo zjistit, jak byly Spojené státy reprezentovány skrze vybrané americké autory a jejich díla. První dvě kapitoly zkoumají vznik paralelního kánonu z historické a teoretické perspektivy. Třetí kapitola se věnuje Langstonu Hughesovi jako vybranému reprezentantovi americké poezie a ukazuje, jak byla jeho poezie použita k upoutání pozornosti k rasové diskriminaci v USA. Howard Fast, hvězda československé verze Ameriky, je tématem čtvrté kapitoly. Příklady jak Fasta, tak Hughese ukazují, že soudobí američtí autoři byli vybíráni proto, že poukazovali na rasové a společenské nerovnosti a potlačování politické opozice ve Spojených státech, a zároveň se sami identifikovali s takzvanou pokrokovou Amerikou. Čtením těchto autorů z východní strany železné opony lze přispět k současnému českému bádání, které se zabývá padesátými lety, a zároveň přidat nové úhly pohledu k probíhajícímu přezkoumávání amerických levicových autorů.
|
|
|
Sionisty bez přesvědčení: Utváření imaginace a performance transnacionální přináležitosti
Pokorná, Anna ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Tato práce, která je založená na terénním výzkumu mezi českou židovskou mládeží během desetidenních vzdělávacích turistických programů Taglit-Birthright v Izraeli, se zabývá mechanismem produkce transnacionálního prostoru společné přináležitosti. Sleduje, jak je transnacionální představovaná kategorie společné přináležitosti k transnacionálnímu židovskému kolektivu produkována pomocí partikulárního fyzického místa, Izraele, praktikami turismu v kolektivu konstruovaném pomocí konceptu společného "pouta krve" jako kolektiv společného původu. Turistické zážitky účastníků, jejichž centrem je tělo, jeho performance, emoce a postoje jsou sledovány jako místo produkce a reprodukce transnacionálního prostoru. Tělo je pojímáno jako nástroj, kterým jedinec rozumí světu, jenž ho obklopuje, habituálními, tělesnými i intelektuálními způsoby porozumění. Transnacionální prostor, který je utvářen během programu, se tak současně stává sociálně konstruovanou emocionální kategorií, tzv. "ahavat Israel", láskou k Izraeli, která zastírá jeho mocenské implikace. Klíčová slova: transnacionalismus, diaspora, turismus, embodiment, židovská mládež, Taglit- Birthright, Izrael, Česká republika
|
|
|
Česká komunita v Austrálii v transnacionální perspektivě
Hlaváčková, Tereza ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Práce se zabývá českými mluvčími v Austrálii se zaměřením na jejich užívání češtiny a angličtiny jakožto nástroje přináležení ke komunitě. Cílem je přiblížit situaci mluvčích češtiny na kontinentě z pohledu češtiny jako malého jazyka v anglofonní zemi. Východiskem pro studium jsou odborné publikace o bilingvismu, transnacionalismu a multilingvismu pocházející z českého i anglofonního prostředí. Dalším pramenem jsou knihy o historii australské imigrační a jazykové politiky a o australské identitě. V neposlední řadě výzkumné metody zahrnují terénní výzkum založený na zúčastněném pozorování krajanských skupin na sociálních sítích a při českých mších v Sydney v listopadu 2015. Terénní výzkum také stavěl na polostrukturovaných rozhovorech probíhajících v Austrálii mezi srpnem 2014 a lednem 2016 a měl za cíl přiblížit realitu mluvčích češtiny v Austrálii a ilustrovat teorie o užívání jazyka bilingvními mluvčími v australském kontextu. První část práce podává teoretická východiska k problematice transnacionalismu, patření ke skupině, bilingvismu a změn v používání jazyka. Druhá část se věnuje jazykové a imigrační politice států Austrálie a situaci komunitních jazyků v zemi. Třetí část studuje český vliv na kontinentě a vykresluje životy některých významných Čechů v teritoriu. Poslední část čerpá z...
|
|
|
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku
Drs, Tomáš ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pavlásek, Michal (oponent)
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku PhDr. Tomáš Drs Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá současnou situací národnostní menšiny sedmihradských Sasů v Rumunsku. Na základě opakovaných terénních pobytů popisuje a analyzuje problémy spjaté s rekonstruováním etnické identity společenství, všímá si transnacionální situace sedmihradských Sasů a dotýká se i generačních souvislostí, situace menšiny v jinoetnickém prostředí nebo jejích politických a revitalizačních aktivit. V popředí zájmu se ocitá též konstruování vlastního dějinného příběhu, problematika společenské podmíněnosti paměti a biografické postižení životních příběhů jednotlivých aktérů. Metodologicky se práce hlásí k tradici etnografického výzkumu a staví na teoretických konceptech etnicity (Eriksen, Anderson), transnacionalismu (Werbner, Szaló) nebo paměťových studií (Halbwachs, Assmann, Nora). Práce si klade za cíl uvedení tématu sedmihradských Sasů a jiných skupin, vystupujících pod označením rumunští Němci, do českého prostředí. Věnuje se dějinám sedmihradských Sasů, jejich vyjednávání se státem a rámování jejich menšinové identity. Přitom se pokouší najít odpověď na otázku, zda je konec početně slabé národnostní menšiny sedmihradských Sasů nevyhnutelný, a jak tuto nevyhnutelnost vnímají jednotliví aktéři...
|
|
|
Transnacionální identita vídeňských Čechů
Hájková, Anna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá různými formami národní identity u první generace českých migrantů ve Vídni nahlíženými z perspektivy transnacionální teorie. Je založená na analýze tematicky orientovaných biografických interview s 15 migranty, data pochází z výzkumu provedeného na jaře roku 2015 ve Vídni. V první části práce je popsána historie české migrace do Rakouska. Následuje vysvětlení pojmů transnacionalismus, identita a transnacionální identita, které slouží jako teoretický základ výzkumu a následné analýzy. Její první část je pak věnována oblastem důležitým pro rozlišení, zda je možné účastníky výzkumu označit za transnacionály či nikoli. Jsou jimi jazyk, vztah k České republice, zájem o politiku a o kulturu, tradice, gastronomie, sociální kontakty, diskriminace, loajalita, pociťování hrdosti a studu a občanství. Ve druhé části analýzy jsou nejprve představeny jednotlivé formy identity založené na sebepojetí účastníků výzkumu. Poté je na příkladech konkrétních respondentů a organizací ukázáno, jaká je jejich žitá identita a zda je možné je na základě jimi popisovaných praktik označit za transnacionály.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.